Začínáme další, ani už nepočítám kolikátý, hororový speciál... Tak snad letos víc než 6 filmů.
DRACULA A.D. 1972 (1972)
První pokus přesunout Drákulu do dvacátého století nedopadl zase tak strašně, jak jsem se bál. Je to především díky tomu, že po několika dílech, kde zářil pouze a výhradně Lee, se vrátil i Peter Cushing do role Van Helsinga. Tedy, do rolí dvou Van Helsingů. A ani jeden se nejmenuje Abraham.
Začínáme v roce 1872, kde zničehonic sledujeme bitku mezi Drákulou a Lawrencem Van Helsingem. V londýnském Hyde Parku. Na jedoucím kočáře. Drákula je probodnut loukotí jednoho z kol, Van Helsing záhy umírá na následky zranění. Přijíždí neznámá postava, která ukradne Drákulův prsten a sebere část jeho ostatků do lahvičky. Během titulků už se přesouváme o sto let dopředu, a přestože je nám slíbeno, že v hlavních rolích hrají Christopher Lee a Peter Cushing, docela dlouho strávíme na jakési oslavě s hipíky, rockovou skupinou a párečkem nepříliš zdařile píchajícím pod klavírem. Člověk má spíš pocit, že se ocitl v nějakém italském giallu. Po nějaké chvilce se ukáže, že hipísačka s nejdivněji ostříhanými vlasy je vnučkou profesora Lorrimera Van Helsinga, vnuka toho z prologu. Také ho hraje Peter Cushing, ale zatím se objeví jen krátce. Partička pod vedením záhadného Johnnyho Alucarda se totiž ve zrušeném kostele na předměstí rozhodně provést satanský obřad! A ukáže se, že Johnny měl úplně jiné plány, když se během obřadu vytasí s lahvičkou s Drákulovými ostatky a jeho prstenem, a následně Drákulu přivede zpět k životu.
S Bramem Stokerem to nemá společného nic. Partička hipíků je poměrně nesympatická. Lee je opět jen hostující hvězdou. Přesto film docela baví a hodinka a půl uteče jako voda. I přes nesympatičnost hipíků to aspoň nejsou taková dřeva jako herci ze Scars of Dracula, Christopher Neame je docela fajn hnusák a Stephanie Beacham jako Jessica má sice divný účes, ale jinak je celkem v pohodě. Kameru ovšem opět zajímá především její vyvinuté poprsí, navíc v roce 1972 je možné mít ho pod šaty bez podprsenky. Kromě ní tu ještě máme začínající hvězdičku Hammerovských filmů a pozdější bondgirl Caroline Munro, ovšem jen v menší roli.
Kdo film zejména ve druhé polovině ovšem ovládne je jednoznačně Peter Cushing. Sice zestárlý, ale pořád naprosto skvěle hrající, zapálený a strhující všechnu pozornost na sebe. Je fajn, že se vrátil, bohužel jen na tři poslední filmy, v nichž mu nebylo zrovna dopřáno zahrát si s Leem společně. Lee tu, jak jsem psal, jen hostuje. Ale zanechá větší a zapamatovatelnější dojem než většina ostatního obsazení.
Co je velké mínus, je hudba. Zní jako z československé soudobé kriminálky a zejména k upírským scénám se vůbec nehodí. Jasně, k hipíkům se zase nehodily smyčce Jamese Bernarda, ale poslouchat funkové rytmy a dechy při souboji člověka s upírem, kde se šermuje křížky a stříbrnými dýkami? To je přece nesmysl. Ale jinak docela příjemné překvapení. 7/10
a.k.a. Drákula roku 72
Režie: Alan Gibson
Hrají: Christopher Lee, Peter Cushing, Stephanie Beacham, Christopher Neame, Michael Coles, Caroline Munro
Hudba: Mike Vickers
Velká Británie 1972
Žádné komentáře:
Okomentovat