Herec, kterého by nikdo neoznačil za skutečnou hvězdu, jeho jméno si asi málokdo pamatuje, tvář možná víc, pohled na jeho filmografii je ale ohromující - jedna klasika vedle druhé.
Balsam sám hrál ve většině případů vedlejší role, nejvíce různých šéfů, policistů, gangsterů, k čemuž ho předurčovala podsaditá postava a pleš.
Narodil se v Bronxu 4. listopadu 1919 v židovské rodině. V mládí se živil různě, jako prodavač čí jako číšník, než na samém počátku Druhé světové války začal hrát. Poté byl odveden a sloužil u letectva, nicméně po skončení války v hraní pokračoval. V roce 1947 studoval ve slavném Actors Studio pod vedením
Elii Kazana a
Lee Strasberga.
Ve filmu se poprvé objevil v roce 1954 pod režií
Elii Kazana v dramatu
V přístavu, v němž ztvárnil policejního inspektora. V 50. letech hrál převážně v televizi, ale velkou příležitost dostal roku 1957 coby porotce č. 1 ve slavném dramatu
Dvanáct rozhněvaných mužů. Následně se dá říct, že hrál především v hitech - coby detektiv Arbogast v
Hitchcockově Psychu, vedle
Audrey Hepburnové ve
Snídani u Tiffanyho, s
Paulem Newmanem hrál ředitele přepravní společnosti Mendeze ve westernu
Hombre, s
Gregorym Peckem a
Robertem Mitchumem si zahrál v thrilleru
Mys hrůzy - a stejně jako oni si zahrál i v remaku z roku 1991, roku 1970 se objevil ve válečných filmech jako
Tora! Tora! Tora! a
Hlava 22 a ve westernu
Malý velký muž coby jednooký, jednoruký jednouchý a jednonohý šarlatán Meriwether. Za vedlejší roli ve filmu
Tisíc klaunů (1965) získal Oscara.
V italském filmu se poprvé objevil už roku 1960 ve válečném dramatu
Všichni domů, ale v 70. letech se v tamější kinematografii začal objevovat takřka pravidelně. Odstartoval to film
Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, v němž skvěle ztvárnil hlavní roli vedle
Franca Nera. Následně se objevil v mnoha kriminálních filmech a gangsterkách, vedle
Terence Hilla v dramatu
Pravda a lež (1972), s
Tomasem Milianem si zahrál mafiánského bosse ve filmu
Il consigliori (1973), do westernově-komediálního žánru se podíval opět vedle
Franca Nera ve
Vůni cibule (1975), s
Yulem Brynnerem a
Barbarou Bouchet si zahrál v
Margheritiho Běsnění smrti (1976), u
Fernanda di Lea, spolu s
Claudiem Cassinellim a opět
Barbarou Bouchet se objevil v
Diamanti sporchi di sangue (1977), s
Giulianem Gemmou v
Bankovním kontu s výstrahou (1980). Asi nejčastěji zde hrál s
Francem Nerem, připomeňme ještě film
Salamandr (1981), americko-italskou koprodukci. Objevil se i v seriálu
Chobotnice.
Zatímco se stal
Balsam populárním v Itálii, stíhal objevovat se v mnoha dalších filmech i v rodných Státech. Sehrál vedlejší roli v adaptaci
Vraždy v Orient Expresu, kde si zahrál i
Sean Connery, s nímž se
Balsam už předtím objevil v
Lumetových Andersonových nahrávkách (1971) a později v dobrodružném dramatu
Kuba (1979). S
Charlesem Bronsonem si zahrál v
Sicilských nešporech (1973),
Operaci Blesk (1976) či
Přání smrti 3 (1985). Ztvárnil jednoho ze čtyř únosců vlaku metra ve vynikajícím thrilleru
Přepadení vlaku z Pelhamu (1974) i jednoho z novinářů vedle
Roberta Redforda a
Dustina Hoffmana ve
Všech prezidentových mužích (1976).
S přibývajícím věkem ubývalo příležitostí ve filmu a
Balsam se orientoval spíše na televizi. Z úspěšnějších filmů osmdesátých let můžeme jmenovat asi hlavně akční
Delta Force s
Chuckem Norrisem a
Lee Marvinem.
Balsam byl třikrát ženatý, z toho jednou s herečkou
Joyce Van Pattenovou (1957-1962), s níž měl dceru herečku
Talii Balsamovou, se svou třetí ženou
Irene Miller pak byl od roku 1963 až do své smrti roku 1996. Zajímavé rovněž je, že byl tchánem
George Clooneyho. Zemřel 13. února 1996 na dovolené v Římě na infarkt.
Žádné komentáře:
Okomentovat