HALLOWEEN SPECIAL 2023 - závěr

Šel jsem v podvečer městem, zvedal se vítr, byla mlha a auto za plotem samo od sebe začalo houkat. Pekl jsem kuře, píchl jsem do něj vidličkou, jestli už je hotové, a začala z něj vytékat krev. V nebývale teplém podzimu se mi do bytu z okolních stromů stahují velicí tmaví brouci, které pořád vyhazuju. Otevřely se brány pekel? Nebo prostě jen potřebuju pauzu?

I přes dlouhé mezery nakonec ve speciálu bylo deset filmů a dokonce jsem napsal krátkou povídku, což jsem udělal naposledy před nějakými pěti lety. Speciál je za námi a od vražd a hrůz si dám nějakou chvíli pauzu. V několika minulých letech následoval v listopadu hned spagvember, ale každý den jeden western rozhodně letos nedám, tak snad se podaří aspoň něco.

HALLOWEEN SPECIAL část 10

Taxikář i Král komedie v jednom? Hlavně je to zmrd.

 

THE LAST HORROR FILM (1982)

Vinnie Durand je loser. Sní o tom, že se stane velkým režisérem hororů, místo toho žije se svou matkou, je úchyl a zbožňuje herečku Janu Batesovou. Když zjistí, že Jana bude předvádět svůj nový horor v Cannes, okamžitě se tam vydá, aby se ji pokusil přesvědčit k účinkování v jeho hororu. Což dělá tím nejhorším možným způsobem, protože je úchyl. Navíc se začnou vršit vraždy.

Film jsem viděl na Festivalu otrlého diváka, kde byl přeložen dvojicí Immanuel Lubrikant a Kafilérie Zawadská. Velmi kreativně. Včetně lokalizace všeho do českého prostředí. Vinnie tak nežije v New Yorku, ale na Opatově, festival se koná v Benátkách nad Jizerou, Caroline Munro hraje Danu Morávkovou a jejím partnerem je Jan Rosák. Jestli původní film je komedie, živý dabing ho posunul ještě o úroveň výš a celé kino se válelo smíchy od začátku do konce. Akorát mám problém film od dabingu oddělit. S dabingem to byl naprosto dokonalý zážitek. Jak by to obstálo samo?

Špatný to není. Jak jsem na začátku zmínil Krále komedie, Vinnie má k Rupertu Pupkinovi velmi blízko, i k Travisi Bicklovi. Akorát film vznikl dřív než Král komedie. Točilo se načerno na festivalu v Cannes v roce 1981, dokonce zahlédneme pár filmových hvězd, které určitě netušily, že je někdo natáčí pro film. Vinnie jako charakter bohužel na De Nirovy postavy nemá a Joe Spinell, ač nehraje špatně, je prostě umaštěný úchyl. Nebo zmrd, jak znělo často v dabingu.

Ve filmu se objeví několik brutálních záběrů, ale všechny se odehrávají ve filmech, na které se Vinnie dívá. I tak ale scéna z filmu, přeloženého jako "Fany 2: Pomsta", kde důchodkyně (Bohdalka) zamorduje oběť, vyřízne jí srdce a sežere ho, byla cenzurována a v promítané kopii byla z nějaké kopie v horší kvalitě.

Jinak nedokážu říct, jestli pozornost u mě držel dabing, nebo mě i zajímal film. V závěrečné třetině se jedna kratší pasáž odehrává na hrádku, kde se nestane prakticky nic. Na závěr se tam děj vrátí, ale už tady se něco mohlo stát, ne?

Kromě Caroline Munro a Joe Spinella asi nikdo jiný z herců za zmínku nestojí. Dobrý soundtrack (písně překladatelé zpívali!), poprvé v tomto speciálu, až na samotný závěr, i nějaké ty kozy (hned v první minutě) (Munro neukáže nic), na závěr i nějaké to překvapení. Já to hodnotit radši nebudu, protože v té verzi, která mě tak bavila, už to neuvidím.

a.k.a. Zmrd v Benátkách, Fanatic

Režie: David Winters

Hrají: Joe Spinell, Caroline Munro, Glenn Jacobson, Judd Hamilton, David Winters, Filomena Spagnuolo, Tami Hamilton, J'Len Winters, bez svého vědomí Isabelle Adjani, Karen Black, Kris Kristofferson, Marcello Mastroianni

Hudba: Jesse Frederick, Jeff Koz

USA 1982

HALLOWEEN SPECIÁL část 9

Tento film popisuje, co se stane, když to kněz z povídky vzdá a zabije se.

 

PAURA NELLA CITTA DEI MORTI VIVENTI (1980)

První díl Fulciho volné trilogie o pekelné bráně, kde si ve všech třech dílech zahrála hlavní ženskou roli britská herečka Catriona MacColl. Tady hraje médium, které při spiritistické seanci zjistí, že v záhadné obci jménem Dunwich se objevil kněz a otevřela se brána do pekel. Hned na to umírá. Novinář s doutníčkem ale zjistí, že ve skutečnosti byla pohřbena zaživa a dostane ji ven. Tak, jak to jedině jde - začne do rakve třískat krumpáčem... Společně se pak vydávají Dunwich najít a bránu do pekel zavřít.

Jak to u italských hororů bývá, zápletka, děj i chování postav jsou ty nejpodružnější věci. Důležité jsou obrazy, hudba, atmosféra a scény vražd. Na ty je tu kladen důraz ze všeho nejvíce, a Fulci se snaží nejen o to, aby se diváci báli, ale pokud možno se sem tam pozvraceli. Takže na tu nejhnusnější scénu nemusíme čekat dlouho - mladý páreček se líbá v autě, když se za oknem zjeví mrtvola pátera Thomase a její hypnotický pohled způsobí, že dívce začnou krvácet oči a posléze vyzvrací všechny vnitřnosti. Mladíkovi zase přízrak vyrve mozek z hlavy.

Ze začátku je ale docela problém se orientovat, protože scénář skáče z prostředí do prostředí, ze scény do scény, a občas jsem měl pocit, že ten střih byl udělán až dodatečně, protože třeba násilně přestane hrát hudba uprostřed taktu. Navíc všechny ženské postavy jsou blonďaté krásky, takže orientace, kdo zrovna zemřel, a kdo žije, je tím ještě ztížena. Navíc nesouvislý děj zobrazí postavu, kterou jsme neviděli, jak vchází do domu, který vypadá úplně stejně jako všechny domy ve městě, nafoukne si nafukovací pannu a vzápětí objeví mrtvolu, po které leze hromada dlouhých červů. Kdo to byl? Nevíme. Rozdá si to chlapík i tak s pannou? Nevíme, střih někam jinam. V hospodě praská zrcadlo a stěna, místní fotříci se polekají, zdrhnou, střih.

Zhruba v půlce ale všechna kolečka zapadnou nějak do sebe, když Christopher George a Catriona MacColl konečně dorazí do Dunwiche, kde už jsou vyprofilované hlavní postavy - psychiatr, jeho pacientka Janet Agren a malý chlapec, jehož sestra dříve zemřela tím, že jí mrtvý Thomas natřel sračky na obličej. Ještě tu máme onoho úchyla, kterého všichni podezírají, že za vraždami je on, tak dává smysl, že ho Venantino Venantini zabije soustruhem, který má náhodou v garáži. Ale to už je nám ta nenávaznost i jedno.

Fulci, který se na chviličku i sám objeví, tu naprosto s přehledem ukazuje, co je jeho nejsilnější stránka. O postavy, které vůbec neznáme, se během vteřinky začínáme bár, atmosféra houstne čím dál víc, a když už si myslíte, že víc posranější být nemůžete, přijde další scéna, která je ještě hutnější. A brutální smrťáky číhají na každém kroku, a nejen ty - taková sprcha červů sice nikoho nezabije, ale asi to úplně nechcete.

Děj nedává smysl, postavy jsou Fulcimu úplně jedno, takže vaše tipy, kdo přežije a kdo ne, se můžou ve vteřině pěkně zmýlit. Fabiovi Frizzimu stačí dva tóny na klavír a pomalý pravidelný rytmus, aby vás dostal, kam potřebuje. V závěru si nejsme jisti už vůbec ničím, a kazí to snad jen velice nevýrazný představitel psychiatra.

Pastor Thomas zřejmě nebude zdaleka to nejlepší, co Fulci vytvořil, ani co se týče jeho gore hororů. Ukazuje ale jeho silné stránky naplno. Pokud vypnete mozek, nebo si ho před sledováním necháte vytrhnout od přízraku, můžete film dokonce označit za geniální. 7/10

a.k.a. Páter Thomas, Pastor Thomas, City of the Living Dead, Twilight of the Dead, The Gates of Hell

Režie: Lucio Fulci

Hrají: Christopher George, Catriona MacColl, Carlo De Mejo, Fabrizio Jovine, Giovanni Lombardo Radice, Janet Agren, Venantino Venantini, Daniela Doria, Luca Venantini, Michele Soavi, Luciano Rossi, Lucio Fulci

Hudba: Fabio Frizzi

Itálie 1980

THE SHOW WITH A NAME - POE-CORMAN-PRICE

 Druhé video do halloweenského speciálu, tentokrát o šestici filmů Rogera Cormana s Vincentem Pricem na motivy Edgara Allana Poea.

HALLOWEEN SPECIÁL 2023 část 8,5

A proč sem zas jednou nedat povídku...

VYMÍTÁNÍ

Otec Johann do té vesnice nechtěl. Cesta, ač pouze stokilometrová, trvala dva dny. Zpožděný vlak, navazující autobus zajížděl jen do deset kilometrů vzdálené obce. Po cestě přes les v husté mlze otec Johann zabloudil a obešel vesnici třikrát, než se dostal konečně, naprosto vyčerpaný, promočený, zpocený, špinavý, hladový, na místo, kde ho nikdo nečekal.

Liduprázdná náves s rozbitým pomníkem připomínajícím tři padlé z první a dva z druhé světové války. Přes cestu proběhla černá kočka a proletěl kus igelitu z nedaleké stavby. Toto místo už Bůh málem opustil, řekl si otec Johann. Je na čase to změnit.

Kostel byl v katastrofálním stavu. Už tři roky zde neměli kněze ani kostelníka. Hřbitov u kostela rozbitý, část hrobů rozpadlá, všude pomalu usychající, páchnoucí plevel. Uvnitř v kostele sutiny a vlhký pach, rozbité lavice, rozkradený mobiliář, oltář velmi chatrný. Prastarým varhanům chyběly tři píšťaly a klávesa malé E.

Otec Johann se celý večer poté, co zjistil, že na faře není zavedena elektřina a plynový kotel je rozbitý, modlil. Zabalil se do spacího pytle, všechny myšlenky na hřích zaplašil myšlenkou na Ježíše na kříži, a brzy usnul. Zdálo se mu, že je arcibiskupem. Zdálo se mu, jak mu papež třese rukou.

Uprostřed noci ho vzbudila rána. Otec Johann vstal, pokřižoval se a vydal se hledat její původ. Tmavá loď zčásti gotického, zčásti barokního kostela se zdála naprosto nepřehledná. Otec Johann neviděl na krok. Posvítil si baterkou, ale neviděl nic.

Ozvala se další rána.

Otec Johann pátral po tom, odkud rána přišla. Když se ozvala třetí, zdálo se mu, že z půdy. Vystoupal po dřevěných, velmi chtatrných schodech, až došel k těžkým dubovým dveřím s prastarým rezivým zámkem. Otec Johann vzal za kliku a dveře se neotevřely.

Otec Johann sešel ze schodů a došel zpět do své ložnice. Na stole ležel svazek velikých klíčů od všeho možného. Mezitím se ozvala další rána. Otec Johann se vrátil ke dveřím na půdu a začal hledat ten správný klíč.

Rány najednou přicházely rychle po sobě a byly hlasitější.

Otec Johann horečně hledal správný klíč a snažil se být co nejtišší. Kdo může na půdě být? Zloděj? Duch? Pekelný démon?

Otci Johannovi se tak třásly ruce, až mu klíče vypadly. Padaly nekonečně dlouho (aspoň to tak otci Johannovi připadalo), až dopadly na kamennou podlahu kostela, kde s ohromnou ozvěnou zazvonily.

Rány na chvíli utichly.

Otec Johann strnul a chvíli se jen tiskl ke zdi, čekaje, co se stane. Po chvíli čekání sestoupil ze schodů, klíče sebral a vyšel potichu zase nahoru. Znenadání pod ním jeden schod praskl, což ve veliké lodi kostela znělo opět jako ten nejhlasitější zvuk na světě.

Otec Johann udržel balanc a přes prasklý schod přeskočil. Vyšel úplně nahoru, našel správný klíč a odemkl.

Dveře se s hlasitým nestvůrným skřípěním ztuha otevřely a Johann stanul na půdě. Rozhlížel se po temném prostoru, ale kromě trámů, krovů, popadaných tašek a pootevřeného vikýře nic neviděl.

Ozvala se rána. Nebyla na půdě.

Otci Johannovi se pojednou zdálo, že rána vychází zvenku. Vyšel z půdy, zamkl za sebou, sešel ze schodů, dávaje pozor na prasklý schod, prošel přes kostel. Ač měl pocit, že našlapuje velmi tiše, kroky se ozývaly po celém prostoru s obrovskou ozvěnou. Konečně došel ke dveřím kostela, odemkl je a otevřel.

Vesnice byla stejně klidná jako ve dne. Vanul velmi silný vítr. V dáli vylo několik psů. Otce Johanna polekal zvláštní vřískot, než mu došlo, že to jsou mrouskající se kočky.

Náhle uviděl spoustu temných světýlek. Šel k nim blíž.

Na otce Johanna se šklebil hned tucet démonů. Z očí i rozšklebených úst jim šlo pekelné světlo a otec Johann měl pocit, že slyší i jejich pekelný smích.

Otec Johann popadl lopatu, která ležela větrem převrácená poblíž, a začal démony bít hlava nehlava. Jejich nestvůrné palice se rozlítávaly na kousky a na oděvu i těle otce Johanna ulípvala nestvůrně oranžová krev. Démoni se chechtali, ale pod ranami Johannovy lopaty zhasínala světla v jejich tvářích, které byly rozpůlené, rozčtvrcené, a ještě na menší kousky. A tu máš, ďáble! A tady! Tak! A ještě tady!

Již nesvítila světla v tvářích démonů. Před otcem Johannem byla hotová spoušť. Ale otec Johann znovu viděl, jak mu třese rukou papež, a za jeho hrdinný boj s ďáblem ho jmenuje arcibiskupem.

Druhého dne před farou zazvonili policisté. Prý že někdo zničil halloweenskou výzdobu, co si před školou udělaly místní děti. Měly tam lampičky z dýní. Škola je naproti kostelu, tak jestli otec Johann někoho neviděl.

S policisty, kteří se na Johanna dívali naprosto tupýma, mrtvýma očima, přišla místní učitelka. Otec Johann se s nenávistí díval na její ďábelsky temné oči, pekelně rudé rty a svůdná veliká kulatá prsa. Boj s peklem není v této vesnici ještě dokončen. Ďábel je tu v nové podobě a všichni okolo jsou jím již ovládnuti. Ještě bude dlouho trvat, než otci Johannovi potřese papež pravicí.

Tento příběh je zcela fiktivní a jeho podoba s jakoukoli skutečnou událostí z Moravy je čistě náhodná.

HALLOWEEN SPECIÁL 2023 část 8

 

Horečka sobotní noci někde v Mexiku...

 

THE DEVIL'S RAIN (1975)

V klasických hororech je náboženský podtext vždycky, ale tady jde zejména o něj, protože jde o vyznavače kultu Satana a rodinu, která před třemi sty lety zradila velekněze kultu a dostala ho na hranici. Po třech stech letech se tak vrací pomstít. Nicméně do všeho je ještě zamotaná parapsychologie a telepatie.

Béčkový film s áčkovým obsazením. Všichni na to kývli bezpochyby s vidinou dalšího Vymítače ďábla, jenže tento režisér nebyl William Friedkin a film vznikl hlavně jako čistička prachů mafie, takže třeba Ernest Borgnine nedostal nikdy zaplaceno. Dost bizarní je fakt, že v titulcích je dokonce uveden jako poradce skutečný velekněz satanistické církve!

Ernie hraje právě velekněze, ďábelského padoucha. Původně tvůrci chtěli obsadit Vincenta Price, ale ten v téhle době herectví na chvíli opustil a vařil v televizi. Borgnine hraje velmi jednostrunnou, zlou postavu. nicméně jeho démonický pohled, obrovské zuby a obočí jdou jednoznačně v jeho prospěch. Na druhé straně najdeme dvojici bratrů, Williama Shatnera a Toma Skerritta. Oba jsou psáni až jako vedlejší role, a vlastně oba je i hrají - Shatner je hrdinou ze začátku, pak je ale satanisty lapen a vystřídá ho právě Skerritt se svým pornoknírkem. V roli matky obou bratrů se objevuje Ida Lupino, šerifa hraje Keenan Wynn, psychologa Eddie Albert, který tu působí dost nepatřičně a stejně hraje jen miniroli, ač je spolu s Borgninem uváděn jako hlavní role, a hlavní ženskou roli ztvárňuje krásná Joan Prather. Ti všichni se ale jen tak nahodile objevují a mizí a nikoho z nich si pořádně neužijeme. Film má krátkou stopáž, já viděl ještě navíc vystříhanou verzi s rychlodabingem, ale nemyslím, že jsem v těch chybějících osmi minutách přišel o něco zásadního.

Nejhůř na tom ale je John Travolta. Je to jeho první role, je uveden v titulcích, dokonce má jeho role i jméno - ale protože hraje oživlou mrtvolu, je namaskován tak, že nejde poznat. Asi vím, který z těch satanistů to byl, ale i tak, naprosto k nepoznání.

Masky lidí zasvěcených ďáblů, s prázdnýma očima, pak vypadají úplně stejně jako ta falešná maska Krytináře s vybuchujícíma očima v Kvílení vlkodlaků 2.

Jinak tento film není vhodný pro slabší povahy ne kvůli krvavosti, ale na závěr se všichni pěkně roztečou a deset minut sledujeme, jak se pomalu rozpouštějí.

Co se dá pochválit, je kamera (Álex Phillips, jr.). Některé obrazy i v té VHS kopii, kterou jsem sledoval, vypadaly úchvatně. Ze začátku mi přišlo celkem legrační sledovat horor v prostředí moderního westernu, ale nakonec to opuštěné westernové městečko vypadalo dost děsivě. Masky jsou jak co, lidi bez očí nevypadají moc přesvědčivě, rozpouštění vypadá lépe, Borgnine s kozlím ksichtem vypadá jako z československé tv pohádky. 

Celkově bych asi spíš doporučil se filmu vyhnout, pokud nechcete nutně vidět kapitána Kirka v zajetí satanistů, Ernesta Borgninea s kozlím ksichtem nebo Toma Skerritta s vizáží mexického zpěváka. Jinak nic moc. 5/10

Režie: Robert Fuest

Hrají: Ernest Borgnine, Eddie Albert, William Shatner, Tom Skerritt, Joan Prather, Ida Lupino, Keenan Wynn, John Travolta, Claudio Brook, Anton LaVey

Hudba: Al De Lory

USA 1975

THE SHOW WITH NO NAME - THE DOORS

Již další díl našeho podcastu, v němž se podíváme na zoubek filmu Olivera Stonea z roku 1991, zároveň ale i na samotnou tvorbu skupiny The Doors a na kult osobnosti Jima Morrisona. Součástí je i tradiční rubrika top 3.

Odkaz ZDE.

HALLOWEEN SPECIAL 2023 část 7

Jedna břitva giallo nedělá, čímž bychom mohli letitý spor ukončit...

SUSPIRIA (1977)

Modří už vědí, že tenhle film je plný barev. Jeho vizuální stránka je naprosto ohromující. Všechno, co Argento nemohl úplně dát do svých giall, která se ještě poměrně tvářila realisticky, tak si vynahradil tady. Úžasné secesní dekorace, perfektní rudý zámek, kde se děj odehrává, hrátky s barevným světlem, se stíny, úžasné záběry. Soundtrack od Goblinů je kongeniální a když se ozve titulní zvonkohra, běží vám mráz po zádech.

Slabiny to ovšem má, a to je u Argenta tradičně děj a herci. Vzhledem k nadpřirozenému tématu, kdy se v taneční škole dějí skutečně podivné věci, člověk odpustí kdejakou nelogičnost. Ale spíš mi vadila ne úplně dobrá gradace. Na začátku přijíždí mladá studentka do Německa, je bouřka, strašný liják, taxikář je nevrlý, dívka přijíždí do školy, kde ji mají čekat, ale ve dveřích vidí prchající hysterickou dívku a vzápětí je sama vyhozena. Odjíždí taxíkem pryč. Kdo nás zajímá? No dívka, co přijela taxíkem. Co bude dělat? Proč ji vyhodili, když ji předtím pozvali? Jenže Argento v tu chvíli začne sledovat právě prchající hysterku. Jasně, jde o to ukázat hned první vraždu co nejdříve, ale na chvíli mě to ze sledování vyhodilo. 

A hlavní hrdinka je vůbec pasivní, většinu akce, otázek a pátrání za ni udělá její spolužačka, která už je ve škole druhým rokem - a něco podivného se jí začalo zdát až teď? Navíc Jessica Harper není dobrá herečka, a některé její kreace byly až k smíchu. Zbytek obsazení pak dodělává nepodařený anglický dabing, který se hercům skoro netrefuje do pusy a hlasy k nim také nesedí. Z hereckého obsazení tak nejlepší výkon podávají přísná úča Alida Valli a podivná zástupkyně ředitelky Joan Bennett. Což obě byly hvězdy starého Hollywoodu.

Původně Argento zamýšlel, že by škola byla pro děti. Dávalo by to více smyslu, jak infantilní jednání studentek, tak i míra fantazie. Ale vzhledem k násilným scénám byl věk studentek zvýšen. Jessica Harper i tak vypadá asi na patnáct a rozčilovalo mě, že celý film kouřila jednu za druhou. Na druhou stranu, ve skutečnosti jí i Stefanii Casini táhlo na třicet. 

I závěr mi připadal, že byl poněkud uspěchaný. V "zemi za zrcadlem" jsem toho čekal víc. Stejně tak jsem čekal víc od podivného němého sluhy s umělými zuby. Nicméně to vše je vynahrazeno úžasným vizuálem, kdy snad každý záběr by se dal zarámovat a vystavit, a perfektní hudbou Goblinů. 7,5/10

Režie: Dario Argento

Hrají: Jessica Harper, Stefania Cassini, Alida Valli, Joan Bennett, Flavio Bucci, Barbara Magnolfi, Rudolf Schündler, Udo Kier, Franca Scagnetti, Renato Scarpa

Hudba: Goblin

Scénář: Dario Argento a Daria Nicolodi

Itálie 1977