PIU FORTE, RAGAZZI! (1972)

Když mám v sobě pár panáků... těžko se to vysvětluje, ale začnu bejt nesmrtelnej!
Zkusil jsem to dneska napsat jako obvykle, ale zjistil jsem, že každá věta popírá tu předchozí. Tak mě napadlo udělat dneska recenzi jako fiktivní dialog. Schválně jestli to bude ke čtení.

A: Tak co si o tom myslíš?
B: No já nevim.
(To jsem moh i vynechat.)
A: Bylo to takový zmatený.
B: Evidentně z toho leccos vystříhali. Třeba některý scény s tím dědkem...
A: Cyril Cusack.

B: To je on. Tak ty byly tenkrát v televizi určitě delší.
A: Jo a ta rvačka na konci byla tuším taky zkrácená.
B: No, tak tahle verze měla 90 minut, německá má 100, a prej existuje i dvouhodinová.
A: To by mě zajímalo, leccos by určitě dávalo větší smysl. Hlavně konec. Zhruba těch 70 minut bylo poněkud zběsilejch, ale v pohodě, ale ten konec byl tak chaotickej...
B: Jo, to jsem nepochopil. Ale začátek byl prima.
A: Ani to ale nebyla moc komedie.
B: Ne, spíš takovej akčně dobrodružnej film. Ale hodně odlehčenej.

A: I když některý scény byly docela drsný.
B: To jo. Hlavně když se objevil Antoine St. John. Ten hraje vždycky všude naprostýho hajzla. Ale jinak byli padouši klasika. Pizzuti zase v akci.
A: Dokonce zase plival zuby. Jenom ne tak groteskově.

B: Ta džungle byla fajn prostředí. A hlavně, Spencer a Hill tady byli v nejlepší formě. Snad nejvíc tu fungujou jako dvojka.

A: No, nejsem si jistej, až na pár filmů jim to dohromady šlapalo všude. Ale bylo fajn, že se nezdržovalo tím, že je potřeba je seznámit, nebo nějak dostat k sobě.
B: No, tak zrovna v Sudý a lichý se spojili snad až v půlce, nebo v Boot Hillu se Spencer dokonce objeví poprvé až někdy v půlce...
A: Boot Hill byl taky hrozně sestříhanej. Ten Colizzi měl na tohle smůlu.
B: Ten ale nedává už smysl skoro vůbec. Ale stejně ho mám takovým zvláštním způsobem vlastně rád. Viděl jsem ho asi pětkrát, narozdíl od jinejch spaghetti westernů, který se mi celkově snad i líbily víc.

A: No, vidíš. Budeme v tomhle opakování spencer-hillovek koukat i na jejich westerny?
B: Možná na Malýho unavenýho Joe, ale nechal bych je na příště. Natočili až moc filmů a já nemám zase tolik času. Navíc tam mám i věci, co jsem ještě neviděl. Každopádně zpátky ke Dvěma machrům mezi nebem a peklem.

A: Muzika byla ještě hodně fajn, oproti tomu pozdějšímu disku.
B: Jo, De Angelisové šli holt s dobou. Ale tady to bylo ještě hodně v pohodě. Což se ovšem nedá říct o tý verzi písně Flying through the air z alba Greatest Hits.
A: Ta je strašná. Ale muzika nemuzika, bylo to celý na konci zmatený. Nakonec z toho moc dobrej pocit nemám.
B: Já jako vždycky. Chvílema super, chvílema nuda. Já bych dal 6 a půl, co ty?
A: jo, tak nějak.
Takže 6,5/10.

a.k.a. Dva machři mezi nebem a peklem, All the Way, Boys!
Režie: Giuseppe Colizzi
Hrají: Terence Hill, Bud Spencer, Cyril Cusack, Reinhard Kolldehoff, Antoine St. John, Riccardo Pizzuti, Marcello Verziera
Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Itálie 1972