Setkání Eastmana a Hiltona v jednom filmu, kdy navíc Eastman hraje kladnou a Hilton nejednoznačnou postavu, zní zajímavě, dokud si nepustíte úvodní titulky, kde vidíte tu naprosto nejošklivější pískovnu, která kdy suplovala pouště Nového Mexika. Navíc za zvuků nepkné hudby Lallo Goriho a celé to režíroval Giuseppe Vari, tvůrce podprůměrných špaget. A tahle k nim patří.
Eastman je karetní hráč, Hilton je karetní hráč, jednoho dne se sejdou u partičky, ale protože Hilton podvádí líp než Eastman, vyhraje a Eastman mu dluží peníze. Hilton nabídne Eastmanovi kšeft odvézt vůz naložený papírem do městečka, kde na něj čekají. Jenže projet šestkrát dokola jednou pískovnou (=ujet padesát mil) a nechat vůz ve stáji není tak jednoduchý úkol, jak by se zdálo - ještě je třeba zjistit, o co vlastně jde, a dostat za dovoz zaplaceno. To vše z povzdálí sleduje záhadný Mexičan José Torres, namaskovaný tak, aby co nejvíce vypadal jako Lee Van Cleef.
Ze začátku se film snaží být netradiční a nejde mu to, takže můžeme být rádi, když najede na vcelku tradiční koleje v druhé půlce. Co Varimu rozhodně nejde, toho by se dalo jmenovat hodně, ale dost bije do očí příšerně nastříhaná akce. Tam jsem si několik míst vracel a snažil se pochopit, co se vlastně stalo - protože Vari použil jednu postavenou část chodby dvakrát proti sobě! To jsem ještě neviděl...
Z herců je jednoznačně nejlepší Hilton, který nejvíc zaujme. Eastman je prostě spíš záporácký typ a role skoro kladného pistolníka mu moc nesedí. Mimmo Palmara byl jako hlavní padouch vždycky nějak mimmo a Annabella Incontrera dělá jenom křoví.
Poker with Pistols nijak neurazí. Ale ani omylem nenadchne. Leda snad fanoušky George Eastmana, kteří tu mají jednu z mála možností vidět svého oblíbence v hlavní kladné roli. 5,5/10
a.k.a. Poker With Pistols
Režie: Giuseppe Vari
Hrají: George Eastman, George Hilton, José Torres, Mimmo Palmara, Annabella Incontrera
Hudba: Lallo Gori
Itálie 1967
Žádné komentáře:
Okomentovat