Tradičně dávám do spagvemberu aspoň jednoho Steffena, kterého jsem ještě neviděl, což při počtu nějakých 25 spaghetti westernů s ním není zase tak těžké. 8 filmů mi ještě zbývá, takže osm let mám ještě co dohánět. Tenhle film patří mezi ty nejranější steffenovky, a člověk už tak nějak ví, co čekat - Tondu s malým kloboukem, hodně pěstních bitek, pomstu až za hrob, trochu romantiky a samozřejmě klasický trik se skočením na zem a válením sudů těsně před odstřelením padoucha. Také stojí za povšimnutí poměr mezi padouchy odstřelenými, a padouchy, kteří padnou tak, že se při rvačce na něco nabodnou.
Začátek je klasická zívačka, pak se to docela ale rozjede. Jenže následných cca čtyřicet minut pokrývá nějakých dvacet let, takže jsou nabité dějem. Pak ale bandité pod vedením Sancha začnou plánovat přepadení banky v malém městečku, aděj hodně zpomalí, začnou se budovat charaktery a vztahy... a už je pozdě. Oživí to pak závěrečná čtvrthodina, ta je docela dobrá.
Herci tu hrají to, co vždycky, Steffen je toporný, Sancho přehrává a střílí bez míření, Montes se usmívá, Nusciak se mračí, Conversi se šklebí, Martín je zbabělá svině. Jediné, co je zajímavější, je námět s hledáním ztraceného syna, kterého ale zloduch převychoval k obrazu svému. To určitě obšlehli z nějaké antické tragédie. De Masiho hudba je tradiční a moc nezaujme. Zkrátka, na jedno zkouknutí, proč ne, ale asi si brzo tenhle film pamatovat nebudu. 6/10
a.k.a. Seven Dollars on the Red, Seven Dollars to Kill
Režie: Alberto Cardone
Hrají: Anthony Steffen, Fernando Sancho, Roberto Miali, Loredana Nusciak, Carla Calo, Elisa Montes, Spartaco Conversi, Franco Fantasia, José Manuel Martín, Fortunato Arena, Gino Marturano, Silvana Bacci
Hudba: Francesco de Masi
Itálie / Španělsko 1966
Žádné komentáře:
Okomentovat