EDWIGE FENECH A JEJÍ FILMY

Většinou ve speciálech přikládám biografii, jenže Edwige už ji tu samozřejmě má. Takže tak jako onehdy u Merliho, trochu si projedeme filmy s Edwige, protože v nich může být zmatek.

Na internetu se dá narazit na rozhovor s Edwige, který v roce 1970 vedl ještě coby novinář Luigi Cozzi. V něm Edwige tvrdila, že už natočila asi dvacet filmů, a zrovna se chystala na Lo strano vizio della signora Wardh. Brzy zjistíme, že ač už v prvních třech letech kariéry točila jako divá, dvacet filmů to před Signorou Wardh nebylo. Ale popořadě:

1967-1970 - vedlejší role v Itálii a Německu

Toutes folles de lui (All Mad About Him, 1967)

Podle samotné Edwige jí při natáčení tohoto filmu bylo čtrnáct. Buď se plete a bylo jí patnáct nebo šestnáct, nebo film dlouho čekal na premiéru. Ve zcela zapadlém filmu Edwige pravděpodobně hraje jen malou roli (údajně musela několikrát opakovat vtip, kterému ještě nerozuměla), dále tu má hrát Julien Guiomar nebo Jean-Pierre Marielle.

Samoa, la regina della giungla (Samoa, Queen of the Jungle, 1968)

První hlavní, nebo druhá hlavní role v dobrodružném filmu, kde Edwige hraje vedle Femi Benussi domorodou dívku někde v Indonésii. Na to ještě mrknu, to bude sranda...

Il figlio di Aquila Nera (The Son of the Black Eagle, 1968)

V předchozím filmu už se Edwige cudně poodhalila, v tomto kostýmním dramatu údajně nic. Ale určitě jí to tu sluší.

Frau Wirtin hat auch einen Grafen (Sexy Susan Sins Again, 1968)

První z řady německých komedií, které se pletou dohromady. Ony totiž byly třeba v Itálii uvedeny v různých sestřizích pod různými názvy. V tomhle filmu hraje Jeffrey Hunter. Jinak právě od tohoto filmu je Edwige nahou holkou v důležité vedlejší roli filmu. Výraznější herecké příležitosti přišly později, ač svlékaček už se nezbavila.

Frau Wirtin hat auch eine Nichte (House of Pleasure, 1969)

Také známé jako Il trionfo della casta Susanna. Z tohohle jsou fotky, kde se nahá Edwige schovává za skříní.

Komm liebe Maid und mache... (The Brazen Women of Balzac, 1969)

aneb Alle dame del castello piace fare solo quello. Jiný sestřih byl v Itálii ovšem uveden pod názvem Piacere di Donna. Tohle je film, kde se Edwige prohlíží polonahá v červených kamaších v zrcadle, či se nahá ve skladu zasype zrním. Ano, předpokládám, že kdo na tyhle filmy narazil, nejspíš asi na screenshoty nebo i vystříhané právě odhalené scény, avšak po zběžném projetí plných filmů člověk získá dojem, že tu Edwige buď je nahá, nebo není vůbec. Rozdíl je v různých verzích třeba i v pořadí scén nebo v jejich zařazení.

Alle Kätzchen naschen gern (The Sweet Pussycats, 1969)

A tohle je film, kde se nahá účastní souboje na pistole, svléká se za jízdy v kočáře. Taky je to ten film s vanou. Poslední dva filmy mě dost matou, protože mám pocit, že různé scény z jednoho se objevily i v některých verzích druhého. V obou jinak hraje také Ralf Wolter.

Der Mann mit dem goldenen Pinsel (Let it all hang out, 1969)

Tohle je film z dobové současnosti, ten, ve kterém hippie malíř svým hippie milenkám včetně Edwige pomalovává jejich nahá prsa a zadky barvami. Myslím, že Ralf Wolter tu hraje taky.

Mia nipote... la vergine (My Niece the Virgin, 1969)

Drama ze součaasnosti, známé rovněž jako Madame und ihre Nichte. Tohle je film, kde má Edwige tu potrhanou blůzku, a taky film s milostnou scénou za doprovodu Smetanovy Vltavy. Jako, Vltava je krásná, Edwige taky, ale dohromady to nejde.

Die nackte Bovary (The Sins of Madame Bovary, 1969)

První velká dramatická role pro Edwige, adaptace Flaubertova románu. Jak v podstatě začínající herečka naložila s dramatičtější rolí ve filmu, kde stejně větší význam mají nahé scény než co jiného, to budu muset zjistit, až na to někdy kouknu. Film koprodukovali Luciano a Sergio Martino, a právě tady se s Edwige seznámili a dostali ji tak do svých filmů (Sergio) i chomoutu (Luciano).

Testa o croce (Heads or Tails, 1969)

Jediný spaghetti western, kde si Edwige zahrála, tentokrát mexickou prostitutku, kterou pokrytecká společnost vyžene z města, přičemž nejhnusnější babochlap ji nahou zbičuje, což vzrušuje sadistickou bankéřovu manželku. Film to není špatný, ale dost lacině natočený, což je škoda.

Top Sensation (The Seducers, 1969)

Dejme tomu první giallo, kde se Edwige sešla s Rosalbou Neri. Vzhledem k tomu, že většinu filmu se obě dvě opalují na jachtě v titěrných plavečkách, a sem tam je i sundají, dá se to vidět.

Satiricossimo (1970)

A následuje pár filmů s dvojicí Franco a Ciccio. Takže tohle stopro neuvidím. Tenhle paroduje Felliniho Satyricon a tudíž se odehrává ve starověkém Římě.

Don Franco a don Ciccio v kritickém roce (Don Franco e Don Ciccio nell'anno della contestazione, 1970)

Tenhle je naopak ze současnosti a Franco s Cicciem si tu střihli role kněží bojujících s komunismem. Edwige tu hraje nějakou odborářku či co. Jsou z toho ty fotky, kde je Edwige v černém kabátě a v kozačkách, což je neskutečně sexy, ale na film se kvůli tomu určitě nevyplatí podívat.

Le Mans scorciatoia per l'inferno (Le Mans Shortcut to Hell, 1970)

Edwige ve vedlejší roli, a zase, co přežilo, jsou fotky, tentokrát Edwige v bazénu v promočené košili. Zajímavé je, že téhož roku vyšel v Itálii ještě jeden film o Le Mans, tentokrát ale s Olgou Schoberovou. Přitom McQueenův trhák Le Mans šel do kin až o rok později.

Ostrov děsu (5 bambole per la luna d'agosto / Five Dolls for an August Moon, 1970)

Ne nejlepší Bavův film, ale napodruhé už jsem ho celkem docenil, zvláště jeho dekadentní atmosféru, psychedelický soundtrack a černý humor (mrtvoly v mrazáku jsou top). Edwige patří k největším kladům filmu, ale moc si ji neužijeme.

16 filmů. Takže skoro dvacet.

1971-1975 - giallo a první slavné erotické komedie

Žhavé noci dona Giovanniho (Le calde notti di Don Giovanni / Nights and Loves of Don Juan, 1971)

Tohle vlastně patří ještě k předchozímu období. Erotická komedie, kde Edwige hraje opět vedlejší důležitou roli, pravděpodobně nějaké arabské princezny. Hraje tu i Barbara Bouchet, ale ta jen menší roli, obě ale ukáží prakticky vše.

Deserto di fuoco (Desert of Fire, 1971)

Úžasný plakát, ovšem Edwige coby pouštní hrdinka, bojující proti vetřelcům, kteří napadli její oázu, bohužel zůstává jen v mojí fantazii. Údajně to není moc dobrý film, a lze vidět jen v otřesných VHS kopiích.

Lo strano vizio della signora Wardh (The Strange Vice of Mrs. Wardh, 1971)

A začínáme to nejvýznamnější období. Tenhle film mě s Edwige seznámil a uvedl mě do světa gialla. A hned patří k těm nejlepším. Krásná Edwige, mužný George Hilton, děsivý Ivan Rassimov, zámecká zahrada v Schönbrunnu (když jsem tam byl, hned jsem si na film vzpomněl) a perfektní hudba Nory Orlandi. Už jen za tenhle film Edwige patří na trůn královny gialla, ale ještě to potvrdila několika dalšími filmy.

Tutti i colori del buio (All the Colors of the Dark, 1972)

Proč nezopakovat úspěšnou trojici Fenech - Hilton - Rassimov, tentokrát doplněnou o Nieves Navarro, Marinu Malfatti, navíc v uhrančivých kulisách Londýna. Film připomínající sám o sobě děsivý sen, v němž jedinou jistotou jsou uhrančivé oči hlavní hrdinky.

 

Il tuo vizio e una stanza chiusa e solo io ne ho la chiave (Your Vice is a Locked Room and Only I Have the Key, 1972)

Martino, Fenech a Rassimov potřetí, tentokrát spolu s Anitou Strindberg a Luigim Pistillim, a tentokrát úplně jinak. Edwige už tu není tou v zásadě nevinnou dívkou, které jde neznámý šílenec po krku, ale mazanou manipulátorkou, která si jde tvrdě za svým. Možná trochu obyčejně vypadající film oproti předchozím dvěma, ale o to zajímavější, a asi nejlépe zahraný.

 

Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer? (The Case of the Bloody Iris, 1972)

Vítěz ceny o nejlepší název a zároveň v podstatě greatest hits z předchozích giall s Edwige. George Hilton se vrátil, jen škoda, že Ivan Rassimov ne, Ben Carra, který ho tu nahrazuje, zdaleka nepůsobí tak děsivě.

Quel gran pezzo della Ubalda, tutta nuda e tutta calda (Ubalda, All Naked and Warm, 1972)

Fanoušek Edwige Fenech musel mít v roce 1972 žně, zvláště proto, že během léta šel nový film s ní do kin snad týden co týden. Tenhle film vrátil na výsluní italské erotické komedie, zde ještě se středověkým tématem, a jako hvězdu žánru katapultoval právě Edwige. V tomto filmu má Edwige pás cudnosti, takže hlavním problémem je, jak ho sundat.

La bella Antonia prima Monica e poi Dimonia (Naughty Nun, 1972)

Dvojice Laurenti-Fenech přišla vzápětí s druhým filmem ze středověku, tady má Edwige alespoň po část filmu na sobě kostým jeptišky.

Quando le donne si chiamavano Madonne (When Women Were Called Virgins, 1972)

Třetí historicko-erotická komedie s Edwige, dále tu hraje Vittorio Caprioli. Zase, pokud narazíte na screeny, Edwige bude buď nahá na pranýři, nebo dovádět s tlustým mužem v posteli pod dohledem Caprioliho a spol. - zřejmě půjde o prokázání manželovy impotence, čert ví. Já se do těchhle filmů nehrnu.

Fuori uno... sotto un altro, arriva il Passatore (Holy God, Here Comes the Passatore, 1973)

Tohle bývá mylně označováno jako western, ale odehrává se to na Sicílii a do Ameriky se přesune až poslední scéna. Typově to má blíž k Hiltonovým westernovým komediím s Carnimeem typu Alleluja nebo Tresette a Edwige tu hraje jen malou roli.

Giovannona Coscialunga disonorata con onore (Giovannona Long-Thigh, 1973)

Do žánru erotických komedií vstoupil i Sergio Martino. Tahle se odehrává ve své současnosti a Edwige tu hraje prostitutku, které Pippo Franco měří obvod pasu.

La vedova inconsolabile ringrazia quanti la consolarono (The Inconsolable Widow Thanks All Those Who Consoled Her, 1973)

Edwige v černém negližé a víc jsem o tom filmu vlastně nikdy nezjistil.

 

Dio, sei proprio un padreterno! (Mean Frank and Crazy Tony, 1973)

V roce 1973 se Edwige dvakrát podívala i do žánru poliziotteschi. Tady hrají prim Lee Van Cleef a Tony Lo Bianco, Edwige se jen mihne, ale je psána jako třetí hlavní role.

Anna quel particolare piacere (Secrets of a Call Girl, 1973)

V druhém poliziotteschi už hraje hlavní roli ženy, která se proti své vůli ocitne v soukolí mafie.

 

La signora gioca bene a scopa? (Poker in Bed, 1974)

Poslední spolupráce s Carnimeem, ale co jinak napsat, netuším.

Innocenza e turbamento (Innocence and Desire, 1974)

Režíroval Massimo Dallamano a v podstatě jde o skoro incestní vztah. A vstupujeme do období trvalé, která Edwige moc neslušela. Bohužel v letech 1974-75 ji měla skoro všude.

 

Nude per l'assassino (Strip Nude for Your Killer, 1975)

Na dlouhou dobu poslední giallo. Edwige s krátkými vlasy, jinak výrazně béčkový film přecpaný krví a sexem. Až tak, že tu máme scénu s tlustým chlapem a nafukovací pannou. 

1975-1982 - královna erotických komedií

L'insegnante (The School Teacher, 1975)

První ze tří dílů, kde Edwige hraje učitelku, za kterou pálí její studenti, zároveň nejúspěšnější film, který vlastně určitl další dráhu - Edwige většinou hraje ženu v nějakém zaměstnání (doktorka, soudkyně, policistka, taxikářka), která řeší milostné problémy.

Půvabná babička (Grazie... nonna / Lover Boy, 1975)

Tohle bude asi hodně na způsob Innocenza e turbamento.

Il vizio di famiglia (It Runs the Family, 1975)

A asi zas něco takového, necudná rodina, dědictví, sexuální vztahy, manipulace, a to celé v humorném podání. Edwige s trvalou. Nieves Navarro taky.

La moglie vergine (Valentina, the Virgin Wife, 1975)

Tyhle filmy z let 74-75 se opravdu hodně pletou dohromady. Zápletky bývají na jedno brdo a Edwige má trvalou. Takže tak.

La dottoressa del distretto militare (The Lady Medic, 1976)

Do lékařky Edwige se zamiluje mladík, který se ji snaží sbalit.

Sex s úsměvem (40 gradi all'ombra del lenzuolo / Sex With a Smile, 1976)

Povídkový film, Edwige hraje prosstopášnou ženu toužící po vzrušení, které si slibuje od popleteného úchyla Tomase Miliana.

Bláznivý policejní okrsek (La poliziotta fa carriera / Confessions of a Lady Cop, 1976)

První ze tří filmů, kde Edwige hraje policistku, ale jestli pokaždé tu samou, těžko říct.

Cattivi pensieri (Evil Thoughts, 1976)

Film Uga Tognazziho, Edwige s krátkými blond vlasy. Tognazzi žárlí na svou ženu a mí představy, jak ta poměrně perverzně souloží s Lucem Merendou, ať už pokrytá třpytkami, nebo v prapodivných polohách.

La Pretora (My Sister in Law, 1976)

Edwige má hned dvojroli, přičemž jednou postavou je striktní soudkyně a druhou prostopášné dvohče, neváhající se s kýmkoli vyspat či nafotit porno, aniž by jí došlo, že ničí kariéru své sestry. Režíroval Lucio Fulci a není to z toho vůbec poznat. Edwige ale opět tak, jak ji máme rádi, s dlouhými, tmavými, jen velmi lehce zvlněnými vlasy.

La vergine il toro e il capricorno (The Virgo The Taurus And The Capricorn, 1977)

Pod tohle se jako režisér podepsal producent Luciano Martino. Edwige se mstí záletnému manželovi, a tak třeba na zahradní oslavě rozepne blůzu a ukáže kozy veškerému návštěvnictvu, jako by se nechumelilo.

Taxikářka (Taxi Girl, 1977)

Edwige jezdí taxíkem a odhání milence z řad podvodníků, policistů, šejků i mafiánů. Bláznivina, ale už nestojí tolik na svlékání.

La Soldatessa alla visita militare (Female Soldier In The Military, 1977)

Jeden ze dvou filmů, kde se Edwige ocitla ve vojenském prostředí. Už teď to začíná být celkem ubíjející...

L'insegnante va in collegio (The Schoolteacher Goes to Boys' High, 1978)

Druhý díl, kde hraje učitelku, tohle je ten, kde ve fantazii předvádí striptýz ve třídě. Němci film sestřihli dohromady s některým z filmů s Glorií Guida, takže uměle vytvořili setkání dvou největších hvězd italských erotických komedií své doby.

L'insegnante viene a casa (The Schoolteacher Comes Home, 1978)

Třetí film, kde hraje učitelku, tentokrát je tu krátkovlasá a vše se pravděpodobně odehrává v domě, kam se přistěhuje. Jako v u každého z posledních zmiňovaných, i tady jste, pokud jste na to narazili, pravděpodobně viděli screenshoty ze sprchovacích scén.

La soldatessa alle grandi manovre (Female Soldier On Maneuvers, 1978)

A druhý film z vojenského prostředí.

Poslední útok (Il grande attacco / The Last Battle, 1978)

Konečně něco trochu jiného. Pokus o italskou verzi Příliš vzdáleného mostu, kde hrají Stacy Keach, Henry Fonda, Giuliano Gemma, Helmut Berger, John Huston, Orson Welles... a Edwige Fenech. Tentokrát jen ve vedlejší roli prostitutky spolupracující s odbojem.

Amori miei (My Loves, 1979)

Zde se Edwige sešla s Monicou Vittiovou, jen ve vedlejší roli. V podstatě začíná období kariéry, kdy Edwige hrála už jen druhé housle slavnějším hercům a herečkám, byť stále uváděna jako hvězda. Dost možná na to měl vliv její rozvod s Lucianem Martinem téhož roku.

La poliziotta della squadra del buon costume (A Policewoman on the Porno Squad, 1979)

Druhý film o policistce, anglicky dokonce pod názvem A Policewoman on the Porno Squad. Z tohohle jsem asi viděl jen plakát.

Doktor Jekyll a milá dáma (Dottor Jekyll e gentile signora / Dr. Jekyll Likes Them Hot, 1979)

Setkání Edwige a Paola Villaggia, pod režijní taktovkou Stena, tu dokonce vyšlo na DVD.

Sabato, domenica e venerdi (Saturday, Sunday and Friday, 1979)

Pokud se nepletu, tohle je povídkový film a Edwige tu hraje Japonku!

La patata bollente (Hot Potato, 1979)

Díky ohavné kudrnaté paruce tu Edwige vypadá na 45 místo na 30, které v té době měla, a plácá se tu s Linem Banfim ve vaně.

Il ladrone (The Good Thief, 1980)

Tohle by možná za aspoň jedno zkouknutí stát mohlo. Dost možná italský pokus přiživit se na Životě Briana, takže film se odehrává v biblické době. Hudbu složil Morricone!

Jsem fotogenický (Sono fotogenico / I'm Photogenic, 1980)

Tohle tu taky vyšlo na DVD, Renato Pozzetto se tu snaží stát filmovou hvězdou. Dále se objeví Aldo Maccione a dokonce i Michel Galabru a Julien Guiomar.

La moglie in vacanza... l'amante in citta (Wife on Vacation... Lover in Town, 1980)

Edwige a Barbara Bouchet potřetí v jednom filmu, ale víc se k tomu asi říct nedá.

Cukr, med a feferonka (Zucchero, miele e peperoncino / Sugar, Honey and Pepper, 1980)

Asi u nás nejznámější film s Edwige, protože tu šel kdysi v kinech, vyšel na DVD a běžel párkrát i v televizi. Opět povídková záležitost, kterou si asi nepustím...

Il ficcanaso (The Nosy Parker, 1980)

Už fakt těžko napsat něco nového, ani se o tom moc informací nedá najít.

 

Já a Káča (Io e Caterina / Catherine and I, 1980)

Tohle tu taky vyšlo na DVD, a je to zřejmě nějaká krávovina s robotem. V hlavní roli Alberto Sordi, který i režíroval.

Asso (Ace, 1981)

Opět je v centru Adriano Celentano a Edwige hraje menší roli.

Tais-toi quand tu parles! (Shut Up When You Speak!, 1981)

Francouzská koprodukce, Aldo Maccione coby něco jako Bond. Bude to špatný, ale aspoň nějaká změna od všech těch stejných filmů se záletnými manželi a manželkami.

Cornetti alla crema (Cream Horn, 1981)

Další film z řady s Linem Banfim.

La poliziotta a New York (A Policewoman in New York, 1981)

Třetí díl o policistce. Viděl jsem z toho ukázky, a tady už mi i vždy jinak snažící se Edwige připadala otrávená, bez zájmu a s pitvořením.

Ricchi, ricchissimi... praticamente in mutande (Don't Play With Tigers, 1982)

Zase ta stejná parta, stejné náměty, prakticky stejné filmy. Poslední setkání Edwige a George Hiltona před kamerou.

Sestřička v kalhotách (Il paramedico / The Paramedic, 1982)

Tohle tu vyšlo na DVD, prim tu opět hraje Enrico Montesano a Edwige mu přizvukuje.

Sázka, co se neodmítá (Sballato, gasato, completamente fuso / An Ideal Adventure, 1982)

Tohle pro změnu uvedl Netflix. Asi na to kouknu, ale nic moc nečekám. Je v tom parodie na Osvícení.

1984-dodnes

Prázdniny v Americe (Vacanze in America / Holiday In America, 1984)

Tady už je Edwige jen v malé roli a po dlouhé době film, ve kterém se nesvlékla. V téhle době se přesunula jako moderátorka do televize a filmovou kariéru s výjimkami opustila.

Z rovnováhy (Un delitto poco comune / Off Balance / Phantom of Death, 1988)

Návrat ke giallu! Aspoň tam tento film bývá řazen. V hlavních rolích Michael York, Donald Pleasence a Edwige, režíruje Ruggero Deodato. V angličtině dokonce Edwige mluví svým hlasem.

 

Hostel II (2007)

V devadesátkách Edwige dělala pro televizi a pak se z obrazovek stáhla úplně. Až v roce 2007 ji k návratu přesvědčili Eli Roth a Quentin Tarantino, a Edwige se v malé roli objevilave dvojce Hostelu, natáčené v Praze.