THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 4

Teď už máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela... Tak strašné to není, ale proč by si Američani nemohli taky udělat budovatelské filmy.

HOW THE WEST WAS WON (1962)

Na počátku byla pustá, neobydlená krajina plná vlků, bizonů, medvěd, jen sem tam člověk zakopl o nějakého Indiána. Inu, bylo třeba ji celou obsadit, zalidnit, vybetonovat, ohradit a rozezvučit křikem, hlasitou hudbou, motory a občasnou střelbou. O tom, jak k tomu s pionýrským nadšením došlo, vypráví tento film. MGM se tu pokusila udělat největší western všech dob - americkou Genesis, kroniku osidlování západu, a to na příkladu rodiny, jejíž členové nosí jména jako Zebulon, Jeremiah, Eve nebo Lilith. Jsou to mimochodem příkladní angličtí protestanti. K tomu si MGM vzala téměř všechny hvězdy své doby, tři režiséry a úžasný systém Cinerama, který si zaslouží zvláštní odstavec, vzhledem k tomu, že vedle Pohádek bratří Grimmů ze stejného roku jde o jediný hraný film, který s ním byl natočen.

Cinerama vznikla vlastně jako první širokoúhlý formát (nevznikla, viz komentáře), ještě před Cinemascopem, a byla něco mezi 3D filmem a širokoúhlým filmem. Natáčelo se na tři kamery, aby se zabral úhel 180°, a film byl promítán na plátno v půlkruhu. Zní to fantasticky, a i když už dnes člověk může film vidět jen v klasické "ploché" podobě (ostatně jen minimum lidí jej vidělo tak, jak byl zamýšlen), fantasticky to i vypadá, byť s nepřesnostmi. Zploštěním obrazu vedle sebe vzniká u některých scén podivné zakřivení, jehož vinou se občas střílí jinam, než by se mělo, krajina za jezdcem v pohybu se láme a mosty se ohýbají. To by ovšem tolik nevadilo. Co však vypadá skvěle pro diváka, se stalo pro tvůrce noční můrou. Extrémně těžká a náročně ovladatelná kamera, větší náklady na filmový materiál i na výpravu, jelikož vidět bylo skutečně všechno, nejbližší záběry, které bylo možno udělat, bylo do pasu, pak už obraz vypadal podivně zakřiveně. A navíc většina kin na tento formát nepřešla, takže po filmu This is Cinerama a společně s Grimmy je tento film jediným, který tento formát využil. A je znát, že tvůrci si v náročnějších případech vypomohli klasickými záběry, které poté jen zvětšili. To se týká zvláště akčních scén.

Jako kronika osidlování západu film funguje dobře. Skutečně je tu všechno důležité - Erijský průplav a cesta po Missouri, Oregonská a Santa Feská stezka, Pony Express, telegraf, železnice, Indiáni. Ideologie neprosakuje tak hrozivě, jak to nahoře mohlo vyznít, to jen když se nad tím člověk zamyslí. Na druhou stranu k závěru, kde vypravěč Spencer Tracy líčí, kterak se z divokého západu stala civilizace a sledujeme záběry dálnic, továren, přehrad, elektráren apod., by některá budovatelská píseň sedla. Třeba "Bez chleba nejde jíst". Stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás, dým z továren... Tak jsme holt ten kapitalismus vybudovali, soudruzi. A co jsme viděli předtím?

Pět povídek rozdílné délky i kvality. První, druhou a pátou režíroval Henry Hathaway, třetí John Ford a čtvrtou George Marshall, všechno tedy proslulí tvůrci westernů. První dvě části jsou ale docela nuda. Hlavně jsem měl dojem, že jediná povídka, která na svém prostoru vybuduje nějaký příběh a postavy někam posune, je ta čtvrtá.

V první sledujeme plavbu na vorech, kde se rodinka Karla Maldena, dále tvořená Carroll Bakerovou a Debbie Reynoldsovou, dvěma vdavekchtivými slečinkami, z nichž jedna sní o zálesákovi z románu a druhá o spoustě peněz, setkávají s neotesaným zálesákem Jamesem Stewartem. Ten převzal roli po zesnulém Gary Cooperovi, moc mu nesedla, ale jeho svádění-nesvádění je, společně se scénami se zloduchem Walterem Brennanem (a pobočníkem Lee Van Cleefem s parukou), asi nejzábavnější částí celé dlouhé a nudné části. Druhá část bohužel sleduje Reynoldsovou, která pořád zpívá, zpívá a zpívá. Po jednom milenci zdědí zlatý důl v Kalifornii a vydává se tam na krytých vozech, zatímco ji uhání podvodník Gregory Peck, kterému jde jen o zlato. Na to ovšem brzy zapomeneme, i na jeho problémy s věřiteli, a povídka může končit budoucím sňatkem poté, co drsný vedoucí výpravy Robert Preston ostrouhá. Kdepak, chlapče, tanečnici a zpěvačku na "já mám ranč a ty se mi budeš starat o děti" neuženeš. Následuje přestávka.

Po přestávce sledujeme zadumaného Lincolna a hned na to Andy Devine verbuje u podivně na staro namaskované Bakerové jejího dospělého syna George Pepparda. Bakerová je nešťastná, ale Peppard je příkladný Američan a ochotně rukuje. Pro Fordovu povídku hraje její krátkost a ukázka naprostého zmaru války, kterou naštěstí nevykreslili jako místo, kde se může mladý Zeb proslavit. I samotnáí generálové Sherman a Grant, jindy hrdinští, jsou tu vylíčeni jako pochybující lidé, kteří si moc nevěří. Čtvrtá část o střetu Pepparda a Widmarka ohledně plánu železnice je asi nejlepší a jediná, která má uzavřený příběh. Doteď to byly spíš jen výňatky z deníku. Poslední povídka je pak už jen zbytečným zakončením. Jestli to mělo fungovat, měli jsme Eliho Wallacha poznat o hodně dřív. Takhle si nejsem jist, jak ta jeho zápletka do celé historie vlastně zapadá.

Wayne, Fonda, Stewart, Peck, Widmark, Wallach, Cobb, Brennan, Morgan - většina velkých westernových hvězd je tu. Bohužel jen v menších rolích, protože většinu filmu strávíme s Peppardem či Reynoldsovou. Wayne coby Sherman se vlastně jen mihne, stejně jako Morgan coby Grant, Stewartovi role nesedí, Fonda nezklame, ale coby zálesák působí trochu divně. Widmark je fajn, Peck je klasický Peck, Wallacha je maličko, stejně jako Cobba. Poslední dvě povídky byly navíc zjevně hodně kráceny, takže se nedozvíme, že pozdější Peppardova žena je Fondova dcera, ani jak Lee J. Cobb k náplasti nad okem při vlakové scéně vlastně přišel. Akční scény občas vypadají skvěle a občas zklamou. Ta nejlepší je asi na krytých vozech ve druhé povídce, celkem dobrá je i přestřelka v jeskyni na začátku. Scény s bizony ale mnohem lépe uchopil Tanec s vlky. Newmanova hudba je legendární, i když parafrázuje Greensleaves až příliš často.

Nemůžu tomu upřít určité kvality, na druhou stranu i pro svou délku, strukturu a nedostatečně rozvinuté postavy film poměrně nudí. Studio se více soustředilo na reklamu než na výsledný produkt. Ten sice vypadá ohromně, ale je plochý, mdlý a nepřesvědčivý. Na druhou stranu, i když jsem to několikrát chtěl vypnout, a původně jsem to chtěl dát po jednotlivých kapitolách, nakonec jsem to dal na jeden zátah. Epizodka s válkou a pasáž o stavbě železnice to alespoň vytahují na 6/10.

a.k.a. Jak byl dobyt Západ
Režie: Henry Hathaway, George Marshall, John Ford
Hrají: Carroll Baker, Lee J. Cobb, Henry Fonda, Carolyn Jones, Karl Malden, Gregory Peck, George Peppard, Robert Preston, Debbie Reynolds, James Stewart, Eli Wallach, John Wayne, Richard Widmark, Walter Brennan, David Brian, Raymond Massey, Agnes Moorehead, Harry Morgan, Thelma Ritter, Mickey Shaughnessy, Russ Tamblyn, Lee Van Cleef, Harry Dean Stanton
Hudba: Alfred Newman
USA 1962