sobota 30. listopadu 2013

LE FATICHE DI ERCOLE (1958)

Film, který v Itálii rozjel vlnu filmů s antickou tématikou. Ne, že by se tam předtím netočily, ale tento Herkules určil směr - svalnatý hrdina, který všechno dokáže (Herkules, jeho falešný příbuzný Maciste, Sienkiewiczův Ursus nebo biblický Samson a další), spíše než na psychologii či historickou věrohodnost důraz na dobrodružství a akci. Takže následovalo 18 dalších Herkulů, 25 Macistů (z nichž drtivá většina byla pro zámořský trh přejmenována na další Herkuly, Samsony, Goliáše či Odyssey), 9 Ursů, 5 Samsonů a 5 Goliášů. Všechno do roku 1965, tzn. během osmi let! Mám pocit, že ani špageťácká horečka nebyla tak horká. Všechny tyhle filmy samozřejmě vyžadovaly přísun kulturistů či jiných sportovců do hlavních rolí, část jich přišla ze Států (Gordon Mitchell, Gordon Scott, Richard Harrison, Mark Forest), část byla z domácího chovu (Sergio Ciani, Giuliano Gemma, Kirk Morris, Jeff Cameron), ovšem největší hvězdou z nich byl právě zdejší hlavní představitel, Steve Reeves. Ten je ještě větší sympaťák než Reg Park a má i mnohem větší charisma. Opět, není to herec, ale kéž by Siegfrieda v Reinlových Nibelunzích hrál radši on než Beyer!
Příběh filmu kupodivu vychází z báje, kde se Herkules objevuje jen okrajově. Jde tu totiž o Iásóna a zlaté rouno. Nicméně opět je tu důležitější spíš fantazie tvůrců, takže v centru stojí Herkules, který tu ještě ke všemu zabije nemejského lva (při téhle scéně, i když celkem dobré, jsem se musel smát vzpomenuv si na Monty Pythony a jejich zápas se lvem) i krétského býka, s Iásónem je celou dobu a je tím, kdo všechno vyřeší a všechny zachrání. To všechno kvůli půvabné králově dceři, samozřejmě. Argonauty tu máme, včetně Orfea, chybí sice Théseus, ale z nějakého důvodu ho nahrazuje mladý Odysseus. A je tu taky Eurystheus, ale místo krále zadávajícího úkoly Herkulovi je to najednou králův podlý služebník. K Iásónovi se pak nevešla Médeia, ale tady ji člověk stejně nepostrádá, byla by to jen další epizodka z mnoha. Tenhle film je totiž hodně na epizody, což ale sem tam způsobuje nudu. Jednotlivé části jsou sice většinou zábavné, akorát návštěva ostrova Amazonek (sekvence podobná ostrovu Rozkoše z Dvanácti úkolů pro Asterixe) je jako vždycky přetažená, ale jako celek to až tak moc pohromadě nedrží. Škoda. Jinak to bylo docela pěkný. 6,5/10
PS. Mario Bava tady sice nerežíroval, ale podílel se na speciálních efektech.
 
Hercules Chained... navazuje Hercules Unchained ;)
a.k.a. Hercules
Režie: Pietro Francisci
Hrají: Steve Reeves, Sylva Koscina, Willi Colombini, Gina Rovere, Luciana Paluzzi, Gianna Maria Canale, Arturo Dominici, Mimmo Palmara, Lidia Alfonsi
Hudba: Enzo Masetti
Kamera: Mario Bava
Itálie / Španělsko 1958

pátek 29. listopadu 2013

středa 27. listopadu 2013

úterý 26. listopadu 2013

UBALDA, ALL NAKED AND WARM (1972)

Typickej italskej humor mě naprosto míjí. Tady jsem se zasmál snad jednou nebo dvakrát za celej film. Hlavní hrdina je naprostý dement, což by u komedie tolik nevadilo, jenže on překonává několik dimenzí debility. Ostatní naštěstí tak otravní nejsou, akorát celkově scénář je prostě typicky italský - samé rány do hlavy a komické pády s přiblblým výrazem, hovna, teplouši, snahy se s někým vyspat (na tom je to postaveno). Dokonce i bitka ve vodě tu je - ale musím říct že tady mi přišla mnohem vhodnější, než když se ve vodě s někým pere Anthony Steffen coby drsný pistolník. Edwige Fenech je tu pohříchu málo, i když je psaná v hlavní roli, aspoň že při každé příležitosti odkládá šaty a dělá tak ten film (dobře) koukatelným. Jo, veškerý body to má za to, co následuje v galerii a především za úžasnou scénu, kde Edwige zpomaleně běží. Jinak tu kromě ní nestojí za zmínku snad nic. 5,5/10
Za galerii se omlouvám ženám, puritánům a Brunovi "Fuj, ženská!" Ferrarimu, ale v tom filmu nic lepšího není.
a.k.a. Ubalda, all naked and warm
Režie: Mariano Laurenti
Hrají: Edwige Fenech, Pippo Franco, Umberto D'Orsi, Karin Schubert, Pino Ferrara, Gabriella Giorgelli 
Hudba: Bruno Nicolai
Itálie 1972

sobota 23. listopadu 2013

MONTY PYTHON - SIT ON MY FACE

Monty Pythoni se dávají zase dohromady! Budou začínat zase takhle?

neděle 17. listopadu 2013

10 TO MIDNIGHT (1983)

Velice nudná kriminálka s Bronsonem, kterou do průměru vytahuje aspoň opravdu napínavé finále. Zbytek je těžká rutina, která navíc vyloženě vykrádá Drsného Harryho. V Harrym Clint coby nekompromisní polda jde po šíleném vrahovi, když ho skoro má, tak mu vyklouzne, ale Clint se nevzdává. Tady totéž, jenom Bronson kupodivu zdaleka není tak nekompromisní jako Clint, navíc má starosti se svojí dcerou... což by ale nevadilo. Ale vrah je proti Scorpiovi nula, i když je to slizkej úchyl, co běhá úplně nahej s kudlou. Jeho představitel ho ale vůbec nedokáže přesvědčivě zahrát, navíc mi do svojí role připadal až moc pohlednej, působil na mě spíš dojmem playboye, než dojmem člověka, před kterým holky zdrhaj. Bronson sám dělá svůj standard, takže tady není nic extra. Pro tenhle film si nechal udělat plastiku obličeje, aby vypadal mladší - no, ještě vypadá poměrně dobře, oproti tomu jak gumově působil později. Co dál stojí za zmínku? Nic moc. Geoffrey Lewis jako slizký obhájce, hezké slečny, to je asi tak všechno. Znova už asi nikdy. 5/10
Fakt ne?

a.k.a. Deset minut do půlnoci
Režie: J. Lee Thompson
Hrají: Charles Bronson, Lisa Eilbacher, Andrew Stevens, Gene Davis, Geoffrey Lewis, Wilford Brimley, Ola Ray, Kelly Preston, Katrina Parish, Patti Tippo, Cynthia Reams
Hudba: Robert O. Ragland
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1983

RINGO THE SHERIFF - TRAILER

Inspirován novým počinem spaghetti westernové fanynky pod přezdívkou odpadlík jsem si uvědomil, kolikrát herec Luis Induni hrál ve spaghetti westernech v menších rolích pokaždé šerifa. Je až s podivem, že nikdy nedostal příležitost hrát šerifa v hlavní roli (třeba v nějaké vykrádačce Rio Bravo). Proto jsem zkusil sestříhat trailer k neexistujícímu filmu z alternativního vesmíru, kde se Induni může stát hrdinou, Clint Eastwood záporákem a Klaus Kinski zavražděným čestným šerifem.

středa 13. listopadu 2013

ERCOLE AL CENTRO DELLA TERRA (1961)

Tak trochu se teď chystám vrhnout na další žánr, kterým Italové ve své době zaplavovali kina tak hojně a vytrvale, až se pro naprostý nezájem přestal vyrábět. Je to ten, který mému oblíbenému spaghetti westernu předcházel, tj. peplum (název od tógy, kterou starověcí Řekové a Římané nosili). Takže v poměrně blízký době se chystám na kousky jako Rhodský kolos (režie Sergio Leone!), Romulus a Remus (režie Sergio Corbucci, scénář Leone, Corbucci a Tessari), a pak něco ze série o Herkulovi v hlavní roli (často) se Stevem Reevesem. Pro začátek jsem si zvolil ale jiný film, opět z herkulovské série, kde ale místo Reevese hraje jiný svalovec, Reg Park.
Přiznám se, že po zkušenosti s Nibelungy jsem měl trochu strach ze žánru, kde hlavní role vytvářejí lidé ne kvůli svým hereckým schopnostem, ale pro svoje fyzické kvality. Reg Park mě uklidnil aspoň tím, že sice není herec, ale ani zdaleka nevypadá tak dementně jako představitel Siegfrieda Uwe Beyer. Naopak je to docela sympaťák a člověk mu drží palce, i když ví, že je to Herkules a dokud nejsou nablízku kentauři, nic se mu nestane. Tady žádní kentauři nejsou. Je tu už ale Herkulova (nebo Héraklova, chcete-li) vyvolená Déianeira, ačkoli... tenhle film je taková míchačka motivů z řeckých bájí s fantazií samotných autorů, že je vlastně jedno, kdo tu je nebo není.
Herkules se chce oženit s Déianeirou, ta ale trpí záhadnou chorobou a její asi příbuzný král Lykos tvrdí, že už se nevzpamatuje. Věštba Héraklovi vyjeví, že aby ji zachránil, musí pro živý kámen do podsvětí, aby se tam dostal, musí napřed do zahrady Hesperidek pro zlaté jablko, takže Herkules sebere Thésea a jdou na věc. Jo, Théseus je tady taky, a hraje ho mnou ve špagetách neoblíbený Giorgio Ardisson (viz Massacro al Grande Canyon). Tady mi nijak moc nevadil, ale sympatičtější Théseus by se určitě našel. Špagetových herců je tu víc, najatého vraha na začátku hraje Raf Baldassare, někde se tu skrývá i Rosalba Neri (tu jsem tam fakt nenašel)//Nakonec jde o omyl, ve filmu nehraje// a Hádovu dceru (na imdb je ale uvedena jako Persefoné, což byla Hádova manželka) hraje mladičká Ida Galli. Ovšem z herců jsem čekal, že filmu bude vévodit Christopher Lee coby záporák Lykos. Bohužel ne. V půlce filmu se ani nevyskytuje a tak nějak nepůsobí zdaleka tak démonicky, jak by mohl. Škoda. Takže film táhne Herkules, daří se mu to ovšem dobře. A pak je tu ještě nějakej jménem Telemachos. Ne, tohle není Odysseův syn. Tohle je dement. Naštěstí se neobjevuje až tak moc často, ale jeho přítomnost vysloveně bolí.
¨
Co se týče triků, jsou dobově typické, oživlé mrtvoly hrají lidi, stejně tak kamenného obra Prokrusta (jak se ze zloděje stal kamenný obr, čert ví, ale postele má pořád), ale je to vlastně pohádka a od pohádek já ani nevyžaduju nějak moc realistické triky. Zvlášťod takhle starých, u toho se spíš usmívám. Většina filmu byla točena evidentně v ateliéru, podsvětí s červeným a zeleným podsvícením, což vytváří dost dobrou, téměř až hororovou atmosféru. To nepřekvapí, když řeknu, že režisérem (nebo jedním z režisérů) byl hororový specialista Mario Bava. Hudba dost psychedelická, k filmu celkem seděla. Celkově poměrně zábavnej kousek se sympaťákem Parkem, krásnými Leonorou Ruffo coby Déianeirou a Idou Galli a poměrně dobrými částmi u Hesperidek a v podsvětí. 7/10
a.k.a. Herkules ve středu země, Hercules in the Haunted World, Hercules at the Center of Earth
Režie: Mario Bava, Franco Prosperi
Hrají: Reg Park, Giorgio Ardisson, Leonora Ruffo, Christopher Lee, Ida Galli, Franco Giacobini, Raf Baldassare
Hudba: Armando Trovajoli
Itálie 1961