PRO PÁR DOLARŮ ZA STRÁNKU NAVÍC

Už jsem o tom četl dřív, ale stále mě to fascinuje. Taky bych se k těm knihám někdy docela rád dostal. Třeba se naučím pracovat s E-bayem či Amazonem a pořídím si to. Ačkoli... je o co stát?

Takže: Když se v 60. letech stala dolarová trilogie tak obrovským hitem ve Státech, okamžitě se hledaly způsoby, jak na tom vyrazit další prachy. Nejsem si jist, zda se prodávaly hračky už tehdy, ale nějaký nakladatel si vyhledal nějakého pisálka neznámého, dal mu peníze na stůl a řekl: "Vybli Bibli." Tolik citace ze Sklepa, zdejší pisálci prostě napsali knihy podle každého dílu trilogie. Pro hrst dolarů napsal Frank Chandler, Pro pár dolarů navíc a Hodného, zlého a ošklivého Joe Millard. Dokážu si představit kvalitu výsledku, ale stejně, přečetl bych si to. Jen abych viděl, jak se z takových filmů dá tvořit literatura.

Jenže ono to nestačilo, a tak ještě roku 1967 vyšlo další, originální pokračování nazvané A Dollar to Die For, sepsané Brianem Foxem. Podle recenze na jednom blogu v knize vystupují Blonďák a Tuco, ale každý si jede spíše ve vlastní linii. V ději se objevují Apačové, zároveň se odehrává v době francouzské intervence v Mexiku. Tuco je zde na straně Mexičanů, což nedává smysl, ve filmu se držel stranou všeho. V ději jde o zašantročené zlato, samozřejmě. Tuco ho ukradne a prohlásí se generálem... Mě moc nebaví už jenom ten popisek. Zní mi to jako El Condor nebo tak něco. K Leonemu to má daleko. Dokonce se tam opakují i některé pasáže z filmů.

Nakladatele to nezastavilo a vyšly ještě další čtyři knihy, tentokrát všechny sepsané Joem Millardem. Druhá vyšla A Coffin Full of Dollars, roku 1971. Paradoxní je, že téhož roku byl natočen v Itálii film téhož jména. Údajně jde o lepší knihu - kuriózní je, že se odehrává 20 let po Pro pár dolarů navíc, takže pro Eastwoodova hrdinu autor používá jméno Manco. Děj se tentokrát točí kolem cirkusu, Vše se zaplete s přítomností dalšího drsného pistolníka jménem Shadrach a bandy padouchů, kvůli které se dokonce Manco stane součástí show coby střelec. Bronco Billy! Bandita chce vybrat banku v jednom městečku a Shadrach s Mancem se mu v tom pokoušejí zabránit. Manco tu hodně mluví, sní o dávné minulosti... Ok, zní to originálně a lépe než přechozí kniha, ale s Leonem to nemá společného nic.

V pořadí čtvrtou Millardovou knihou je The Devil's Dollar Sign z roku 1972. O ní se mi nepodařilo najít žádné bližší informace.

Roku 1973 pak vyšly dvě poslední. Blood for a Dirty Dollar už vypadá jako silně podezřelá snaha o neotřelost. Padouch je zde totiž anglickým lordem, který si na Západě postavil středověký hrad, a tam zmizí dva vědci. Vyšetřování vede Muž bez jména a Saginaw Kirp, realitní agent, po Shadrachovi další rádoby Lee Van Cleef. Zase je tu další nebezpečný míšenec. Zní to celé pěkně bláznivě.

No a poslední je The Million Dollar Bloodhunt. Tentokrát se do toho zamotá šílený vědec a další dvojník Lee Van Cleefa, který odzbrojí Manca pomocí vodíkového balonu(?). Vědec cestuje s cirkusáky a Manco se u nich léčí. Asi. Zase se do toho zamíchá mexický bandita, Já nevím, tady už mě odrazuje jenom úvod.

Vůbec nevím, jak to bylo řešeno právně. Ale je jasné, že všech sedm knih je jen snahou vydělat na práci někoho jiného. Ale možná taky přepíšu do knihy nějakej špageťák a budu slavnej a bohatej. Nebo aspoň bohatej, slavnej bejt nemusím. Hmm.. třeba Djanga. Podepíšu to Quentin Tharantine a lidi mi utrhají ruce v domnění, že kupují něco spojeného s tím šest let starým filmem.
A zde jsou recenze čtyř spinoffů s výjimkou The Devil's Dollars Sign, ze kterých jsem vycházel.

OLGA SCHOBEROVÁ 75

Andělská Winnifred, ďábelská Karin i snová Jessie dnes slaví 75 let.

 

Kdo pozná chlapíka, který kousá jablko, dostane bod. (Vidíte, jak si ti hoši hezky tiše hrají?)

YOUNG GUNS (1988)

Neexistuje osmdesátkovější western, než jsou Mladé pušky. Hudba, styl, na všem jako by bylo razítko "Made in 1980's". Ale jinak je to poměrně zábavný kousek, kter se na život Billyho Kida dívá i v jiném období než jen závěrečném, a ukazuje, proč že se Kid stal tak obávaným desperátem. Námětem je lincolnská dobytkářská válka, která je tu, až na pár nutných odchylek, zobrazena poměrně přesně. Její průběh poskytuje hodně dobrého materiálu pro film a je s podivem, že je málokdo využil. Ono to bude tím, že Kid z toho v reálu nevychází vůbec v příznivém světle, zatímco všechny filmy, včetně tohoto, jej zobrazují jako antihrdinu. Ovšem zatímco Paul Newman byl spíše rozervaný rebel bez příčiny a Kris Kristofferson drsný bonviván, Emilio Estevez je vyloženě vraždící magor, který však má silný cit pro přátelství, které se stalo hlavním tématem filmu.

Ústředními postavami jsou tak mladí kovbojové, pracující pro rančera Tunstalla, na nějž má spadeno obchodník Murphy v podání Jacka Palance. Tunstall vede ranč pevnou, ale zároveň laskavou rukou, takže všichni kovbojové ho mají rádi. Palance se ovšem rozhodne Tunstalla zbavit a ten je zavražděn jeho suitou. Vůdce kovbojů Charlie Sheen by rád vše řešil za pomoci právníka McSweena legálně, tedy zatýkáním a soudem, Kid ovšem veškeré pokusy o zatčení promění v masakr. Ze strážců zákona se tak stávají psanci na útěku...

Že šestice kovbojů byla ve skutečnosti (početnější) zabijáckou suitou už předtím je celkem jasné, ale film samozřejmě potřebuje kladnou a zápornou stranu. Právník McSween je tu zobrazen jako laskavý tatík, zatímco ve skutečnosti měl k jakékoli laskavosti hodně daleko. A úplně tu chybí rančer John Chisum, který stál v pozadí coby společník McSweena a Tunstalla. Zajímavé je zpodobnění i některých epizodek - Buckshot Roberts v podání matadora Briana Keitha pobaví, ale jeho přestřelka zdaleka nepřipomíná skutečný masakr, který se u Blazerova mlýnu skutečně odehrál. Zajímavou změnou je Blackwaterský masakr, kde je z regulátora McCloskeyho, jenž se pravděpodobně ve skutečnosti pokusil zabránit vraždám, udělán zrádce, aby z toho Billy a jeho suita vyšli lépe. Dobře natočený je souboj s Joem Grantem, kterému Kid sebral z pistole dva náboje. A pak je tu závěrečná bitva v Lincolnu, která je až na počet obránců a další detaily včetně smrti několika důležitých postav poměrně věrná skutečnosti.

Obsazení je zajímavé v tom, že si tu podává ruce generace westernových vysloužilců s mladou krví. Takže kromě bratrů Emilia Esteveze a Charlieho Sheena plus Kiefera Sutherlanda v hlavních rolích tu máme Jacka Palance, v poměrně malé roli, Briana Keitha nebo Patricka Wayna, syna Johnova, v zde naprosto zbytečné roli Pata Garretta. Co film sráží dolů jsou hlavně tři věci. První je scéna, ve které se všichni kovbojové zhulí indiánskou trávou a mají halucinace, která nikam nevede, není vtipná, jen trapná a zdlouhavá. Druhá je zápletka s Číňankou, do které se zamiluje postava hraná Kieferem Sutherlandem. A třetí je hudba, která vážně k westernu vůbec nesedí a přidává tu silně osmdesátkovou atmosféru. Fakt to znělo spíš jak z nějakého moderního akčního filmu, silně to připomínalo soundtrack k Kung Fury, který je právě takovou hudbou inspirovaný. Nejsem si jist, jestli se na Mladé pušky i jejich druhý díl ještě někdy podívám, ale nelituji, že jsem je viděl. 7/10

a.k.a. Mladé pušky
Režie: Christopher Cain
Hrají: Emilio Estevez, Kiefer Sutherland, Lou Diamond Phillips, Charlie Sheen, Dermot Mulroney, Casey Siemaszko, Jack Palance, Terence Stamp, Terry O'Quinn, Brian Keith, Patrick Wayne
Hudba: Brian Banks, Anthony Marinelli
Produkce: 20th Century Fox
USA 1988

MAY THE FORCE BE WITH YOU, MR. SPOCK

V poslední anketě hlasovalo jen pět lidí, a to čtyři ku jedné pro Star Wars proti Star Treku. Od Kubasa jsem dostal zpětnou vazbu v tom smyslu, že kdyby šlo jen o původní sérii, možná by hlasoval pro Star Trek, ale vzhledem k existenci všech těch navazujících seriálů a rebootů nemůže. Oba světy jsou rozsáhlé, ale je fakt, že u Star Wars do vyloženého kánonu patří vlastně jen ta Lucasova a teď Disneyho filmová série, všechno ostatní je nadstavba, zatímco u Star Treku se počítá snad všechno, přičemž je několik různě dlouhých seriálů, deset filmů a tři rebootové... A letos přibyl další seriál s novou posádkou.

Je to ale zcela nelogické.

Příště bych mohl dát podobně kontrovezní otázku, jestli máte radši Beatles nebo Elvise. Ale asi teď ankety nechám nějakou dobu spát a na něco se zeptám, až mě napadne nějaká smysluplnější otázka.

 Šíleně se nám změnilo počasí a po krátké, zato vydatné zimě, sice skoro bez sněhu, ale mrzlo až praštělo, nám snad konečně přišlo jaro. Teda já už jsem uklidil kabát a vytáhl jarní bundu, tak snad mě počasí nezaskočí. Chumelenici bych přežil, návrat teplot pod nulu ne.

Albatros vydá konce března Saudkovy komiksy, které v 70. letech kreslil pro slovenské Technické noviny. Nevím, jaký je náklad, ale už mám předobjednáno - jak rychle se to vyprodá tentokrát? Kdybych na to měl žaludek, vzal bych dvě nebo tři knihy a za půl roku je prodával na Aukru za dva nebo i tři litry. Stejný osud postihl třeba i prosincové vydání Barbarelly, které na 500 kusů dalo vydavatelství na obálku Saudkův plakát - hle, honem vyprodáno a prodává se to na Aukru snad za čtyřnásobnou cenu. Vůbec když sleduju u nás na internetu sběratelskou scénu, mám pocit, že to je "Já jsem sběratel, kdo je víc? Mám něco, co nikdo nemá, pokud to někdo náhodou má, musím se postarat o to, abych to měl jen JÁ!!!"  To už není sběratelství, ale hromadění majetku. Nikdy jsem se do téhle mentality nedokázal vžít, taky jsem nikdy nic nenasbíral. Snažil jsem se třeba sesbírat všechny foglarovky v edici Sebrané spisy, ale když se mi ty, které jsem neměl, naskytly koupit třeba za pět korun v jiném vydání, proč to nevzít? Když se mi třeba to Olympijské vydání nepodařilo ani najít.

No, to jsem se jen tak zamyslel. Taky jsem si vzpomněl, že mám účet na Aukru a nikdy jsem tam nic nekoupil. Docela bych spíš prodal nějaký knížky.  Ale nevím, kdo by je koupil... Možná kdybych udělal nějakej seznam a vyvěsil ho třeba i tady, kdyby někdo měl o něco zájem?

No, jak jsem se chtěl věnovat jenom anketě, tak jsem se docela rozepsal. Takže ještě aktuálně - do kin vstoupil remake Přání smrti, tentokrát s Brucem Willisem a v režii Eliho Rotha. Trochu doufám, že je to bližší dvojce nebo trojce, ale z reakcí těžko říct. Viděl jsem na to v Ústí plakáty, tak jsem říkal, že tady na severu by to mohlo mít úspěch. Ale nakonec jsem se rozhodl, že nezajdu. Za remaky už platit nechci. Blíží se nám konečně česká kinopremiéra filmu The Death of Stalin se Stevem Buscemim či Michaelem Palinem, na který se těším už dlouho. V Rusku ho zakázali, to o něčem svědčí. No a v květnu bude sólovka Sola (Safety Match from Sušice), která budí rozpaky... Z traileru je zajímavý všechno kromě hlavní postavy. Půjdu určitě, ale nevím, co čekat.

Tady ještě jeden odstavec...
Tak...
A to je pro dnešek vše, tádyjádyjádyjadá.

CHUCK NORRIS (1940-2026)

Víc než člověk. Víc než Bůh. Víc než víc. Chuck Norris je velikost sama. Skloňte se před největším velikánem všech dob... než vás sejme kopem z otočky.

Přestože první záznamy o Chucku Norrisovi pocházejí již z doby kamenné, a již tehdy to byly záznamy dávných událostí stvoření světa, které Chuck Bohu povolil (proto je zavilým kreacionistou - on nevěří, že svět byl stvořen Bohem - on to ví), oficiální záznamy raději uvádí datum narození 10. března 1940, kdy se narodil v Oklahomě rodičům v domě, který sám postavil. Jeho rodiče mu nevědoucně dali jméno Carlos Ray, avšak synek se během života raději rozhodl říkat si Chuck.

Nejzajímavějším ze všech faktů o Chucku Norrisovi je ale ten, že v dětství nebyl takový, jakého si ho představujeme. Byl slabý, plachý a nesportovní. Navíc měl indiánské předky, takže se stal terčem rasistických vtípků. Otec chlastal, matka na něj kašlala. Budoucnost: nejistá. Z Chucka se přesto stal sice nejvysmívanější, ale v jistém smyslu přesto obdivuhodný akční hrdina. Vtipy o Chucku Norrisovi si pamatuju ještě s Brucem Willisem a Stevenem Seagalem, Italové si je říkají o Budu Spencerovi, na Chucka sedí ale o mnoho lépe. Chuck Norris prostě není nejlepší. Je ještě lepší.

Ke kariéře nadčlověka ho paradoxně přivedla armáda. Řekli bychom, že křehkému plachému pubescentovi to dají mazáci sežrat, ale ne. V rámci služby působil v Koreji (1958-62), kde objevil východní filosofii a bojová umění. Začal cvičit a poměrně brzy se stal mistrem světa. Několikanásobným. Otevřel si tréninková centra v Hollywoodu a skrze ta se seznámil se Stevem McQueenem, který ho přiměl, aby se přihlásil do kurzu herectví. V téže době (už jsme v roce 1968) se Chuck seznámil a spřátelil s Brucem Lee. Poprvé se objevil ve filmu The Wrecking Crew (1969) s Deanem Martinem v hlavní roli. Stále se ale mnohem více věnoval bojovým uměním a nikoli filmu. Na pozvání svého přítele Bruce Lee však ztvárnil roli padoucha v jeho filmu Cesta draka (1972), kde se spolu utkali. To bylo naposledy, co Chucka někdo porazil ve filmu. Na tuto scénu byly použity tisíce nákladných speciálních efektů, jinak by to Bruce Lee nedokázal.

Do roku 1977 hrál Chuck ještě pár malých rolí v několika zapomenutých filmech. Ne, že by ho nikdo nechtěl obsazovat do větších, ale on sám hrát nechtěl. (Tohle je myšleno napůl vážně - skutečně pro něj byla primární sportovní kariéra. Stále byl mistrem světa v karate. Každoročně. Jestli měl nabídky na větší role je ale otázka.) Podle wikipedie se nakonec rozhodl vzít hlavní roli ve filmu, kde byl přední příběh a nikoli akce. Jestli je Bourák (Breaker! Breaker!, 1977) skutečně tak dobrým filmem, že Chuck cítil, že nedává svoje umění na odiv, ale slouží jím příběhu, nemohu posoudit, ale hodnocení na ČSFD i IMDB, ehm... Film ale měl docela úspěch a Chuck rozjel zatím bezvousou kariéru, kterou nakopl další úspěch filmu Správní chlapi nosí černou (Good Guys Wear Black, 1978). Kdo jiný je správný chlap, než Chuck Norris. Klidně se to mohlo jmenovat Chuck Norris nosí černou.

V první fázi kariéry střídá Chuck porost na tváři, barvu vlasů i žánry. Jeho filmy jsou vesměs akční, prokládané scénami s bojovým uměním, ale tu zabrousí do filmu-noir (Vynucená pomsta/Forced Vengeance, Oko za oko/An Eye for an Eye), tu představí v USA mytologii ninjů (Osmiúhelník/The Octagon), tu se představí jako ranger v moderním westernu Osamělý vlk McQuade (Lone Wolf McQuade, 1983) či dokonce bojuje s jakýmsi Frankensteinem v hororu Tichá zuřivost (Silent Rage, 1982). V McQuadeovi konečně nasadil plnovous, který mu seděl nejlépe, a vytvořil mustr pro svou slavnou postavu, která přišla o jedenáct let později.

Tím, co dalo razítko na jeho rozbíhající se kariéru, ale byla smlouva se společností Cannon. Vedle Charlese Bronsona se Norris stal jednou z jejich kmenových hvězd. První spoluprací byla dvojice filmů Nezvěstní v boji, narychlo obšlehnutá z Cameronova scénáře k Rambovi II. Produkce nakonec ještě protočila pořadí filmů, takže jednička se odehrává deset let po dvojce, přesto filmy zabraly a Chuck začal točit jeden film za druhým. Z jeho Cannonovské filmografie vynikají film Invaze USA (Invasion U.S.A.), Delta Force, kde se měl sejít původně s Charlesem Bronsonem namísto nakonec obsazeného Lee Marvina, pro kterého to byl poslední film, třetí díl Nezvěstných v boji (Braddock: Missing in Action III), dobrodružná komedie Firewalker či Sám proti teroru (The Hero and the Terror). Po rozpadu Cannon Group pokračoval v natáčení dalších ne zrovna nejúspěšnějších filmů, než se obrátil tam, odkud ho všichni známe nejlíp a proč je vlastně tak vysmívaný. Do televize.

Od roku 1993 tak Chuck začal ztvárňovat ryze kladného tvrdého rangera, bojujícího za americké hodnoty, v seriálu Walker, Texas Ranger. Až budete v Texasu, otočte se - za vámi bude ranger, který sleduje všechno, co děláte. Chuck se jako Cordell Walker, dokonalý nechybující ranger, objevoval na CBS devět let a jeho korektní a přístupný seriál mu vynesl plno posměšků. Zároveň ale udělal z hvězdy Chucka Norrise absolutní ikonu. U nás k tomu ještě přispěly teleshoppingové reklamy na Total Gym, které Chuck dělal společně s modelkou Christie Brinkley rovněž v 90. letech. Po Walkerovi sice ještě pár filmů natočil, ale dnes už, když natáčí, nedělá Chuck prakticky nic jiného, než že naráží na svůj hvězdný status.

Když ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století začaly po internetu kolovat vtipy o Chucku Norrisovi, Chuck sám se napřed bránil, než mu pravděpodobně došlo, že tyto vtipy z něj dělají nesmrtelného a odrážejí jeho legendární status. Později v několika TV show představoval svoje oblíbené, vydal knihu, kde vtipy komentuje (mimochodem vyšla i u nás), objevil se v reklamách na T-Mobile, kde parodoval svou údajnou nepřemožitelnost (a ať byly většinou příšerné, ta se záměnou bruslí vs. Bruce Lee byla vtipná), ve druhých Expendables ztvárnil cameo nepřemožitelného žoldnéře, od kterého se i Sylvester Stallone musí nechat zachránit. Chuck Norris sice už asi žádný film nenatočí, ale nejen v myslích svých fandů zůstává nepřemožitelným hrdinou, ztělesněním ideálu amerického bojovníka. Směšný obrázek nebo vzor hodný následování? To je na každém.

FILMY:
1968 - Dům sedmi rozkoší
1978 - Správní chlapi nosí černou
1980 - Osmiúhelník
1981 - Oko za oko
1982 - Vynucená msta
1983 - Osamělý vlk McQuade
1984 - Nezvěstní v boji
1985 - Nezvěstní v boji 2
1985 - Invaze USA
1985 - Zákon mlčení
1986 - Delta Force
1988 - Braddock: Ztracen v boji 3
1988 - Sám proti teroru