OIK´S BLOG: THE ANDERSON TAPES (1971)

čtvrtek 5. května 2022

THE ANDERSON TAPES (1971)

Všude slídí. Všude mají ucha. Kamery. Ani nevíte, kde všude o vás jsou záznamy.

Čekat od každého filmu Sidneyho Lumeta Dvanáct rozhněvaných mužů by bylo jako od každého filmu se Seanem Connerym čekat Bonda. Tihle dva si evidentně velmi dobře rozuměli, a už ve své druhé spolupráci přináší film, který na první pohled je obyčejným heist filmem, ale na ten druhý?

Anderson strávil v base deset let, a i když se snaží dohnat vlak, ať už s nadrženou milenkou, nebo s okamžitým naplánováním nové akce, neuvědomuje si, nakolik se doba změnila. Kamkoli přijde, kdekoli se s kýmkoli setká, je velká pravděpodobnost, že je přítomná štěnice, ať už pod kobercem, v rohu, nebo dokonce na maskovaných špezích. Ne, že by se někdo zajímal přímo o něj, ale kdyby policie chtěla, dala by důkazního materiálu proti němu dohromady spoustu. Ani to ho ale nezastaví v přípravě velkolepé akce - vykradení celého luxusního nájemního domu. Dá dohromady partu, sežene peníze a šup na věc.

První polovina je opravdu celá v tom duchu, že v každé scéně se odhalí někdo, kdo právě nahrává, nebo zjistíme, že z protější ulice vše točí policisté, sledující Andersonovy komplice kvůli něčemu úplně jinému. Ve druhé polovině ale tohle mizí, dojde k loupeži, kde Lumet pro změnu prostříhává tři dění - samotnou loupež, policejní zátah a vyslýchání svědků po akci. Dlužno říct, že to vše přidává na napětí, jak to celé dopadne. Zvláště když jeden z lupičů je nespolehlivý vrahoun nastrčený mafií.

Tyhle typy filmů jsme zvyklí vídat spíše s Jean-Paulem Belmondem nebo Michaelem Cainem, Connery, zde dokonce bez paruky, se ale do role lupiče profíka hodí také skvěle, a divákovi nezbývá, než mu držet palce, aby se akce povedla. Navíc do party přibere Martina Balsama, tentokrát s viditelným tupé coby homosexuální odhadce, mladého Christophera Walkena, milenku hraje Dyan Cannon a máme tu i Ralpha Meekera jako nablblého velitele policejního zásahu. Představitel sadistického Fuskyho, Val Avery, mi trochu připomínal Michela Galabru.

Vše je zaděláno na velmi kvalitní kriminálku, jenže... Přece jenom, akce "vykrademe všechny byty najednou" nezní tak strašně velkolepě. A celý film čekáme, jak budou do děje zapleteny všechny ty nahrávky a co se z nich vyvrbí... A v tom film taky zklame. Inu, jak jsem říkal, každý film Sidneyho Lumeta nemůže být Dvanáct rozhněvaných mužů. Díky Connerymu jde ale o značně koukatelnou záležitost. 7/10