neděle 31. prosince 2023

PF 2024


Vše nejlepší do nového roku... A kdo se odváží porušit mír, stvrzený přísahou, toho Vinnetou s Old Shatterhandem potrestají.

pátek 29. prosince 2023

THE SEVEN-UPS (1973)

Pokus o navázání na Francouzskou spojku, bez Hackmana a Friedkina, ale zato podle námětu Sonnyho Grossa, jednoho ze dvou policistů z Francouzské spojky, kterého tam ztvárnil Roy Scheider - takže hraje i tady. Z Francouzské spojky se vrací i Tony Lo Bianco, tentokrát v trochu jiné roli. A prvních zhruba čtyřicet minut film skutečně působí jako trochu zmatený a ne tak poutavý sequel, než se film najednou změní v Drsného Harryho.

The Seven-Ups je tajná policejní jednotka, která neortodoxními metodami dostává za katr největší mafiánská esa. Jejich šéf Buddy (Scheider) těží z toho, že mezi mafiány má kamaráda z dětství (Lo Bianco), který mu dává tipy. Jenže netuší, že tipy začínají fungovat obráceně, a Lo Bianco se zařídil jinak - vysoké mafiány, na které má Buddy políčeno, unese, a propustí až po zaplacení vysokého výkupného, které se "platí" v automyčce. Mafiáni se chtějí mstít a podezírají právě skupinu The Seven-Ups, jejichž jednoho člena unesou sami.

První polovina je taková zmatečná, hlavně proto, že zase sledujeme jen sledovačky, výslechy, a nebo únosy mafiánů, ale spousta postav navíc vypadá velmi podobně a těžko se v nich orientovat. Zhruba v půlce ale atmosféra zhoustne, už se orientujeme a hlavně hodně sledujeme Richarda Lynche jako dalšího z jeho psychopatických zabijáků. A pak přijde skvělá autohonička, která se sice hodně inspirovala u Bullitta, ale v některých momentech ho strká do kapsy. V závěru se pak Scheider z obyčejného policejního vyšetřovatele mění v mstitele, který chce pomstít kolegu, a to už to opravdu stojí za to až do konce.

V první polovině Scheider bohužel moc co hrát nemá, ale ve druhé je skvělý, Lynch je mu skvělým protipólem. Lo Bianco je nevýrazný jako vždycky. Z dalšího obsazení stojí za zmínku snad jen nečekaně se objevivší zmrd z Benátek, tedy Joe Spinell.

První půlka je dost těžkopádná, druhá to ale dost vytáhla. Bezvýhradně to kvůli té první části doporučit nemůžu, ale pokud máte rádi sedmdesátkové kriminálky, podívejte se. Dám tomu sedm, víc ne. 7/10
a.k.a. Sedm a víc
Režie: Philip D'Antoni
Hrají: Roy Scheider, Tony Lo Bianco, Ken Kercheval, Victor Arnold, Jerry Leon, Richard Lynch, Bill Hickman, Larry Haines, Joe Spinell, Lou Polan, Matt Russo
Hudba: Don Ellis
USA 1973

neděle 24. prosince 2023

VÁNOČNÍ MINIRECENZE

Přeji všem Veselé Vánoce spolu s Genem Hackmanem...

A dnes sice ne vyloženě pohádky (většinou), ale podívejme se na takovou tu klasiku, bez které si naše televizní stanice neumí už žádné svátky ani představit. Výběr je velmi namátkový.

NA SAMOTĚ U LESA (1976)
Některým starším českým filmům remastrování do HD vyloženě prospívá. To byly hrozné kopie, které léta kolovaly (a na komerčních stanicích možná ještě kolují), vyblité, špinavé, všechno tam vypadá tak nezajímavě, a najednou v HD z toho vyleze nejen scénářem a herecky, ale i vizuálně dobře natočený film. Já si normálně říkal, že některé záběry by stály za zarámování. Jinak u Smoljaka a Svěráka je škoda, že jejich filmy byly devalvovány na studnici hlášek, protože toho nabízí mnohem víc. Film, jaký by Jan Svěrák chtěl natočit a nedokáže to.

DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) a POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957)
K oběma filmům mám stejný vztah jako ke knižní předloze, korát filmy jsou ještě o stupínek níž. Kniha byla psána na pokračování, a tak jde o nekončící sérii příhod bezcharakterního kecálka, který se setkává s nejrůznějšími blby, jež vyprovokuje k tomu, aby naprosto odkryli svou podstatu, skrývající se za nějakou maskou. Mezitím vypráví, vypráví a vypráví a občas je to vyprávění zábavné, občas ne. Jsou pasáže v knize i ve filmech, které jsou legendární, a pak jsou části, kde je to nuda. Taky to chtělo lepšího režiséra než soudruha Steklého, že.


KULOVÝ BLESK (1978)
Mezi filmy Smoljaka a Svěráka je tenhle trochu zapadlý, přitom je to škoda. Jasně, je tu babka se sklepem, a osobní vlak z Vizovic. Ale když se někoho zeptáte na tři filmy od Svěráka a Smoljaka, tenhle bude jmenovat málokdo. U mě je asi nejoblíbenější.
PELÍŠKY (1999)
Loni jsem byl nucen je po letech vyhýbání znovu vidět. Světe div se, on je to opravdu dobrej film. Bohužel, spolu se Samotáři, se pro české filmaře stal šablonou, jak točit, a tím začala jít česká kinematografie naprosto do pekel horoucích. A Hřebejk ji tam bohužel neohroženě vedl. Přitom tady a v následném Musíme si pomáhat navíc ještě dokázal to, co málokdo - vybalancovat tragiku a komiku tak, aby z toho nebyl kýč. Kdo kromě Menzela, Formana a Smoljaka to vlastně takhle dobře uměl?
PÁNI KLUCI (1975)
Jako malé dítě jsem nesnášel filmy o malých dětech. Nevím proč, ale kolik jich v televizi šlo, nechtěl jsem je vidět. Jedinou výjimkou byly Rychlé šípy a Páni kluci. Měl jsem je nahrané na kazetě a točil je pořád dokola. Přitom i ostatní filmy režisérky Plívové Šimkové pro mě byly spíše otravné. Tady se to prostě sešlo - Procházkův utajený scénář, atmosféra, herci, hudba, všechno do sebe zapadá.
AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ (1977)
Ok, existuje výjimka. Ale jsou u ní Lipský a Svěrák. I díky obsazení stejných dětských herců pro mě něco jako Páni kluci 2, akorát úplně jiné. Písničky zlidověly, a ačkoli se původní záměr natočit pionýrskou agitku úplně potlačit nepodařilo, pořád je to koukatelné dílo.
U POKLADNY STÁL (1939)
Když mi bylo něco kolem deseti, koukal jsem na každého Buriana, který v televizi běžel. Dneska už se vracím snad jenom k tomuhle. Jedna geniální scénka střídá druhou a výstupy zejména s Čeňkem Šléglem stojí za to. Snad jen škoda, že herec hrající primáře Marka je takové šílené dřevo.
POSTŘIŽINY (1980)
Z Menzelových adaptací Hrabala za mě asi tahle je nejlepší. Oslava života, ženské krásy a technického pokroku, plná krásných nadějí, které 20. století tak dokonale zničilo. Menzel mistrovsky střídá lyrickou a komickou linku, aniž by přešel do kýče, v čemž mu vydatně napomáhají zejména Hanzlík a Schmitzer. V osmi letech pro mě scéna, kde se Magda Vášáryová koupe v pivu, byla zásadním objevem.

EDWIGE FENECH 75

 Všechno nejlepší královně gialla!


sobota 23. prosince 2023

UN POKER DI PISTOLE (1967)

Setkání Eastmana a Hiltona v jednom filmu, kdy navíc Eastman hraje kladnou a Hilton nejednoznačnou postavu, zní zajímavě, dokud si nepustíte úvodní titulky, kde vidíte tu naprosto nejošklivější pískovnu, která kdy suplovala pouště Nového Mexika. Navíc za zvuků nepkné hudby Lallo Goriho a celé to režíroval Giuseppe Vari, tvůrce podprůměrných špaget. A tahle k nim patří.

Eastman je karetní hráč, Hilton je karetní hráč, jednoho dne se sejdou u partičky, ale protože Hilton podvádí líp než Eastman, vyhraje a Eastman mu dluží peníze. Hilton nabídne Eastmanovi kšeft  odvézt vůz naložený papírem do městečka, kde na něj čekají. Jenže projet šestkrát dokola jednou pískovnou (=ujet padesát mil) a nechat vůz ve stáji není tak jednoduchý úkol, jak by se zdálo - ještě je třeba zjistit, o co vlastně jde, a dostat za dovoz zaplaceno. To vše z povzdálí sleduje záhadný Mexičan José Torres, namaskovaný tak, aby co nejvíce vypadal jako Lee Van Cleef.

Ze začátku se film snaží být netradiční a nejde mu to, takže můžeme být rádi, když najede na vcelku tradiční koleje v druhé půlce. Co Varimu rozhodně nejde, toho by se dalo jmenovat hodně, ale dost bije do očí příšerně nastříhaná akce. Tam jsem si několik míst vracel a snažil se pochopit, co se vlastně stalo - protože Vari použil jednu postavenou část chodby dvakrát proti sobě! To jsem ještě neviděl...

Z herců je jednoznačně nejlepší Hilton, který nejvíc zaujme. Eastman je prostě spíš záporácký typ a role skoro kladného pistolníka mu moc nesedí. Mimmo Palmara byl jako hlavní padouch vždycky nějak mimmo a Annabella Incontrera dělá jenom křoví.

Poker with Pistols nijak neurazí. Ale ani omylem nenadchne. Leda snad fanoušky George Eastmana, kteří tu mají jednu z mála možností vidět svého oblíbence v hlavní kladné roli. 5,5/10
a.k.a. Poker With Pistols
Režie: Giuseppe Vari
Hrají: George Eastman, George Hilton, José Torres, Mimmo Palmara, Annabella Incontrera
Hudba: Lallo Gori
Itálie 1967

FOR Y'UR HEIGHT ONLY (1981)

Zazní znělka Jamese Bonda a objeví se... ani ne metrový trpaslík! Který je ale jinak přeborníkem v bojových uměních, střelbě a všechny ženy po něm jedou!

Vůbec si nejsem jist, jestli se ten film sám bral smrtelně vážně, nebo jestli byl zamýšlen od začátku jako parodie. Soudný tvůrce by to jako parodii točil, ale pak v ní zcela chybí jakýkoli zamýšlený humor. Vážně se to ale brát nedá.
Já jsem to, když jsem to viděl, nedopsal, a už si to moc nepamatuju. Co si pamatuju:
- miniaturní megaborec skáče, klouže a svádí ženy o pět hlav vyšší, než je on. Což působilo dost pedofilně.
- neustále hrála hudba vykradená z Bonda
- po dvaceti minutách se to vyčerpalo a pak už to byla v podstatě jen opakující se nuda
Divný, nudný a svým způsobem dost nechutný film. Jako dvacetiminutový kraťas by to šlo, ale celovečerák to neutáhne. 4/10
a.k.a. Jen pro tvou výšku
Režie: Eddie Nicart
Hrají: Weng Weng
Hudba: Pablo Vergara
Filipíny 1981