DVA OLDOVÉ

Po dlouhé době jsem se rozhodl, že se zase podívám na některé Mayovky, které jsem už dlouho neviděl. Většinou jde o ty slabší, kde není Barker, a také o orientální sérii. Pustil jsem si dva filmy a nevydržel jsem ani jeden do konce. Ani když mi bylo deset jsem se moc nebavil.

OLD SUREHAND - DAS ERSTE TEIL (1965)

Olda Šurhendů zase řádí. Wendlandtovi byl, stejně jako jinde, úplně ukradený původní román (který už si většinou nepamatuji, ale mám dojem, že tam bylo pár postav ze Syna lovce medvědů a Ducha Llana Estacada, Old Surehand byl i přes svou přezdívku packal, kterého Shatterhand ze všeho musel vysekat, a Old Wabble byl zlý devadesátiletý kovboj, na konci umírající vcelku brutálně). Tady je Old Surehand (zřejmě i díky zásahům jeho představitele Stewarta Grangera do scénáře) neomylný, vždy čistý frikulín, který se tu z jakéhosi důvodu chce za něco pomstít teplému záporákovi Generálovi (nudnější už je jenom Rolf Hoppe), a usmířit bělochy a komanče. Old Wabble je asi pětačtyřicetiletý zrzavý trouba s pověstí skvělého zálesáka, kterou si zasloužil bůhvíjak. Surehand ho přesto trpělivě vláčí s sebou, a je mu jedno, že díky zásahům tohoto šikuly mohl být už hodněkrát pod drnem, nemít svoje superschopnosti. Kladnější nebyl ani Mirek Dušín. Terence Hill tady hraje taky, pořád s sebou vláčí kozatou uječenou blondýnu, která chce sbalit asexuála Surehanda, aby nakonec skončila v Terencově náručí. Mít s sebou Terence Buda, dostala by blondýna po držce. Vinnetou se jenom mihne. Dobře pro Brice, špatně pro nás. Akce jalová, hudba vykradená ze starších dílů. 2,5/10

 

 

 

  
"Radím ti dobře, Vinnetou, zmiz a už se v tomhle díle neobjevuj."

WINNETOU UND SEIN FREUND OLD FIREHAND (1966)

Ale jo, jde natočit ještě horší film, než je Surehand a Míšenka Apanači dohromady. Vinnetou se sice objevuje už od začátku, ale stejně je v pozadí. Oproti původní povídce, později zapracované do druhého dílu Vinnetoua, je tu úplně všechno jinak.

Pro připomenutí: V původní povídce zachrání Shatterhand v hořícím městečku u ropného vrtu život mladé dívce (v románu chlapci). Trochu se spřátelí, Shatterhand zjistí, že její/jeho otec je švédský lovec. Dívka/chlapec odjíždí. Shatterhand se sejde s Vinnetouem a poté se seznámí s Old Firehandem. Bojují proti indiánům, vedeným náčelníkem Parranohem, což ale není indián, ale běloch, který kdysi zavraždil Ribannu, kterou Vinnetou miloval a Firehand si ji vzal. Dívka/chlapec ze začátku je potomek Firehanda. V původní povídce zemře Firehand a myslím, že i Sam Hawkens, v knize se Hawkensovi nic nestane a Firehand je jen zraněn. Dobro samozřejmě jinak zvítězí, všechno jako vždycky vyřeší sám Shatterhand.

 Ve filmu útočí banda jistého Salase na malou mexickou vesničku, kde byl uvězněn a posléze zabit při pokusu o útěk jeho bratr. Na stranu vesnice se postaví několik hrdinů: Old Firehand, traper, který se svým koženým oblekem a kožešinovou čepicí musí v Mexiku neustále trpět úpalem, Vinnetou a jeho sestra Nšo-či (po oživení Vinnetoua ve dvou filmech hned po jeho smrti je to fuk), Firehandův starý a mladý průvodce. Mladík je nesympatický debil, který zničehonic napadne velitele policie (Rik Battaglia tentokrát jako klaďák), pár minut se s ním bije, a pak si místo toho, aby ho zavřeli, nebo mu vynadali, všichni libují, jaká to byla skvělá bitka, kromě toho se snaží ošukat Nšo-či, a na konci naštěstí chcípne. Hlavní záporák je nabarvená nula, kterou přebíjí jeho psychopatický zástupce (hrát to Kinski, bylo by aspoň na co koukat). Firehand tu má podzápletku s klukem, který je jeho syn, jeho matkou, kterou před lety opustil (nedivím se mu) a asi nejdebilnější figurkou ze všech Mayovek, na kterou nemá ani Wabble, jakýmsi hrabětem, který bohužel nezemře ani mu nikdo nenakope prdel. Hudba sice jiná, než obvykle, ale hrozná stejně. K hercům: Brice se evidentně nudí, Versiniová se diví, do jaké srágory se to nechala upsat. Rod Cameron je sympatičtější, než Granger, ale na sympaťáka číslo jedna Barkera (kterého já měl vždycky radši, než Brice) nemá. Kromě toho vypadá jako Brežněv. Jugoslávské ikony západoněmeckých indiánek Vladimir Medar a Aleksandar Gavrič hrají svoje obvyklé role (Gavrič hraje právě toho psychouše ze Salasovy bandy. Medar je ten fousatej dědek, co pořád chodí okolo hrdinů). 0,5/10

 

"Já vážně v tomhle díle nejsem záporák!"

 

Ještě mám Petrolejového prince a celou orientální sérii. Na tu se klidně kouknu, ta až tak strašná snad nebyla, ale Prince se bojím...
PS. Nemám rád nové nastavení Blogspotu, ve kterém se vůbec nedokážu vyznat.

OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 8

Clint je takovej machr, že si může jakoby nic projíždět německým táborem v džípu a nikdo si toho nevšimne... :)

THE BEATLES - DEAR PRUDENCE

OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 7

Morricone, Belmondo a Verneuil poprvé dohromady a asi nejlépe.

LEE MARVIN (1924 - 1987)

Ačkoli ne příliš starý, přesto bělovlasý tvrdý muž s drsným hlasem, takhle si pamatujeme Lee Marvina. Narodil se 19. 2. 1924 v New Yorku jako syn reklamního manažera a kosmetické poradkyně. Z různých škol ho několikrát vyhodili pro špatné chování, poté studoval na Floridě na St. Leo Preparatory College, ale školu nedokončil a narukoval do armády. Byl zařazen do 4. divize námořní pěchoty. Během bitvy o ostrov Saipan byl zraněn a většina jeho čety padla. Získal purpurové srdce a hodnost svobodníka. Ze zdravotních důvodů byl poté ze služby odvolán. Válka Lee Marvina na celý život poznamenala.Po válce pracoval jako instalatér a jednou při práci v divadle byl požádán, aby zaskočil za nepřítomného herce. Divadlo si zamiloval a brzy se stal hercem. V roce 1950 se přestěhoval do hollywoodu, aby zkusil štěstí i u filmu. Jeho debut přišel ve filmu s Garym Cooperem You're in The Navy Now (Teď jste u námořnictva, 1951), kde se mimo jiné ve své první filmové roli objevil i Charles Bronson. Marvinova kariéra (i díky americkému původu) stoupala rychleji, než Bronsonova. Brzy po prvním filmu hrál v mnoha westernech (Souboj v Silver Creek (The Duel at the Silver Creek, 1952) Dona Siegela), válečných filmech a filmech-noir. Při natáčení válečných filmů díky své zkušenosti pomáhal i s realističností zobrazení války. V této době hrál především záporné role.Z významných Marvinových rolí v 50. letech jmenujme např. Velký zátah (The Big Heat, 1953), kde si zahrál zápornou roli sadistického gangstera, film Divoch (The Wild One, 1953) s Marlonem Brandem, nebo Černý den v Black Rock (Bad Day at Black Rock, 1955) se Spencerem Tracym, kde si opět zahrál nebezpečného kovboje. Od poloviny 50. let získává významnější úlohy, ale pořádně se proslavil až seriálem M Squad (Tým M, 1957 - 1960), kde si zahrál hlavní roli tvrdého chicagského policisty Franka Ballingera.Marvin se ještě více rozjíždí v 60. letech, kdy napřed hraje významné role ve dvou westernech s Johnem Waynem, Comancheros (1961) a Muž, který zastřelil Liberty Valance (The Man Who Shot Liberty Valance, 1962), kde si zahrál onu titulní roli Liberty Valance. V roce 1964 ho Don Siegel obsadil do hlavní role v remaku staršího filmu-noir The Killers (Zabijáci). Ten měl být původně uveden jen v televizi, ale poté byl pro přílišnou násilnost puštěn do kin, odkud byl po nějaké době ze stejného důvodu stažen. Přesto Marvinovi, který byl poprvé uveden na prvním místě na plakátu, zvýšil popularitu.V následujícím roce se Lee Marvin objevil ve vedlejší komické roli ve westernu Dívka ze Západu (Cat Ballou) s Jane Fondovou. Za tuto roli dostal Oscara za nejlepší výkon ve vedlejší roli. Přichází asi nejúspěšnější Marvinovo období. Roku 1966 hraje v Profesionálech (The Professionals), hvězdně obsazeném westernu s Burtem Lancasterem, Robertem Ryanem, Woodym Strodem, Claudií Cardinalovou a Jackem Palancem. Další rok následují jeho dva nejlepší filmy - Tucet špinavců (The Dirty Dozen), hvězdami přeplněném (Ernest Borgnine, Charles Bronson, Jim Brown, Telly Savalas, Robert Ryan, George Kennedy, Donald Sutherland) akčním válečném filmu, kde hrál roli šéfa tohoto tuctu vězňů, kteří jsou posláni na nesplnitelnou misi, majora Johna Reismana. Původně ji měl hrát John Wayne, ale odmítl, a to byla šance pro Marvina. Po tomto hitu následoval i krimithriller Bez okolků (Point Blank), kde ztvárnil roli gangstera Walkera, který nemilosrdně přes všechny poskoky prochází až k šéfovi mafie, aby dostal svoje peníze, které mu dluží. V roce 1968 hraje Marvin v dalším válečném filmu, tentokrát jen se dvěma herci, přičemž tím druhým byl japonský herec Toširo Mifune. Film se jmenoval Peklo v Pacifiku (Hell in the Pacific), ale byl bohužel propadák. V roce 1969 si zahrál v muzikálu s Clintem Eastwoodem Paint Your Wagon, kde zpíval píseň Wandrin' Star, která se stala hitem.V 70. letech jeho kariéra pokračuje stejně, hraje dál ve westernech (Monte Walsh, 1970) a v krimi filmech (Konec rozkvětu (Prime Cut, 1972) s Genem Hackmanem, Člen klanu (The Klansman, 1974) s Richardem Burtonem). Poslední velkou roli hrál ve válečném filmu Velká červená jednička (The Big Red One, 1980) režiséra Samuela Fullera, kde si zahrál četaře, který provádí svou jednotku v bojích 2. světové války přes celou Evropu, z Itálie přes Francii až do Československa.V 80. letech už nebyl tak velkou hvězdou, hrál především v akčních filmech - Na život a na smrt (Death Hunt, 1981) s Charlesem Bronsonem, který v té době měl už svoje nejlepší filmy také za sebou, Marvin se dokonce nechal přemluvit k zopakování role majora Reismana v televizním pokračování Tuctu špinavců - Tucet špinavců: Druhá mise (1985). Dalších dvou, ještě slabších dílů, už se nedožil. Jeho posledním filmem byl akční film s Chuckem Norrisem Delta Force (1986).Mimo natáčení se podobně jako James Coburn nebo Steve McQueen věnoval bojovým uměním, byl také žákem Bruce Leeho. Zajímal se také o rybaření. Marvin byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti. Zemřel na následky srdeční příhody 29. srpna 1987 v arizonském Tucsonu.

Filmy:
1952 - Souboj v Silver Creek
1952 - Hangman's Knot
1953 - Gun Fury
1953 - Velký zátah
1955 - Černý den v Black Rock
1956 - Sedm mužů na zabití
1961 - Comancheros
1962 - Muž, který zastřelil Liberty Valance
1966 - Profesionálové
1967 - Tucet špinavců
1967 - Bez okolků
1967 - Nenávist bratří Talbotů
1972 - Konec rozkvětu
1974 - Člen klanu
1976 - Velký skaut a holka Čtvrtek
1980 - Velká červená jednička
1986 - Delta Force

JOE COCKER - WITH A LITTLE HELP FROM MY FRIENDS

Cover Beatles. Možná lepší, než originál.

BLUE EFFECT - FÉNIX

THE TALL T (1957)

Druhý film ze série béčkových westernů, co natočil ve 2. půlce 50. let Budd Boetticher s Randolphem Scottem v hlavní roli. V tomhle filmu Scott přijde o koně a tak se sveze kus cesty s novomanželským párem, který tvoří zbabělý chamtivec a nehezká dědička dolů. Na přepřahací stanici jsou přepadeni trojicí banditů.
Přestože se film odehrává vlastně jen v exteriérech a jednom chudičkém interiéru, má film stísněnou atmosféru, protože se odehrává téměř celý na jednom místě s většinou pěti herci. Stejně jako u Žlutého nebe jsou důležité především postavy, tady jsou navíc všechny charakterové posuny uvěřitelné. Některé postavy jsou sice jednostrunné (např. skvělý Henry Silva v roli prvoplánově zlého a odporného sadistického bandity), ale třeba vynikající Richard Boone je větší oříšek, kdy jeho postava částečně probouzí sympatie, ale na konci se ukáže, že je mnohem zákeřnější než jeho dva kumpáni, kterými opovrhuje. Sám Scott hraje postavu tichého hrdiny, chlapa, který se nechvástá tím, co dovede, ale ve správný čas udělá vždy správnou věc. Radši bych v téhle roli viděl někoho jiného. Pecka, Fondu, Wayna, klidně i Eastwooda.
Film je celkem krátký (77 minut), přesto působí pomale. Až do zhruba poslední čtvrtiny by se to dalo vydržet, jenže konec je příliš rychlý a nezanechá žádný dojem. Film tak vlastně působí jako epizoda westernového seriálu a člověk po titulku "KONEC" čeká, že za týden bude Scott řešit další problém. Ještě mám ze série v plánu dva filmy, Seven men from now, kde Scottova protihráče hraje Lee Marvin, a Ride Lonesome, kde hrají i James Coburn a Lee Van Cleef. 6,5/10 a.k.a. Muž z Arizony
Režie: Budd Boetticher
Hrají: Randolph Scott, Richard Boone, Maureen O'Sullivan, Henry Silva, Arthur Hunnicutt
Scénář: Burt Kennedy
Podle povídky Elmore Leonarda
USA 1957

YELLOW SKY (1948)

MOŽNÉ SPOILERY!
Zajímavý western se skvělým začátkem, dobrým prostředkem a koncem, který je bohužel poplatný době vzniku. Ze začátku se sice nevyskytují žádné kladné nebo přinejmenším sympatické postavy, dokonce i Gregory Peck je padouch, jenže mohl zůstat Gregory Peck ve filmu z r. 1948 celou dobu padouchem? Jeho přerod i motivace jsou poněkud nevěrohodné a příliš rychlé. Oproti tomu Richard Widmark ho ve své záporné roli převyšuje, jenže je poněkud v pozadí. Hlavní hrdinka je nesympatická nána, lépe o ní pomlčet. Naštěstí film není ani trochu romantický a jediné, co všechny postavy (kromě dědečka) na hrdince zajímá, je sex, což je v téhle době poněkud nezvyklé. Jinak ale se jedná o vcelku slušný western se skvělou atmosférou, kdy je z filmu cítit prach z pouštního městečka. Až na ten konec ve stylu "padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina" celkem doporučuju. 7,5/10 a.k.a. Žluté nebe
Režie: William A. Wellman
Hrají: Gregory Peck, Anne Baxter, Richard Widmark, Harry Morgan, John Russell, Robert Arthur, Charles Kemper, Hank Worden
Hudba: Alfred Newman
USA 1948

OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 6

Bláto. Rakev. Zima. Chlad. Rakev. Muž v černém. Dokonalé.