THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 1 - VÝVOJ A DOBA

 Navazující série na sérii o klasických westernech - v novém cyklu se podíváme na 60. a 70. léta, kdy se westernový žánr výrazně proměnil a filmy se začaly točit jinak. První část se zabývá rozdílem mezi klasikou a novějším pojetím.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 7 - 60. LÉTA A ODKAZ DODNES

Poslední díl série o klasických westernech končí jejich koncem v 60. letech, megalomanskou výpravnou ságou Jak byl dobyt Západ a labutí písní Muž, který zastřelil Libertyho Valance. Nicméně přesto že žánr během 70. a 80. let skoro vymřel, občas dojde k nějakému revivalu, v 90. letech po Tanci s vlky, v posledních letech na streamovacích platformách v seriálové podobě.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 4 - 50. LÉTA

Ve čtvrtém díle speciálu se překlopíme do padesátých let a zajímat nás budou především filmy s Jamesem Stewartem, Garym Cooperem a Gregorym Peckem. Technicolor a Cinemascope pomalu ovládají westerny, kterých bylo v padesátých letech tolik, že nemůžeme ani zdaleka probrat vše, co byste chtěli slyšet. Taky se z padesátých let ještě ve dvou dalších dílech nevyhrabeme.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 1 - POČÁTKY

Westernový speciál, kde se podíváme na největší klasiku žánru. A vezmeme to opravdu od začátku, takže v dnešním dílu zavítáme hodně do historie a podíváme se na úplné začátky a filmy zhruba do roku 1943. Jak začínaly ve westernech legendy, jako byli John Wayne, Henry Fonda nebo James Stewart?

OIK'S REDEMPTION TOUR část 4

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?

 

VERTIGO (1958)

Poprvé viděno: 2012

Hodnocení tehdy: 6/10

Komentováno na blogu: 2016

Hodnocení ČSFD: 84%

Hodnocení IMDB: 8,3/10

Časopis Sight and Sound ve své anketě z roku 2012 vyhlásil tento film nejlepším filmem všech dob. (V roce 2022 skončil druhý.)

A na mě to pořád nefunguje. Spousta věcí je na tom filmu skvělých, ale ve spoustě ohledů strašlivě zestárl a i vedle některých stále svěže působících filmů stejné doby působí jako relikt minulosti a hlavně strašně neživě a nudně. Určitě to byl vlivný film, který svou stavbou a dějem ovlivnil mnohá gialla 60. a 70. let i erotické thrillery 80. a 90. let. Úplně si dokážu představit, že by v devadesátkách vznikl remake se Sharon Stoneovou v roli Kim Novakové. Na druhou stranu, spoustu prvků, kterými tenhle film vyniká, by se zopakovat nepodařilo.

Hitchcockovi nelze nikdy upřít mistrovství v tom, jak pracoval s obrazem a zvukem. Spousta záběrů dneska jasně vypadá velmi uměle, studiové kulisy, dokreslovačky (včetně klíčové věže) a zadní projekce jsou jasně poznat, otázka je, zda to občas není záměr - když se na konci postavy vracejí na místo činu, jedou na záběru na auto po pravé straně silnice, ale zadní projekce je natočena z levé strany vozovky. Na jednu stranu si řekneme chyba, na tu druhou stranu, než mi došlo, co je špatně, jsem právě měl neodbytný pocit nepatřičnosti, která mě znervózňovala - čili přesně ty pocity, které ve mně scéna vyvolat měla. Pokud to skutečně byl záměr, je to skvělý tah, stejně jako náhlé setmění obrazu při scéně v knihkupectví, když se vypráví temná historka z dávné minulosti.

Jenže řekl bych, že ten film zkrátka působí strašně zdlouhavě, ucouraně a mohl být klidně o třetinu kratší a svižnější. A bohužel musím říct, že dojem roztahanosti navozuje nejen režisér, ale i skladatel, Herrmannova hudba je právě tak strašně táhlá, že ten dojem ještě umocňuje. První dvě třetiny filmu tak jsou docela utrpení, závěr už ale docela odsýpá. 

Z herců film stojí na Stewartovi a Novakové, kromě Barbary Bel Geddes hrající Stewartovu kamarádku, jenže herci jsou u Hitchcocka vlastně jen figurky pasující do jeho předem připravených schémat. Ne, že by byli špatní, ale Novaková v tomhle asi zvládá podat silný výkon lépe než Stewart.

Neviděl jsem od Hitchcocka ani zdaleka všechno, co jsem chtěl. Odložil jsem to jako nezpochybnitelnou klasiku na "někdy", takže jsem těch filmů viděl vlastně asi jenom pět nebo šest. Vertigo mě ale oslovilo zdaleka nejméně a bledne třeba i v porovnání s Oknem do dvora, které je výborné, nebo klasickým Psychem. Nerozporuju vám, pokud se vám líbí, chápu jeho důležitost pro žánr thrilleru, ale upřímně dávám přednost jiným Hitchcockovým dílům.

Verdikt: Zkrátit první hodinu dvacet na padesát minut, upravit soundtrack a o dost by se to zlepšilo. (A to se mi ústřední téma velmi líbí.)

Nové hodnocení: 6/10, čili stejné.

a.k.a. Závrať

Režie: Alfred Hitchcock

Hrají: James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones

Hudba: Bernard Herrmann
Produkce: Paramount

USA 1958

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 4

Teď už máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela... Tak strašné to není, ale proč by si Američani nemohli taky udělat budovatelské filmy.

HOW THE WEST WAS WON (1962)

Na počátku byla pustá, neobydlená krajina plná vlků, bizonů, medvěd, jen sem tam člověk zakopl o nějakého Indiána. Inu, bylo třeba ji celou obsadit, zalidnit, vybetonovat, ohradit a rozezvučit křikem, hlasitou hudbou, motory a občasnou střelbou. O tom, jak k tomu s pionýrským nadšením došlo, vypráví tento film. MGM se tu pokusila udělat největší western všech dob - americkou Genesis, kroniku osidlování západu, a to na příkladu rodiny, jejíž členové nosí jména jako Zebulon, Jeremiah, Eve nebo Lilith. Jsou to mimochodem příkladní angličtí protestanti. K tomu si MGM vzala téměř všechny hvězdy své doby, tři režiséry a úžasný systém Cinerama, který si zaslouží zvláštní odstavec, vzhledem k tomu, že vedle Pohádek bratří Grimmů ze stejného roku jde o jediný hraný film, který s ním byl natočen.

Cinerama vznikla vlastně jako první širokoúhlý formát (nevznikla, viz komentáře), ještě před Cinemascopem, a byla něco mezi 3D filmem a širokoúhlým filmem. Natáčelo se na tři kamery, aby se zabral úhel 180°, a film byl promítán na plátno v půlkruhu. Zní to fantasticky, a i když už dnes člověk může film vidět jen v klasické "ploché" podobě (ostatně jen minimum lidí jej vidělo tak, jak byl zamýšlen), fantasticky to i vypadá, byť s nepřesnostmi. Zploštěním obrazu vedle sebe vzniká u některých scén podivné zakřivení, jehož vinou se občas střílí jinam, než by se mělo, krajina za jezdcem v pohybu se láme a mosty se ohýbají. To by ovšem tolik nevadilo. Co však vypadá skvěle pro diváka, se stalo pro tvůrce noční můrou. Extrémně těžká a náročně ovladatelná kamera, větší náklady na filmový materiál i na výpravu, jelikož vidět bylo skutečně všechno, nejbližší záběry, které bylo možno udělat, bylo do pasu, pak už obraz vypadal podivně zakřiveně. A navíc většina kin na tento formát nepřešla, takže po filmu This is Cinerama a společně s Grimmy je tento film jediným, který tento formát využil. A je znát, že tvůrci si v náročnějších případech vypomohli klasickými záběry, které poté jen zvětšili. To se týká zvláště akčních scén.

Jako kronika osidlování západu film funguje dobře. Skutečně je tu všechno důležité - Erijský průplav a cesta po Missouri, Oregonská a Santa Feská stezka, Pony Express, telegraf, železnice, Indiáni. Ideologie neprosakuje tak hrozivě, jak to nahoře mohlo vyznít, to jen když se nad tím člověk zamyslí. Na druhou stranu k závěru, kde vypravěč Spencer Tracy líčí, kterak se z divokého západu stala civilizace a sledujeme záběry dálnic, továren, přehrad, elektráren apod., by některá budovatelská píseň sedla. Třeba "Bez chleba nejde jíst". Stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás, dým z továren... Tak jsme holt ten kapitalismus vybudovali, soudruzi. A co jsme viděli předtím?

Pět povídek rozdílné délky i kvality. První, druhou a pátou režíroval Henry Hathaway, třetí John Ford a čtvrtou George Marshall, všechno tedy proslulí tvůrci westernů. První dvě části jsou ale docela nuda. Hlavně jsem měl dojem, že jediná povídka, která na svém prostoru vybuduje nějaký příběh a postavy někam posune, je ta čtvrtá.

V první sledujeme plavbu na vorech, kde se rodinka Karla Maldena, dále tvořená Carroll Bakerovou a Debbie Reynoldsovou, dvěma vdavekchtivými slečinkami, z nichž jedna sní o zálesákovi z románu a druhá o spoustě peněz, setkávají s neotesaným zálesákem Jamesem Stewartem. Ten převzal roli po zesnulém Gary Cooperovi, moc mu nesedla, ale jeho svádění-nesvádění je, společně se scénami se zloduchem Walterem Brennanem (a pobočníkem Lee Van Cleefem s parukou), asi nejzábavnější částí celé dlouhé a nudné části. Druhá část bohužel sleduje Reynoldsovou, která pořád zpívá, zpívá a zpívá. Po jednom milenci zdědí zlatý důl v Kalifornii a vydává se tam na krytých vozech, zatímco ji uhání podvodník Gregory Peck, kterému jde jen o zlato. Na to ovšem brzy zapomeneme, i na jeho problémy s věřiteli, a povídka může končit budoucím sňatkem poté, co drsný vedoucí výpravy Robert Preston ostrouhá. Kdepak, chlapče, tanečnici a zpěvačku na "já mám ranč a ty se mi budeš starat o děti" neuženeš. Následuje přestávka.

Po přestávce sledujeme zadumaného Lincolna a hned na to Andy Devine verbuje u podivně na staro namaskované Bakerové jejího dospělého syna George Pepparda. Bakerová je nešťastná, ale Peppard je příkladný Američan a ochotně rukuje. Pro Fordovu povídku hraje její krátkost a ukázka naprostého zmaru války, kterou naštěstí nevykreslili jako místo, kde se může mladý Zeb proslavit. I samotnáí generálové Sherman a Grant, jindy hrdinští, jsou tu vylíčeni jako pochybující lidé, kteří si moc nevěří. Čtvrtá část o střetu Pepparda a Widmarka ohledně plánu železnice je asi nejlepší a jediná, která má uzavřený příběh. Doteď to byly spíš jen výňatky z deníku. Poslední povídka je pak už jen zbytečným zakončením. Jestli to mělo fungovat, měli jsme Eliho Wallacha poznat o hodně dřív. Takhle si nejsem jist, jak ta jeho zápletka do celé historie vlastně zapadá.

Wayne, Fonda, Stewart, Peck, Widmark, Wallach, Cobb, Brennan, Morgan - většina velkých westernových hvězd je tu. Bohužel jen v menších rolích, protože většinu filmu strávíme s Peppardem či Reynoldsovou. Wayne coby Sherman se vlastně jen mihne, stejně jako Morgan coby Grant, Stewartovi role nesedí, Fonda nezklame, ale coby zálesák působí trochu divně. Widmark je fajn, Peck je klasický Peck, Wallacha je maličko, stejně jako Cobba. Poslední dvě povídky byly navíc zjevně hodně kráceny, takže se nedozvíme, že pozdější Peppardova žena je Fondova dcera, ani jak Lee J. Cobb k náplasti nad okem při vlakové scéně vlastně přišel. Akční scény občas vypadají skvěle a občas zklamou. Ta nejlepší je asi na krytých vozech ve druhé povídce, celkem dobrá je i přestřelka v jeskyni na začátku. Scény s bizony ale mnohem lépe uchopil Tanec s vlky. Newmanova hudba je legendární, i když parafrázuje Greensleaves až příliš často.

Nemůžu tomu upřít určité kvality, na druhou stranu i pro svou délku, strukturu a nedostatečně rozvinuté postavy film poměrně nudí. Studio se více soustředilo na reklamu než na výsledný produkt. Ten sice vypadá ohromně, ale je plochý, mdlý a nepřesvědčivý. Na druhou stranu, i když jsem to několikrát chtěl vypnout, a původně jsem to chtěl dát po jednotlivých kapitolách, nakonec jsem to dal na jeden zátah. Epizodka s válkou a pasáž o stavbě železnice to alespoň vytahují na 6/10.

a.k.a. Jak byl dobyt Západ
Režie: Henry Hathaway, George Marshall, John Ford
Hrají: Carroll Baker, Lee J. Cobb, Henry Fonda, Carolyn Jones, Karl Malden, Gregory Peck, George Peppard, Robert Preston, Debbie Reynolds, James Stewart, Eli Wallach, John Wayne, Richard Widmark, Walter Brennan, David Brian, Raymond Massey, Agnes Moorehead, Harry Morgan, Thelma Ritter, Mickey Shaughnessy, Russ Tamblyn, Lee Van Cleef, Harry Dean Stanton
Hudba: Alfred Newman
Produkce: MGM
USA 1962

MINIRECENZE - KLASIKA

Kratší připomenutí pár starších, vesměs kvalitních filmů, k nimž jsem dosud nic moc nenapsal.

THE GLENN MILLER STORY (1954)
Zčásti životopisný film, z části romantický film, zčásti hudební film. ta hudební složka mě bere nejvíc, když se hraje, tak je to super, a scéna jam session s Armstrongem, Krupou a dalšími je boží, ale ani mi nevadila ta romantická linka, je to udělané vkusně, vtipně a Stewartův optimismus je nakažlivý. Je to pohádka, ale pěkná. A teď si musím pustit něco od Millera. 8/10 

THE REAR WINDOW (1954)
Znovu James Stewart, tentokrát ve spolupráci s Alfredem Hitchcockem. Od toho jsem toho zatím neviděl zdaleka tolik, kolik bych chtěl, ale tenhle kousek je asi můj nejoblíbenější. Kamera se vlastně celý film nehne od okna, i tak je film zprvu zábavný, následně napínav a strhující. Aneb znáte to, jste nemocní a nudíte se doma. James Stewart ještě neměl facebook, tak musel lidi šmírovat z okna. Na facebooku by si ale asi nevšiml podezřelého chování lidí odnaproti. A s Grace Kelly by si jenom chatoval a asi by ji nedonutil, aby mu pomohla zjistit, co se to naproti děje. Viděl jsem to i v kině - dvě hodinky pokaždé utekly jako voda. 9/10

VERTIGO (1958)
Zase Stewart a Hitchcock, tentokrát ale film, který se mi nelíbil. Může to být tím, že jsem ti viděl v televizi dabované, může to být tím, že ve zhruba třetině filmu přišla k televizi sestra, zrovna se vrátivší z hospody, a pod vlivem nahlas děj komentovala a nepodařilo se mi ji odehnat. Každopádně mi to moc nesedlo. Policista odejde na penzi a setká se s krásnou ženou, která má z něčeho strach. A víc bych vlastně neměl prozrazovat, to bych hodně spoiloval. Začátek je však docela zdlouhavý a pointa je trochu moc šáhlá. A ten surrealistický sen byl k smíchu. 6/10

NORTH BY NORTHWEST (1959)
Do třetice všeho dobrého a Alfred Hitchcock je tu zas. Tohle mě naopak bavilo. Na začátku si náhodně špioni spletou Caryho Granta s hledanou osobou a film se další dvě hodiny nezastaví. Film je hodně nerealistický, ale tentokrát zcela záměrně a Hitchcock zcela jasně na diváka spiklenecky pomrkává, že to není myšleno vážně. Vrcholem by mohla být scéna ve středu filmu, kde se Granta snaží uprostřed pole sejmout práškovací letadlo, nicméně ani to Hitchcockovi nestačí a vše je zakončeno honičkou po vytesaných obličejích prezidentů na Mount Rushmore. Ostatně Hitchcock chtěl film původně pojmenovat "Muž v Lincolnově nose", ale producentům se to jaksi nelíbilo... Škoda. 9/10

SOME LIKE IT HOT (1959)
Tentokrát jiný klasik, Billy Wilder, a film, který si snad nikdy nenechám ujít. Naštěstí běží na ČT snad každé Vánoce (nebo posledních pár let běžel), a s tím správným starým dabingem, takže se můžu vesele bavit. Dva hudebníci se zapletou s gangstery (přesněji se nešťastnou náhodou stanou svědky jednoho masakru) a aby neskončili v ženské márnici a netekla z nich skupina O, musejí zmizet. Jediná možnost je ženský jazzový orchestr, a tak se z Joea a Jerryho stává Josephina a Daphne. Přítomnost tolika žen okolo, navíc v čele s Marylin Monroe, je však nemůže nechat chladnými, takže si oba začnou vymýšlet různé plány, jak Marylin svést. Do všeho se zaplete milionář ženící se jak na běžícím páse, obří slaneček, a zase ti gangsteři. Nikdo není dokonalý, tenhle film k tomu ale má sakra blízko. 10/10

THE APARTMENT (1960)
Opět Wilder s Lemmonem, tohle mě ale moc nebavilo. Je fakt, že jsem od toho měl úplně jiná očekávání. Různé recenze říkaly, že je to Wilderova nejlepší komedie vůbec. Jenže ona to zase taková komedie není. Spíše je to romantické drama s mírně komickými prvky, ovšem i pár tragickými, jako je pokus o sebevraždu. Jinak po Smrtonosné pasti je to další film, který ukazuje, že firemní vánoční večírky nevedou k ničemu dobrému. Ale ani i když jsem si uvědomil, že tohle žádná řachanda nebude, tak mě to moc nebavilo. Tyhle filmy nejsou pro mě. Aspoň ten Lemmon to docela drží. 6/10 

JUDGMENT AT NUREMBERG (1961)
Vynikající soudní drama, které perfektně uchopuje myšlenku, proč se vlastně Německo vydalo na cestu nacismu, a ještě klade otázky ohledně soudů a jejich morálky. Je správné dodržovat špatné zákony? Co může jedinec dělat proti státní zvůli? A je správné trestat čtyři starce za zločiny, které sami nespáchali, spíše jen nečinně přihlíželi? K tomu vynikající obsazení (Tracy, Widmark, Dietrichová, Clift), vypíchnout bych chtěl hlavně Lancastera, který hraje jako o život, a naprosto démonického a strhujícího Schella, který si za svůj výkon po zásluze odnesl Oscara. A starý kinodabing je jen třešničkou na dortu, to by se dalo poslouchat samostatně jako rozhlasová hra. 10/10 

A HARD DAY'S NIGHT (1964)
Ding! It's been a hard day's night and I've been working like a dog. Skoro dokument (akorát předem napsaný), který perfektně zachycuje náladu doby, beatlemánii, charaktery jednotlivých brouků a ještě je to dost vtipná komedie s písněmi z té nejlepší desky, kterou Beatles v téhle době natočili. Paulův dědeček je legendární. Občas tomu dojde dech, ale konec to spraví. 8/10

MAGICAL MYSTERY TOUR (1967)
Spaghetti, madam? Tohle vlastně není ani film. Beatles se rozhodli natočit další film po Help sami, jenže sice měli peníze, ale neměli zkušenosti. Takže Paul sice utratil šílené peníze za to, že dlouho hledal kopec, aby na něm natočil jeden záběr, ale mimo písničky ten film absolutně nefunguje. Nemá to příběh, a když už se do toho člověk vpraví, tak je hodina pryč a přijde konec. Ale ty písničky to docela drží. Ostatně je tam I am the Walrus, je tam Blue Jay Way, je tam Fool on the Hill, je tam samozřejmě titulní Magical Mystery Tour, a tu Your Mother Should Know na konci člověk taky přežije. 6/10

THE FRONT PAGE (1974)
Opět Billy Wilder a Jack Lemmon, tentokrát i s Walterem Matthauem, takže o zábavu je postaráno. Ovšem nakonec mě to nijak zvlášť zase nepobavilo. Špatný to nebylo, to rozhodně ne, ale viděl jsem to kdysi jednou a od té doby jsem nejen nedostal chuť se mrknout znova, ale ani už si to moc nepamatuju. 7/10

MURDER BY DEATH (1976)
No a na závěr film, který se mi napoprvé docela líbil a napodruhé jsem nechápal, co se mi na tom prve tak líbilo. Námět je fajn, nejlepší detektivové světa se sjedou na anglickém zámku, a pak to nějak přestane dávat smysl. Obsazení je super (Sellers, Falk, Guinness, Niven), ale je to hrozná kravina. 6/10 

THE NAKED SPUR (1953)

Tenhle Mannův western se mi už tolik nelíbil, ačkoli začátek byl slibný. Jeden muž s cenou 5000 dolarů, jeho pohledná přítelkyně a tři muži, kteří se o odměnu chtějí rozdělit - ale je jich na to trochu moc. Začíná se opět zajímavou akcí, která vtáhne do děje, rozehraje se zajímavá psychologická partie, kdy James Stewart se projevuje jako bezohledný lovec lidí, který jde jen po prachách, Ralph Meeker hraje nedůvěryhodného vojáka toužícího po penězích i po pohledné slečně, dobrotivý stařík Millard Mitchell je postižen zlatou horečkou a Robert Ryan ještě záměrně vyostřuje napětí mezi nimi, což podporuje i Janet Leigh coby jeho přítelkyně. Začíná to dobře...

Jenže v roce 1953 si americký western bohužel nemohl dovolit něco tak nemorálního, jako je hrdina jdoucí přes mrtvoly po prachách, navíc stíhán svou minulostí, a jak se mi na začátku líbilo, že ve filmu je vlastně jen pět postav, situace se začaly trochu opakovat a děj začal být ohýbán tak, aby to dojelo do připraveného konce - nesedělo mi, že by raněného brali milostivě s sebou. A už vůbec mi nesedělo chování Janet Leigh a Stewarta zhruba od prostředka, a pak samotný závěr. Zato se mi líbil Robert Ryan. Předpokládám, že Sollima měl i tenhle film na mysli, když vytvářel roli Cuchilla ve Velké přestřelce - přesně v téhle roli bych si Miliana dokázal dobře představit. Na druhou stranu se mi tu moc nelíbil Ralph Meeker, přišel mi být trochu nevýrazný. A opět se objeví Indiáni, tentokrát zřejmě aby rekurzivní děj trochu ožil nějakou tou akcí. Vypíchl bych krásnou krajinu Skalnatých hor a některé kaskadérské kousky, které působí docela šíleně (třeba ručkování nad rozvodněným potokem). 6,5/10

a.k.a. Odhalená stopa
Režie: Anthony Mann
Hrají: James Stewart, Janet Leigh, Robert Ryan, Millard Mitchell, Ralph Meeker
Hudba: Bronislau Kaper
Produkce: MGM
USA 1953