neděle 17. března 2024

EL VAMPIRO DE LA AUTOPISTA (1971)

Na tohle mě nalákal stupidní anglický název, který zní jako Stupid Sexy Flanders. Ale on ten španělský taky není vhodnější - Upír z dálnice není z dálnice. Zároveň mě ale ten anglický název zmátl - nějak jsem předpokládal, že tím horrible sexy upírem bude míněn ten blonďák z náhledů, a že půjde o upíra, který svoje oběti svede a pak je zakousne.

Ono by to ale asi bylo i lepší než to, o čem ten film opravdu je. Mohlo se to spíš jmenovat Mladý Drákula. Prvních pětadvacet minut je ale úplně jiných - manželský pár se ubytuje v motelu, ona se svlékne a pak jsou oba neviditelným vrahem zabiti. Po titulcích se setkáváme s policistou, kterého hraje Luis Induni, věčný spaghetti westernový šerif. Induni pátrá po vraždícím psychopatovi, protože ti dva nejsou první obdobné oběti. Patolog je ale přesvědčen, že je to jinak, a podá Indunimu důkaz svého tvrzení - paperback Stokerova Drákuly! (Tenhle paperback chci!) Ukáže se, že podobné vraždění se opakuje každých 28 let (protože 28 je 4*7, samozřejmě). (Proč se pak ukončí, nikdo neví.) Induni a patolog se vydají na zámek, kde kdysi žil podezřelý baron, pátrají... A najednou jsou oním upírem zabiti!

Nevadí, na místo policejního šéfa přichází jiná spaghetti westernová stálice, Barta Barri. A asi aby se anglicky mluvícím divákům nestýskalo, jak Induniho, tak Barriho v angličtině namluvil stejný dabér, Anthony La Penna. Což je jako by je oba v češtině mluvil Michal Pavlata. Po chvíli přijíždí také hlavní postava, hrající pod jménem Waldemar Wohlfahrt, jinak uváděn jako Wal Davis. Ten převezme zámek jako svoje dědictví, ale vraždy stále přibývají. Všechny vypadají stejně, nějaká holka se svléká na noc, otevře se okno, zhmotní se upír a holku zardousí. Jen v jednom případě ji ještě odnese na nějaký oltář a tam ji osahává - střih jinak. Ale jo, je to film, kde úplně všechny herečky ukážou prsa.

No a dědic Adolf, falešný blonďák zdálky připomínající Viktora Sodomu v době působení v Matadors, a jehož koníčkem je vycpávání zvířat, má sny, v nichž se mu upír, jeho praděda, zjevuje a řekne mu, že jedině on ho musí zbavit prokletí a vrazit mu kůl do srdce. Inspektor Barri si myslí, že jenom moc chlastá. Po hodině filmu přijede Adolfova sexy snoubenka používající úplně stejnou barvu na vlasy. Zatímco upír vraždí (tudíž jiné dívky se svlékají), snoubenka (ve španělské verzi Madeleine, v anglické Susan) se svléká taky. Upír ji chce zavraždit taky, Adolf ji jde zachránit, ale je napaden a mlácen neviditelným upírem! Tady už jsem se musel smát nahlas. Závěr se nešikovně snaží jakoby mít nějaký význam.

Když už mi došlo, že moje počáteční očekávání byla lichá, a snažil jsem se tedy vnímat film jako to, co opravdu je, stejně jsem na tom nenašel kromě kamery, lokací točených ve Stuttgartu a stylově sedícího vyblednutí filmového materiálu nic moc pozitivního. Výměna policejních inspektorů je zbytečná. Všechny vraždící scény jsou stejné. Upír je naprosto necharismatický a hraje ho rovněž Wal Davis se šedivou parukou, takže závěrečná honička a souboj působí o to komičtěji. Hlavně za celý film není vidět, že by pil něčí krev. Jenom rdousí a smrdí. Většinu filmu se vlastně nic moc neděje, jen někdo někam chodí, nebo někde sedí a přemýšlí, nebo policisté zdlouhavě mluví. Hudba se opakuje pořád dokola. Kdyby hlavní dvojroli aspoň hrál Paul Naschy. Takhle je to bohužel podprůměr. 4/10
a.k.a. The Horrible Sexy Vampire, The Vampire of the Highway
Režie: José Luis Madrid
Hrají: Wal Davis, Patricia Loran, Barta Barri, Luis Induni, Susan Carvasal, José Marco
Hudba: Ángel Arteaga
Španělsko 1971

MIL GRITOS TIENE LA NOCHE (1982)

Dick Randall, producent hitovek jako jsou Dráždění svižníka, Nájezdníci zbloudilého pozlátka nebo French Sex Murders, přináší nejkrvavější film všech dob!

Začínáme v Bostonu roku 1942, kdy si malý chlapec skládá puzzle. Jeho matka zděšeně zjistí, že na puzzlích je obrázek nahé ženy, a velmi rázně zakročí. Chlapec zakročí rovněž velmi rázně - vezme matku obrovskou sekyrou po hlavě a pak ji rozřeže pilkou. Po úvodních titulcích zjišťujeme, že z chlapce za čtyřicet let vyrostl záhadný psychopat, který začne vraždit studentky univerzity. Povětšinou motorovou pilou. Kdo je vrahem? Podivný zahradník Paul Smith? Podivný profesor Jack Taylor? Říďa Edmund Purdom? Někdo ze studentů? Nebo někdo úplně jiný? Policisté Christopher George a Frank Braña se hodně zapotí a George bude muset do akce nasadit i manželku Lyndu Day...

Pieces jsou samozřejmě velmi blbý a velmi průhledný film. Kdo je vrah mě napadlo hned, jak se objevil, a vylučovací metodou k tomu logicky dojdete snadno už podle toho, kolik dorostlému vrahovi musí být. Děj je napůl giallo a napůl slasher, většina scénáře sleduje náhodnou studentku, kterou jsme do té doby neviděli, ta se svlékne, a vzápětí na ni nastoupí klasický giallo killer, akorát ozbrojený motorovou pilou. A umí s ní zacházet dobře, a navíc ji drží tak, že ve scénách ve stínu to vypadá jako obrovský penis. 
Christopher George působí jako že je v ději úplně mimo a netuší, co se ve filmu děje, což ani on, ani jeho žena opravdu netušili - byli přesvědčeni, že točí klasickou detektivku. Lynda Day George pak hraje hlavní ženskou postavu, a naprosto dokonale přehrává. Hrdinou je ale španělský mladistvý blbeček, který, asi aby se to pro značné obnažování hereček, vyvážilo, ukáže v jedné scéně ptáka.

Hlavně jsem se těšil na Paula Smithe, ale ten bohužel hraje vyloženě vedlejší roli. Ale zvládne ve filmu i spencerovskou rvačku a jeho výraz v obličeji, který má celý film, stojí za to. A nemáme tu jen Šimona - na chvilku se znenadání objeví i sám Bruce Le! Jo, ten s jedním e. Z Dráždění svižníka. Bohužel se nepere se Smithem, ale s Lyndou Day George.
Hlavně jsou Pieces ale dost zábavný film, který ani chvíli nenudí. Vražedné scény jsou velmi brutální, velmi krvavé a velmi nechutné, a je jich za sebou opravdu hodně, na druhou stranu, u některých, třeba hned na začátku, když chlapeček celý od krve rozřezává tělo své matky, se nejde nesmát. Hudba je celá kradená, a při jedné scéně s aerobicem jsem rozpoznal hudbu, která zazněla v Taxikářce s Edwige Fenech - tam ale taky nebyla původní. A v závěrečných titulcích se nám lže, když se tvrdí, že se točilo v Bostonu, akorát že štáb nevystrčil paty z Madridu. 7/10
a.k.a. Kusy aneb tisícero výkřiků noci, Pieces
Režie: Juan Piquer Simón
Hrají: Christopher George, Lynda Day George, Paul Smith, Edmund Purdom, Ian Sera, Jack Taylor, Frank Braña, Pilar Alcón, Gérard Tichy, May Heatherly, Isabel Luque, Hilda Fuchs, Cristina Cottrelli, Silvia Gambino, Carmen Aguado, Leticia Marfil, Bruce Le
Španělsko 1982

sobota 16. března 2024

RICHARD GLENN SCHMIDT - GIALLO MELTDOWN 2

Žhavá novinka na literárním trhu! Když dobře hledáte na Amazonu, protože najít k objednání nebylo nijak snadné. Na druhou stranu, kniha dorazila do týdne naprosto spolehlivě.

V roce 2015 Richard Glenn Schmidt, blogger, podcastník, hudebník a člověk sledující filmy v předlouhých maratonech, vydal knihu Giallo Meltdown, o které jsem už tady psal. Svým typicky zábavným způsobem, oproštěným od jakékoli odbornosti, popisoval své zážitky a myšlenky při tom, kdy během víkendu viděl dvacet italských dabovaných krvavých erotických thrillerů, přičemž na některé se s ním dívala tchyně nebo přišli nic netušící kamarádi. Sám to píše, toto není odborná kniha o italském subžánru, toto je deník filmového maniaka, který se dělí o svoje pocity.

Kniha byla pravděpodobně dostatečně úspěšná na to, aby vyšly ještě dvě obdobné, Cinema Somnambulist (2016) a Doomed Moviethon (2019) - první nemám, ve druhé máme sice taky nějaké giallo, ale maratony jsou třeba jen filmů Maria Bavy, Daria Argenta, Lucia Fulciho (včetně fičury zvané Fulci Goopymeter), filmů s Elvisem, romantických komedií, filmů z roku 1976, kdy se Schmidt narodil, prostě letem světem cokoli.
Zapomněl na Stendhalův syndrom a Trauma!
Nyní si Richard of DM uvědomil, že nejen zapomněl v prvním dílu některé klíčové filmy (Rozparovač z New Yorku! A Lizard in a Woman's Skin!), nebo některé popsal nedostatečně (Smolný den pro Skopce), ale zároveň že filmy na této vlně se hojně tvořily též ve Španělsku, Velké Británii, USA či dokonce Hong Kongu. Nebo že jsou i křížené s jinými žánry, a tudíž najdeme spaghetti westernová gialla. A tak máme dalších více než dvě stě stran vražedného šílenství, kde se sice dá diskutovat, jestli dotyčný film je giallo nebo ne (Suspiria tam překvapivě není, ale možná byla už v jedničce), každopádně je vždy důvod, proč v knize je.

Osobně jsem se obával toho, že kniha bude prostě plná amerických slasherů osmdesátých let. Ale to naštěstí není a najdeme jich tu jen hrstku. Zbytek jsou italské, španělské, britské, německé (celá jedna kapitola věnována žánru krimi) či hongkongské filmy od počátku šedesátých let až někdy skoro do současnosti. Značná část protogiall, která v posledních letech recenzoval stále se prodlužující podcast Giallo Ciao Ciao. A najdeme tu i některé filmy s našimi oblíbenými osobnostmi, které jsme mysleli, že už musel Schmidt v první knize vyčerpat - to se mu povedlo snad jen s Edwige Fenech, žádný její film ve dvojce není, zato tu najdeme i Barbaru Bouchet, Rosalbu Neri, Nieves Navarro, George Hiltona, Anitu Strindberg nebo Marisu Mell.
Anita Strindberg, giallo dvojnice Margot Robbie. Protože všechny blond herečky jsou Margot Robbie.
Z filmů, které jsem viděl a psal tu o nich (moc jich není) tu kromě výše zmíněných klasik najdeme třeba Satanik (což je diskutabilní zařazení), Perfect Blue (anime co jsem sledoval ve vlaku), The Bat (dobře, to jsem nedokoukal), Stahující se smyčku (uff nebyl jsem tehdy zblblý ze sledování giall) či Cenu smrti s Giannim Garkem a Klausem Kinskim
Schmidtova manželka LeEtta tentokrát nenakreslila jen bizarní obálku, ale i několik ilustrací dovnitř, včetně několika komiksů a falešných reklam. Rovněž tu najdeme ukázky z bloku, do kterého si Schmidt zapisuje během filmu. 
Haló, objednávám si pět výtisků.
Jestli si Richard vzpomene, že na něco ještě zapomněl (a sám jsem mu jednou posílal nějaká westernová a jiná doporučení), třeba vydá trojku a určitě si ji rád přečtu. Jako průvodce po světovém skoro zapomenutém filmu a potenciálně zajímavých (či naopak) filmech kniha funguje výborně. Navíc mi připadá, že teď už píše víc o filmech než o tom, co u nich jedl. Pořád mi ale chybí celkové zhodnocení (třeba ve stylu nejlepší byly Pieces a nejhorší Bizarre), a stále platí, že tiše závidím výdrž.

neděle 10. března 2024

CHUCK NORRIS 84

Chuck Norris dnes slaví 84. narozeniny a celý svět oslavuje Chucka Norrise. Jeho věk je ovšem třeba vydělit nulou, abyste dostali ten skutečný - to ale kromě Chucka nikdo nedokáže.
 

čtvrtek 7. března 2024

DOUBLE CREATURE FEATURE (FOD 2024)

Z celého Festivalu otrlého diváka, který stále běží až do neděle, mi to vyšlo jen na středeční speciální program nabízející double feature a la Amerika 50. let - předfilm, dva hlavní filmy, trailery, reklamy a animovaný kraťas.
A ještě se tam člověk náhodně potká se svými čtenáři. Setkání s Djangem i Pepuou bylo fajn.

A IS FOR ATOM (1952)
Animovaný dokument o důležitosti jaderné energie, jak funguje a co přináší. Pořád jsem čekal, kdy začne varovat před zlými mocnostmi, které atom chtěji zneužít, ale asi jsem moc zvyklý na československý filmový týdeník. Páni z Wall Streetu holt opět dělali účet bez hostinského, počítali a zase se přepočítali. Ale poradili jsme si s Horákovou, Peclem a společníky, poradíme si s jadernou bombou, americkou vražednou zbraní.

THE INCREDIBLE SHRINKING MAN (1957)

Sci-fi podle knihy Richarda Mathesona, jednoho z dvorních scenáristů Rogera Cormana. Námět vůbec není špatný, scénář už ale dost pokulhává, protože se příliš spoléhá na knižní šroubované vyprávění a stejně šroubované dialogy. Určitě se tu inspiroval Stan Lee, protože začátek je opravdu jako z komiksu od Marvelu - zářný americký pár na dovolené na jachtě propluje skze jaderný oblak a on dostane zásah. Ovšem místo toho, aby měl superschopnosti, postupně se začne zmenšovat, a je menší a ještě menší, až je nejmenší na celém světě. A v tuhle chvíli začínají Traja chrobáci po americku, kdy se mrňavý človíček prohání po megakulisách svého domu a nejdříve je jeho největším nepřítelem kočka a posléze pavouk. Začátek se trochu táhne, ale od chvíle, kdy miničlovíček bydlí v domečku pro panenky už napětí nepolevuje. Co lze rozhodně vyzdvihnout jsou triky. Čekal jsem masivní využití zpětné projekce, ale opravdu se tu investovalo do vytváření větších a větších kulis, a dokonce je tu asi nejstarší bluescreen, který jsem viděl. Není ideální, ale nevypadá zdaleka tak špatně, jako v některých filmech 70. a 80. let (nebo 2023, že, Neile Breene). Konec je pak něco, co nemůže naprosto nikdo čekat. 7/10
a.k.a. Neuvěřitelný zmenšující se muž
Režie: Jack Arnold
Hrají: Grant Williams, Randy Stewart, April Kent, Paul Langton
Hudba: Hans J. Salter, Herman Stein, Irving Gertz
USA 1957

BAMBI MEETS GODZILLA (1969)
Geniální krátký animovaný film, na který se radši podívejte sami.

TARANTULA (1955)

Pavouci jsou tu zas, akorát tentokrát je tarantule přerostlá a vše ostatní je normální. Neuvěřitelný zmenšující se muž měl zajímavou vědeckofantastickou myšlenku, tohle je čisté béčko se šíleným vědcem a zvrhlými experimenty, kráskou v nesnázích, otravným padesátkovým macho hrdinou, otravným padesátkovým macho tlustým šerifem a geniálně špatným hercem v roli recepčního. Hrozně mi chyběl Bela Lugosi v roli vědce. Leo G. Carroll působí jako jeho slabší náhražka. Triky jsou tu o poznání slabší, ale jak se v druhé půlce tarantule rozjede a začne požírat, co jí přijde do cesty, začíná nefalšovaná béčková zábava. Akorát na konci musí přiletět Clint Eastwood ve svojí první roli, aby všechno zachránil. 6/10
a.k.a. Tarantule
Režie: Jack Arnold
Hrají: John Agar, Mara Corday, Leo G. Carroll, Nestor Paiva, Ross Elliott, Bing Russell, Clint Eastwood
Hudba: Henry Mancini, Herman Stein (neuvedeni, takže asi nepůvodní)
USA 1955