DJANGO & DJANGO (2021)

 

Na Netflixu se objevil tenhle dokument o westernech Sergia Corbucciho, a myslím, že určitě stojí za vidění. K filmu samotnému jen pár poznámek:

Většina Corbucciho filmografie je opomíjena, tohle je hlavně o westernech. Ukázky uvidíme z většiny, Massacro al Grande Canyon a Křiváci jsou aspoň zmínění, o Johnny Orovi a Napřed střílej, pak se ptej nepadne ani slovo.

Většinu filmu tvoří rozhovor s Quentinem Tarantinem, který tu na začátek popíše jednu scénu nezařazenou ani do filmu Tenkrát v Hollywoodu, ani do románového zpracování - setkání Ricka Daltona a Sergia Corbucciho. Člověk se trochu na začátek diví, proč se tolik času věnuje fiktivní události z fiktivního světa a většinou fiktivních postav, ale myslím, že ono vyprávění má vztah k celému dokumentu - spíš než biografický dokument o Corbuccim jde o pohled především Tarantina na jeho westerny a jeho osobnost, doplněnou výpověďmi Franca Nera a Ruggera Deodata. Django & Django má blíž k dokumentům jako je Bogdanovichův portrét Johna Forda nebo Scorseseho třídílná esej o klasických hollywoodských filmech. Tarantino komentuje Corbucciho filmy tak, jak je vnímá, a vlastně si tu tím nahrazuje svou nedopsanou knihu o Corbuccim. Nemluví o sobě, svých filmech a svém vztahu ke Corbuccimu, ale už třeba na začátek přinese interpretaci, kterou vztahuje na všechny Corbucciho westerny, vysvětlí ji a komentuje. A tohle není typ dokumentu, který by dával dohromady různé názory a přinášel polemiku, spíš ten typ, který přednese jednu interpretaci a čeká na další dokument, který by přinesl protinázor.

Vlastně je s podivem, že film režíroval italský dokumentarista, jako by vlastně přejímal Tarantinův názor a jen ho doplnil archivními materiály (včetně různých rozhovorů se samotným Corbuccim) a rozhovory s Ruggerem Deodatem a Francem Nerem, kteří přinášejí vzpomínky. Nero a Deodato mluví ve filmu italsky, Tarantino anglicky a ozve se i francouzština, v ukázce z dobového týdeníku, kde filmaři navštívili natáčení westernu Gun Shy Piluk. I zde se člověk dozví něco, co netušil - třeba, že se klidně v jedněch kulisách natáčely dva filmy najednou a stávalo se, že koně přebíhali z jednoho natáčení do druhého.

Čemu se film, ale poměrně pochopitelně, nevyhnul, to jsou spoilery. Takže pokud se na to podíváte, což doporučuji, jako první určitě zhlédněte minimálně Velké ticho, Djanga a Specialistu, doporučuje se rovněž Minnesota Clay a Žoldnéř.  Zajímavou interpretaci rovněž Tarantino přináší k filmu Sonny and Jed, což mě potěšilo, protože většinou bývá opomíjen. U filmu Co my máme společného s revolucí? pak neuvidíme bohužel ukázky přímo z filmu, ale zato bohaté materiály z natáčení.