Podle mě, i po sto desátém zhlédnutí, ta vůbec nejlepší komedie se Spencerem a Hillem. Dvě hodinky utečou jako voda a u většiny scén se pokaždé zasměju, i když už jsem to viděl tolikrát. A legendárními scénkami je tenhle film natřískaný. Počínaje trojitou demolicí auta, psychiatry, pokusem o přepadení končícím na policejní stanici, přes pohovor u taťky McBridea, policejní výcvik, vagabundy v baru... Vlastně bych tu mohl přepsat celý scénář, věechno by stálo za zmínku. Spencer a Hill jsou ve formě, prostředí Miami jim zjevně tak učarovalo, že v něm natočili dalších několik filmů, ať už spolu, nebo každý zvlášť. Akcí se sice šetří, ale pro veškerou tu srandu to vlastně nevadí. A když už na tu akci dojde, stojí za to. Zvláště závěrečná bitka je opravdu dlouhá a propracovaná. Zajímavostí je obsazení Laury Gemser, pro niž je tohle snad její jediný film, kde se vůbec nesvlékla (což samozřejmě nevadí). Jinak padouši jsou klasičtí (Catenacci, Pizzuti, Ruffini a dalších nějakých třicet kaskadérů, tady snad jsou vážně úplně všichni). Hudba je taky skvělá, už úvodní skladba mi přivodí úsměv na tváři. Barboniho filmy se Spencerem a Hillem sice jsou povětšinou lepší než ostatní, ale ze společných tenhle hraje prim. 9/10
PS. Nutností je dabing ČT se Skopalem a Schánilcem. Je to i na youtube, ta správná verze se jmenuje Dva poldové.
 |
| Všimněte si, že modelka v pozadí má v puse dudlík. |
Režie: Enzo Barboni
Hrají: Terence Hill, Bud Spencer, David Huddleston, Laura Gemser, Luciano Catenacci, April Clough, Jill Flanter, Riccardo Pizzuti, Claudio Ruffini, Giancarlo Bastianoni, Roberto Messina, Luciano Rossi, Ezio Marano, Luigi Caselatto, Roberto Dell'Acqua, Ottaviano Dell'Acqua, Fortunato Arena, Osiride Pevarello, Rocco Lerro
Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Itálie 1977
Žádné komentáře:
Okomentovat