CLINT EASTWOOD 84

COLLEGIUM MUSICUM - HOMMAGE A J.S.BACH

MUŽ PROTI MUŽI DVD...?

Tak o tom, že tady vycházejí filmy i v takové podobě, jsem vůbec neměl tušení. Časopis Extra PC vydává jako přílohu DVD, na kterých se poslední dobou objevují i filmy. Ovšem nikoli v DVD formátu, ale v AVI! A v dubnu takto vyšel i Muž proti muži s Van Cleefem. Takže už se dá v ČR sehnat i oficiálně, ovšem kvalita vydání je poněkud diskutabilní. Více zde.
Jinak má to vůbec ve světě obdobu? Vychází někde filmy i takhle? A je tohle vůbec legální?

STROMBOLI - KOŠILELA

OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 14

Ten úvodní výstřel je geniální nápad. A schválně si zkuste dívat se na to z kteréhokoli místa v místnosti - vždycky míří na vás!

HUNGER - PORTLAND

LA BESTIA UCCIDE A SANGUE FREDDO (1971)

Film s bezpočtem anglických názvů - kromě toho v titulku ještě blázniviny typu Slaughter Hotel nebo Asylum Erotica. Vizuálně to bylo lepší než French Sex Murders, a to o hodně, nicméně zbytek je jedna velká hrůza. V jakémsi renesančním zámku kdesi je umístěna psychiatrická léčebna, kde se léčí samé mladé, krásné a bohaté ženy. Většina jich má sklony k násilí či sebevraždě, ředitel si však přesto zřejmě potrpí na genia loci, takže nechal po chodbách rozvěšené středověké zbraně a mučící nástroje (!).

Pacientky jsou mladé, přitažlivé a rády se svlékají, máme tu lesbickou mulatku, která se sblíží se stejně orientovanou ošetřovatelkou, máme tu nymfomanku, která by se ráda sblížila s kýmkoli, a máme tu bohatou dědičku, která najde zalíbení v jednom z lékařů. Takže je to co? Takže je to nuda, protože se vlastně nic neděje. Celou dobu. Děj nedává smysl, vraždy nedávají smysl (vrátný slyší podezřelý šramot, tak se jde podívat do železné panny?). Na Rosalbu Neri či Margaret Lee se dívá sice dost dobře, jenže Rosalba (opět nepřítel spodního prádla) tu tak nějak nic víc než svlékání na práci nemá. Navíc tam z nějakého důvodu přistříhali hardcore záběry detailů na ženskou masturbaci, což si myslím, že sem nepatří.

V jedné z rolí, doktora, hraje i Klaus Kinski, a to dost blbě. Hraje ho úplně stejně jako westernové padouchy ve stejném roce. Od psychiatra s tímto vzhledem a chováním bych se léčit nenechal. Něco jsem slyšel, že v této době jezdil po Německu s představením, v němž se stylizoval do role spasitele, a i mimo představení zůstával v roli, takže ve všech filmech z této doby vlastně hraje tohoto svého spasitele. Kdo ví.

Identita vraha mi byla jasná asi deset minut před tím, než byla odhalena, ale nedávalo smysl, aby byl vrahem on - všimněte si jedné věci u první vraždy. Na tu mimochodem nikdo nepřijde. Navíc na ostatní se přijde až na všechny najednou, takže předtím asi půl hodiny sledujeme nadrženou ženu, vraha chodícího po chodbách se zbraní a pak vraždu. A zase znova. Sám vrah je v oněch maskovaných scénách dost k smíchu. Od toho, aby působil strašidelně, ho dělí jedna věc - legrační funění při chůzi. A samotný konec je tak debilní, až je dokonalý, a přesto, že měl asi působit děsivě, jsem se málem rozesmál.

Nad ní stál otec se sekerou v ruce... divně se kýval... zdálo se mi dokonce, že se usmívá! Byl jsem ohromen...

Celkově to bylo asi ještě horší než French Sex Murders, ale za dobrou kameru a sympatie k režisérovi, který sám film považoval za sračku, jak říká v dokumentu na youtube, dám nakonec stejný hodnocení, tj 4/10.

Tohle mi trochu připomíná Tajemství hradu v Karpatech

a.k.a. Slaughter Hotel, Asylum Erotica, Cold-Blooded Beast
Režie: Fernando Di Leo
Hrají: Klaus Kinski, Margaret Lee, Rosalba Neri, Monica Strebel, Jane Garret
Hudba: Silvano Spadaccino
Itálie 1971

CASA D'APPUNTAMENTO (1972)

Céčkové giallo, které zaujme snad jen zajímavě (i když trochu směšně) natočenými vraždami (a veselým anglickým názvem). Jinak je to nuda o ničem. Magorskej zloděj Pietro Martellanza si chce užít v bordelu, nicméně děvka Barbara Bouchet ho naštve tak, že ji zmlátí. Záhy je nalezena umlácena, tudíž podezřelý je jasný. Ač je usvědčen a odsouzen k smrti, trvá na své nevině a v soudní síni všechny svědky prokleje. Před popravou (nejspíš gilotinou) se mu sice podaří utéct, jenže na útěku se nešťastnou náhodou vybourá a stejně přijde o hlavu :) Brzy ovšem začnou záhadně umírat i prokletí svědci, jako by se skutečně zloděj vrátil z hrobu mstít...

Děj by mohl být zajímavý, jenže neustále je protahován, především scénami s patologem, jeho dcerou a jeho asistentem, který se o onu dceru uchází. Zvláště ten asistent mi tak pil krev, že jsem podezíral právě jeho. Na druhou stranu, patologa aspoň hraje Howard Vernon, který je v roli roztržitého lékaře pitvajícího Martellovo oko naprosto rozkošný.

Obsazení se celkově docela povedlo. Slečny vesměs pěkné (kromě Barbary Bouchet třeba i Rosalba Neri, která si dokonce i zazpívá), nahoty tu sice není až tolik, ale zjistíme, že na začátku 70. let ve Francii zřejmě spodní prádlo nebylo v módě. Anita Ekberg je tu (a psána jako hlavní role) hlavně kvůli svému kultovnímu statutu, zajímavý je ale představitel detektiva, protože ho hraje dvojník Humphrey Bogarta (Robert Sacchi)! Samozřejmě že ničím víc než vzhledem se Humphreymu blížit nemůže, ale v jedné scéně na začátku dokonce působil, jako by to byl opravdu Humphrey. Jinak opravdu hlavní roli tu asi nemá nikdo, což mi tady asi ale vadilo.

Co se týče těch vražd, je tu pár poměrně směšných gore efektů (sekání hlav, pitvání oka), zajímavé je, že onen akt je vždy v několika sekvencích za sebou, pokaždé v jiném zabarvení. Je tu i pár erotických scén, ale ty jsou taky nudné a poněkud křečovité. Co se týče hudby, teď jsem si ji nemohl ani vybavit, když jsem kouknul na jméno skladatele, tak už se mi rozsvítilo. Složil ji Bruno Nicolai, není špatná, ale mám pocit, že už jsem ji někde slyšel (u Martina?). Celkově je to prostě špatný a nedoporučuju to. Zmatek, nuda a zase nuda, to jsou moje pocity. 4/10

a.k.a. French Sex Murders, The Bogey Man and the French Murders
Režie: Ferdinando Merighi
Hrají: Anita Ekberg, Barbara Bouchet, Rosalba Neri, Evelyne Kraft, Howard Vernon, Robert Sacchi, Pietro Martellanza, Renato Romano, Gordon Mitchell
Hudba: Bruno Nicolai
Itálie / Francie 1972

THE BEATLES - THE FOOL ON THE HILL

ZNÁMÍ NEZNÁMÍ

Nějak jsem pozapomněl na další pozapomenuté tváře, které stojí za to si připomínat. V dobách němého filmu, když se ve westernovém žánru točily hlavně seriály s úžasnými kovboji, kteří vždy všechno vyřeší, byl jedním z těchto hrdinů herec Harry Carey. Toho jsem osobně viděl snad jenom v Červené řece, kde hrál vedlejší roli vedle Johna Wayna. A tento Harry Carey starší měl syna stejného jména, tj. Harry Carey jr. (1921 - 2012), který se rovněž stal hercem, byť zdaleka ne tak proslulým, jako byl jeho otec, přesto dnes známe spíše jeho. Od menších rolí ve filmech Johna Forda (Three Godfathers, Pátrači) se sice dostal vlastně jen k menším rolím v jiných filmech, často opět westernech, ať už po boku Johna Wayna, nebo v 90. letech v Tombstonu s Kurtem Russellem, nicméně objevil se i ve dvou italských westernových komediích, ze kterých si ho dneska pamatujeme asi nejvíc. V Malém unaveném Joe se objevil jako otec Terence Hilla a Buda Spencera, v Podivném dědictví si pak zahrál jednoho z Terencových strýčků, trošku pošahaného kazatele.

LA NOTTE DEI SERPENTI (1970)

Čekal jsem něco trošku jiného, přesněji řečeno konvenčnějšího, tím spíš moje překvapení nebylo nepříjemné, právě naopak. Sice sám námět na mě zpočátku působil jako sociální drama ze Sicílie ve stylu Damianiho, Squitieriho a dalších, přesunuté do Ameriky, ale i typických westernových propriet se dočkáme. Zpočátku to tedy vypadá na film, ve kterém se policista snaží marně pátrat po zločinu ve vsi kontrolované mafií, kdy jsem si dokonce říkal, že Pistilli v roli onoho policisty bude snad dokonce na té dobré straně. Záhy se vyjasní, že to bude ještě jinak, ovšem ještě ne úplně jak jinak. Brzy se dostaneme mezi mexické bandity, kde se začne mluvit o revoluci - bál jsem se dalšího z angažovaných revolucionářských kvaziwesternů, ale naštěstí to bude úplně jinak. Peníze jsou víc než ideály, takže vůdce revolucionářů se klidně může kamarádit s velitelem rurales, zde fungujících spíše jako policie než jako vojsko, a dokonce víc než příbuzenské vazby. Takže příběh, jak se záhy ujasní, se točí kolem velkého dědictví, přičemž další příbuzní se rozhodnou odstranit univerzálního dědice.

Nečekané je rovněž obsazení hlavní role. Luka Askewa jsem viděl v pár filmech ve vedlejších rolích, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let si zahrál v několika slavných filmech včetně Frajera Luka a Bezstarostné jízdy. Se svými čistě blonďatými dlouhými vlasy a vůbec celkovým zjevem vypadal jako dost podivná volba pro hlavní roli ve spaghetti westernu. Nicméně do této role se hodil naprosto dokonale. Na začátku je hrdina totiž ochlasta, se kterým všichni zacházejí jako s kusem hadru. Nebudí nic než posměch. Flashbacky (které se mi nelíbily) sice ukazují, že kdysi byl skvělým pistolníkem, jenže to už je dávno pryč. Na špinavý úkol, po němž má být zabit, se tak nehodí nikdo lépe. Půlku filmu pak Askew stráví ve vsi, kde se jen opíjí. Takže ve mně tu půlku filmu budil spíše pohrdání, jenom drobnosti naznačovaly, že není tak špatný. Pak dojde ke zvratu (jehož pointu jsem kdysi někde vyčetl, takže mi bylo celou dobu jasné, koho má vlastně zabít), a Askew se ukáže najednou v lepším světle, přičemž naštěstí to vůbec nepůsobí nepatřičně, jako by se najednou celý změnil.

I ostatní postavy jsou zajímavé, ať už je to výrazná vedlejší linka s provokativní děvkou a nadrženým knězem, nebo podpantoflácký starosta. Ze všech postav tak nejméně zajímaví jsou zase ti Mexičani, vedení tradičním Guglielmem Spoletinim a podivně namaskovaným Benitem Stefanellim, jsou vlastně zbyteční a na konci je evidentní, že tvůrci nevěděli, co s nimi, a výsledek dost sráží celkový dojem z filmu. Jinak jsou tu obvyklí Petroniho spolupracovníci, z Muže proti muži Luigi Pistilli, nakonec opět jako hlavní padouch, z Tepepy ten kluk, který mi tu kupodivu vůbec nepřekážel, ač byl na scéně mnohem víc, než třeba ve Sbohem, Sabato, kde skoro nebyl, ale i tak mi tam lezl na nerv, z And for a roof a sky full of stars Magda Konopka, tentokrát kupodivu v kladné roli (i když čarodějnice), a dál je tu Chelo Alonso, jejíž přítomnosti jsem se po Run, man, run docela bál, ale taky zbytečně. Bohužel jeden tradiční Petroniho spolupracovník tu chybí, a to je samozřejmě Ennio Morricone. Hudba Rize Ortolaniho není vyloženě špatná, ale občas se silně nehodí a občas mi vyloženě lezla na nervy.

Celkově se mi to hlavně díky zajímavým postavám, vcelku dobrým výkonům a neobvyklému námětu (který později, pokud se nepletu, tak trochu vykradlo Stříbrné sedlo) líbilo, ale kvůli pár hlušším místům, hudbě, iritujícím flashbackům, několika nelogickým zvratům a hlavně konci, který se mi vyloženě nelíbil, dám "jenom" 7,5/10.

a.k.a. Nest of Vipers, Ringo Kill, The Night of the Serpent
Režie: Giulio Petroni
Hrají: Luke Askew, Luigi Pistilli, Guglielmo Spoletini, Chelo Alonso, Luciano Casamonica, Magda Konopka, Benito Stefanelli, Franco Balducci, Giancarlo Badessi
Hudba: Riz Ortolani
Itálie 1970