sobota 31. května 2014
úterý 27. května 2014
čtvrtek 22. května 2014
MUŽ PROTI MUŽI DVD...?
Tak o tom, že tady vycházejí filmy i v takové podobě, jsem vůbec neměl tušení. Časopis Extra PC vydává jako přílohu DVD, na kterých se poslední dobou objevují i filmy. Ovšem nikoli v DVD formátu, ale v AVI! A v dubnu takto vyšel i Muž proti muži s Van Cleefem. Takže už se dá v ČR sehnat i oficiálně, ovšem kvalita vydání je poněkud diskutabilní. Více zde.
Jinak má to vůbec ve světě obdobu? Vychází někde filmy i takhle? A je tohle vůbec legální?
Jinak má to vůbec ve světě obdobu? Vychází někde filmy i takhle? A je tohle vůbec legální?
středa 21. května 2014
středa 14. května 2014
OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 14
Ten úvodní výstřel je geniální nápad. A schválně si zkuste dívat se na to z kteréhokoli místa v místnosti - vždycky míří na vás!
neděle 11. května 2014
sobota 10. května 2014
LA BESTIA UCCIDE A SANGUE FREDDO (1971)
Toto shrnutí není k dispozici. Příspěvek zobrazíte kliknutím
sem.
Štítky:
1970's,
FERNANDO DI LEO,
FILM RECENZE,
GIALLO,
ITÁLIE,
KLAUS KINSKI,
ROSALBA NERI
CASA D'APPUNTAMENTO (1972)
Céčkové giallo, které zaujme snad jen zajímavě (i když trochu směšně) natočenými vraždami (a veselým anglickým názvem). Jinak je to nuda o ničem. Magorskej zloděj Pietro Martellanza si chce užít v bordelu, nicméně děvka Barbara Bouchet ho naštve tak, že ji zmlátí. Záhy je nalezena umlácena, tudíž podezřelý je jasný. Ač je usvědčen a odsouzen k smrti, trvá na své nevině a v soudní síni všechny svědky prokleje. Před popravou (nejspíš gilotinou) se mu sice podaří utéct, jenže na útěku se nešťastnou náhodou vybourá a stejně přijde o hlavu :) Brzy ovšem začnou záhadně umírat i prokletí svědci, jako by se skutečně zloděj vrátil z hrobu mstít...
Děj by mohl být zajímavý, jenže neustále je protahován, především scénami s patologem, jeho dcerou a jeho asistentem, který se o onu dceru uchází. Zvláště ten asistent mi tak pil krev, že jsem podezíral právě jeho. Na druhou stranu, patologa aspoň hraje Howard Vernon, který je v roli roztržitého lékaře pitvajícího Martellovo oko naprosto rozkošný.
Obsazení se celkově docela povedlo. Slečny vesměs pěkné (kromě Barbary Bouchet třeba i Rosalba Neri, která si dokonce i zazpívá), nahoty tu sice není až tolik, ale zjistíme, že na začátku 70. let ve Francii zřejmě spodní prádlo nebylo v módě. Anita Ekberg je tu (a psána jako hlavní role) hlavně kvůli svému kultovnímu statutu, zajímavý je ale představitel detektiva, protože ho hraje dvojník Humphrey Bogarta (Robert Sacchi)! Samozřejmě že ničím víc než vzhledem se Humphreymu blížit nemůže, ale v jedné scéně na začátku dokonce působil, jako by to byl opravdu Humphrey. Jinak opravdu hlavní roli tu asi nemá nikdo, což mi tady asi ale vadilo.
Co se týče těch vražd, je tu pár poměrně směšných gore efektů (sekání hlav, pitvání oka), zajímavé je, že onen akt je vždy v několika sekvencích za sebou, pokaždé v jiném zabarvení. Je tu i pár erotických scén, ale ty jsou taky nudné a poněkud křečovité. Co se týče hudby, teď jsem si ji nemohl ani vybavit, když jsem kouknul na jméno skladatele, tak už se mi rozsvítilo. Složil ji Bruno Nicolai, není špatná, ale mám pocit, že už jsem ji někde slyšel (u Martina?). Celkově je to prostě špatný a nedoporučuju to. Zmatek, nuda a zase nuda, to jsou moje pocity. 4/10
a.k.a. French Sex Murders, The Bogey Man and the French Murders
Režie: Ferdinando Merighi
Hrají: Anita Ekberg, Barbara Bouchet, Rosalba Neri, Evelyne Kraft, Howard Vernon, Robert Sacchi, Pietro Martellanza, Renato Romano, Gordon Mitchell
Hudba: Bruno Nicolai
Produkce: Variety Distribution
Itálie / Francie 1972
Děj by mohl být zajímavý, jenže neustále je protahován, především scénami s patologem, jeho dcerou a jeho asistentem, který se o onu dceru uchází. Zvláště ten asistent mi tak pil krev, že jsem podezíral právě jeho. Na druhou stranu, patologa aspoň hraje Howard Vernon, který je v roli roztržitého lékaře pitvajícího Martellovo oko naprosto rozkošný.
Obsazení se celkově docela povedlo. Slečny vesměs pěkné (kromě Barbary Bouchet třeba i Rosalba Neri, která si dokonce i zazpívá), nahoty tu sice není až tolik, ale zjistíme, že na začátku 70. let ve Francii zřejmě spodní prádlo nebylo v módě. Anita Ekberg je tu (a psána jako hlavní role) hlavně kvůli svému kultovnímu statutu, zajímavý je ale představitel detektiva, protože ho hraje dvojník Humphrey Bogarta (Robert Sacchi)! Samozřejmě že ničím víc než vzhledem se Humphreymu blížit nemůže, ale v jedné scéně na začátku dokonce působil, jako by to byl opravdu Humphrey. Jinak opravdu hlavní roli tu asi nemá nikdo, což mi tady asi ale vadilo.
Co se týče těch vražd, je tu pár poměrně směšných gore efektů (sekání hlav, pitvání oka), zajímavé je, že onen akt je vždy v několika sekvencích za sebou, pokaždé v jiném zabarvení. Je tu i pár erotických scén, ale ty jsou taky nudné a poněkud křečovité. Co se týče hudby, teď jsem si ji nemohl ani vybavit, když jsem kouknul na jméno skladatele, tak už se mi rozsvítilo. Složil ji Bruno Nicolai, není špatná, ale mám pocit, že už jsem ji někde slyšel (u Martina?). Celkově je to prostě špatný a nedoporučuju to. Zmatek, nuda a zase nuda, to jsou moje pocity. 4/10
a.k.a. French Sex Murders, The Bogey Man and the French Murders
Režie: Ferdinando Merighi
Hrají: Anita Ekberg, Barbara Bouchet, Rosalba Neri, Evelyne Kraft, Howard Vernon, Robert Sacchi, Pietro Martellanza, Renato Romano, Gordon Mitchell
Hudba: Bruno Nicolai
Produkce: Variety Distribution
Itálie / Francie 1972
Štítky:
1970's,
BARBARA BOUCHET,
BRUNO NICOLAI,
FILM RECENZE,
GIALLO,
GORDON MITCHELL,
ITÁLIE,
ROSALBA NERI
čtvrtek 8. května 2014
neděle 4. května 2014
ZNÁMÍ NEZNÁMÍ
Nějak jsem pozapomněl na další pozapomenuté tváře, které stojí za to si připomínat. V dobách němého filmu, když se ve westernovém žánru točily hlavně seriály s úžasnými kovboji, kteří vždy všechno vyřeší, byl jedním z těchto hrdinů herec Harry Carey. Toho jsem osobně viděl snad jenom v Červené řece, kde hrál vedlejší roli vedle Johna Wayna. A tento Harry Carey starší měl syna stejného jména, tj. Harry Carey jr. (1921 - 2012), který se rovněž stal hercem, byť zdaleka ne tak proslulým, jako byl jeho otec, přesto dnes známe spíše jeho. Od menších rolí ve filmech Johna Forda (Three Godfathers, Pátrači) se sice dostal vlastně jen k menším rolím v jiných filmech, často opět westernech, ať už po boku Johna Wayna, nebo v 90. letech v Tombstonu s Kurtem Russellem, nicméně objevil se i ve dvou italských westernových komediích, ze kterých si ho dneska pamatujeme asi nejvíc. V Malém unaveném Joe se objevil jako otec Terence Hilla a Buda Spencera, v Podivném dědictví si pak zahrál jednoho z Terencových strýčků, trošku pošahaného kazatele.
sobota 3. května 2014
LA NOTTE DEI SERPENTI (1970)
Čekal jsem něco trošku jiného, přesněji řečeno konvenčnějšího, tím spíš moje překvapení nebylo nepříjemné, právě naopak. Sice sám námět na mě zpočátku působil jako sociální drama ze Sicílie ve stylu Damianiho, Squitieriho a dalších, přesunuté do Ameriky, ale i typických westernových propriet se dočkáme. Zpočátku to tedy vypadá na film, ve kterém se policista snaží marně pátrat po zločinu ve vsi kontrolované mafií, kdy jsem si dokonce říkal, že Pistilli v roli onoho policisty bude snad dokonce na té dobré straně. Záhy se vyjasní, že to bude ještě jinak, ovšem ještě ne úplně jak jinak. Brzy se dostaneme mezi mexické bandity, kde se začne mluvit o revoluci - bál jsem se dalšího z angažovaných revolucionářských kvaziwesternů, ale naštěstí to bude úplně jinak. Peníze jsou víc než ideály, takže vůdce revolucionářů se klidně může kamarádit s velitelem rurales, zde fungujících spíše jako policie než jako vojsko, a dokonce víc než příbuzenské vazby. Takže příběh, jak se záhy ujasní, se točí kolem velkého dědictví, přičemž další příbuzní se rozhodnou odstranit univerzálního dědice.
Nečekané je rovněž obsazení hlavní role. Luka Askewa jsem viděl v pár filmech ve vedlejších rolích, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let si zahrál v několika slavných filmech včetně Frajera Luka a Bezstarostné jízdy. Se svými čistě blonďatými dlouhými vlasy a vůbec celkovým zjevem vypadal jako dost podivná volba pro hlavní roli ve spaghetti westernu. Nicméně do této role se hodil naprosto dokonale. Na začátku je hrdina totiž ochlasta, se kterým všichni zacházejí jako s kusem hadru. Nebudí nic než posměch. Flashbacky (které se mi nelíbily) sice ukazují, že kdysi byl skvělým pistolníkem, jenže to už je dávno pryč. Na špinavý úkol, po němž má být zabit, se tak nehodí nikdo lépe. Půlku filmu pak Askew stráví ve vsi, kde se jen opíjí. Takže ve mně tu půlku filmu budil spíše pohrdání, jenom drobnosti naznačovaly, že není tak špatný. Pak dojde ke zvratu (jehož pointu jsem kdysi někde vyčetl, takže mi bylo celou dobu jasné, koho má vlastně zabít), a Askew se ukáže najednou v lepším světle, přičemž naštěstí to vůbec nepůsobí nepatřičně, jako by se najednou celý změnil.
I ostatní postavy jsou zajímavé, ať už je to výrazná vedlejší linka s provokativní děvkou a nadrženým knězem, nebo podpantoflácký starosta. Ze všech postav tak nejméně zajímaví jsou zase ti Mexičani, vedení tradičním Guglielmem Spoletinim a podivně namaskovaným Benitem Stefanellim, jsou vlastně zbyteční a na konci je evidentní, že tvůrci nevěděli, co s nimi, a výsledek dost sráží celkový dojem z filmu. Jinak jsou tu obvyklí Petroniho spolupracovníci, z Muže proti muži Luigi Pistilli, nakonec opět jako hlavní padouch, z Tepepy ten kluk, který mi tu kupodivu vůbec nepřekážel, ač byl na scéně mnohem víc, než třeba ve Sbohem, Sabato, kde skoro nebyl, ale i tak mi tam lezl na nerv, z And for a roof a sky full of stars Magda Konopka, tentokrát kupodivu v kladné roli (i když čarodějnice), a dál je tu Chelo Alonso, jejíž přítomnosti jsem se po Run, man, run docela bál, ale taky zbytečně. Bohužel jeden tradiční Petroniho spolupracovník tu chybí, a to je samozřejmě Ennio Morricone. Hudba Rize Ortolaniho není vyloženě špatná, ale občas se silně nehodí a občas mi vyloženě lezla na nervy.
Celkově se mi to hlavně díky zajímavým postavám, vcelku dobrým výkonům a neobvyklému námětu (který později, pokud se nepletu, tak trochu vykradlo Stříbrné sedlo) líbilo, ale kvůli pár hlušším místům, hudbě, iritujícím flashbackům, několika nelogickým zvratům a hlavně konci, který se mi vyloženě nelíbil, dám "jenom" 7,5/10.
a.k.a. Nest of Vipers, Ringo Kill, The Night of the Serpent
Režie: Giulio Petroni
Hrají: Luke Askew, Luigi Pistilli, Guglielmo Spoletini, Chelo Alonso, Luciano Casamonica, Magda Konopka, Benito Stefanelli, Franco Balducci, Giancarlo Badessi
Hudba: Riz Ortolani
Itálie 1970
Nečekané je rovněž obsazení hlavní role. Luka Askewa jsem viděl v pár filmech ve vedlejších rolích, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let si zahrál v několika slavných filmech včetně Frajera Luka a Bezstarostné jízdy. Se svými čistě blonďatými dlouhými vlasy a vůbec celkovým zjevem vypadal jako dost podivná volba pro hlavní roli ve spaghetti westernu. Nicméně do této role se hodil naprosto dokonale. Na začátku je hrdina totiž ochlasta, se kterým všichni zacházejí jako s kusem hadru. Nebudí nic než posměch. Flashbacky (které se mi nelíbily) sice ukazují, že kdysi byl skvělým pistolníkem, jenže to už je dávno pryč. Na špinavý úkol, po němž má být zabit, se tak nehodí nikdo lépe. Půlku filmu pak Askew stráví ve vsi, kde se jen opíjí. Takže ve mně tu půlku filmu budil spíše pohrdání, jenom drobnosti naznačovaly, že není tak špatný. Pak dojde ke zvratu (jehož pointu jsem kdysi někde vyčetl, takže mi bylo celou dobu jasné, koho má vlastně zabít), a Askew se ukáže najednou v lepším světle, přičemž naštěstí to vůbec nepůsobí nepatřičně, jako by se najednou celý změnil.
I ostatní postavy jsou zajímavé, ať už je to výrazná vedlejší linka s provokativní děvkou a nadrženým knězem, nebo podpantoflácký starosta. Ze všech postav tak nejméně zajímaví jsou zase ti Mexičani, vedení tradičním Guglielmem Spoletinim a podivně namaskovaným Benitem Stefanellim, jsou vlastně zbyteční a na konci je evidentní, že tvůrci nevěděli, co s nimi, a výsledek dost sráží celkový dojem z filmu. Jinak jsou tu obvyklí Petroniho spolupracovníci, z Muže proti muži Luigi Pistilli, nakonec opět jako hlavní padouch, z Tepepy ten kluk, který mi tu kupodivu vůbec nepřekážel, ač byl na scéně mnohem víc, než třeba ve Sbohem, Sabato, kde skoro nebyl, ale i tak mi tam lezl na nerv, z And for a roof a sky full of stars Magda Konopka, tentokrát kupodivu v kladné roli (i když čarodějnice), a dál je tu Chelo Alonso, jejíž přítomnosti jsem se po Run, man, run docela bál, ale taky zbytečně. Bohužel jeden tradiční Petroniho spolupracovník tu chybí, a to je samozřejmě Ennio Morricone. Hudba Rize Ortolaniho není vyloženě špatná, ale občas se silně nehodí a občas mi vyloženě lezla na nervy.
Celkově se mi to hlavně díky zajímavým postavám, vcelku dobrým výkonům a neobvyklému námětu (který později, pokud se nepletu, tak trochu vykradlo Stříbrné sedlo) líbilo, ale kvůli pár hlušším místům, hudbě, iritujícím flashbackům, několika nelogickým zvratům a hlavně konci, který se mi vyloženě nelíbil, dám "jenom" 7,5/10.
a.k.a. Nest of Vipers, Ringo Kill, The Night of the Serpent
Režie: Giulio Petroni
Hrají: Luke Askew, Luigi Pistilli, Guglielmo Spoletini, Chelo Alonso, Luciano Casamonica, Magda Konopka, Benito Stefanelli, Franco Balducci, Giancarlo Badessi
Hudba: Riz Ortolani
Itálie 1970
Štítky:
1970's,
FILM RECENZE,
ITÁLIE,
LUIGI PISTILLI,
RIZ ORTOLANI,
SPAGHETTI WESTERN
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)