YES, VIRGINIA, THERE IS A SANTA CLAUS (1991)

Ideální vánoční film s Charlesem Bronsonem? Bronson střílí kriminálníky převlečené za Santy, kteří se vloupávají do cizích domů a tam loupí, vraždí a znásilňují. Bronson je s nějakou hláškou a ledovým klidem odstřelí a pak si dá krocana. Krocan je dobrý. Má ho rád. Bohužel nežijeme v ideálním světě, takže sice existuje vánoční film s Bronsonem, ale je to... tohle.

Americký film režiséra Charlese Jarrotta nastavuje zrcadlo nuznému životu dělníků v kapitalistických Spojených státech amerických, kde stejně jako dnes i na přelomu 19. a 20. století docházelo k vykořisťování přistěhovalců buržoazií. Takhle by asi Miloš Frýba uvedl film, kdyby byl starší a ČST by ho s radostí uvedla v době před převratem. Film má za námět článek, který napsal Frank Church do novin The Sun v roce 1897, a scénárista z toho měl uklohnit vánoční film pro celou rodinu. Takže tu musí být holčička, která pošle dotaz do novin, a novinář, který jí odpoví. A už jede svoje naučené fabule o chudé rodině, které se dějí samá příkoří, z etnických důvodů jí otce vyhodí z práce, ten následně celý film hledá jinou, což je strašná zábava sledovat, že ano. Kam vleze, tam má problémy, protože scenárista potřebuje, aby nám ho bylo líto. Nejen tato jeho snaha vedla k tomu, že jsem tuto dějovou linku naprosto nenáviděl a postavě otce jsem přál, aby ho teda křivě obvinili a na místě popravili, nejlépe atomovkou. Jeho představitel je totiž naprosto mizerný herec, kterému nejde věřit ani nos mezi očima, nejen, že je nesympatický, ale ani nemá žádnou chemii se svou filmovou rodinou. Dětem je evidentně úzko, když je objímá nebo drží na klíně.

Mimochodem, soudruh scenárista se tak zamotal do líčení života proletářů v New Yorku, že zapomněl na titulní holčičku, takže ta je jen malou roličkou ve svém vlastním příběhu. 

Dobří herci jsou tu bohužel jen dva a v té dějové linii o dělníkovi nejsou žádní. Druhá dějová linie se točí kolem novináře, který si žije v luxusu, má vlastní byt a pěkné oblečení, stálé místo v novinách. Tady nenašel soudruh scenárista jiné polidštění takové kreatury, která tyje z utrpení jiných, než že z něj udělal alkoholika, který oplakává svou zesnulou ženu a dítě. Alkoholika hraje Bronson, a má tu aspoň trochu příležitost hrát. A ten zármutek vlastně ani nemusel, protože krátce před vznikem filmu mu zemřela manželka, Jill Ireland, i ve skutečnosti. Bronsonovi se snaží pomoct mladá nadšená emancipovaná novinářka, jedna z průkopnic feminismu, a starý šéfredaktor hraný druhým dobrým hercem ve filmu, Edwardem Asnerem (El Dorado). V podstatě jen jejich společné scény mají nějaký náboj a to byly ty vzácné momenty, kdy na film byla trochu radost koukat.

Jenže v první půlce Bronson skoro není, nebo jen chlastá a nereaguje ani na konkurenčního novináře, synovce bohatého strýce, který se mu vysmívá za to, že se v článcích zastává chudých. Buržoust jeden! V půlce filmu se Bronson naštěstí neudrží a jednu mu flákne, což je od něj jediná akce v celém filmu. V druhé linii dostaneme dvě nudné rvačky s xenofobními dělníky. 

Zhruba v půlce Virginia konečně napíše dopis a s pomocí divného pedofilního pošťáka ho pošle do novin. Bronson se rozhodne zabít plynem, což mu je překaženo, protože dostane úkol - odpovědět na dopis! Bronson se prochází po městě, sleduje bohaté i chudé, flašku s whiskou hodí do koše, napíše článek. I ve druhé dějové linii vše dopadne pohádkově, všichni si přečtou článek a to i za přítomnosti Bronsona, aniž by s ním rodina nějak komunikovala a aniž by nám bylo jasné, kde se tam vzal.

Hlavním závažím filmu je jednoznačně linie o irské rodině, která je plná klišé a citového ždímání, vlastně se moc nezabývá tím, co motivuje Virginii psát do novin, jako spíš tím, že se všichni mají špatně. Linie s Bronsonem docela jde až na toho klišovitého frajírka, kterého mohl hrát Paul Koslo, jenž podobné postavy hrál ve starších Bronsonovkách, ale pak bychom zase čekali, že mu Bronson vrazí jednu pažbou brokovnice do rozkroku. Čekal jsem od toho příležitost pro Bronsona zahrát si něco jiného, ale na to jsem se dost načekal až do druhé půlky, prvních pětadvacet minut Bronson řekne asi jen dvě věty? A stejně, s lepším režisérem by byl ještě lepší. Vracet už se k tomu určitě nebudu, to už radši na svátky tu Pyšnou princeznu nebo Smrtonosnou past. 4,5/10

a.k.a. Ano, Virginie, Santa Claus je

Režie: Charles Jarrott

Hrají: Richard Thomas, Edward Asner, Charles Bronson, Katharine Isabelle, Colleen Winton

Hudba: Charles Bernstein

USA 1991

WESTERNY NA ČT

Kdokoli dělá dramaturga programu na ČT2, musí být obrovský fanoušek westernů. ČT je vysílala vždycky. Nějaké bloky, například v průběhu letních prázdnin, bývaly i v mnoha předchozích letech. Ale už pět let ČT2 vysílá westerny v hlavním vysílacím čase neděli co neděli, do roku 2021 zhruba do konce srpna, kdy je střídaly francouzské thrillery s Belmondem, Venturou či Delonem, ale loni běžely až do konce roku a běží dál. Což je dobře.

Samozřejmě není možné, aby se vysílaly pořád nové a nové filmy, takže většina programu je recyklace osvědčených filmů, ale pár novinek se určitě zařadilo. Už když běžela série asi tak čtvrtým rokem, začalo mě zajímat, které filmy asi tak běží nejčastěji, kterého herce ČT nejvíc protežuje, tzn. vysílá s ním nejvíc filmů... Nějakou dobu mi ještě trvalo, než jsem opravdu začal počítat. Nakonec jsem si s pomocí Exxcelu vytvořil tabulku, do které jsem vždy zapsal film, v kterém roce a kolikrát byl vysílán, a také jsem si vedl statistiku, kteří herci se objevují v hlavních rolích, a zapisoval si, jak moc jsou na ČT2 zastoupeni.

Co jsem neudělal a dělat nebudu, nespočítal jsem třeba, kolikrát za jeden rok běžel Wayne, Fonda, Eastwood atp. Mohl bych, ale nechce se mi, navíc, byly roky, kdy běželo víc Clinta, jindy Wayna, jindy Bronsona...

Naprostým rekordmanem, co se počtu vysílání týče, je Rudé slunce. Dramaturg ČT má buď rád Charlese Bronsona a prsa Ursuly Andressové, nebo (prozaičtější varianta) jsou na ten film levná práva. Každopádně od roku 2016 běžel tento film každý rok, v roce 2020 dokonce dvakrát!

Pravda je, že jsem počítal i reprízy v jiném vysílacím čase. Jedině tak se dá vysvětlit zvláštní případ Velké země. Nebudu teď dohledávat data a hodiny vysílání, ale film ČT odvysílala za těch 5 let pětkrát, ale z toho třikrát v roce  2019 a dvakrát v loňském. Předpokládám, že v roce 2019 šlo o odvysílání z kraje roku a na jeho konci, včetně jedné noční reprízy krátce po odvysílání v primetimu, a totéž se týkalo loňska.

Přestřelka u O.K. Corrallu (Douglas-Lancaster) běžela celkem pětkrát, pouze v roce 2020 ne.

Pak je tu několik filmů, které ČT vytáhla čtyřikrát. Patří mezi ně naprosté klasiky, jako El Dorado, Rio Bravo,  Malý velký muž, ale také filmy, které do té doby ČT nevysílala (Muž proti muži s Lee Van Cleefem), nebo je vytáhla po mnoha letech (Důvod žít a zemřít). Film, který mě k téhle statistice přivedl, běžel také celkem čtyřikrát. Připadalo mi totiž, že Valdezovi koně jsou v programu prakticky v jednom kuse. No a ono to bylo Rudé slunce. Čtyřikrát rovněž běželi Synové Katie Elderové.

Co naopak běželo jen jednou, a má cenu počítat jen to, co běželo naposledy tak v roce 2018, protože filmy premiérově uvedené loni mají velkou šanci, že letos poběží: Grošák s Marolonem Brandem naposledy právě v roce 2016, stejně tak Monte Walsh s Lee Marvinem. Obojí ale ČT už předtím uvedla. Muž na výpomoc s Peterem Fondou běžel dvakrát v roce 2019 a od té doby ne. Muž ze Západu s Cooperem jednou v roce 2018. Muž zvaný Kůň naposledy také 2016, rovněž Velké ticho, jen v roce 2017 běžela komedie Za řekou je Texas. Takže je otázka, jestli se těchto filmů dočkáme v tomto roce, stejně jako repete El Dorada, které od roku 2019 překvapivě nebylo. Aspoň tedy na ČT.

Překvapivé je, že třeba Sedm statečných bylo odvysíláno až loni na Silvestra, tzn. vlastně úplně mimo tento nedělní cyklus. 

Většina filmů je, nepřekvapivě, amerických. Uvedeno bylo ale i dost spaghetti westernů, a to nejen už u nás uvedená klasika. Z Leoneho filmů nebyly do cyklu zahrnuty jen Kapsy plné dynamitu, dál běželo několik Corbucciho filmů - Django, Navajo Joe, Žoldnéř, Velké ticho, Křiváci. (Uvítal bych Companeros a Sonny a Jeda. A Minnesotu Claye). Výrazně byli zastoupeni Bud Spencer a Terence Hill - ze společných filmů běžely Bůh odpouští, já ne, Pravá a levá ruka ďábla i Malý unavený Joe, ze samostatných premiérově uvedená Armáda pěti mužů, dále Důvod žít a zemřít, Mé jméno je Nikdo a Chytrák a dva společníci. Nejsem si jist, zda jsem nezapomněl započítat Trumfové eso, protože neběželo v neděli. Z ostatních špaget proběl Provaz a kolt Roberta Hosseina, Muž proti muži, Velká přestřelka, Vůně cibule, Kulka pro generála, Město psanců.

Většina filmů je ze 60. a 70. let. Nejstarším vysílaným filmem dosud byl Souboj na slunci (1946), nejnovějším Kosti a skalp (2015) - i když to dost možná neběželo v nedělním primetimu, takže tam by nejnovější byla asi Opravdová kuráž (2011).

No a jdeme na herce. Vítězem co do počtu filmů je (virbl) nepřekvapivě John Wayne se šestnácti filmy. A to za těch šest roků neběžely všechny filmy, co s ním kdy ČT vysílala. Byly to: Cahill US Marshall, Comancheros, El Dorado, Fort Apache, Kavaleristé, Maršál, McLintock, Měla žlutou stužku, Muž, který zastřelil Libertyho Valance, Na sever Aljašky, Rio Grande, Rio Bravo, Rio Lobo, Stopaři, Střelec, Synové Katie Elderové. Z toho šestkrát Wayna daboval Jiří Plachý, dvakrát Vladimír Brabec, dvakrát Radoslav Brzobohatý, dvakrát Jan Schánilec, po jednom filmu Ladislav Županič, Vladimír Čech a Jaromír Meduna. Hlas Jiřího Plachého vůbec je možno slyšet v neděli na ČT2 často, ale o dabingu až později. Pokud se nepletu, nic z toho nebyla úplná premiéra, snad jen na ČT - Kavaleristé, Comancheros, Na sever Aljašky a Muž, který zastřelil Libertyho Valance předtím běželi na jiných stanicích a dabing byl převzatý.

Deset filmů bylo odvysíláno s Lee Van Cleefem a to Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý, Velká přestřelka, Muž proti muži, Převozník, dále se objevil ve vedlejších rolích ve filmech V pravé poledne, Přestřelka u OK Corrallu, Bravados, Šerifská hvězda a Muž, který zastřelil Libertyho Valance. Pokaždé promluvil jiným hlasem, to nemá cenu počítat.

Na třetím místě je s devíti filmy Clint Eastwood. S Clintem ČT odvysílala dolarovou trilogii, Pověste ho vysoko, Dva mezky pro sestru Sáru, Joe Kidda, Psance Josey Walese, Bledého jezdce a Nesmiřitelné. Ve všech případech namluvil Clinta Ladislav Županič, opět, nic nově - v pěti případech šlo o dabingy vyrobené pro ČT.

Devět filmů ČT odvysílala také s Charlesem Bronsonem, ale zase většinu často. Byly to jednak zmíněné Rudé slunce a Valdezovi koně, dále Chatova země, Tenkrát na Západě, Sedm statečných, Od dvanácti do tří, Pancho Villova jízda, dále se objevil ve vedlejších rolích ve filmech Vera Cruz a Apač. Dvakrát ho namluvil Alois Švehlík, dvakrát Jiří Bartoška - z toho jednou dokonce po mnoha letech dodaboval vystřižené scény z filmu Od dvanácti do tří.

Docela často běží i filmy s Burtem Lancasterem - již zmíněné Apač, Vera Cruz, Přestřelka u OK Corrallu, dále Valdez přichází, Ulzanův nájezd, Profesionálové, Lovci skalpů, Strážce zákona, Buffalo Bill a Indiáni. S Kirkem Douglasem jich proti tomu běželo jen pět. Pět jich bylo rovněž s Garym Cooperem, šest s Richardem Widmarkem, sedm s Jamesem Stewartem, šest s Gregorym Peckem i Henrym Fondou, no a po pěti mají Bud Spencer a Terence Hill.

Většina filmů už tu někdy v televizi běžela. Buď přímo na ČT, nebo na jiné stanici. Pár novinek ale ČT přece jen odvysílat stihla. Nově tak mohli čeští diváci vidět filmy jako Strom na věšení, Provaz a kolt, Křiváci, Azul, Muž na výpomoc, Rána na oplátku, Stanice Komančů, Sedm mužů na zabití, Voják v modrém. Některé filmy pak byly odvysílány poprvé po mnoha letech, přičemž někdy byly uvedeny s původním dabingem (Od dvanácti do tří, Plíživý měsíc - ten běžel jinde s dabingem Novy, ale ČT po letech vytáhla kino, u Toma Horna po letech vytáhli vlastní), jindy byly předabovány (Kulka pro generála). Co se týče právě dabingu, tak u čeho neměli svůj a byl jiný k dispozici, u toho sáhli po existujícím. Občas je to dobře, něco by asi úplně nestálo za to dělat podruhé nebo potřetí znovu. Na druhou stranu, některé dabingy MGM jsou tak příšerné, že by za redabing stály. Mluvím o filmech jako Apač (Pavel Vondra jako Burt Lancaster! Fuj!), Kavaleristé (Županič se na Wayna vůbec nehodí), Pozvánka pro pistolníka (Vondra tentokrát przní Yula Brynnera). U něčeho přece jen k nové verzi sáhli - u Divoké bandy se, myslím hodně povedla, u Buffalo Billa a Indiánů těžko říct - s Newmanem je to jako s Funesem, prostě buď originál nebo Munzar, a ať se kdokoli další (v tomhle případě Marek Vašut) snaží sebevíc (a z ukázky to znělo, že se snažil), těžko si na to zvyknout. Takže občas by to za ten nový dabing stálo. Ne vždy se úplně povede - zrovna minulý týden jsem se díval na Sedm statečných, a i když s tímhle dabingem jsem to viděl poprvé celé a nejvíckrát, některé obsazení není úplně ono (zvláště Pavel Šrom jako Bronson, dál není to pravé ořechové Michal Pavlata jako Wallach a David Novotný jako McQueen). Na druhou stranu, vesničani Táborský, Zedníček, Skopal, Vyskočil jsou naprosto perfektní. Ale pořád lepší, než co předváděla MGM s dabingem typu kdo má čas, ať dabuje. Ne, že by úplně všechno od nich byla totální katastrofa, třeba jejich verze Pověste ho vysoko se mi líbí i víc než ta z ČT, ale většinou nevhodně obsazení Libor Terš, Pavel Vondra, Bohdan Tůma, Marek Libert nebo  Pavel Soukup a Ladislav Županič jsou za trest.

I tento rok už byl cyklus zahájen, a snad ještě dlouho poběží. Doufám v co nejvíc premiér, ať se pořád dokola netočí Rudé slunce a Rio Bravo, v nějaké další vytažení filmu nebo dabingu po letech (momentálně mě nic nenapadá, ale kandidáti určitě jsou). I když se v neděli večer prakticky nikdy nekoukám, jak se teď dívám na seznam, mám toho hodně co dohánět, a díky nahrávkám z ČT je to snadnější.

WESTERNOVÉ TV SERIÁLY

Okurková sezóna mě nutí vydat tenhle článek trochu brzo, ale co už. Inspirován Tarantinovým posledním filmem jsem se rozhodl podívat na vybrané epizody westernových TV seriálů, přičemž jsem si vybíral většinou věci, kde se objevila nějaká zajímavá hostující hvězda, nebo má seriál souvislost právě s Tenkrát v Hollywoodu. Nejvíc jsem si sehnal z toho nejdelšího seriálu, Gunsmoke, ale nakonec jsem neviděl ani jeden díl... Ale objeví se v něm mnozí - Lee Van Cleef, Charles Bronson, Strother Martin, Harry Morgan, Jack Elam, Robert Culp a další. Z dalších seriálů, z nichž jsem zatím nic neviděl, bych mohl jmenovat Bonanzu, The Deputy s míhajícím se Henrym Fondou, The Lawman, Branded (o kterém, ale mylně, mluví Walter v Big Lebowski, protože "jeho podstatnou část napsal Arthur Digby Sellers") a další. Takže dnes jen o čtyřech náhodných epizodách. Z Rawhide jsem, myslím, viděl ještě něco, ale totálně jsem na to zapomněl.

Rawhide 07-03, Piney
Seriál Rawhide mě napodruhé nudil ještě víc než předtím. Díval jsem se kvůli Clintovi a Lee Van Cleefovi, ale oba v tomto dílu hrají jen křoví. Hvězdou je Ed Begley a jde o vyloupení banky, ke kterému se Eric Fleming a Clint připletou až na konci. Lee Van Cleef hraje jednoho z lupičů, ale důležitější je Begley a Elisha Cook, jr. Hrozná nuda.

Have Gun - Will Travel 01-02, The Outlaw
Půlhodinky těmhle seriálům svědčí víc. Nájemný střelec Paladin v podání Richarda Boona (vzhledem tu, ještě štíhlý, připomíná Vincenta Price) je celkem sympaťák, stejně jako antagonista, Charles Bronson s vousy v roli jednoduchého chlapíka, který střílel každého, kdo se mu postavil. Na konci dostaneme dokonce napínavý duel. Tohle mi přišlo fajn, otázka je, jak by to pokračovalo týden co týden. Epizodu režíroval Andrew V. McLaglen, a líbila se mi víc než většina jeho celovečerních filmů.

Wanted Dead or Alive 01-04, Dead End
Steve McQueen jako lovec hlav s puškou s upilovanou hlavní. A na víc si nevzpomenu. Má to půl hodinku, Steve jde po někom, kdo je ve skutečnosti nevinný. Tuším. Na stopu ho uvede otec stíhaného, který ale na Steva připraví past.

Lancer 01-01, The High Riders
Tohle je epizoda, kterou totálně přepsal a přetočil Tarantino v Tenkrát v Hollywoodu. A ano, má to potenciál, s kterým by schopný scénárista udělal divy. Příběh o dvou bratrech, kteří se neznají a přijíždějí bránit otcův majetek, by snesl klidně celovečerní stopáž, zvláště s padouchem, jako je Joe Don Baker. jeho postava se sice jmenuje jinak, ale jinak je to týž zloduch, jakého znovu ztvárnil DiCaprio coby Rick Dalton. Vystřižená scéna příjezdu je ve filmu stejná jako scéna zde, akorát více rozepsaná a lépe natočená, stejně tak jde více do detailu a hloubky scéna setkání Johnnyho Madrida s DeCoteauovými/Pardeeovými zločinci a jejich pokec. Fakt škoda, že je to jen padesátiminutový díl televizního seriálu, dost televizně vypadajícího a občas vyplněného scénami, které rozvíjejí vztahy, jež budou pokračovat v dalších dílech, ale pro děj epizody nemají zase tak význam. Co tu chybí, je malá dcerka Marabella a její únos, to si, pokud vím, Tarantino vybral z jiné epizody. Jinak režíroval skutečně Sam Wanamaker. Hudbu složil Jerome Moross, autor hudby k Velké zemi.

JULIÁN ODPADLÍK (1970)

V poslední době je času málo, přes den nevím co dřív a večer na filmy nemám energii. Aspoň jsem se na youtube podíval na tuto celkem zajímavou inscenaci, která zpodobňuje vládu málo známého římského císaře Juliána Apostaty (vládl 361-363) a jeho konfliktu s rostoucím vlivem křesťanství, které si dal za úkol vymýtit. Film je samozřejmě silně omezen mizivým televizním rozpočtem. Tuíž císařský palác je umístěn někde ve sklepě, druhá polovina se skoro celá odehrává ve stanu, a všechny akční scény jsou nám odvyprávěny, což vyznívá směšně hlavně při útoku na palác, kdy Munzar, aniž by se trochu vzdálil, oznamuje císaři, co rozzuřený dav právě provádí. Statičnost je ještě zdůrazněna tím, jak moc filozoficky jsou pojaté dialogy. Tudíž hlavně ve druhé půlce je film trochu repetitivní. Naštěstí není dlouhý, a je dostatečně zajímavý a hlubokomyslný, aby to tolik nevadilo.

Zapomeňte na černou a bílou, na to, kdo je hodný a kdo zlý. Sledujeme několik mužů, kteří všichni dělají chyby, protože chtějí jedno a dostávají druhé. Císař chce moc bez zodpovědnosti, ale má zodpovědnost a nemá moc; chce mír a lásku ve světě, kde se všichni nenávidí a vraždí. Biskup Řehoř z Nazianzu naopak cítí zodpovědnost, ale ve skutečnosti má moc, o jakou nestojí; zatímco pohanský císař považovaný křesťany za ďábla hlásá mír, křesťané kolem sebe šíří jen zkázu a smrt. Situace nevede k ničemu než k tomu, kdo a kdy císaře konečně zabije. Křesťanů stále přibývá a Juliánův boj je marný.

Co hru táhne nahoru jsou vynikající herecké výkony. Režisér často sázel ve svých inscenacích na Hrušínského, který hru táhne jako magnet, a zvláště pokud má vedle sebe protihráče, jakými jsou Munzar nebo Cupák, se dá na film výborně dívat. Slabší je to s ostatními - Brousek má příliš jednorozměrnou postavu (velitel pretoriánů prostě musel být trochu šablona) a zbytek obsazení čtveřici Hrušínský - Munzar - Cupák - Řehoř nestíhá. Zvlátě zdlouhavě působí scény s otrokyní, která ani skoro nemluví. Na druhou stranu, čekali byste v československém TV filmu z roku 1970 postavu, která má po celý film nahá prsa? Což tedy přestane být zajímavé asi tak ve chvíli, kdy si uvědomíte, že ano, opravdu je nahá. Na nic než na přemýšlení tu není čas.

I přes to všechno filmu chybí větší sepětí. Děj není až tak dramatický, aby opravdu napínal. Škodí tomu hlavně televizní omezenost. Nemám rád filmové násilí za každou cenu, ale kdybychom skutečně viděli, jak pretoriáni rdousí mnichy, když je měli jen pozatýkat, jak se zuřivý dav dere do paláce, jak krvežíznivé legie provolávají císařem Germána, zkrátka kdyby nad Apostatou visela jiná než pouze vyřčená hrozba, působilo by to lépe. Což je ovšem v TV filmu z Československa dost utopie. Jinak je zjevná paralela s Pražským jarem, Odpadlík je stejně nerozhodný jako Dubček, Brežněva ani Husáka tu však nehledejte. 7/10

Režie: Jiří Bělka
Hrají: Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, Eduard Cupák, Zdeněk Řehoř, Otakar Brousek, Jiří Němeček, Richard Záhorský, Karel Houska
Hudba: Luboš Fišer
ČSSR 1970

THE MEANEST MEN IN THE WEST (1967)

Western z roku 67 s Bronsonem a Marvinem! To přece musí být pecka! Nejzlejší muži na Západě, sem s tím! Ehm, ne...

Nevím, do jaké míry to byla v americké televizi 60. let praxe, ale vím o víc případech, kdy byl vytvořen film sestříháním dvou epizod televizního seriálů. Seriál The Virginian to potkalo hned dvakrát, pokaždé z jedné epizody s Charlesem Bronsonem (hrál ve dvou, v letech 1965 a 1968), a film byl na celovečerní délku doplněn jedou další epizodou, zcela nesouvisející. Jako tady.

Epizoda It Tolls For Thee z roku 1962, napsaná a režírovaná Samuelem Fullerem, měla za hostující hvězdu Lee Marvina jako kruťase, který se chce přiživit na únosu, což mu překazí titulní Virginian (James Drury). O pět let později vznikla epizoda The Reckoning, kde se Virginianovi chce pomstít bandita Charles Bronson, který jej podezírá ze zrady. Nevím, jakou šílenou palici napadlo sestříhat právě tyto dva díly dohromady, udělat z Marvina a Bronsona bratry, kteří se navzájem nenávidí, a přitočit prolog z dětství, který měl všechno vysvětlit. Jenže ani tak to nešlo, takže muselo dojít k dalším dotáčkám, dodabováním a ještě šílenějším střihový úpravám, kde se opakují stále tytéž záběry Marvina a Bronsona, nastříhané do scén z dílů, v kterých nevystupovali, ořezávání obrazu tak, aby v něm nebyla nevhodná postava, nebo zastavením obrazu, pokud bylo třeba záběr prodloužit.

Děj tudíž naprosto nedává smysl. Předpokládá, že divák dobře zná hlavní postavy seriálu, takže zvláště u Virginiana chybí jakékoli představení, objeví se asi až po půl hodině a to čistě náhodně. Navíc je film přeplněný melodramatickými scénami, a pokud dojde k akci, je šíleně chaotická. Hodnotit herecké výkony nemá smysl. Lee Marvin, Charles Bronson i Lee J. Cobb jsou borci, ale takhle vytržení mimo kontext rozhodně neměli šanci cokoli zachránit. Hudba je nevhodná, a i v ní jsou divné střihy. Zkrátka, tomuhle se vyhněte. Dost napovídá i to, že když už byl film koupen pro vysílání v České republice, neodvysílala ho ani ČT, ani Nova, ani Prima, ale Barrandov Jaromíra Soukupa, přičemž v dabingu se o hlavní role podělili Pavel Vondra a Bohdan Tůma. To už je ale jen hřebíček do rakve nesmyslného projektu. Strašidelné je, že o čtyři roky později vznikl další takový film, Bull of the West... 1/10

a.k.a. Nenávist bratří Talbotů
Režie: Charles S. Dubin, Samuel Fuller
Hrají: Lee J. Cobb, Charles Bronson, Lee Marvin, James Drury, Doug McClure
Hudba: Hal Mooney
USA 1967

THE CONTINUING STORY OF THE SERIES

No a máme tu dokončení článku o seriálech, které stojí za zmínku. Před třemi lety jsem v první části sliboval, že třetí bude o animácích, ale nakonec je většina zase hraná. Něco z toho, o čem tu teď píšu, jsem při vydání první části článku ještě ani neznal.

THE SIMPSONS (1989-)
Animáky jsem chtěl původně oddělit, ale koukám, že by mi nakonec vyšly tak tři. Simpsonovy samozřejmě není třeba představovat. Vrcholem je pro mě cca pátá až třináctá série, pak to začalo slábnout a cca od šestnácté dál se na to nedá už ani dívat. Mnohé epizody z vrcholu jsou ale jednoduše geniální. Je teda fakt, že nejradši mám díly, které se točí kolem Homera. Díly o Bartovi, Líze a Marge jsou vždy na jedno brdo o tom, jak se snaží někomu dokázat, jak jsou super, a zvláště u ukňourané Lízy je to otrava. Halloweenské díly jsou příběh od příběhu. I tak si ale seriál těch 10/10 zaslouží už za oněch osm až devět sérií, které jsou špičkové.
Oblíbené postavy: Homer, Vočko, Barney, Lenny, Komiksák, Flanders, Bart, Skinner, Ralph, Duffman, chlap co říká ÁÁÁNOOOOO
Dabing: 10/10. Po onemocnění Vlastimila Bedrny se Zavřel zhostil Homera skvěle, jenom to byl zpočátku nezvyk, jeho dabing ve 13. sérii ale nebyl méně kvalitní než ten pozdější. V poslední době došlo i k nahrazení zesnulých Bedřicha Šeteny, Vladimíra Fišera a Heleny Štáchové, ale z toho jsem slyšel jen ukázky.

FUTURAMA (1999-2013)
U Futuramy, která se mi zpočátku dost líbila, jsem nakonec vydržel jen cca do půlky druhé série a nějak se mi omrzela. Už jsem ji dlouho neviděl, takže si nejsem jist, proč. 7/10
Oblíbené postavy: Zoidberg, Bender, Leonard Nimoy
Dabing: 8/10 - za mě se Primě povedl.

BLACK BOOKS (2000-2004)
A další britcom, z nějž mi, nevím proč, chybí asi tři díly dokoukat. Musím napravit, nebo líp dát celé znova. Dylana Morana jsem na začátku prvního dílu vůbec neznal, už v půlce jsem si říkal, že tohohle chlapa žeru. Bill Bailey je taky super, a Fran to nijak nekazí. Do tohohle knihkupectví bych asi nechtěl chodit nakupovat, ale nevadilo by mi tam bydlet. 9/10
Oblíbené postavy: Bernard, Manny
Dabing: Neexistuje.

MARRIED WITH CHILDREN (1987-1997)
U sitcomů je nejdůležitější vytvořit hlavního tahouna, což se samozřejmě povedlo i tady. O něco níže si povíme něco o tradičních sitcomech s funkční rodinou a jejich běžnými trably. Bundovi jsou rodina kde nefunguje nic. Otec je blbec, matka je slepice, která neumí vařit, dcera je pitomá běhna a syn je vytahovačné pako. Do toho se tam plete feministická sousedka a její manželé. Neviděl jsem zatím bohužel moc dílů, ale až bude čas, dám se do toho pořádně. "Who's there ridin' into sun, who's the man with the itchy gun, who's the man who kills for fun, Psycho Dad, Psycho Dad, Psycho Dad!!!" - jo, to je westernovej seriál, kterej bych chtěl vidět.
Oblíbené postavy: Zatím hlavně Al
Dabing: 8/10 - občas blbej mix a divnej překlad, ale Zedníček i Zawadská mluví dobře

FAWLTY TOWERS (1975-1979)
Pouhé dvě série šílení Johna Cleese coby majitele hotýlku. Dvanáct dílů úžasné zábavy. Kdo žere Bernarda Blacka a Ala Bundu, musí žrát i Basila Fawltyho a jeho záchvaty vzteku, stejně jako číšníka Manuela s jeho "Qué?" Někdy musím zopakovat. 10/10
Oblíbené postavy: Basil, Manuel
Dabing: Jsem neslyšel, prý je příšerný

RIPPING YARNS (1976-1979)
Tentokrát sólovka Michaela Palina, sice psaná ve spolupráci s Terrym Jonesem, ale ten hraje jen v prvním díle. Palin si tu vzal na paškál klasické příběhy opakující se v britské literatuře a vždy kromě hlavní postavy hraje i nějaké další. Nevím proč, ale viděl jsem jen tři díly... Musím někdy zopakovat a dohnat. Asi proto, že jsme se dívali společně se sestrou, tu to moc nebavilo a já neměl tenkrát chuť pokračovat sám. Ty tři díly tak za 8/10.
Dabing: Jsem neslyšel

GARTH MARENGHI'S DARKPLACE (2004)
Než se Richard Ayoade a Matt Berry sešli v IT Crowd, vytvořili seriál, který je ve skutečnosti výtvorem geniálního spisovatele Gartha Marenghiho, představitele hlavní role a autora příběhů, kde nechybí tajemno, napětí a krev. Krev? Krev. Celý seriál se točí kolem nemocnice, která je posedlá ďáblem. Opět nevím, proč jsem z toho viděl jen půlku. Musím někdy zopakovat a dohnat. 7,5/10
Dabing neexistuje, seriál tu nedávno v premiéře uvedla ČT, ale s titulky.

FAMILY GUY (1999-)
První díl, co jsem viděl, se mi líbil, že je drsnější než Simpsonovi. Druhý už byl trochu otravný. Třetí už byl vyloženě nechutný. Griffinovi umí pobavit, ale je to ode zdi ke zdi. Jejich parodie Star Wars ale stojí za to. 7,5/10
Dabing jsem opět naštěstí neslyšel.

MEIN FREUND WINNETOU (1980)
Seriál Vinnetou, v jehož titulcích není ani jednou zmíněno jméno Karla Maye. Ve skutečnosti jde o one-man show Pierra Brice, kvůli které je dokonce Old Shatterhand odsouzen do role trapného statisty, navíc byl obsazen hercem, který sice na první pohled vypadá jako starší verze Burianovy obálky knihy, na ten druhý jde ale vidět, že je to prostě jen tlustý dědek. Sám Vinnetou tu tak může jednat jako absolutní bojovník za práva Indiánů, který nenávidí bledé tváře a Shatterhanda i Hawkense snad toleruje jen se skřípěním zubů. Dalšími hlavními postavami jsou pak přiblblý Komanč Tašunka a otravný ukecaný a zbabělý fotograf, kterého si zahrál autor scénáře, takže se nacpal, kde mohl, a nevystupuje snad jen ve dvou dílech. Začátek se hřmotnou hudbou, podivným střihem, zastřeleným dítětem a Vinnetouem střeleným do hlavy je děsivý, pak se ale uklidní. Největším problémem seriálu je tak to, že se v něm takřka nic neděje. Jen se pořád mluví o tom, co se stane, a nakonec se nestane nic. Aspoň se mezi knižními dialogy občas objeví hláška tak šílená, že člověk jen kroutí hlavou. "Mnoho indiánů tam nechalo svoje péra, když jsem udělal tuhle fotku." "Byl to starý muž, tak jsme ho poslouchali. Ale pak jsme ho museli praštit veslem, abychom se dostali včas domů." "Připravili mě o nevinnost. Žádný muž už pro mě nikdy nebude hrát na flétnu před mým teepee." "Pomoz, Vinnetou, bledé tváře znásilňují naše ženy a pálí naše teepee!" "Ty stvůry!" Atd. A nezapomeňme na dobré trávy a zhuleného Starého Medvěda! 3/10
Dabing: horší než u filmů, ale pořád celkem slušný, z 80. let.

HOME IMPROVEMENT (1991-1999)
Tak když mi bylo osm, žral jsem to. Vždycky v půl osmé na Primě, než začal hlavní večerní pořad. Dneska už bych to asi nedal. Jedna z těch věcí, které Ženatý se závazky zesměšňuje. 6,5/10
Oblíbené postavy: Al, Wilson (to je soused za plotem)
Dabing: Dokud daboval Postránecký, dobrý. Jak to převzal Mahdal, nedá se to poslouchat.

STEP BY STEP (1991-1998)
V šesti se mi na tom nejvíc líbila ta horská dráha ve znělce (na které jsem v životě nejel, fňuk), v desíti Kouďák. Dneska bych z toho asi zvracel, viď, Bobby Ewingu! 5/10
Oblíbené postavy: Kouďák
Dabing: Dal se poslouchat... Ale naštěstí si ho moc nepamatuju.

STAR TREK (1966-1969)
Star Treků je milion, já mluvím o TOS. Na jaře jsem ji sjížděl dost, ale skončil jsem, z časových důvodů, někde po 23 dílech. No, mám z té doby rozdělaný speciál na celý týden, tak až ho dodělám, dozvíte se víc. 8/10
Oblíbené postavy: Spock, Sulu, Scotty, Kostra
Pozn. Našel jsem v knihovně knihu komiksů se Star Trekem. Otevřu ji náhodně a co je první věta, co čtu? Schválně takový malý kviz:
a) Je mrtvý, Jime.
b) Přenes mě, Scotty.
c) Žij dlouho a blaze.
Kdo tipoval a, vyhrál.
Dabing: Celkem fajn. Plachý je jako Spock geniální, Martin Preiss jako Kirk asi lepší než Županič ve filmu, vedlejší postavy dobře obsazené.

OIK'S HORRIFYING HALLOWEEN SPECIAL - part 7

Na Facebooku byl vznesen požadavek, abych opět zařadil něco českého. Výběr je poměrně omezený, paradoxně víc věcí se snad dá najít mezi televizními inscenacemi než mezi filmy. Dostal jsem i několik doporučení, ale nakonec jsem se rozhodl jinak, pro zpracování další hororové klasiky.

ZÁHADNÝ PAN HYDE (1964)

Tahle inscenace má celou řadu zvláštností. Tou asi nejzajímavější je, že byla natáčena a vysílána živě. Takže všechno muselo být nazkoušeno, pečlivě připraveno, střihač prostě přepínal mezi jednotlivými kamerami a v podstatě je to nakonec jako divadlo natáčené ve studiu bez diváků. Občas tak můžeme zahlédnout rychle mizejícího kameramana, stín mikrofonu, nebo slabě zaslechnout pokyny režie, jsou to však jen velice řídké případy. Prakticky jsem si každé téhle věci všiml jednou. Složité podmínky se odrazily i v tom, že jindy dvojrole Jekylla a Hydea musela být rozdělena mezi dva herce, aby se nemusel jeden narychlo převlékat.

Příběh je jinak klasický, podle slavného Stevensonova románu. Přátele filantropického doktora Jekylla trápí, že jeho záhadný asistent Hyde je ten nejneslušnější člověk na světě. Jekyll se však Hydea zastává a dokonce ho učiní svým univerzálním dědicem. Brzy se Hyde pokusí svést Jekyllovu pacientku, lady Denversovou. Když je odmítnut, vymyslí složitý komplot, kterým může lady skandalizovat. Zatímco Hyde svým skandálním chováním šokuje celý Londýn, přátelé se bojí o Jekyllovo zdraví.

Všechno se samozřejmě odehrává v kulisách, postavy jsou možná oproti románu seškrtány a stejně tak děj. Když Hyde umlátí psa nebo se jinak vzteká, musíme si hodně domyslet, za těchhle podmínek tyto scény nebylo možno jinak natočit. Celá inscenace tím ale možná i získala na tísnivosti. Kamera je skoro pořád v pohybu a skoro pořád v poměrně velkých detailech na obličeje postav. A mnoho scén začíná tím, že vidíme z poloviny jen něčí záda a nejsme si jisti, zda je to Jekyll nebo Hyde.

Vzhledem k divadelní stylizaci celá inscenace stojí na hercích, kteří se svých rolí zhostili znamenitě. Martin Růžek i Ilja Racek coby Jekyll a Hyde jsou nejen každý zvlášť skvělí, ale navíc jsou ještě sehraní a skutečně působí uvěřitelně, že to může být tatáž osoba (což ví každý). Z vedlejších herců bych vypíchl asi zvláště naprosto přesného Oldřicha Nového coby starostlivého komorníka. Jednou tu byl požadavek na články o jeho filmech, a už je to za krátkou dobu druhý. Nezklamou ani Blanka Bohdanová, Svatopluk Beneš či Jiří Kodet. A překvapil mě Felix le Breux, kterého jsem doteď znal jen jako hlas Cornela z Pokladu na Stříbrném jezeře, a ani ve snu mě nenapadlo, že majitel tohoto hlasu vypadal spíše jako Jan Werich. Jinak Josef Gruss, který hraje lorda Denverse, je nejznámější asi jako autor textu písně Chlupatý kaktus.

Záhadný pan Hyde je velice omezený tím, že byl natočen za večer v laciných kulisách, námět, scénář, herci a celkové provedení ho však drží vysoko nad vodou. Zvláště ve scénách Jekyllových záchvatů je inscenace skutečně děsivá, kdy jen čekáme, až se změní v Hydea. Kdyby takovéhle věci, s technickými možnostmi, které má, vyráběla televize dnes, možná bych se na ni i díval. 7,5/10

A to už je konec speciálu? Jej, chtěl jsem se ještě podívat na Suspirii od Argenta, Invazi lupičů těl od Dona Siegela, The Devil's Wedding Night s Rosalbou Neri a na něco od Bavy... Tak zas příště ;)

Režie: Georgis Skalenakis
Hrají: Martin Růžek, Ilja Racek, Felix Le Breux, Blanka Bohdanová, Oldřich Nový, Svatopluk Beneš, Jiří Kodet, Josef Gruss, Marie Rosůlková
Hudba: Ivo Vyhnálek
Podle románu Roberta Louise Stevensona
ČSSR 1964