OIK'S REDEMPTION TOUR

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?

Od zítra tedy přijde týdenní speciál se sedmi filmy, které jsem kdysi viděl, nelíbily se mi, a nyní jsem se rozhodl jim dát druhou šanci. Co myslíte, že ve speciálu najdete? Co myslíte, že by v něm být mělo, kde se se mnou nejvíce rozcházíte? Jen napovím, že se objeví například následující jména:

Steve McQueen

Charles Bronson

Jean-Paul Belmondo

James Stewart

a další

VIGILANTE FORCE (1976)

Béčko z dílny Rogera Cormana s námětem mnohem lepším, než je provedení. Malé poklidné městečko po zahájení těžby nafty zažije nejen příliv dělníků, ale i kriminality a násilí. Nespokojení občané žádají řešení, když starý šéf policie na to nestačí. A tak se obrátí na bratra prodavače traktorů Jana-Michaela Vincenta. Vincentův bratr Kris Kristofferson bojoval ve Vietnamu, z městečka ale po návratu z války odešel pro svou problémovou povahu. Vincent se ale na něj přesto obrátí, Kristofferson nabídku přijme a spolu s pár spolubojovníky se stane členy občanské patroly. Brzy se ale ukáže, že Kristofferson si zákony vykládá po svém, a že mu jde spíše o to město ovládnout a nahrabat si, než o to, aby nastolil pořádek.

Vlastně takový protipól Ramba - vietnamský veterán není vyhnán, ale naopak přijat, což ale neznamená, že nezpůsobí chaos obdobné velikosti. Bohužel scenárista námět zpracoval nejhorším možným způsobem, když začátek pojal velmi, velmi zkratkovitě, takže po dvaceti minutách už nejen Kristofferson hájí zákon, ale začne se i roztahovat. Děj se většinově odehrává ve dne, atmosféra není ani trochu hutná, v postavách je trochu chaos. 

Vincent je ovdovělým otcem malé holčičky a schází se s blond Victorií Principal. Napřed jsem měl dojem, že hraje nějakou studentku nebo co, vzhledem k podmínkám, kde bydlí, a komentářům její bytné. Pak to vypadalo, že je to prostě nějaká Mexičanka z města, a až na konci jsme najednou zjistili, že je učitelkou ve škole. Skoro ve všech scénách to vypadalo, že je tam prostě nahodile, že tam nepatří.

Vincent navíc vypadal o deset let mladší, než byl, takže ve svojí roli nepůsobil úplně věrohodně, a hlavně s Kristoffersonem vůbec nevypadají jako bratři. Kristoffersonova role je taky dost blbě napsaná, ale zvládl to se ctí a vytvořil opravdu nenáviděníhodného padoucha, jediná postava, která má nějakou integritu, je ta Vincentova, akorát je to takový Mirek Dušín.

Ve druhé polovině ale absurdita situací dosáhla takového vrcholu, že jsem se začal docela slušně bavit, a když bylo odhaleno, že Kristofferson si opatřil bazuky, začal jsem doufat, že budou použity. Blbost filmu sice stoupá, ale takovým tím správným způsobem. Například rozhovor těsně před vraždou:

Kristofferson: Zabiju tě.

Oběť: Proč?

Kristofferson: Nechci o tom mluvit. Už o tom nechci nic slyšet.

BANG

No a závěrečná přestřelka, kde je Kristofferson a jeho banda převlečena do kostýmů slavnostní kapely, a Kristofferson radostně pálí z raketometů na všechny strany, aby v závěru připomněl Bílý žár, už každého milovníka béčkové kinematografie musí potěšit. Je to blbý, ale pobaví to. A o víc asi nešlo. 6/10

a.k.a. Občanská policie

Režie: George Armitage

Hrají: Kris Kristofferson, Jan-Michael Vincent, Victoria Principal, Bernadette Peters, Brad Dexter, Andrew Stevens, Charles Cyphers, John Steadman, Carmen Argenziano, Dick Miller, Loni Anderson

Hudba: Gerald Fried
Produkce: United Artists

USA 1976

THE SHOW WITH A NAME - KVÍLENÍ VLKODLAKŮ 2

The Show With a Name je po delší době zpátky! Legendární céčkový horor natáčený v Československu. Jan Kraus jako vlkodlak, Jiří Krytinář jako lovec vlkodlaků, Vlkava a řízek!

ROBOCOP (1987)

Skóre jako Robocop! Ukázka toho, že v osmdesátých letech nemusel být v akčním filmu ani Arnold, ani Stallone, aby měl koule a byla to ta pravá osmdesátková řežba. I když tou je jen na povrchu, a v zobrazení řežby jde ještě dál, než klasické dobové akčňáky, takže se dočkáme několika gore efektů, za které by se nemuseli stydět ani hororoví tvůrci, krev stříká při přestřelkách na všechny strany... A všechno řídí všemocná korporace, která na jednu stranu těží ze zločinu, na druhou před veřejností dělá, že ho potírá. Tak vznikne Robocop, nezničitelný stroj na potírání zločinu... a ochranu zájmů korporace.

Problém je ale v tom, že je vyroben z anorganických i organických zdrojů - z těla zavražděného policisty Murphyho. A přestože jeho tvůrci jsou přesvědčeni, že původní osobnost již jejich výtvor nemá, Robocopovi se vracejí vzpomínky, které mu připomíná i kolegyně, která si ho asi jako jediná pamatuje.

Co je na Robocopovi fajn je, že zvládne být kritikou kapitalistické Ameriky a dystopickou satirou, aniž by nepřestal vršit jednu akční scénu za druhou. Divák se opravdu nemá čas nudit, ale když dojde na řešení něčeho jiného, než zločinu, kde je Robocop efektivnější než Drsný Harry a Cobra dohromady, nepůsobí to zkratkovitě ani šablonovitě.

Překvapivé je, že některé prvky mi připadaly velmi podobné o rok staršímu italskému filmu Paco - stroj smrti, kde byl rovněž kyborg, který řešil, zda je strojem na zabíjení nebo člověkem. V The Show With a Name jsme Paca označili jako vykradačku Terminátora, ale podobnost bych našel spíše s o rok mladším Robocopem. No, Italové, jmenovitě Bruno Mattei, ho totálně vykradli v pro změnu o rok mladším Robowar, doslovné vykrádačce Predátora, kde ale mimozemšťana nahradili Robocopem.

Díky Kubasovi jsem film viděl v rychlodabingu, se kterým film na VHS vydala Interama. Celý film namluvil Pavel Trávníček, podobně jako Rolling Thunder namluvil Pavel Soukup či Osamělého vlka McQuadea Richard Honzovič. Z Trávníčkova rychlodabingu jsem kdysi viděl ukázku scény na benzínce, kde mi jeho podání připadalo dost mimo (pamatoval jsem si veselé volání "Jsi mrtvej! Zabili jsme tě!"), ale celý film tak nepatřičně legračně rozhodně nepůsobí, a dotyčná scéna nakonec v kontextu celého filmu taky ne. Screenshoty jsou z jiného ripu s jiným rychlodabingem, ale stylověji k viděné verzi.

P.S. Robot ED-209 mi, asi i kvůli doprovodné hudbě, připomněl monstrfláky s Godzillou, a najednou skoro na konci filmu se objevilo něco jako Godzilla... Film je totiž protkán reklamami, podobně jako Čtyři vraždy stačí, drahoušku. 7,5/10

Režie: Paul Verhoeven

Hrají: Peter Weller, Nancy Allen, Ronny Cox, Miguel Ferrer, Daniel O'Herlihy, Kurtwood Smith, Felton Perry

Hudba: Basil Poledouris
Produkce: Orion Pictures

USA 1987

NAPOLEON (2023)

Když bylo ohlášeno, že Ridley Scott chystá životopisný film o Napoleonovi, docela mě to zaujalo. Netušil jsem, jak to pojme, ale říkal jsem si, že by to mohlo stát za vidění. Bohužel je film pojat tím nejhorším možným způsobem - ve dvou a půl hodinách se snaží odvyprávět celý Napoleonův život od jeho prvního úspěchu v revoluci až po jeho smrt na Svaté Heleně.

Děj je tak dost zkratkovitý a na nic není čas. Na Napoleonovo potlačení povstání roku 1795, kde se jednou vystřelí do davu a konec. Na jeho italské tažení, které je zmíněno, jako že "Italové se vzdali bez boje". Na jeho tažení egyptské, kde vlastně uvidíme jen jeden výstřel na pyramidy. Na bitvu u Trafalgaru, o které se ani nemluví. Když se zdržíme trochu u Slavkova, tak máte spíš pocit, že boje se odehrávají na Sibiři, a dlouho sledujeme hlavně nesmysl, kde celá ruská armáda utone pod ledem v zamrzlém jezeře. (Při ústupu pár vojáků možná spadlo do rybníka...) A kromě jeho politických (o vnitřní politice se nedozvíme nic) a vojenských akcí není čas ani na to, co si film vzal jako hlavní téma, totiž na Napoleonův vztah s první manželkou Josephine. Té je sice jednak dán mnohem větší význam, než ve skutečnosti měla, jednak ale i tak nejen její role, ale i jejich vztah působí značně zkráceně, vystříhaně a nepochopitelně.

Celkově je na tom jasně znát zkrácení. Například když je Napoleon v Egyptě, otevřou před ním sarkofág, on vyleze na stoličku, hledí mumii do očí a pak zase sleze. Scéna naprosto vytržená z kontextu, nedává sama o sobě smysl a nic na ni nenavazuje. A takových momentů je tam víc. Problém je dle mne v tom, že ani s delší stopáží by to nešlo odvyprávět lépe. Smysl dává několikadílná minisérie, jako byla ta s Christianem Clavierem - sice měla zlomkový rozpočet, ale spousta věcí, díky delší stopáži rozdělené na díly, v ní byla jasnější, kdežto tady se sice snaží říct totéž, ale kvůli střihu to nejde. Mluvím zejména o Napoleonově vztahu s matkou i Josephine. Druhá manželka se pak objeví v jediné scéně a řekne asi dvě věty.

Kromě Joaquina Phoenixe a Vanessy Kirby v hlavních rolích ani nikdo nemá šanci hrát, všichni se míhají a hned zase mizí. Až na konci dostane větší roli vévoda Wellington v podání Ruperta Everetta, ale do té doby jsem měl problém si zapamatovat, kdo je kdo, navíc všichni vypadají stejně. A Phoenix s Kirby také nemají moc co hrát. Phoenix na začátku nasadil jeden výraz, který stabilně držel celý film, Kirby se svým vychlastaným hlasem je velmi nesympatická a její role nám ani nedává moc šancí nějak s její, ale vlastně kteroukoli postavou cítit. Co zavání obrovskou trapností jsou pak sexuální scény (ani nemůžu napsat erotické, působí vyloženě antieroticky), které sice v ději mají opodstatnění, ale i tak jsou navíc. Trapně mi bylo i u digitální krve, která působí značně nepatřičně a film v těchto scénách působí o desítky milionů laciněji, než kolik stál.

A skutečně musel stát hodně peněz, i přesto, že před zeleným plátnem se toho určitě natočilo dost. Zejména bitevní scény, zvláště závěrečná bitva u Waterloo, působí dechberoucím dojmem. Mnohé záběry vypadají vskutku velkolepě (a kdyby přes ně nenaprali ten šedozelený filtr, třeba by to bylo ještě lepší). Pochválit se dá soundtrack, zejména pokud si bere z klasiků osmnáctého století.

Nejbizarnější ale přece jen je, že Ridley Scott vnímá Napoleona jako francouzskou verzi Hitlera, a ač se snaží, nějak tam nemůže, kromě střílení dělem do davu, najít nic, co by jeho vizi ospravedlnilo. Takže na konci dostaneme výčet Napoleonových bitev a počty padlých na obou stranách, prezentované jako oběti masového vraha. Přitom jestli nějak ten film nepůsobí, tak protiválečně. My se sice nedozvíme, proč Francouzi Napoleona vlastně následují, ale pořád tam prosakuje to nadšení, které Napoleon mezi francouzským lidem vzbuzuje, a člověk Francouzům v jejich válkách vlastně drží palce, aby těm nesympatickým Anglánům, Rakušákům a Rusákům dali co proto. Když davy provolávají Napoleonovi slávu, nemáte z toho ten pocit zhrozeného mrazení, jako u záběrů Hitlera či Stalina, ale skoro byste se až přidali. A to i přesto, že Napoleon ve Phoenixově podání je nafoukaný pitomec. Směšná snaha, která se minula účinkem. Jako vlastně celý film. Zvláště lidem, kteří se těšili, že dostanou konečně Napoleona blízkého tomu, jak ho chtěl točit Kubrick, muselo strašně sklapnout. 6/10

Režie: Ridley "kdysi jsem byl dobrej" Scott

Hrají: Joker, děvka, mnohohlavý kompars

Hudba: Mozart, Haydn, Čajkovskij a taky nějaký originální skladatel, jehož jméno se mi nechce hledat
Produkce: Columbia Pictures

USA / Velká Británie 2023