Již avizované dlouhé povídání o bondovkách je tu se svou první částí, která pojednává o klasických filmech se Seanem Connerym, tedy z let 1962-1971. Ano, je v tom i jeden Lazenby.
Děkuji za epizodu a za Kubasovu hlášku "TO JE ON?!" :). S hodnocením filmům asi souhlas (byť patřím do skupiny, co má OHMSS hodně vysoko) kromě dvou věcí. Mě Largo Adolfa Celiho vyhovuje - asi mi imponuje jeho očividná znuděnost v kontrastu s vydíráním světa. A Lanzeby mi vyhovuje (i přes nezkušenost v některých scénách) díky tomu, že mi svým výkonem připomíná knižního Bonda (a k tomu patří překvapivě častý strach o jeho vlastní život). Ale zase působí dost zvláštně vzhledem k tomu, jak ho předtím hrál Connery. U kterého si nejsem zas tak jistý, jak by se s rolí v OHMSS propašoval - především producenti by ho tlačili do módu, kvůli kterým ho role přestala zajímat. P.S. Kubaso, mohu se tě zeptat, zda si ještě pamatuješ na Fear City od Ferrari? Zajímalo by mě, jestli jenom já vidím určitou spřízněnost s Fulciho New York Ripper.
Samozřejmě pamatuju, tehdy jsem ten film i překládal a od tý doby se mi podařilo sehnat ho i na kazetě. Jinak ty filmy tématicky samozřejmě spřízněný jsou, ale co je pojí především, je prostředí New Yorku první půlky osmdesátek a s tím související potřeba filmařů vykreslit jeho nejstinnější zákoutí. Z týhle sorty jednoznačně doporučuju Friedkinovo Na lovu (který je ostatně kontroverznější než Rozparovač a Fear City dohromady, násobeno deseti). Jenom je záhodno si dopředu zjistit, o čem to tak zhruba je, poněvadž ne každej na to má žaludek. A taky upozorňuju, že divák, co bude čekat detektivku, bude na konci velice pravděpodobně mírně nasranej.
Díky za tip, takovéhle spojení by mě nenapadlo - asi se moc soustředím na linku "ženy v osmdesátkovem New Yorku". Ale vlastně Na lovu by zase zapadlo do linky "erotika v osmdesatkovem New Yorku". Mmch víš, že v tomhle filmu účinkuje skutečný sériový vrah (před svým dopadením)? Ale abych se vrátil k důvodu, proč jsem to taky psal - který z těch dvou filmů z toho pro tebe vychází líp? Za mně New York ripper, protože epizodky jsou provázené určitým tématem (misogynie ve městě), zatímco Fear city se rozpadá tématicky na dvě poloviny (misogynie ve městě x víra vs. násilí) + má to bizarní výkon Billy Děje Williamse (tady sice funguje, ale všude jinde by to působilo strašně). Ale zase v obou filmech vrazi nepůsobí děsivě, spíš jako totální zoufalci. Zajímalo by mě, jak to má Na lovu (musím se na to podívat). A těším se na další díl povídání o Bondovi!
A jo, jsem se spletl. Díky za opravu. Chápu, ale přece jen - New York ripper přes ten šok sděluje zajímavý názor ("normální" muži s normální sexualitou jsou - dle filmů - nejvíce ze všech abnormální/odporný/nebezpečný).U Feat City se to že zajímavé první poloviny přepne do - pro mě - mírně otravného konfliktu s vlastní vírou. Takže téměř stejně jako u Ferrari a Fulciho. Rozhodně se někdy kouknu.
Děkuji za epizodu a za Kubasovu hlášku "TO JE ON?!" :). S hodnocením filmům asi souhlas (byť patřím do skupiny, co má OHMSS hodně vysoko) kromě dvou věcí. Mě Largo Adolfa Celiho vyhovuje - asi mi imponuje jeho očividná znuděnost v kontrastu s vydíráním světa. A Lanzeby mi vyhovuje (i přes nezkušenost v některých scénách) díky tomu, že mi svým výkonem připomíná knižního Bonda (a k tomu patří překvapivě častý strach o jeho vlastní život). Ale zase působí dost zvláštně vzhledem k tomu, jak ho předtím hrál Connery. U kterého si nejsem zas tak jistý, jak by se s rolí v OHMSS propašoval - především producenti by ho tlačili do módu, kvůli kterým ho role přestala zajímat.
OdpovědětVymazatP.S. Kubaso, mohu se tě zeptat, zda si ještě pamatuješ na Fear City od Ferrari? Zajímalo by mě, jestli jenom já vidím určitou spřízněnost s Fulciho New York Ripper.
Samozřejmě pamatuju, tehdy jsem ten film i překládal a od tý doby se mi podařilo sehnat ho i na kazetě. Jinak ty filmy tématicky samozřejmě spřízněný jsou, ale co je pojí především, je prostředí New Yorku první půlky osmdesátek a s tím související potřeba filmařů vykreslit jeho nejstinnější zákoutí. Z týhle sorty jednoznačně doporučuju Friedkinovo Na lovu (který je ostatně kontroverznější než Rozparovač a Fear City dohromady, násobeno deseti). Jenom je záhodno si dopředu zjistit, o čem to tak zhruba je, poněvadž ne každej na to má žaludek. A taky upozorňuju, že divák, co bude čekat detektivku, bude na konci velice pravděpodobně mírně nasranej.
VymazatDíky za tip, takovéhle spojení by mě nenapadlo - asi se moc soustředím na linku "ženy v osmdesátkovem New Yorku". Ale vlastně Na lovu by zase zapadlo do linky "erotika v osmdesatkovem New Yorku". Mmch víš, že v tomhle filmu účinkuje skutečný sériový vrah (před svým dopadením)?
VymazatAle abych se vrátil k důvodu, proč jsem to taky psal - který z těch dvou filmů z toho pro tebe vychází líp? Za mně New York ripper, protože epizodky jsou provázené určitým tématem (misogynie ve městě), zatímco Fear city se rozpadá tématicky na dvě poloviny (misogynie ve městě x víra vs. násilí) + má to bizarní výkon Billy Děje Williamse (tady sice funguje, ale všude jinde by to působilo strašně). Ale zase v obou filmech vrazi nepůsobí děsivě, spíš jako totální zoufalci. Zajímalo by mě, jak to má Na lovu (musím se na to podívat).
A těším se na další díl povídání o Bondovi!
A jo, jsem se spletl. Díky za opravu.
VymazatChápu, ale přece jen - New York ripper přes ten šok sděluje zajímavý názor ("normální" muži s normální sexualitou jsou - dle filmů - nejvíce ze všech abnormální/odporný/nebezpečný).U Feat City se to že zajímavé první poloviny přepne do - pro mě - mírně otravného konfliktu s vlastní vírou.
Takže téměř stejně jako u Ferrari a Fulciho. Rozhodně se někdy kouknu.
Btw mám zajímavou knížku o Bondovi. Je to shrnutí všech médií do roku 2002, kde vystupuje Bond (pod oficiální licencí). Možná by se do speciálu hodil.
OdpovědětVymazat