čtvrtek, 23. února 2012

E PER TETTO UN CIELO DI STELLE (1968)

Asi nejslabší Petroniho špageťák, co jsem viděl, ale pořád poměrně slušný. Je to jakási předzvěst filmů se Spencerem a Hillem, nicméně pořád obsahující prvky, které do čistých komedií nepatří - hlavně banda brutálních záporáků. Místo Hilla je tady Giuliano Gemma, který do téhle role sedí celkem dobře, místo Spencera Mario Adorf, postava je ale úplně jiná. V ději se střídají komické prvky (které obstarávají oba hrdinové, především Adorf v roli dobrosrdečného trouby) se scénami které jako by vypadly z těch nejdrsnějších špaget (mučení, vraždy...). Hlavního záporáka hraje špagetovej hnusák č. 1 Federico Boido (Rick Boyd), čímž je řečeno vše. Dohromady by to mohlo působit nepatřičně, ale Petroni to s pomocí obou hlavních herců a Morriconeho hudby (skvělá hlavní píseň) zvládá. 7,5/10

úterý, 21. února 2012

FRAMUS FIVE - HOLD ON, I'M COMING


Kdo proboha Prokopovi poradil, že coming se čte "čamin"? Ale na konci to jednou vysloví dobře :)

čtvrtek, 9. února 2012

středa, 25. ledna 2012

sobota, 7. ledna 2012

neděle, 1. ledna 2012

UNA PISTOLA PER RINGO (1965)

"Volné pokračování" Ringo se vrací je mnohem lepší. Tohle vypadá jako rodokaps: čestný a statečný šerif, čestná a poctivá dívka, gentlemanský tatík, ukecaný stařík. Všichni v čistých nažehlených košilích, umytí a oholení. K tomu jako křiklavej kontrast hlavní hrdina, který je charakterově založenej na Clintově postavě z Fistful of Dollars, jenže je taky oholenej a vymydlenej, pije mlíko, a jeho představitel Giuliano Gemma prostě nedokáže tuhle postavu přesvědčivě zahrát. Další, ještě křiklavější kontrast, je brutální násilí, kdy banditi se smíchem vraždí každý půlden jednoho rukojmího (v Djangovi to sedí, ale tady je to jako pěst na oko). A hlavního záporáka hraje Fernando Sancho, který mi nevadí, když hraje vedlejší postavu (La resa dei conti, Il ritorno di Ringo, 10 000 dollari per un massacro), ale hlavní záporák by měl vypadat trošičku jinak, navíc se jeho postava (i další ) chová dost nelogicky. Morriconeho kýčovitej soundtrack, kterej jsem samostatně považoval za jednu z jeho nejhorších prací, sem dokonale sednul, což mu nahrabává body (a ještě mě Ennio pobavil variací na Tichou noc). Suma sumárum, nic moc. 6,5/10

sobota, 31. prosince 2011

PF 2012

Jako loni. Zase bych rád napsal pár řádků o strašným roku (i když pár dobrejch dní se našlo), a jak ten novej bude lepší. A zase nevim co psát. Takže vám snad jenom popřeju, abyste si ten novej rok užili co nejlíp.

neděle, 25. prosince 2011

EHI AMIGO... SEI MORTO! (1970)

Ale zas tak špatný to nebylo. Typický béčko, obsahující všechny k tomu náležící prvky, tj. exteriéry jsou pískovny, města pak pár laciných kulis, hlavní roli hraje nevýrazný americký herec (kupodivu to není Ital s pseudonymem), záporáky většinou kaskadéři, a nejdůležitější v ději jsou přestřelky.Na začátku je přepadena malá vesnice, kde staví dostavník převážející 100 000 dolarů ve zlatě. Bandité zlato uloupí a hrdina se vydá v jejich stopách. Kupodivu netouží po pomstě a nejdůležitější pro něj není ani zabít všechny zločince, ale dostat zpět uloupené zlato. Nicméně v ději to způsobuje dost hluchých míst hlavně ke konci.Začnu se jmenováním kladů. Hlavní představitel Wayde Preston (jeden z pěti zabijáků v Dnes já, zítra ty se Spencerem) mi nijak nevadil a přišel mi lepší, než kdyby to hrál jiný z béčkových představitelů, třeba jemu podobný Richard Harrison, nebo Anthony Steffen. Hlavní dvojici záporáků představují vrah Vinnetoua Rik Battaglia (bez kníru jsem ho napřed nemohl poznat) a kaskadér Aldo Berti coby šílený sexuální maniak. Ti byli taky fajn. Kromě nich hlavní ženskou roli hraje krásná herečka (jméno nevím), což je u těchhle béček taky zřídkakdy, a hudba taky není nejhorší. Oproti tomu je tu zase zmatený děj, zbytečná hluchá místa, i přesto, že verze, kterou jsem viděl, vypadala zkráceně, a otravný nestálý poskok Marco Zuanelli (Wobbles z Tenkrát na Západě) hrající na strunu, přičemž podle zvuku, který struna vydává, má tlusťoch v hubě snímače a funguje i jako kombo (plus je zapojenej do elektriky). Ale kdyby se to upravilo, a mělo to větší rozpočet, a hlavní role by místo Prestona, Zuanelliho a Bertiho (Battagliu bych nechal) hráli třeba Gianni Garko, Eli Wallach (originál Tuco je lepší, než imitace) a Klaus Kinski, mohla z toho bejt skvělá záležitost. Nebo aspoň velmi dobrá. 5,5/10

sobota, 24. prosince 2011

pátek, 23. prosince 2011

čtvrtek, 22. prosince 2011

pondělí, 12. prosince 2011

pondělí, 5. prosince 2011

pátek, 2. prosince 2011

LA BATAILLE DE SAN SEBASTIAN (1968)

Henri Verneuil se pokusil o něco na způsob westernu už ve 100 000 dolarech na slunci s největšími francouzskými hvězdami Belmondem a Venturou. O čtyři roky později natočil tentokrát už opravdovější western, přičemž do hlavních rolí už si dovolil obsadit americké hvězdy Anthonyho Quinna a Charlese Bronsona. Příběh je podobný jako u filmu Sedm statečných, s tím rozdílem, že statečný ochránce vesnice je tady jenom jeden - Anthony Quinn, který ani není tak super pistolník, jako Sedm statečných, ale postava svojí chytrostí a Quinn svým herectvím absenci šesti dalších hrdinů vynahrazuje. Kromě toho myšlenka obou filmů je úpně jiná. Charles Bronson (v roli záporáka!) je sice trochu v pozadí, ale díky Quinnovi to ani moc nevadí. Závěrečná přestřelka s indiány je úžasná. A samozřejmě musím zmínit výbornou (jakou taky jinou) hudbu Ennia Morriconeho. 7,5/10

sobota, 26. listopadu 2011