Welcome to the United... Queendom!
Vrchní cenzor Richard Heffner prohlásil, že v abecedě není dost X na rating tohoto filmu. Upřímně, jestli i dnes, když právě probíhá Prague Pride, jsou některé scény z tohoto filmu šokující, v roce 1980 to musel být obrovský šok. Už jen v úvodu filmu uvidíme nejen rozřezanou mrtvolu (což vykradl i Fulci v Rozparovači z New Yorku, který z tohoto filmu velmi čerpá), tak i scénu, kde policisté nejen zatknou dva transvestity, ale donutí je k sexu v policejním autě (a vůbec nepřekvapí, že jednoho z policistů hraje zmrd z Benátek Joe Spinell), vzápětí v baru plném obscénních výjevů (Modrá ústřice je proti tomu pokojné místo) jeden homosexuál sbalí druhého a uvidíme náznaky sexuální scény mezi dvěma muži - a vraždu.
Proti filmu ale protestovali všichni - jak zastánci mravnosti a potírači obscénností, tak samotná gay komunita. Film totiž sice vychází z knihy založené na skutečném řádění vraha homosexuálů v New Yorku v letech 1962-1979, ale gay komunitu líčí dost exploatačním stylem. Al Pacino se jako mladý, snaživý polda ocitne prostě a jednoduše v pekle, a to peklo ho začne mlít. Čím víc chodí do barů, kde se souloží a onanuje zcela veřejně, a kde by se mravokárcům jen po vstupu udělalo silně nevolno, tím spíš se mu rozpadá vztah s přítelkyní (Karen Allen asi jako jediná žena ve filmu) a kdo ví, možná začne mít vražedné choutky sám?
Jako mramorový sloup heterosexuální jistoty a stability establishmentu tu pak stojí Paul Sorvino coby policejní komisař, který vede vyšetřování a Pacina v převleku za homosexuála do akce poslal. Úkol je jasý - najít vraha, než budou volby. A jestli je vinen, je vedlejší, důležité je najít aspoň nějaké důkazy.
První půlka, kde Pacino jen tak bloumá po gay barech a hledá kohokoli trochu podezřelého, byla ale silnější než ta druhá. Tam už se bez v podstatě větší příčiny upne na jednoho, kterého sleduje. Ne, že by ty sledovací scény byly špatné, ale nesedělo mi to, stejně jako víceznačný závěr.
Pacino v tom hraje velmi dobře, stejně jako Sorvino - kromě nich dvou,
Allenové a Spinella tu ještě poznáme třeba Genea Davise, který si
podobně úchylnou roli zahrál ve filmu s Bronsonem, jednoho z homosexuálů si zahrál James Remar, v roličce detektiva se mihl Al Bunda, tedy Ed O'Neill. Miniroličky si zahráli i skuteční policisté - Randy Jurgensen, který byl předobrazem Pacinovy postavy, a Sonny Grosso, který byl pro změnu předobrazem postavy Roye Scheidera ve Francouzské spojce.
Na jednu stranu byla dost odvaha od Friedkina to téma vůbec natočit a natočit ho takto. Na druhou stranu se mi zdá, že se mu dost zvrhlo v homofobní film, ze kterého se slušným lidem někde v Marylandu muselo zdát, že New York je doupě neřesti, kde je všude plno homosexuálů v policejních kostýmech, kteří se v barech zcela veřejně oddávají orgiím. A o víceznačném závěru nemluvě. 7/10
a.k.a. Na lovu
Režie: William Friedkin
Hrají: Al Pacino, Paul Sorvino, Karen Allen, Richard Cox, Don Scardino, Joe Spinell, Gene Davis, Ed O'Neill, James Remar, Mike Starr, Powers Boothe, Randy Jurgensen, Sonny Grosso
Hudba: Jack Nitzsche
USA / Západní Německo 1980
Díky za rychlou recenzi! Upřímně - tahle recenze mi trochu utvrzuje v dojmu, který jsem si o (neviděným) filmu udělal. Silný zážitek, který se přepne do něčeho, co možná režisér (asi) nechtěl. A Fulci se filmem určitě inspiroval, ale pojal to dost jinak než Friedkin.
OdpovědětVymazatNo tak jasně, v reálně homofobní Itálii 80. let by Fulci natočit film o vrahovi homosexuálů nemohl, protože dvě třetiny obecenstva by fandily vrahovi.
OdpovědětVymazatCož mám pocit, že se bohužel povedlo Friedkinovi.
VymazatA je jasný, proč to Fulci změnil, ale tohle jsem nemyslel. Přijde mi, že Fulci víc přemýšlel, co filmu dát, aby se mu to nedostalo do roviny, jaký nechtěl (byť si nedělám iluze, že to tak vnímají všichni. Tady Friedkin se podivně rozhodne dát rovnítko mezi gayi a sadomaso (zabíjením). Asi to nemá tak působit, ale působí.
Hm, a jsme tam... Takže vykreslit ženský jako stádo nadrženejch děvek a pak je efektně zamordovat je tak nějak v normě, kdežto zobrazit totéž s homosexuálama už je přes čáru? No že ne?
VymazatPakliže v těch filmech ale budu mermomocí hledat víc než jenom exploatační provokaci, u Crusing aspoň můžu argumentovat, že varuje před možnou ztrátou individuality, když se někdo cpe do prostředí, ve kterým nemá co dělat. V Rozparovači nic podobnýho nevidím.
Nicméně je jednadvacátý století a nejlepší je na plátně ostouzet a mordovat všechny bez rozdílu, takže za mě si oba ty filmy můžou podat ruce - ovšem navlečený v pořádně tlustejch gumovejch rukavicích, vzhledem k tomu, v čem se přehrabovaly.
Já bych taky pocity nechal po zhlédnutí. Kdyby to točili u Golana s Globusem, vyznění filmu by bylo jasný, zatímco Friedkin byl dost inteligentní filmař na to, aby nechal na divákovi, jak si to přebere.
VymazatDruhá věc je, že zatímco u žen ve Fulciho filmech divák ví, že to, co sleduje, jsou individuální případy, v roce 1980 Cruising působilo jako "tohle jsou homosexuálové a nic jiného", natolik to téma bylo tabu. Friedkin na to dokonce musel zareagovat a plácnout na začátek ten komentář.
U Fulciho to neslouží k odsouzení žen, ale chlapů, co mají x komplexů, se kterýma se neumějí vyrovnat (ano, pouze má interpretace). Čímž netvrdím, že Friedkin chce dělat hon na čaroděje (gaye).
VymazatA ne, nechci film odsuzovat. Spíš přemýšlím, proč se Friedkin to rozhodl udělat takhle - nejzprofanovanejsim spojením, které jsem viděl mnohokrát. Nevím jak moc tohle spojením bylo zažitý tenkrát, ale já s tím v médiích během dospívání přišel mnohokrát. Vím, že je to o ukázání tehdejší části Times Square a 80.let. Jen si prostě nejsem jistý některýma volbama Friedkina (i vzhledem k tomu, jak se rozhodl pracovat s předlohou). A nemyslím si, že chce vyvolávat homofobii(viz jeden z jeho prvních filmů). To, co jsem napsal v komentáři byly spíše takové úvahy. Byť teda působí jako odsudky, což si uvědomuji teď, když to čtu.
Víc k filmu napíšu večer.
Omlouvám se, že píšu až teď. Problémy s technikou.
VymazatÚvahy o filmu budou obsahovat SPOILERY
ZAČÁTEK SPOILERŮ
Upřímně chápu, proč se proti tomu protestovalo jak ze strany mravokarců (tady je to jasný), tak ze strany různých gay skupin. Ale přesto musím říct, že tenhle film není o homosexualitě, homofobii ani o určité době. Tenhle film je vztahu mezi příjmáním násilí a rozdáváním násilí; o tenké (jestli dle filmu vůbec je) mezi vrahem a obětí. Scény v klubu nemají za úkol nějak extra přiblížit bežně neviděnou část u New Yorku. To by z děje nezmizely scény v klubech docela rychle. Ty mají přiblížit pouze tenkost výše zmíněné hranice a tyhle kluby k tomu slouží jako dobré pozadí pro takovou demonstraci (holt si vytáhli kratší sirku). A na téhle tenké hranici se pohybují zločinci a policajti. Obě strany používají násilí k utužení své moci a vzájemně se potřebují (ale více policajti), aby ho mohli používat - až mezi nimi mizí jasné rozdělení rolí (viz finální konfrotace v parku). Bylo by to asi jasnější, kdyby Spinelli z děje nezmizel po třiceti minutách a neobjevil se na konci - rozhodně působí jako důležitý článek, který však vypadne. Bez něho je to na pochopení mnohem složitější. A vlastně celý film sice vypadá celistvě, ale působí rozpadle na tři třetiny. V té první (cca do třiceti minut) pronikáme do subkultury, která sama o sobě není důležitá a základní téma je načrtnuto. Jsou v ní pak detaily, které zmizí do ztracena, i když se dají využít (viz šátky, transvestita chtějící se zbavit Spinelliho - byť ten se ještě jednou krátce objeví). V druhé se sice přesouváme k hlavnímu tématu, ale zároveň se pořád pohybujeme (vlastně už zbytečně) spíše po klubech až do zatčení prvního podezřelého. Po sedmdesáti minutách se nám konečně začne rýsovat hlavní téma a kdy to do sebe (byť trochu krkolomně) začne zapadat. A na konci vidíme, že tahle tenká hranice není výlučná mužům - viz Karen Allen oblekající se do kožené bundy.
Jinak souhlas ohledně hereckých výkonů, byť by mě zajímalo jak by ten film vypadal s Gerem a Jan-Michael Vincetem (ten by se hodil do role vraha i poldy).
Je to rozhodně silný a promyšlený film, jenže v nekterých bodech ne dost. A rozhodně by fungoval i v jiném prostředí (např. hetero S/M klub). Fulci byl ve svém případě dle mého pečlivější. Navíc si myslím, že jak Ferrara i Fulci (byť z něho vycházel) zas tak moc s tímhle filmem společného nemají - zajímaly je jiné věci.
P.S. Blonďatý transvestita mi v některých záběrech připomínal právě Jan-Michaela Vincenta
KONEC SPOILERŮ
Budu rád za připomínky i za veškerou kritiku.
No a proto by se filmy neměly komentovat bez vidění, nakonec ti z toho vylezlo něco úplně jiného. A evidentně si v tom i každý něco jiného může najít - já v tom vidím hlavně proměnu osobnosti pod vlivem prostředí, Kubaso ztrátu vlastní identity, a od toho, co píšeš ty, to zas tak daleko není.
VymazatJo, šátky mi připadaly nedořečený - dlouho vysvětlujou, na co který je, pak ho má chvíli v klubu a neví, že ho nemá ukazovat, když nechce sex, a pak akorát jiným šátkem vrah jednu oběť přiškrtí a to je o šátcích vše. Ale to může být i přepracováním scénáře nebo sestřihem - údajně z toho vystříhali nějakých čtyřicet minut materiálu. Podle některých to byly hlavně pornozáběry z klubů.
Stejně tak mi vadila celkem scéna, kde se Richard Cox sejde se svým otcem v parku a sledujeme flashbacky na proběhlé vraždy. To tam nemělo co dělat.
Richard Gere by asi vzhledem k věku byl lepší, Pacino, zvláště po nalíčení, už tady vypadalo dost staře, což nesedělo k naivitě jeho postavy, která jako nevěděla, co jsou policajti zač. Jan-Michael Vincent by do toho seděl, podoba s Genem Davisem tam skutečně je, akorát Vincent byl i tak lepší herec - škoda, že v 10 minut do půlnoci nehrál on :D Vincent ale v téhle době hrál už hlavně v revengeamatic filmech, jako třeba Defiance ze stejného roku, takže s ním by ta interpretace byla jednoznačná, že se přerodí ve vraha teploušů ;) A na postavu hlavního podezřelého byl v roce 1980 už moc starý.
Holt jsem jak inspektor Morse - odhadují, když ještě nemám všechny informace. Zvlášť když to vypadá, že se mi mé představy potvrdí. Blbý zvyk, snažím se ho zbavit.
VymazatTak ony všechny tři dost úzce souvisí. Já to beru ještě v kontextu jiných Friedkinovych filmů - a od nich se to zase tak moc neliší.
No co jsem našel, tak některé scény byli střihem dávány na konec, když byly původně na začátku apod. V těch 40 minutách měli být především scény jako vějička pro cenzory.
SPOILER
Tak třeba první scéna Richarda Coxe měla být na začátku (btw ve všech verzích scénáře je jeho postava vrahem). Plus se tam opakuje na konci scéna ze začátku, jak jde vrah do klubu.
Ta scéna s otcem Richarda Coxe má zase vytvářet souvislost s postavou Al Pacina - což je tam zmíněno krátce, ale ten s ním má očividně taky nějaké problémy (najednou začne při jeho zmínce hrát zlověstná hudba). Blbý je, že to tam je jednou a je to v prvních cca 15 minutách.
KONEC SPOILERU
U šátku je asi nejzajímavější, který si Al Pacino vezme. Jeden z důvodů, proč jsem ten film taky tak interpretoval.
Aha, to byl Gene Davis! Já si říkal kde jsem ho viděl (asi jsem woke, ale tahle role mi - narozdíl od nahého vraždícího magora - nepřišla úchylná). Což je film, co si nepamatuju.
Hm, to je fakt, věkově to nevychází. Ale zase Al Pacino tu celkem dlouho působí jako ucho, tak bych tomu dal šanci.
Pořád se mi do toho nedostává scéna s vyslechovou technikou černého detektiva :).
Nebo zajímavě natočená scéna v restauraci.