neděle 13. října 2024

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 3

Kladivo zase udeřilo.
 
THE REVENGE OF FRANKENSTEIN (1958)

Druhý díl série začíná přesně na konci prvního, totiž popravou Victora Frankensteina za to, co udělal v prvním filmu. Poté, co vykradači hrobu, z nichž jedním je hammerovská stálice Michael Ripper, zjistí, že v hrobě neleží Frankenstein, ale kněz, který asistoval u popravy, přesouváme se na Karlův most... pardon, do města Carlsbrück, kde si otevřel ordinaci záhadný doktor Stein. Mezi lidmi je oblíben, i proto, že se stará o chudé. Pomáhají mu dva hrbáči, jeden trochu neochotně, druhý, zcela oddaný, s paralyzovanou rukou a nohou, jménem Karl. Mladý doktor ale zjistí, kdo ve skutečnosti doktor Stein je, místo toho, aby o udal, se ale, ohromen jeho pokusy, stává jeho učedníkem. Frankenstein se chce pomstít - znovu předvést vědeckému světu, co dokáže, a to tak, že transplantuje Karlův mozek do nového těla, složeného z částí těl chudáků, kterým kvůli jejich nemocem amputuje končetiny.

Není to špatná hammerovina, ale měl jsem pocit, že tohle už jsem viděl. Pozdější díly, zejména Frankenstein Must Be Destroyed, si z tohohle dílu berou víc než dost, zejména vytvoření nového života transplantací mozku a stvoření s vědomím, schopné mluvit a nespokojené s osudem, který pro něj Frankenstein naplánoval. Zatímco ale v pozdějším filmu je Victor padouchem do morku kostí, tady vlastně nic moc zlého neudělá. Stará se o chudé, člověk, kterému transplantuje mozek, s tím souhlasí, když se plán provalí, Victor nikoho nezabije, neobviňuje, jen se snaží zahladit stopy. Člověk mu vlastně drží palce, aby se mu experiment povedl. Zápornou stranou je tu tak prudérní společnost ničící výjimečné jedince.
Co mě mrzí trochu víc je několik neuspokojivě rozuzlených dějových linek. Na začátku do ordinace k Cushingovi přijde ukecaná hraběnka, která mu dohazuje svou neteř. Později se objeví neteř vikáře, která trvá na tom, že bude ošetřovat zraněné. Pak na chvíli zmizí, a když jí je prozrazeno, že na půdě ordinace je nemocný, kterého neošetřuje (tj. přeoperovaný Karl), jde tam a nevědomky mu pomůže, aby utekl. O pár scén později se objeví znovu a nikdo není překvapen, že o Karlovi ví. A pak se ukáže, že je neteří oné hraběnky... V tu chvíli jsem byl velmi zmaten. Nebo doktor Kleve se podivuje, že poté, co Frankenstein voperoval šimpanzovi mozek orangutana, šimpanz začal jíst maso a stal se kanibalem. Pak uprchlý Karl uvidí krev a začnou se mu sbíhat sliny. A víc z toho už není. To, že Karl je napaden zničehonic postavou, která se ve filmu do té chvíle neobjevila, ale vypadala, že o Steinových pokusech minimálně trochu ví, mě taky zarazilo.

Scénář tak na mě působí, jako by byl spíchnutý trochu horkou jehlou a pak ještě zprzněn cenzorem před natáčením a po něm. A i tak byla dobová kritika hluboce šokována násilností z dnešního pohledu velmi krotkého filmu. Drží to nějak pohromadě nepřekvapivě díky Fisherově režii a Cushingovu výkonu v hlavní roli. 7/10
a.k.a. Frankensteinova pomsta
Režie: Terence Fisher
Hrají: Peter Cushing, Francis Matthews, Eunice Gayson, Michael Gwynn, Lionel Jeffries, John Gayford, Michael Ripper
Hudba: Leonard Salzedo
Produkce: Hammer
Velká Británie 1958

středa 2. října 2024

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 2

Když jsem minule měl film, kde měl hrát Vincent Price a dostal jsem jeho imitaci, musel jsem navázat samozřejmě filmem se samotným Pricem.

WITCHFINDER GENERAL (1968)

Kladivo na čarodějnice po britsku. Rovněž založené na skutečné osobě inkvizitora Matthewa Hopkinse, který upálil za dva roky svého působení něco kolem dvou stovek čarodějnic. Sympaťák k pohledání, zvláště v podání Vincenta Price. Nicméně, Kladivo na čarodějnice je o dost lepší.

Lovci čarodějnic, jak film vyšel zřejmě u Interamy na VHS, totiž vyprávějí o lovci čarodějnic a zároveň o občanské válce v Anglii. Nejen, že dostaneme na začátku shrnutí jako z učebnice, nejen, že dostaneme válečné scény (a čekal jsem, jestli opravdu uvidíme bitvu u Naseby), ale objeví se i sám Cromwell v podání Patricka Wymarka! A v těchhle chaotických časech působí inkvizitor, který zneužívá chaosu a opírá se o fanatický dav spíš než o zákon. Zatímco v Kladivu je inkvizice plně součástí systému a vše působí ještě bezvýchodněji. Hrdinovi, mladému vojákovi, minimálně v první polovině filmu nic nehrozí, pokud by Hopkinse zabil, Boblig byl mnohem chráněnější.

Nerad ty filmy srovnávám, ale Lovci čarodějnic jsou rozháraná historicko-hororová vyprávěnka s lovestory, ústředním párem a dějinným kontextem, kdežto Kladivo na čarodějnice na začátku sevře a nepustí a jde tvrdě na věc. I co se týče mučení a poprav. Na začátku sledujeme popravu čarodějnice - oběšením. Až ve druhé polovině filmu Price upalování "vynalezne". Což nemusel, heretici a čarodějnice se upalovali od dávna a mělo to i svůj teologický důvod. A mučení? Pricův pomocník prostě oběti bije nebo řeže do zad. Žádný propracovaný systém, žádné stupně tortury. Ta systémovost mi tu hrozně chyběla, ale v celé tehle problematice je prostě klíčová. Tohle působí jako řádění dvou banditů.

Price je ve své roli samozřejmě vynikající, sám svůj výkon označil za jeden z nejlepších. Jeho pomocník vypadá jako kříženec Olivera Reeda a George Eastmana, a je škoda, že to ten Reed nehraje. Je odporný, násilnický a krutý, ale jeho obdoba v podání Josefa Kemra byla ještě odpornější. Mladý hrdina nás nezajímá, mladá hrdinka je celý film neustále týrána. Ze známějších herců se objeví Rupert Davies v roli kněze obviněného z čarodějnictví a Paulův dědeček Wilfrid Brambell jako prodavač koní.

Bohužel jsem film sledoval v české verzi, kde, ale už v originální stopě, protože šlo o čtený překlad v podání Pavla Soukupa, někdo (podle imdb americký videodistributor) vyměnil hudbu za naprosto nevhodnou midi klávesovou hrůzu. Ta mě dost rušila a zážitek mi asi dost snížila. Jestli se někdy podívám znovu, nevím, asi za dlouho, ale určitě v originále. 6,5/10
a.k.a. Lovci čarodějnic, The Conqueror Worm
Režie: Michael Reeves
Hrají: Vincent Price, Ian Ogilvy, Rupert Davies, Hilary Heath, Robert Russell, Nicky Henson, Tony Selby, Patrick Wymark, Wilfrid Brambell
Hudba: Paul Ferris
Produkce: Tigon British Film Productions, AIP
Velká Británie 1968

úterý 1. října 2024

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 1

Rok se s rokem sešel a zase nastává čas zkracujících se dnů, deprese, úzkosti, mizerného počasí a hrůzy. 

GLI ORRORI DEL CASTELLO DI NORIMBERGA (1972)

V italském názvu máme Norimberk, ale minimálně v americké verzi přiletí hlavní hrdina na začátku do Vídně. Pochybuji, že by se mu vyplatilo letět do Vídně a pak jet Mercedesem do Norimberka.

Jinak tentokrát si maestro Bava vybral hodně slabší chvilku. Upřímně zápletku "pro srandu vyvoláme ducha a pak nevíme, jak se ho zbavit" považuju v hororu za jeden z nejslabších námětů, a tady byl podán asi nejpitoměji, co jsem viděl. Scénář je asi jeden z nejhorších, které Bava měl, a v závěru jsem se několikrát neudržel smíchy, jak to bylo pitomé.

Zjevné je, že Bavovi scénář byl úplně jedno a soustředil se zejména na napínavé sekvence. Ty obstojí. Atmosféra v těchhle scénách obstojí. Masky obstojí. Triky docela taky. Ale jinak se zejména Elke Sommerová a Massimo Girotti zoufale snaží aspoň něco ze slabého scénáře vytřískat, zatímco Matouš se sedmdesátkovým hárem se nesnaží pro změnu o nica je jedním z nejslabších Bavových mladých hrdinů vůbec - a to je v jeho galerii mizerných hrdinů co říct. Rada Rassimov ve své epizodce vědmy a vyvolaného ducha zároveň je narežírovaná tak, aby co nejvíce přehrávala. Nejlepšími herci jsou tak nemluvící Luciano Pigozzi a malá Nicoletta Elmi.

V titulcích je ale jako první psaný Joseph Cotten, který se ale objeví až v polovině a na plátně stráví asi tak deset minut. Jeho roli původně nabídli Vincentu Priceovi, ale ten odmítl. Vlastně to není škoda, bylo by mi líto, že je ho tu tak málo. Joseph Cotten ho ale perfektně imituje. Každá grimasa, každé gesto, člověk má pocit, že sleduje Vincenta Price s jiným obličejem a hlasem.

Ciprianiho hudba je moc rozjuchaná, a celkově mi nesedí moderní atmosféra sedmdesátek (automat na Coca Colu na gotickém hradě rulez) spojená s vyvoláváním duchů, gotickým hradem a mučírnou. Kromě pár napínavých a dobře natočených scén tu nakonec jinak nic moc nenajdeme. Škoda. 5,5/10
a.k.a. Krvavý baron, Baron Blood, The Torture Chamber of Baron Blood
Režie: Mario Bava
Hrají: Joseph Cotten, Elke Sommer, Massimo Girotti, Rada Rassimov, Antonio Cantafora, Nicoletta Elmi, Luciano Pigozzi, Umberto Raho
Hudba: Stelvio Cipriani
Produkce: Jumbo Cinematografica, AIP
Itálie / SRN 1972

pondělí 30. září 2024

KRIS KRISTOFFERSON 1936-2024

 Znal jsem ho především jako herce, ale pár jeho písniček jsem měl taky rád. RIP, Billy.

pátek 27. září 2024

DEAD MAN (1995)

Když natočil Jarmusch film o nájemném vrahovi, mohl se člověk spolehnout, že to nebude jen tak obyčejný thriller o nájemném vrahovi. Stejně tak když natočil western, vlastně to nakonec western není, spíš taková alegorie Dantova Pekla.

Velmi volná struktura může diváka odradit už ze začátku - prvních pár minut sestává vlastně jen z detailů Johnnyho Deppa jedoucího vlakem a záběrů na kola lokomotivy podkreslovaných kytarou Neila Younga. A ač se objeví prvky, které mohou připomenout klasickou westernovou strukturu, výsledek je přece jen dost odlišný. V podstatě se dá říct, že film sleduje dva muže. Jeden, podobně jako Malý velký muž, byl nucen přijmout identitu, která mu nebyla vlastní, ale odhodil ji a zvolil si stát se Nikým. Druhý, ač si to neuvědomoval, byl na začátku nikým, ale postupně přijal cizí identitu a stal se někým, kým se nikdy stát nechtěl. Mrtvým mužem. Duchem uvězněným ve světě živých.

Obsazení může nic netušícího diváka lákat dost. Většinou hrají typické jarmuschovské postavičky, od vrahouna a možného kanibala Lance Henriksena, ukecaného zloducha Michaela Wincotta, přes Alfreda Molinu coby fanatického prodavače až po zábavnou scénu s trojicí vagabundů Billym Bobem Thorntonem, Jaredem Harrisem a Iggym Popem v ženském oblečení, citujícím z Bible a vařícím hnusné fazole. Ve své poslední filmové roli se tu objevil Robert Mitchum v roli mocného boháče, vystavujícím ve svém kanclu mohutného vycpaného medvěda, a jeho poskoka hraje John Hurt.

Film ale patří dvojici Johnny Depp a Gary Farmer, jeden je poměrně pasivní, věčně trpící muž, smiřující se s osudem, druhý neustále překvapuje a hraje jednoho z nejnetypičtějších Indiánů filmové historie. Jejich putování mi po velkou část filmu připomínalo Psance Josey Walese, ale dovedeného do větší krajnosti a bizarnosti. Některé scény, zejména přestřelky, kdy Depp chladnokrevně střílí šerify a do toho recituje básně, nebo Henriksen rozšlapávající hlavu mrtvoly, mohou připomenout Tarantina. Závěr se pak dostává vyloženě do říše fantazie, a nejsme si jisti, zda nesledujeme nějakou předsmrtnou halucinaci.

V podstatě bych vytkl hlavně pomalé tempo, zpomalované věčnými zatmívačkami, a Youngova hudba mi chvílemi příliš neseděla. Nejsem si jist, jestli to někdy chci vidět znovu. Mimo zákon se mi po zhlédnutí docela rozleželo v hlavě, u tohohle uvidíme, ale viděl bych je oba asi nastejno. 7/10
a.k.a. Mrtvý muž
Režie: Jim Jarmusch
Hrají: Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Gabriel Byrne, Robert Mitchum, John Hurt, Alfred Molina, Iggy Pop, Jared Harris, Billy Bob Thornton, Crispin Glover, Steve Buscemi
Hudba: Neil Young
Produkce: Miramax
USA / Německo / Japonsko 1995