TAXI GIRL (1977)

Začínáme týden s Edwige Fenech, a asi to bude kapku náročnější.

Taxi Girl, film, který tu dokonce Ústřední půjčovna filmů za socialismu uvedla a dokonce nadabovala (zajímalo by mě, jestli nebyly vystřiženy odhalené scény),má dvě pozitiva. Jedno, to slabší, je, že to není erotická komedie. Když už se někdo svléká, nebo když už tam jde o sex, je to všechno jen okrajové, asi jako v Slunce, seno, jahody. Což nás ale přivádí k jednomu z hlavních problémů, protože úroveň humoru je asi ta stejná, jako u Trošky. Druhým pozitivem je hlavní představitelka, a to i bez toho, že je to moje oblíbenkyně.

Děj skoro neexistuje. Mladá a pitomá taxikářka Edwige jezdí s taxíkem po Římu a skáče z maléru do maléru. Na začátku je svědkem přepadení banky, což mě celkem navnadilo, protože jsem doufal, že z toho bude částečně poliziotteschi, ale ne, ukáže se, že Edwige zavolala policii na natáčení filmu. Jindy sveze mafiánského bosse Tassina (tedy Alda Maccioneho, ne, nejmenuje se tu Tassin) a přivede tak policii na jeho stopu. Pak zase sveze arabského šejka, který se ji snaží získat do svého harému. Do všeho se přimotává George Hilton coby nadržený španělský model, který se celý film marně snaží se zamilovanou Edwige podvést svou tlustou manželku, debilní taxikář s rádoby komickým obličejem, který si celý film nevtipně omylem ubližuje, nebo dvojice policistů, z nichž jeden se zamiluje do Edwige a touží si ji vzít, a druhý si hraje na filmové hrdiny, což končívá katastrofou. Až ke konci se znovu vrátí Tassin a jako příběh, kdy se Edwige coby policejní špeh vydává za striptérku, aby zjistila, kde mafióso přechovává drogy.

Půlku problémů už nastínily předchozí odstavce, ještě přidáme. Pamatujete si na pohádku Byl jednou jeden král?

král Já I.: Hej osobo! Osobo, neviděla jsi Marušku?
bába kořenářka: Proč já bych lezla na hrušku?
král Já I.: Ne, ptám se, jestli jsi tu neviděla moji dcerku?
bába kořenářka: A tak, že tu číháš na veverku.
král Já I.: Né, jestli jsi neviděla holku, děvče, dceru mojí?
bába kořenářka: Á ták, že se lesní včely rojí.
V jedné scéně, kde babka navíc předstírá hluchotu, je to vtipné. Jenže Maccione tu má poskoka, který je nahluchlý, a podobným způsobem svému šéfovi na všechno odpovídá celý film! Už ve druhé scéně to bylo strašně otravné. Na závěr se pak film totálně zvrhne do šílené honičky, která mi ze všeho nejvíc připomněla Casino Royale, tedy to s Peterem Sellersem. Jenže tam ta praštěná bitka v casinu na závěr v podstatě byla vysvobozením od nudných dvou hodin předtím, tady to jen přidává k nehumornosti celého filmu.

A teď říct, že Edwige Fenech tu podává výborný komediální výkon je dost zarážející. Jenže ono je to tak, ať je to nevtipné sebevíc, proti jejímu hraní nejde říct ani popel, jako jedna z mála v obsazení se nepitvoří a s lepším scénářem by se tomu opravdu dalo zasmát. Manžel producent a jeho bratranec režisér ale přece jen pořád sází na půvab své ženy/příbuzné, a Tarantini dokonce ještě slizčeji, než snad kdo jiný. Pod půlkou úvodních titulků sledujeme ve velkém detailu nahé poprsí hlavní herečky. Na druhou stranu, obnažených scén je tu fakt málo, a až na ty úvodní titulky děj nijak neruší a nepůsobí tu zas tak samoúčelně. Na druhou stranu, pokud je soudruzi z Barrandova v sedmdesátkách vystřihli, s filmem to asi neudělalo vůbec nic.

Všechno, co na italském humoru nemám rád, je tady přítomno. Vzpomněl jsem si na film Colpo in canna s Ursulou Andress, kde jsem si postěžoval, že komedie s Edwige Fenech nebyly aspoň takové. No, tahle k tomu má blízko, ale to neznamená, že je dobrá, spíš pravý opak. 5/10

a.k.a. Taxikářka

Režie: Michele Massimo Tarantini

Hrají: Edwige Fenech, Aldo Maccione, George Hilton, Alvaro Vitali, Michele Gammino, Enzo Cannavale

Itálie 1977