Víc než člověk. Víc než Bůh. Víc než víc. Chuck Norris je velikost sama. Skloňte se před největším velikánem všech dob... než vás sejme kopem z otočky.
Přestože první záznamy o Chucku Norrisovi pocházejí již z doby kamenné, a již tehdy to byly záznamy dávných událostí stvoření světa, které Chuck Bohu povolil (proto je zavilým kreacionistou - on nevěří, že svět byl stvořen Bohem - on to ví), oficiální záznamy raději uvádí datum narození 10. března 1940, kdy se narodil v Oklahomě rodičům v domě, který sám postavil. Jeho rodiče mu nevědoucně dali jméno Carlos Ray, avšak synek se během života raději rozhodl říkat si Chuck.
Nejzajímavějším ze všech faktů o Chucku Norrisovi je ale ten, že v dětství nebyl takový, jakého si ho představujeme. Byl slabý, plachý a nesportovní. Navíc měl indiánské předky, takže se stal terčem rasistických vtípků. Otec chlastal, matka na něj kašlala. Budoucnost: nejistá. Z Chucka se přesto stal sice nejvysmívanější, ale v jistém smyslu přesto obdivuhodný akční hrdina. Vtipy o Chucku Norrisovi si pamatuju ještě s Brucem Willisem a Stevenem Seagalem, Italové si je říkají o Budu Spencerovi, na Chucka sedí ale o mnoho lépe. Chuck Norris prostě není nejlepší. Je ještě lepší.
Ke kariéře nadčlověka ho paradoxně přivedla armáda. Řekli bychom, že křehkému plachému pubescentovi to dají mazáci sežrat, ale ne. V rámci služby působil v Koreji (1958-62), kde objevil východní filosofii a bojová umění. Začal cvičit a poměrně brzy se stal mistrem světa. Několikanásobným. Otevřel si tréninková centra v Hollywoodu a skrze ta se seznámil se Stevem McQueenem, který ho přiměl, aby se přihlásil do kurzu herectví. V téže době (už jsme v roce 1968) se Chuck seznámil a spřátelil s Brucem Lee. Poprvé se objevil ve filmu The Wrecking Crew (1969) s Deanem Martinem v hlavní roli. Stále se ale mnohem více věnoval bojovým uměním a nikoli filmu. Na pozvání svého přítele Bruce Lee však ztvárnil roli padoucha v jeho filmu Cesta draka (1972), kde se spolu utkali. To bylo naposledy, co Chucka někdo porazil ve filmu. Na tuto scénu byly použity tisíce nákladných speciálních efektů, jinak by to Bruce Lee nedokázal.
Do roku 1977 hrál Chuck ještě pár malých rolí v několika zapomenutých filmech. Ne, že by ho nikdo nechtěl obsazovat do větších, ale on sám hrát nechtěl. (Tohle je myšleno napůl vážně - skutečně pro něj byla primární sportovní kariéra. Stále byl mistrem světa v karate. Každoročně. Jestli měl nabídky na větší role je ale otázka.) Podle wikipedie se nakonec rozhodl vzít hlavní roli ve filmu, kde byl přední příběh a nikoli akce. Jestli je Bourák (Breaker! Breaker!, 1977) skutečně tak dobrým filmem, že Chuck cítil, že nedává svoje umění na odiv, ale slouží jím příběhu, nemohu posoudit, ale hodnocení na ČSFD i IMDB, ehm... Film ale měl docela úspěch a Chuck rozjel zatím bezvousou kariéru, kterou nakopl další úspěch filmu Správní chlapi nosí černou (Good Guys Wear Black, 1978). Kdo jiný je správný chlap, než Chuck Norris. Klidně se to mohlo jmenovat Chuck Norris nosí černou.
V první fázi kariéry střídá Chuck porost na tváři, barvu vlasů i žánry. Jeho filmy jsou vesměs akční, prokládané scénami s bojovým uměním, ale tu zabrousí do filmu-noir (Vynucená pomsta/Forced Vengeance, Oko za oko/An Eye for an Eye), tu představí v USA mytologii ninjů (Osmiúhelník/The Octagon), tu se představí jako ranger v moderním westernu Osamělý vlk McQuade (Lone Wolf McQuade, 1983) či dokonce bojuje s jakýmsi Frankensteinem v hororu Tichá zuřivost (Silent Rage, 1982). V McQuadeovi konečně nasadil plnovous, který mu seděl nejlépe, a vytvořil mustr pro svou slavnou postavu, která přišla o jedenáct let později.
Tím, co dalo razítko na jeho rozbíhající se kariéru, ale byla smlouva se společností Cannon. Vedle Charlese Bronsona se Norris stal jednou z jejich kmenových hvězd. První spoluprací byla dvojice filmů Nezvěstní v boji, narychlo obšlehnutá z Cameronova scénáře k Rambovi II. Produkce nakonec ještě protočila pořadí filmů, takže jednička se odehrává deset let po dvojce, přesto filmy zabraly a Chuck začal točit jeden film za druhým. Z jeho Cannonovské filmografie vynikají film Invaze USA (Invasion U.S.A.), Delta Force, kde se měl sejít původně s Charlesem Bronsonem namísto nakonec obsazeného Lee Marvina, pro kterého to byl poslední film, třetí díl Nezvěstných v boji (Braddock: Missing in Action III), dobrodružná komedie Firewalker či Sám proti teroru (The Hero and the Terror). Po rozpadu Cannon Group pokračoval v natáčení dalších ne zrovna nejúspěšnějších filmů, než se obrátil tam, odkud ho všichni známe nejlíp a proč je vlastně tak vysmívaný. Do televize.
Od roku 1993 tak Chuck začal ztvárňovat ryze kladného tvrdého rangera, bojujícího za americké hodnoty, v seriálu Walker, Texas Ranger. Až budete v Texasu, otočte se - za vámi bude ranger, který sleduje všechno, co děláte. Chuck se jako Cordell Walker, dokonalý nechybující ranger, objevoval na CBS devět let a jeho korektní a přístupný seriál mu vynesl plno posměšků. Zároveň ale udělal z hvězdy Chucka Norrise absolutní ikonu. U nás k tomu ještě přispěly teleshoppingové reklamy na Total Gym, které Chuck dělal společně s modelkou Christie Brinkley rovněž v 90. letech. Po Walkerovi sice ještě pár filmů natočil, ale dnes už, když natáčí, nedělá Chuck prakticky nic jiného, než že naráží na svůj hvězdný status.
Když ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století začaly po internetu kolovat vtipy o Chucku Norrisovi, Chuck sám se napřed bránil, než mu pravděpodobně došlo, že tyto vtipy z něj dělají nesmrtelného a odrážejí jeho legendární status. Později v několika TV show představoval svoje oblíbené, vydal knihu, kde vtipy komentuje (mimochodem vyšla i u nás), objevil se v reklamách na T-Mobile, kde parodoval svou údajnou nepřemožitelnost (a ať byly většinou příšerné, ta se záměnou bruslí vs. Bruce Lee byla vtipná), ve druhých Expendables ztvárnil cameo nepřemožitelného žoldnéře, od kterého se i Sylvester Stallone musí nechat zachránit. Chuck Norris sice už asi žádný film nenatočí, ale nejen v myslích svých fandů zůstává nepřemožitelným hrdinou, ztělesněním ideálu amerického bojovníka. Směšný obrázek nebo vzor hodný následování? To je na každém.
FILMY:
1968 - Dům sedmi rozkoší
1978 - Správní chlapi nosí černou
1980 - Osmiúhelník
1981 - Oko za oko
1982 - Vynucená msta
1983 - Osamělý vlk McQuade
1984 - Nezvěstní v boji
1985 - Nezvěstní v boji 2
1985 - Invaze USA
1985 - Zákon mlčení
1986 - Delta Force
1988 - Braddock: Ztracen v boji 3
Geniální! Ano, Oikie se konečně poklonil člověku, kterého poslouchá i Bůh :)! Ale teď vážně - vážně vtipně napsaný životopis, může být klidně i oficiální:).
OdpovědětVymazatAd Walker, Texas Ranger - i když při zpětném pohledu musím uznat směšnost seriálu (tahdy mě omluvá, že jsem byl malý špunt), pořád si myslím, že první dvě řady byly docela slušné a taky celkem vtipné - např. špičkování mezi Walkerem a Trivetem
OdpovědětVymazatJá popravdě nikdy neviděl ani jeden díl celý. Co si pamatuju, tak když jsem byl malý, Nova to vysílala dopoledne ve všední dny. Kousky Walkera teď občas někde chytnu, ale fakt náhodou, a radši to přepínám.Je to vykastrovanej Chuck s tím nejhorším, co jeho filmy přinášely. Ale ty z 80. let se dají sledovat. Osamělý vlk McQuade je dokonce docela dobrej, Zákon mlčení má na ČSFD tak špatný hodnocení určitě jenom proto, že to hraje Norris. No a Invaze USA a trojka Nezvěstnejch v boji jsou jedny z těch filmů, které jsou tak blbé, až jsou perfektní.
OdpovědětVymazatNo tak Osamělý vlk McQuade je pořád celkem dobrý i po několika reprízách. A zrovna Zákon mlčení bych chtěl docela vidět - hlavně asi na truc neobjektivním hodnotitelům Chucka na ČSFD (např. takový Norrisův Hitman byl sice průměrný (v některých chvílích i poprůměrný), ale stále fajn film. No a na ČSFD ho málem chtěli poslat do černých čísel. Ale je pravda, že jsem ten film dlouho neviděl a mohl bych se k jejich hodnocení připojit po repríze:)).
OdpovědětVymazatP. S. Jo, máš pravdu - ve Walkerovi je to nejhorší z Norrisovy tvorby z 80. let, ale v prvních dvou řadách to není tak přítomno + je tam dobrý humor (příklad - Chuck: Co myslíš, že se staneš - záporák: Umřu jako hrdina - Chuck: Ne, jenom umřeš - bléb, ale vtipné:))
Pardon za chybu - ne bléb, ale blbé :)
OdpovědětVymazat