Parný letní den. Parta kluků šmíruje dvě postarší prostitutky, tajně kouří a vůbec si hrají na dospělé. Mezitím podivná žena vyhrabe dětskou kostru a zapíchává špendlíky do malých figurek...
Zatímco většina giall se odehrává v moderních velkoměstech, tento film se zcela ojediněle odehrává v menším městě na zaostalém italském jihu, kde mají stále velikou sílu tradice a pověry. Nebýt dálnice na začátku filmu, člověk by si mohl myslet, že se film odehrává tak o sto let dříve. Velkou roli hraje nejen církev, jakožto dokonce jedna z modernějších sil, ale i pohanské pověry, za městem žije proslulý mág a jeho šílená družka. A najednou i zde dochází k sérii vražd - nikoli krásných žen, ale malých chlapců. Rozbíhá se vyšetřování, kterému překáží falešné stopy i omezenost místních...
Fulcimu se povedla jedna zásadní věc - udržet zajímavost filmu i napětí přesto, že film vlastně nemá centrální postavu, kolem které by se točil. V první polovině vyšetřování vede prokurátor a místní starý zkušený strážmistr, ve druhé to převezme novinář v podání
Tomase Miliana. Do toho všeho tu máme docela dost výrazných postav, které s vraždami mohou a nemusejí mít něco společného, ať už jde o bláznivou čarodějku v podání
Florindy Bolkan, sexy znuděnou bývalou feťačku
Barbaru Bouchet, kněze
Marca Porela, čaroděje
Georgese Wilsona či zvláštní ženu se zvláštní dcerou
Irene Papas. A krom toho tu máme místního blázna a šmíráka a rodiny zabitých chlapců, které žádají krev za krev.
Bohužel jsem viděl nějaké video, ve kterém mi bylo prozrazeno, kdo je vrahem. Nicméně film se mi dost líbil i bez toho. Přišlo mi zvláštní, na koho to
Fulci celou dobu poukazuje jako na jeho podezřelého č. 1, ale budiž, bylo by to skutečně neotřelé. Scéna s pomstou fotříků na bezbranné postavě mě tolik neuchvátila jako jiné. Zdála se mi nepřehledná (až do konce jsem si nebyl jistý, kolik jich tam vlastně je) a příliš stylizovaná a pomalá, takový vzteklý fotřík by se na ni spíš vrhnul a všichni by ji zasypali ranami, tady si každý prakticky jednou bouchne. Aspoň tu
Fulci mohl převést svoje oblíbené gore efekty. Vyvrcholení scény s ignorancí rodin jedoucích na dovolenou je ale dokonalé. Až zhruba do posledních cca sedmi minut se mi film skutečně dost líbil. Bohužel pak přišel závěr, který mi přišel postavený hodně hodně na hlavu. Motivace vraha mě vysloveně zklamala a jeho konec rovněž. Veliká, veliká škoda.
Herci mají poměrně málo prostoru, i tak mnozí zanechají silný dojem.
Tomas Milian moc příležitost předvést se nemá,
Barbara Bouchet tu skutečně uhrane - nejen svojí první scénou, kde úplně nahá svádí malého chlapce.
Florinda Bolkan hraje dobře, snad jen scéna s epilepsií byla až příliš přehrávaná, byť možná mě taky rozčiloval špatně sedící dabing. U ostatních byly fajn civilní výkony, prostředí působilo silně autenticky. Fakt škoda toho konce, málem bych to označil za nejlepší giallo vůbec. Takhle to má jenom silně blízko.
8/10
a.k.a. Muka neviňátek, Don't Torture a Duckling
Režie: Lucio Fulci
Hrají: Florinda Bolkan, Barbara Bouchet, Tomas Milian, Irene Papas, Marc Porel, Georges Wilson, Antonello Campodifiori, Virgilio Gazzolo, Andrea Aureli, Linda Sini, Franco Balducci
Hudba: Riz Ortolani
Itálie 1972
To je divný, u scény čarodějka vs. fotřík mi to přišlo přehledné (SPOILER tři fotři + nějaký pomocník SPOILER). Navíc ta scéna byla neuvěřitelně napínavá - přál jsem si, aby to dopadlo jinak, i když jsem vděl, že jinak to dopadnou nemůže. U závěru víš co mi vadilo a líbilo, ale chtěl bych se vrátit k SPOILER bitce - byla to taková kasická italská (aneb čím víc plácnutí, tím lépe), ale byl jsem u ní zase neskutečně napjatej- nebyl jsem si jistej jestli vrah nevyhraje SPOILER. A díky tomu, že jsem nedostal žádné spoilery, jsem si užil jak pátrání po vrahovy, tak závěrečné SPOILER falešných stop SPOILER. Jinak ve všem ostatním souhlas a výborná recenze.
OdpovědětVymazatP. S. Když si jen tak vzpomenu na naše hlasování, tak se přiznám, že díky tomuhle filmu jsem chtěl Bouchet upřednosnit díky tomu, že a) má zrzavé vlasy, b) neskutečně uhrane a c) byla mi neskutečně sympatická :).
P. S. 2 Ad Bouchet - kromě ní vlastně (pro mě jediné) sympatické postavy byly Millian, starý polda a státní zástupce. Musím Fulcimu (kromě jiných věcí na tomhle filmu - fakt se divím, že nedostával lepší scénáře) vyseknout poklonu za to, jak znázornil vesnici zastavenou v čase (zde myšleno v negativním slova smyslu)
P. S. 3 Heč u mě viděno na Cinemaxu v originále s čekými titulky :).
Jinak, viděl jsi Perfect Blue:)? (jo, jsem otravný, ale neskutečně mě zajímá, co bys o takovým filmu napsal). Pokud opakovaná otázka vadí, přestanu se klidně ptát...
OdpovědětVymazatJá právě tenhle film bohužel měl vyspoilovaný, protože někde jsem viděl ten pád ze skály a leckdo se rozepsal o umlácení na hřbitově v recenzích apod. Takže mě ta scéna moc nenapínala, když jsem věděl, jak dopadne, což neznamená, že na mě nezapůsobila. Ale bylo to moc statické a až do konce scény jsem fakt nevěděl, že jsou tam ti chlapi čtyři.
OdpovědětVymazatJako, po tomhle filmu jsem si několik dalších sehnal jenom proto, že v nich hraje Bouchetová. Včetně třeba obskurního řeckého gialla To Agistri - třeba to bude nuda, ale Barbara v tom vypadá ještě líp než tady :D https://www.youtube.com/watch?v=DV__IdcKZXA
Já ten film viděl taky v originále, i když ne na Cinemaxu. Český dabing snad ani neexistuje. Ten nesedící je italský - zvláště když postavy řvou, je hodně vidět nesoulad mezi jazykem, v kterém hrál herec / herečka a jazykem dabingu, tedy italštinou. Vypadá to, že Florinda Bolkan hrála v angličtině. Jinak předpokládám, že titulky z Cinemaxu byly kvalitnější než ty amatérské, překládané do slovenštiny z odposlechu a pak přeložené bůhvíproč do češtiny.
Promiň, ten večer, co jsem to napůl slíbil, jsem se začetl do pdf skenu vynikající knihy o Mariovi Bavovi Blood and Black Lace, takže jsem se k filmu nedostal. A teď jsem sice ve vou dnech viděl šest filmů za sebou, když byl ten svátek, ale snažil jsem se udělat si takovej maraton poliziesco-giallo-spaghetti, vydržel jsem dvě kola, z toho jednou jsem místo westernu dal zase poliziesco, protože jsem zrovna na disku neměl žádný, na který bych měl chuť se podívat :D A na Japonsko zase nedošlo. Ale já se k tomu nějak dokopu, neboj :D
V pohod, věřím ti:). A musím uznat, že ten sken tý knihy je dost dobrá omluva:).
OdpovědětVymazatOprava - ta kniha o Bavovi se jmenuje All the Colors of the Dark, což je samozřejmě název filmu Sergia Martina. Zvláštní. Blood and Black Lace se jmenuje kniha o giallu obecně. Nechápu, kdo ty názvy vybíral. No, vzhledem k tomu, že u nás se Tenkrát na Západě jmenuje kniha převážně o Vinnetouovi a Gojkovi... Lépe pomlčet.
OdpovědětVymazatJá zástávám názor, že knihy o některých žánrech píšou a vydávají amatéři (ne vždy samozřejmě) - je to jen spíše pocit, ale ty některé důkazy o jejich činnostech tomu nasvědčují...
OdpovědětVymazatP. S. Na Sad Hill pěknej článek o filmovým marathonu (škoda, že se nedostanou recenze na ty filmy na Oik´s blog - teda alesoň předpokládám a rozhodně bych to pochopil). Jenom mám otázku - takže bys mi doporučil Suspicious death of a minor?
Tak ona ta kniha je výborně udělaná (nějakých 1000 stran, rozbor každýho filmu, na kterým Bava dělal, spousta informací, dokonce předmluva od Martina Scorseseho!), jenom ten název je zavádějící.
VymazatAle jo, dojde na ně na všechny, tam jsem je vzal jen tak zběžně, tady bude víc čtení o všech. Akorát to bude docela chvilku trvat. Po poměrně hubeným létě, kdy jsem dokonce rozepsal omluvnej článek, že fakt nemám na blog čas, jsem teď měl cca měsíc, kdy jsem ten čas měl, takže mám zásobu na hubený časy ;)
A jo, koukni na to. Je to trochu nevyvážený mezi tragickejma a komickejma momentama, který k sobě moc neseděj, ale Cassinelli tam řádí podobně jako později Belmondo v Policajtovi nebo rošťákovi. Mimochodem tam píšu, že se mi nelíbí hudba - prakticky mluvím jenom o tom lážo plážo veselém tématu. Zbytek je hodně fajn, i když silně připomíná soundtrack k Tmavě červené od Goblinů ;)