Horší je to, jako v těchhle béčkách obvykle, s klaďáky. Hlavní hrdina Bill, jehož jméno zná každý a proto je jako nejrychlejší střelec pronásledován (protože nikdo jiný na celém Západě se přece nejmenuje Bill) je hrán francouzským hercem Jacquesem Berthierem. Ten je jednak velmi toporný, jednak velmi nezajímavý. Jeho dějová linka je pak tak trochu opsána z Peckova filmu Pistolník. Bill si vzal vdovu s dítětem, jenže vdova odmítá násilí a přesvědčuje Billa, aby pověsil kolt na hřebík.
Film jinak jede podle klišé, ale ne špatně, občas logicky škobrtne, ale pokud je na scéně Lorenzon, dá se na to dívat dobře. Jinak jsou herci vesměs neznámí, akorát v miniroli barové zpěvačky se mihne začínající Erika Blanc - ani jsem ji nepoznal, nesoustředil jsem se na ni. Nebo je to dáno tím, že jsem se koukal z originální VHS, nevím. Hlavní hrdinka je nehezká s umělou pihou nad ústy a otravná, dítě ještě víc, ale není v tom moc.
Závěr pak přináší docela zajímavé dilema, kdy hrdina má buď na výběr postavit se padouchům s koltem, nebo potupně prchnout z města. Problém ale je, že ve městě nikdo zbraně nemá a hrdinovu vlastní jeho žena schovala. Bohužel, konečné rozřešení je strašně rychlé a tupé.
Hudba je asi nepůvodní, zněla mi povědomě, možná už předtím někde zazněla. Točilo se v Itálii, ale naštěstí ještě ne v pískovnách, kde Mauri točil většinu svých sedmdesátkových levnowesternů, stejně tak tu nemáme žádné scény vystříhané ze starších filmů. Celkově shrnuto, Colorado Charlie neurazí, ale rozhodně to není nic zásadního, bez čeho by se člověk neobešel. 6/10
a.k.a. Un meticcio chiamato Cimitero
Režie: Roberto Mauri
Hrají: Jacques Berthier, Livio Lorenzon, Brunella Bovo, Andrea Aureli, Luigi Ciavarro, Alfredo Rizzo, Erika Blanc, Alberto Cevenini, Mimmo Poli, Gladys Richener, Luigi Batzella
Hudba: Gioacchino Angelo
Itálie 1965
Žádné komentáře:
Okomentovat