THE SHOW WITH A NAME - BOND, JAMES BOND část 2

 V poslední době nestíhám skoro nic, a když mám chvilku času, dělám něco jiného. Tak aspoň druhá část povídání o bondovkách, natáčená už na jaře.

THE SHOW WITH A NAME - BOND, JAMES BOND část 1

 Již avizované dlouhé povídání o bondovkách je tu se svou první částí, která pojednává o klasických filmech se Seanem Connerym, tedy z let 1962-1971. Ano, je v tom i jeden Lazenby.

BOND? HE'S BOND!

Předávání Oscarů byla vždycky šaráda, ale nějaké pseudokauzy s fackujícími se "umělci" se můžou jít vycpat. Co je to proti setkání hned dvou Bondů a Harryho Palmera na jednom pódiu?

SEAN CONNERY (1930-2020)

My name is Bond. James Bond.

Přestože s touto nálepkou celý život bojoval, svět si ho bude navždy pamatovat jako prvního a nejlepšíhho představitele agenta 007. Ovšem hned vedle toho každý dodá řadu dalších jeho zapamatováníhodných rolí.

Narodil se 25. srpna 1930 v Edinburghu v chudé rodině. Už v poměrně raném věku musel z finančních důvodů odejít ze školy a živit se třeba rozvozem mléka. Pár let strávil v armádě, poté opět živořil v povoláních jako leštič nábytku či přidavač na stavbě, nebo jako model na uměleckých školách. Když si všiml inzerátu, že filmová produkce shání urostlé mladé muže pro natáčení muzikálu, neváhal a přihlásil se. Tím se mu otevřely dveře do světa filmu.

V prvních letech hrál jen malé role, štěstí se na něj usmálo až v roce 1962, kdy producenti Albert Broccoli a Harry Saltzman připravovali první adaptaci knih Iana Fleminga o vznešeném, snobském a krutém agentovi s povolením zabíjet. Sám Fleming si v roli představoval Davida Nivena či Caryho Granta, ale oba už byli příliš staří. Connery neměl vybrané způsoby a působil při zkouškách poměrně neohrabaně, Fleming se o něm vyjádřil velmi nelichotivě, ale díky vlivu manželek producentů, které ho shledaly velmi přitažlivým, nakonec roli získal. Nosit oblek, pít šampaňské, jíst kaviár i jezdit v drahých autech se brzy naučil, a prakticky přes noc se nečekaně zrodila hvězda.

Po Dr. No Connery natočil ještě tři další bondovky rychle za sebou, už někdy kolem premiéry té třetí ale začal tušit, že se může velmi rychle zaškatulkovat a být zafixován nejen jako Bond, ale jako herecké dřevo, které kromě ukazování svalů a mlácení už nic jiného neumí. Proto začal hledat projekty, ve kterých by se ukázal v trochu jiném světle. Už v roce 1964 si zahrál v Hitchcockově filmu Marnie, přičemž sám Hitchcock vzpomínal, jak ho Connery překvapil svou profesionalitou, v roce 1965 zahájil poměrně plodnou spolupráci se Sidneyem Lumetem filmem Pahorek. Ve Španělsku natočil western Shalako s Brigitte Bardotovou, v Sovětském svazu se převtělil do starého Roalda Amundsena ve filmu Červený stan (1969).

Bondovku Žiješ jenom dvakrát natočil už se skřípěním zubů a další odmítl natočit. Po fiasku s Georgem Lazenbym ale Broccoli se Saltzmanem udělali správnou věc a přesvědčili Conneryho aby se na jeden film přece jen vrátil. Connery sice ve filmu Diamanty jsou věčné hraje bez zájmu a rutinně, ale bez jeho návratu by asi série rychle zkrachovala. Poté Connery prohlásil, Bond už nikdy víc... Ale Nikdy neříkej nikdy, jak se jmenuje neoficiální bondovka z roku 1983, kdy se padesátiletý Connery do role naposledy vrátil.

Sedmdesátá léta přinesla další spolupráce se Sidney Lumetem (Andersonovy nahrávky, Urážka, Vražda v Orient Expresu), podivnou sci-fi Zardoz Johna Boormana, válečný velkofilm Příliš vzdálený most nebo dlouho plánovaný projekt Johna Hustona Muž, který chtěl být králem, kde se sešel s Michaelem Cainem. Huston projekt plánoval už v padesátých letech s Humphrey Bogartem a Clarkem Gablem, o dvacet let později pak vše vyšlo s ryze britským obsazením.

Jestliže by se zdálo, že počátkem osmdesátých let Connerymu trochu dochází dech, ve druhé polovině dekády jako by nabral nové obrátky. Pozměnil image a začal hrát spíše role stárnoucích mentorů mladších parťáků, jako byl Christopher Lambert v Highlanderovi, Christian Slater ve Jménu růže, Harrison Ford v Indiana Jonesovi a poslední křížové výpravě, nebo Kevin Costner v Neúplatných. Za tuto roli Connery dostal dokonce Oscara. V devadesátých letech pokračoval v nastaveném trendu, ať už ve dvojce Highlandera, v Robinu Hoodovi nebo Bayově Skále. Posledním filmem, kde se objevil, byla nepříliš povedená Liga výjimečných z roku 2003. Poté pověsil heretví na hřebík, stáhl se na Bahamy, kde hrál golf a poměrně v klidu žil až do své smrti v roce 2000. Jen to osamostatnění Skotska se mu nějak nesplnilo.

Filmy:

1962 - Nejdelší den

1962 - Dr. No

1963 - Srdečné pozdravy z Ruska

1964 - Goldfinger

1965 - Thunderball

1967 - Žiješ jenom dvakrát

1971 - Diamanty jsou věčné

1971 - Andersonovy nahrávky

1974 - Vražda v Orient Expresu

1977 - Příliš vzdálený most

1981 - Outland

1989 - Indiana Jones a poslední křížová výprava

INDIANA JONES AND THE LAST CRUSADE (1989)

Tátadatááá tátadáááá

Pokud mi paměť slouží, o Indiana Jonesovi jsem psal hned někdy zkraje blogu, ale článek nevím proč zmizel, jestli jsem ho omylem smazal, nebo mi to připadalo tak strašně blbé, nevím. Z konkrétních filmů jsem tu psal jen o prvním a posledním (lépe zatím posledním), tak proč to nenapravit.

Třetího Indiana Jonese jsem viděl později než první dva, ale od té doby už taky nesčetněkrát. Jednička má svoje pevné místo v mém srdci, ale tenhle díl za ní prakticky vůbec nezaostává. Funguje tu takřka všechno, od skvělého začátku s mladým Indym, přes dobrodružství na různých místech světa, setkání s Adolfem Hitlerem, až po, především, Indyho znovushledání s otcem v podání Seana Conneryho. Absence zajímavých a sympatických hlavních postav (vyjma titulního hrdiny) byl asi jeden z hlavních nedostatků Chrámu zkázy, a Poslední křížová výprava to ve vrchovaté míře napravuje, když přináší tu vůbec nejlepší. Connery tu funguje zdaleka nejen jako legenda obsazená do role hrdinova otce, skutečně se převtěluje do role posedlého vědce bažícího po nalezení svatého artefaktu, a v některých společných scénách s Fordem, kde řeší svůj vztah, jasně Forda herecky strká do kapsy, ten vedle něj působí fakt dřevěně. Na druhou stranu, nikdo by nikdy nemohl být lepší Indiana Jones.

Záporná strana funguje tak ze dvou třetin. Náckové jsou tradiční a nejlepší Indyho protivník a to, že se k nim Spielberg s Lucasem vrátili, je jen ku prospěchu věci. Uniformovaní náckové a Michael Byrne fungují perfektně. Byrne však bohužel není hlavním padouchem. Julian Glover mi moc neseděl nikdy, ani v originále, ani v jakémkoli dabingu. No a co se týče hlavní ženské postavy, taky moc nefunguje. Není to chyba její představitelky, spíše není věrohodně psychologicky prokreslená, důvody, proč by jí Jones měl nebo neměl věřit, což se v průběhu filmu pořád mění, tak nějak chybí. Jen pro její modré oči? Tak blbej zase není. Jako, snesitelná je rozhodně víc než ta uječená fúrie z předchozího dílu. Ale ta zase dávala větší smysl.

Ve výsledku ale tohle prakticky nevadí. Film na tom nestojí, důležitá je řada dobrodružství, bláznivé akce a nezapomenutelných scén. Co vypíchnout, první setkání Forda a Conneryho? Neměl letenku? Conneryho na pláži s racky? Celou tu pasáž s tanky, točenou na místech, kde dvacet let předtím jezdili italští kovbojové? Brodyho příjezd do Iskenderunu? Závěrečnou překážkovou cestu za grálem? Víte co, plánovali jsme s přáteli maraton všech dílů Indiana Jonese, ale zatím jsme se moc nedohodli, tak jsem si tenhle teď zopakoval sám. Ale kdybychom se dohodli byť třeba na příští týden, podívám se klidně znova. 9/10

a.k.a. Indiana Jones a poslední křížová výprava

Režie: Steven Spielberg

Hrají: Harrison Ford, Sean Connery, Julian Glover, Alison Doody, Denholm Elliot, John Rhys-Davies, Michael Byrne, River Phoenix

Hudba: John Williams
Produkce: Paramount

USA 1989

THE ANDERSON TAPES (1971)

Všude slídí. Všude mají ucha. Kamery. Ani nevíte, kde všude o vás jsou záznamy.

Čekat od každého filmu Sidneyho Lumeta Dvanáct rozhněvaných mužů by bylo jako od každého filmu se Seanem Connerym čekat Bonda. Tihle dva si evidentně velmi dobře rozuměli, a už ve své druhé spolupráci přináší film, který na první pohled je obyčejným heist filmem, ale na ten druhý?

Anderson strávil v base deset let, a i když se snaží dohnat vlak, ať už s nadrženou milenkou, nebo s okamžitým naplánováním nové akce, neuvědomuje si, nakolik se doba změnila. Kamkoli přijde, kdekoli se s kýmkoli setká, je velká pravděpodobnost, že je přítomná štěnice, ať už pod kobercem, v rohu, nebo dokonce na maskovaných špezích. Ne, že by se někdo zajímal přímo o něj, ale kdyby policie chtěla, dala by důkazního materiálu proti němu dohromady spoustu. Ani to ho ale nezastaví v přípravě velkolepé akce - vykradení celého luxusního nájemního domu. Dá dohromady partu, sežene peníze a šup na věc.

První polovina je opravdu celá v tom duchu, že v každé scéně se odhalí někdo, kdo právě nahrává, nebo zjistíme, že z protější ulice vše točí policisté, sledující Andersonovy komplice kvůli něčemu úplně jinému. Ve druhé polovině ale tohle mizí, dojde k loupeži, kde Lumet pro změnu prostříhává tři dění - samotnou loupež, policejní zátah a vyslýchání svědků po akci. Dlužno říct, že to vše přidává na napětí, jak to celé dopadne. Zvláště když jeden z lupičů je nespolehlivý vrahoun nastrčený mafií.

Tyhle typy filmů jsme zvyklí vídat spíše s Jean-Paulem Belmondem nebo Michaelem Cainem, Connery, zde dokonce bez paruky, se ale do role lupiče profíka hodí také skvěle, a divákovi nezbývá, než mu držet palce, aby se akce povedla. Navíc do party přibere Martina Balsama, tentokrát s viditelným tupé coby homosexuální odhadce, mladého Christophera Walkena, milenku hraje Dyan Cannon a máme tu i Ralpha Meekera jako nablblého velitele policejního zásahu. Představitel sadistického Fuskyho, Val Avery, mi trochu připomínal Michela Galabru.

Vše je zaděláno na velmi kvalitní kriminálku, jenže... Přece jenom, akce "vykrademe všechny byty najednou" nezní tak strašně velkolepě. A celý film čekáme, jak budou do děje zapleteny všechny ty nahrávky a co se z nich vyvrbí... A v tom film taky zklame. Inu, jak jsem říkal, každý film Sidneyho Lumeta nemůže být Dvanáct rozhněvaných mužů. Díky Connerymu jde ale o značně koukatelnou záležitost. 7/10

a.k.a. Andersonovy nahrávky, Záznamy o Andersonovi

Režie: Sidney Lumet

Hrají: Sean Connery, Dyan Cannon, Martin Balsam, Christopher Walken, Ralph Meeker, Val Avery, Alan King, Dick Anthony Williams, Paul Benjamin

Hudba: Quincy Jones
Produkce: Columbia

USA 1971

SEAN CONNERY - PLAKÁTY

 A pro dnešek pár plakátů s Connerym.

OUTLAND (1981)

Začínáme týden se Seanem Connerym! V dubnu jsem speciál nějak zaspal, tak hned na začátek měsíce, jedeme.

Měsíc Io, budoucnost. Hornická kolonie. Nový šerif Sean Connery pojímá podezření, že se děje něco zvláštního, když se začnou hromadit případy sebevražd horníků, nebo různých vyšinutých chování. Ředitel dolu Peter Boyle navíc nic moc řešit nechce, a mrtvoly podezřele rychle mizí bez pitev. 

Podle úvodních titulků jsem čekal vykradačku Vetřelce s Connerym v roli Ripleyové. Po nějaké době sledování jsem získal pocit, že tohle je sci-fi jen tím, že se to odehrává ve vesmíru. Odehrávat se to v dole kdekoli na světe, nezměnilo by se prakticky nic. I zbraně jsou pořád střelné, žádné lasery. Jo, tohle prostředí svou chladností, sterilností a neexistencí denního světla působí ještě depresivněji, a člověk by ani nepotřeboval jediný gram pika, aby mu hráblo. Po prozkoumání imdb jsem zjistil, že film měl být původně western, ale právě kvůli úspěchu Vetřelce a Star Wars byl děj přesunut do kosmu. Do hlavní role byli zvažování Gene Hackman nebo Clint Eastwood, ale nakonec ji získal Sean Connery. A upřímně, Clint by seděl do toho westernu, ale na kosmický lodi by asi působil trochu nepatřičně (vím o filmu Vesmírní kovbojové a nehrnu se do něj), zatímco Hackmana bych si představoval spíš v roli Boyleho. Boyle není vyloženě špatný, jen je trochu nevýrazný a Hackman by se mi tam právě hodil o dost lépe.

Ve druhé polovině pak z kriminálky boje osamělého policisty proti vedením organizovanému obchodu s drogami máme najednou remake V pravé poledne! Connery očekává příjezd najatých vrahů, a nikdo mu není ochoten pomoct. Dlužno říct, že závěrečná část je značně napínavá. Závěr mě ale trochu zklamal.

Sci-fi prvky tedy prakticky žádné. Dokonce i moderní technologie videohovorů působí dnes velice zastarale. Žádný lodní počítač s IQ 6000, žádní robíci pomáhající s úklidem, žádná sbírka zpívajících brambor. Děj je přizpůsoben prostředí, ale vlastně je to krimi/western, jen v neobvyklé lokalitě. Nic, z čeho bych si sedl na zadek. 6,5/10

a.k.a. Třetí měsíc Jupitera

Režie: Peter Hyams

Hrají: Sean Connery, Peter Boyle, Frances Sternhagen, James Sikking, Steven Berkoff, Kika Markham, Eugene Lipinski

Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: Warner Bros

Velká Británie 1981

10x BOND

Jak už jsem tu asi psal, v dětství mě Bond tak nějak minul, nezajímalo mě to,jen jsem vždy po obědě viděl předtitulkové scény, jak to běhalo na Nově. Když jsem si před sedmi a půl lety dal předsevzetí, že konečně zkouknu všechny bondovky, Dr. No mě nebavil natolik, že jsem zbytek odložil. O něco později jsem viděl další dvě, ale přípravy na SZZ mě donutily opět přestat ve sledování. Předloni jsem se na to po V tajné službě Jejího Veličenstva vybodnul asi z toho samého důvodu, ale teď už mě asi zastaví jen práce a nechuť cokoli dělat, nebo začnu sledovat něco jiného a Bonda uložím zase na nějakou dobu k ledu. Což by ale bylo docela škoda, když jsou všechny bondovky na HBO GO.

Každopádně jsem si říkal, že bych tu mohl udělat pár osobních žebříčků. Takže ten první je jasný: od nejlepší po nejhorší:

1. Agent, který mne miloval
Viz nedávný článek.

2. Žiješ jenom dvakrát
Ano, je to ptákovina, ale skoro až v duchu Bob Saint Claira

3. Srdečné pozdravy z Ruska
Robert Shaw, vykradačky Hitchcocka, Connery!

4. Goldfinger
Čekáte, že promluvím? Ne, čekám že zemřete! Tohle bude ít v top 5 asi každý.

5. no divil jsem se, ale nakonec to vyšlo na Diamanty jsou věčné

6. V tajné službě Jejího Veličenstva
Zamilovaný Bond, Telly Savalas, lanovka a celkově větší hloubka než obvykle.

7. Muž se zlatou zbraní
Christopher Lee, Christopher Lee a ještě jednou Christopher Lee

8. Žít a nechat zemřít
Vyjádřil jsem se nedávno, ale nad poslední dvě to vytahují hlavně Kotto a Seymourová.

9. Thunderball
Adolfo Celi i Claudine Auger jsou tak nevýrazní, příběh tak snadno zapomenutelný, že je mi až líto Luciany Paluzzi, ta si mohla udělat bondgirl v lepším filmu.

10. Dr. No
Škoda, ale asi se mi fakt líbila nejmíň. Ale až uvidím víc, asi poslední nezůstane.

Taky bych mohl dát dohromady žebříček nejlepších padouchů.

1. Auric Goldfinger (Gert Fröbe)
2. Francisco Scaramanga (Christopher Lee)
3. Donald Grant (Robert Shaw)
4. Ernst Stavro Blofeld (v podání Tellyho Savalase asi nejlepší)
5. Karl Stromberg (Curd Jürgens)

Nejvíce zapomenutelní hlavní padouši: Emilio Largo (Adolfo Celi), Dr. No (Joseph Wiseman).

A jejich poskoků.

1. Jaws (Richard Kiel)
2. pan Kidd a pan Wint (Bruce Glover a Putter Smith)
3. Oddjob (Harold Sakata)
4. Nick Nack (Hervé Villechaize)
5. Tee Hee (Julius Harris)

Nejvíce zapomenutelní: ti z Žiješ jenom dvakrát, tam si pamatuju jen Karin Dor, a Thunderballu.

No a samozřejmě, topka bondgirls. Asi ne úplně překvapivá i dle preference hereček i v jejich dalších rolích.

1. Anya Amasova (Barbara Bach)
2. Honey Rider (Ursula Andress)
3. Fiona Volpe (Luciana Paluzzi)
4. Solitaire (Jane Seymour)
5. Pussy Galore (Honor Blackman)

Ta nejhorší: Goodnight (Britt Ekland) - dokud jsem film neviděl, věřil jsem, vzhledem k hereččiným půvabům, že ji sem fakt rozhodně řadit nebudu... Ale ta role je fakt hrozná.

A samozřejmě... nejlepší Bond:

3. George Lazenby

2. Roger Moore

takže číslo 1 je samozřejmě Sean Connery. A nejsem si jist, zda ty první dva překonají pánové Dalton, Brosnan nebo dokonce Putin Craig.