DIAMONDS ARE FOREVER (1971)

Táda tá! Táda tá! Tadádádáda! Bond je zpátky, míněno pravý Bond, a na věc se vrhá rychle a nekompromisně. Během úvoních pěti minut poměrně brutálním způsobem zjistí, kde je Blofeld, a následně ho zlikviduje. A začnou úvodní titulky... Jak ale divák tuší, ono to tak jednoduché nebude.

Connery už je tu trochu starý, ale pořád ve formě a Bonda dává levou zadní. Už je trochu vidět, že se vrátil jen pro prachy a k dalšímu dílu už ho nikdo neukecá. Ostatně dostal tolik peněz, že nezbylo na pořádné triky, takže výbuchy vypadají vyloženě otřesně. Začátek s homosexuálním vražedným duem sice navnadí, že tento díl by se mohl odehrávat v Africe, ale brzy se přesuneme do Nizozemí a následně do USA kde už s Bondem zůstaneme. Máme tu excentrického miliardáře, kasina v Las Vegas, pohřební ústav včetně pokusu o Bondovu kremaci, honičku s lunochodem (!), která byla fajn, zato honička s policejními auty vzápětí byla už trochu moc a film by se bez ní obešel.

Bond girl jsou dvě a slabé. Jill St. John je protivná, zatímco Lana Wood je sice má pořádný, ale objeví se v jediné scéně a nazdar. Blofeld mi celkem seděl, Charles Gray to nehraje tak karikaturně jako Pleasence, ani tak rozšafně jako Savalas, je strohý, krutý, ale kupodivu vlasatý.

Film se řítí kupředu obdobně rychlým tempem, jako na začátku, bohužel samotný závěr už není nic moc, když otloukání batyskafu na jeřábu pobaví. Je to kolikrát hrozná ptákovina, ale o to právě jde. Takže takový je vstup Bonda do sedmdesátek. Connery sérii opouští, příště už dostaneme Moora... Ale zůstaneme v Americe. 7/10

a.k.a. Diamanty jsou věčné
Režie: Guy Hamilton
Hrají: Sean Connery, Jill St. John, Charles Gray, Lana Wood, Norman Burton, Bruce Cabot, Bernard Lee, Desmond Llewellyn, Lois Maxwell, Bruce Glover, Putter Smith, Jimmy Dean, Marc Lawrence, Valerie Perrine
Hudba: John Barry
Velká Británie 1971