DUE VOLTE GIUDA (1969)

Western, jehož hlavním námětem je ztráta paměti, to už tu několikrát bylo. Tentokrát ztrátou paměti trpí dřevák Antonio Sabato, který tu naštěstí nezkouší hrát machra, takže je trochu snesitelnější než obvykle. Ze začátku je příběh zajímavý, výchozí situace, kdy naproti sobě leží dva zakrvácení muži, z nichž jeden je mrtvý a druhý si nepamatuje, co se stalo, není špatná, příběh nešel hned od začátku tak, jak jsem očekával (obvinění z vraždy, útěk - nic takového), nejasnost trvá docela dlouho. Jenže v momentech, kdy si Sabato začne dávat dílky ze skládačky dohromady, tvůrci vyloží vždy o kartu víc, než je nutné, takže další děj jde pak dost snadno odhadnout.

Kladem je, že se zase tak moc nemluví, postavy většinou tajuplně mlčí, protože čekají, že Sabato všechno ví, a ten zase málokomu přizná, že ztratil paměť. U Klause Kinského naštěstí tvůrci ani nezkoušeli dělat, že je pozitivní postava. Zpočátku jen skoro nepřítomně mrazivě zírá na všechny okolo, nebo skoro nereaguje na jejich přítomnost. Později se teprve vybarví, ale jako vždy všechno naprosto očekávatelně. Jediné překvapení tak přijde v jednom z flashbacků (ano, hrdinovi ke konci něco vrátí paměť a následuje série flashbacků!), ale hned je to pohřbeno.

Film má poměrně rozháranou i vizuální stránku. Ze začátku se mi to strašně líbilo. Všechno barevně sladěné do šedé, hnědé, černé a bílé, zajímavé záběry kamery, západ slunce. prašná španělská poušť. Jenže některé části byly viditelně dotáčeny v Itálii, a v nich je najednou zelená tráva a výrazně zažloutlý lom. Sabatův kostým je stylový, zatímco kostým Kinského vypadá jako z operety. A co teprve šedomodré pláštěnky konfederačních vojáků! Naštěstí tu není žádná nesedící humorná postava. I opilý doktor v podání José Calva je spíše tragickou postavou, humor nedělá žádný, a nejste si jisti, jestli je to laskavý tatík nebo ožralá mrcha. Eliminována je i možná milostná zápletka, když Cristina Galbó coby dívka z lokálu skoro celý film nepromluví.

Twice a Judas měl celkem potenciál, ale scénář a celková produkce, kterou se snažili maskovat zajímavými záběry kamery, ho dost srazily dolů. I když film plyne pomalu, není naštěstí příliš nudný, ale je dost předvídatelný, což je u filmu se záhadou silně na škodu. 6/10
PS. Obsazení na SWDB je tentokrát spoilerem samo o sobě.

a.k.a. Twice a Judas, They Were Called Graveyard, Shoot Twice
Režie: Nando Cicero
Hrají: Antonio Sabato, Klaus Kinski, José Calvo, Cristina Galbó, Franco Leo, Linda Sini, Claudia Rivelli
Hudba: Carlos Pes
Itálie / Španělsko 1969