Chuck Norris nespí. Čeká.
Filmy s Norrisem se dělí na tři části. Před Cannonem, Cannon a po Cannonu. Ty z období po radši nesleduju, ale ty před a za Cannonu mají všechny zhruba podobný styl, ať je točil kdokoli. Tady je to prakticky stejné, jako s o rok starším okem za oko - Chuck je ještě blonďák (typicky s knírem), všechno se bere smrtelně vážně, jde o souboje s mafií a většinou je to nuda. U Cannonu pak má vousy a je to většinou tak blbé, až je to k popukání.
Chuck tu hraje vyhazovače v kasinu, vedeném jeho starým přítelem a jeho synem. Synáček však nedělá dobrotu (překvapivě), a proto chce přijmout nabídku od mafiána, s kterým jeho otec nechce mít, co dělat. Takže když jsou "překvapivě" oba zabiti, mafie jde po lehkovážné dcerušce, a taky po Chuckovi, který se rozhodl ji ochránit a zjistit, kdo za vším vlastně stojí. A zhruba stejná překvapení nás čekají celý film. U koho očekáváte, že zradí, ten zradí. U koho očekáváte, že zemře, ten zemře. Jediné překvapení je, že židovský otec má čínského syna, a čínský otec má italského syna.
Proto mě překvapilo, že ve filmu je asi desetiminutová pasáž, která se mi opravdu líbila. Chuck se svou přítelkyní a dcerou svého přítele prchá skrz přelidněné uličky Hong Kongu, a na každém rohu číhá nějaký najatý vrah. A v téhle pasáži je dokonce malý vtípek v podobě zápasníka s nunchucky - vtip á la Indiana Jones. Tohle má opravdu spád, napětí, atmosféru. Bohužel, pak Chuck holky nechá u kamaráda, a jde pátrat, a zase se dostáváme do stejné šedi jako předtím. Zápas s jedním z hlavních padouchů je směšný, protože nevěříte, že tenhle člověk by Chucka mohl ohrozit.
Vynucenou mstu mi asi Kubaso docela vyhypoval, ale fakt je to průměrná předcannonovská norrisovka. A s filmem noir nemá společného absolutně nic. 5,5/10
a.k.a. Vynucená msta
Režie: James Fargo
Hrají: Chuck Norris a další
Hudba: William Goldstein
USA 1982
Režie: James Fargo
Hrají: Chuck Norris a další
Hudba: William Goldstein
USA 1982
Žádné komentáře:
Okomentovat