čtvrtek 17. září 2020

LAURA GEMSER (1950)


Italské žánrovky jsou jako cibule. Tím chci říct, že mají vrstvy. Nahoře jsou filmy, které jsou poměrně přístupné běžnému publiku - i přes značnou násilnost mají nesporné umělecké kvality, nebo jde o širokému publiku přístupné komedie. Postupně se přes čím dál obskurnější a obskurnější filmy plné čím dál odpudivějšího násilí a necenzurované erotiky dostanete až k filmům, které jsou už jen o šokujícím sexu a šokujícím násilí. A jednou z jejich největších hvězd je právě Laura Gemser.

Laura se narodila na Jávě v Indonésii původem nizozemským rodičům 5. října roku 1950. V dětství se její rodina musela z Indonésie přestěhovat zpět do Nizozemí. Mladá Laura se stala modelkou napřed v Nizozemí, poté se dostala do Itálie, kde si ji všimli i filmoví producenti a nabídli jí roli.

V roce 1974 si zahrála v erotickém filmu Amore libero. O rok později si zahrála vedlejší roli ve druhém dílu francouzské erotické série Emmanuelle se Sylvií Kristel v hlavní roli. Netrvalo dlouho a lační italští tvůrci spustili paralelní sérii o černé Emanuelle s jedním m, kterou ztvárnila právě Laura. Přitom druhý díl obsahoval jinou herečku, Laura se však dala, kromě novomanžela Gabriele Tintiho, dohromady i s režisérem Joe d'Amatem, který se pustil do exploatační série, kde fotoreportérka Emanuelle procestuje celý svět (jeden díl se tak přímo jmenuje), setkává se s kanibaly, pornografy, sektáři, obchodníky s bílým masem, v osmdesátých let pod vedením pro změnu jiného mistra trashe Bruno Matteie se dvakrát dostala do vězení. Jednou dokonce byla jeptiškou!

Sérii samozřejmě nedělal jen Joe d'Amato, ale většinu dílů vytvořil právě on, přestože první vznikl pod taktovkou jiného sračkera Bitta Albertiniho. Do série tak neoficiálně zasáhl i Felliniho scenárista Brunello Rondi filmem Velluto nero (1976), Giuseppe Vari filmem Suor Emanuelle (1977, to je ten z kláštera), no a samozřejmě se Laura nesvlékala jen jako Emanuelle. Avšak i když byl film pojmenován jinak (třeba Eva Nera, 1976), na mezinárodní trh se film dostal prakticky pravidelně s titulem Emanuelle. Ostatně už v prvním filmu se tak snažili říkat i titulní představitelce.

Mezi významné filmy ze série patří třeba Emanuelle in America (1977), proslulý scénou se snuff filmem a zoofilní scénou s koněm, Emanuelle Around the World (1977), kde si další obvyklý spoluherec George Eastman zahrál jakéhosi sexuálního guru, pravděpodobně odháčkovávajícího své svěřenky, Emanuelle and the Last Cannibals (1977), kde název mluví za vše. Dále točila i erotické komedie (uvedené třeba jako Emanuelle in the Country) a točila i v Řecku, kde vznikly filmy jako Emanuelle - Queen of Sados (1980) nebo Divine Camp (1982), kde si guru sexuální sekty zahrála sama. Každý film zneužíval jiné populární téma, přičemž vždy převažovala erotika nad vším ostatním. Do mnohých filmů byly přistříhávány hardcore záběry, ovšem s dubléry, Laura i mnohé softcore scény odmítala sehrát, což režisérům nevadilo, prostě strčili před kameru dublérku.

Osmdesátá léta třicetileté herečce přinesla nové možnosti. Chvíli to vypadalo, že by mohla prorazit ve významnějších amerických filmech. Ostří Bushidova meče (1981) ale nijak diváky nezaujalo, a ač si pro film Love is Forever (1983), kde si zahrála s Michaelem Landonem, dokonce změnila jméno na Moira Chen, ani tady se to nepovedlo. Kromě své běžné Emanuelly ale Laura v této době hrála i v několika dobrodružných filmech, avšak opět nevalné kvality. Nejvíce se tak z její filmografie vyjímají Dva poldové s Budem Spencerem a Terencem Hillem.

Od roku 1976 byla Laura manželkou herce Gabriele Tintiho, který si zahrál ve valné většině jejích filmů. Údajně kvůli své žárlivosti na mnohé Lauřiny partnery. Ovšem Laura svého muže velice milovala, a také se po jeho smrti v roce 1991 ze světa filmu nadobro stáhla. Podle některých drbů se v pozdějších letech údajně stala životní partnerkou George Eastmana, avšak nikde jsem tuto informaci nenašel potvrzenou. Dodnes tak pravděpodobně žije v ústraní v Itálii a pravděpodobně už jen vzpomíná na svou dávnou slávu.


Filmy:
1975 - Emanuelle nera
1976 - Emanuella: Reportér z Orientu
1977 - Dva poldové
1978 - La via della prostituzione
1982 - Nájezdníci zbloudilého pozlátka
1982 - Ator, pán ohně

1 komentář:

  1. Sice se v tom akorát mihne, a ještě k tomu oblečená, ale už jenom proto, že je tam ve společnosti Orsona Wellese (Občan Tepepa), ještě stojí za zmínku Pouť zatracených Stuarta Rosenberga ze 76. roku.

    OdpovědětVymazat