Tento film popisuje, co se stane, když to kněz z povídky vzdá a zabije se.
PAURA NELLA CITTA DEI MORTI VIVENTI (1980)
První díl Fulciho volné trilogie o pekelné bráně, kde si ve všech třech dílech zahrála hlavní ženskou roli britská herečka Catriona MacColl. Tady hraje médium, které při spiritistické seanci zjistí, že v záhadné obci jménem Dunwich se objevil kněz a otevřela se brána do pekel. Hned na to umírá. Novinář s doutníčkem ale zjistí, že ve skutečnosti byla pohřbena zaživa a dostane ji ven. Tak, jak to jedině jde - začne do rakve třískat krumpáčem... Společně se pak vydávají Dunwich najít a bránu do pekel zavřít.
Jak to u italských hororů bývá, zápletka, děj i chování postav jsou ty nejpodružnější věci. Důležité jsou obrazy, hudba, atmosféra a scény vražd. Na ty je tu kladen důraz ze všeho nejvíce, a Fulci se snaží nejen o to, aby se diváci báli, ale pokud možno se sem tam pozvraceli. Takže na tu nejhnusnější scénu nemusíme čekat dlouho - mladý páreček se líbá v autě, když se za oknem zjeví mrtvola pátera Thomase a její hypnotický pohled způsobí, že dívce začnou krvácet oči a posléze vyzvrací všechny vnitřnosti. Mladíkovi zase přízrak vyrve mozek z hlavy.
Ze začátku je ale docela problém se orientovat, protože scénář skáče z prostředí do prostředí, ze scény do scény, a občas jsem měl pocit, že ten střih byl udělán až dodatečně, protože třeba násilně přestane hrát hudba uprostřed taktu. Navíc všechny ženské postavy jsou blonďaté krásky, takže orientace, kdo zrovna zemřel, a kdo žije, je tím ještě ztížena. Navíc nesouvislý děj zobrazí postavu, kterou jsme neviděli, jak vchází do domu, který vypadá úplně stejně jako všechny domy ve městě, nafoukne si nafukovací pannu a vzápětí objeví mrtvolu, po které leze hromada dlouhých červů. Kdo to byl? Nevíme. Rozdá si to chlapík i tak s pannou? Nevíme, střih někam jinam. V hospodě praská zrcadlo a stěna, místní fotříci se polekají, zdrhnou, střih.
Zhruba v půlce ale všechna kolečka zapadnou nějak do sebe, když Christopher George a Catriona MacColl konečně dorazí do Dunwiche, kde už jsou vyprofilované hlavní postavy - psychiatr, jeho pacientka Janet Agren a malý chlapec, jehož sestra dříve zemřela tím, že jí mrtvý Thomas natřel sračky na obličej. Ještě tu máme onoho úchyla, kterého všichni podezírají, že za vraždami je on, tak dává smysl, že ho Venantino Venantini zabije soustruhem, který má náhodou v garáži. Ale to už je nám ta nenávaznost i jedno.
Fulci, který se na chviličku i sám objeví, tu naprosto s přehledem ukazuje, co je jeho nejsilnější stránka. O postavy, které vůbec neznáme, se během vteřinky začínáme bár, atmosféra houstne čím dál víc, a když už si myslíte, že víc posranější být nemůžete, přijde další scéna, která je ještě hutnější. A brutální smrťáky číhají na každém kroku, a nejen ty - taková sprcha červů sice nikoho nezabije, ale asi to úplně nechcete.
Děj nedává smysl, postavy jsou Fulcimu úplně jedno, takže vaše tipy, kdo přežije a kdo ne, se můžou ve vteřině pěkně zmýlit. Fabiovi Frizzimu stačí dva tóny na klavír a pomalý pravidelný rytmus, aby vás dostal, kam potřebuje. V závěru si nejsme jisti už vůbec ničím, a kazí to snad jen velice nevýrazný představitel psychiatra.
Pastor Thomas zřejmě nebude zdaleka to nejlepší, co Fulci vytvořil, ani co se týče jeho gore hororů. Ukazuje ale jeho silné stránky naplno. Pokud vypnete mozek, nebo si ho před sledováním necháte vytrhnout od přízraku, můžete film dokonce označit za geniální. 7/10
a.k.a. Páter Thomas, Pastor Thomas, City of the Living Dead, Twilight of the Dead, The Gates of Hell
Režie: Lucio Fulci
Hrají: Christopher George, Catriona MacColl, Carlo De Mejo, Fabrizio Jovine, Giovanni Lombardo Radice, Janet Agren, Venantino Venantini, Daniela Doria, Luca Venantini, Michele Soavi, Luciano Rossi, Lucio Fulci
Hudba: Fabio Frizzi
Itálie 1980
Žádné komentáře:
Okomentovat