OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 32

Steve McQueen, Robert Vaughn, Jacqueline Bisset, Lalo Schifrin a výborný střih skrze titulky. A měl bych to někdy zopakovat, vůbec si nepamatuju, co v tom hraje Duvall.

NAPOLI VIOLENTA (1976)

Olé olé, už je tu zas Maurizio Merli coby drsný komisař, který se s podsvětím nepáře. Tentokrát byl převelen do Neapole, kde však už sloužil, takže ho tu i tak každý zná. Sám šéf mafie ho přijede přivítat na nádraží. A hned má Maurizio spoustu práce - tam se krade, tam přepadnou bohatý pár a ženu znásilní, tam zase přepadají banky, tam vykrádají byty, tam se vymáhá výpalné. Všechno to ovšem tentokrát rámuje podpříběh s mafií, která stojí za spoustou zločinů ve městě a se kterou je třeba skoncovat. Což znamená, že tentokrát něco jako příběh skutečně dostaneme. Je to hodně slabý příběh, ale aspoň trochu tam je. Jenom Merli vlastně není jeho součástí.

Příběh se totiž vlastně točí kolem mazaného obchodníka (John Saxon), který tak dlouho tahá šéfa mafie zvaného Generál (Barry Sullivan) za fusekli, až na něj Generál začne posílat vrahy. Kdyby je poslal na Merliho, Merli by se ubránil. Saxonovi život většinou zachraňují šťastné náhody, nebo bodyguard, bývalý policista a Merliho kamarád Giovanni Cianfriglia, kterého je tedy fajn vidět pro změnu jako klaďáka. Příběh se s Merlim trochu propojí tím, že Generálova hlavní aktivita spočívá ve vydírání malých obchodníků. Merli se seznámí s malým rozpustilým chlapcem (=divák ho chce zabít), jehož otec má autodílnu a odmítá mafii platit, za což samozřejmě přijde trest. Krutý trest. Protože tenhle film natočil Umberto Lenzi a ten jiné tresty než kruté nezná.

Mám nepříjemné podezření, že Umberto Lenzi je sadista. Ve všech filmech, které jsem od něj viděl, lepších či horších, má násilí opravdu brutální (snad s výjimkou jeho prvního westernu Tutto per tutto, který už si nepamatuju), a evidentně si v těch kruťárnách libuje. Tady se pár extrémností dočkáme rovněž, od nabodnutí člověka hlavou na plot, přes umlácení jiného bowlingovou koulí až po umlácení ženy tím, že padouch ji drží za hlavu obličejem proti protijedoucí lanovce. Taky tu máme znásilňujícího Luciana Rossiho, jako minule, spoustu zastřelených a jinak zabitých lidí. Sám Maurizio se ale tentokrát drží na uzdě, vlastně nezabije každého, koho potká, a tak nějak mu vůbec jde držet palce. Bez zajímavosti není pasáž s lupičem, který se musí každý den hlásit v jednu hodinu na komisařství - takže ve tři čtvrtě vyloupí banku a maže na policii. Tato scéna, kdy lupič na motorce se snaží v rekordním čase dojet na druhý konec Neapole, je natočena dost sugestivně a snad dokonce přímo z motorky. Tak a protože jsem tuhle recenzi dopsal dva týdny po zhlédnutí filmu, nemám už páru, co jsem chtěl psát dál :) 7/10

a.k.a. Violent Naples
Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Maurizio Merli, Barry Sullivan, John Saxon, Luciano Rossi, Silvano Tranquili, Giovanni Cianfriglia
Hudba: Franco Micalizzi
Produkce: Fida Cinematografica
Itálie 1976

KIRK DOUGLAS 100

Neuvěřitelné sté narozeniny dnes slaví legendární americký herec Kirk Douglas. Všechno nejlepší do další stovky! :)

2019 - DOPO LA CADUTA DI NEW YORK (1983)

Píše se rok 2019. Po jaderné válce se vytvořily dvě velmoci, jedna špatná, která zahrnuje Evropu, Asii a Afriku, a druhá dobrá, která sídlí na severoamerickém kontinentě. Vlivem záření jsou všechny ženy neplodné, posledních patnáct let se nenarodilo jediné dítě. Američani ale zjistí, že v New Yorku, ze kterého je něco jako skládka, je někde ukryta ještě jedna plodná žena, a s její pomocí chtějí obnovit lidstvo. Proto pošlou tuláka Parsifala, aby ji našel a přivedl. New York je ale plný všelijakých nestvůr, trpaslíků, opičích lidí a vojáků nepřátelské velmoci, takže úkol bude těžký.

Hodně jsem se v ději ztrácel, ovšem jeden aspekt mi ani trochu neunikal. Že je to naprostá kopírka Útěku z New Yorku. A o hodně slabší. Místo napětí tu máme jen nesmyslnou nepřehlednou akci. Snakeovi Plisskenovi jsem fandil, Parsifal mi mohl být ukradený. Bylo mi jedno, jestli tu ženu najdou, kdo to přežije, prostě nic. Místo Kurta Russella tu máme nudného Michaela Sopkiwa, místo Harry Dean Stantona jakéhosi trpaslíka, Lee Van Cleefa taky supluje někdo neznámej, místo Isaaca Hayese je tu George Eastman coby obří opičák a mimo originál je tu aspoň Romano Puppo coby Bud Spencer. Dokonce i pár kladiv se dočkáme. Atmosferické synťáky Johna Carpentera střídají naprosto neatmosferické disko synťáky bratrů Angelisů. Vážně, tohle nemohl zachránit ani ten Eastman, který mi tu přišel strašně slabý (možná to bylo maskou). 4/10

a.k.a. Ohnivý blesk, Fireflash, After the fall of New York
Režie: Sergio Martino (jako Martin Dolman)
Hrají: Michael Sopkiw, George Eastman, Romano Puppo, Valentine Monnier, Anna Kanakis
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Medusa Film
Itálie 1983

TESTA O CROCE (1969)

Tohle mě zajímalo asi hlavně proto, že je to jediný western, v němž si zahrála moje oblíbená Edwige Fenech. Ovšem té si tu, jak jsem tušil, moc neužijeme. Po Vengeance jde i o druhý western, v němž si zahrála Špela Rozin, zde ještě půvabnější než ve zmiňovaném filmu. Krásným herečkám se hned v prvním odstavci nevěnuju jen tak náhodou, tady mají ženy oproti jiným spaghetti westernům o dost výraznější roli. A vůbec se jedná o docela netradiční western, byť šílenost, jakou je třeba Matalo!, od toho nečekejme.

Film mi připomínal svým syžetem spíše americkou klasiku, ovšem o hodně temnější, erotičtější a vůbec zvrácenější, než je obvyklé. Vlastně je to takový spaghetti westernový film noir s detektivní zápletkou, pomstou, tragickým hrdinou i femme fatale, jež tahá za nitky. Když je v malém arizonském městě v místním bordelu už příliš násilí a obscénností, k tomu dva mrtví, dojde místnímu mravnostnímu ženskému spolku trpělivost. Majitel místní banky, nejvýznamnější občan města, je navíc záhy nalezen zastřelen nahý v posteli místní zpěvačky Shandy Lee, která jej zřejmě zastřelila. Šerif se snaží ovládnout situaci a Shandu před davem naštvaných zfanatizovaných starých panen, které žádají lynč, odešle v doprovodu svých zástupců pryč. Nezabrání už ale tomu, aby ostatní prostitutky byly zbičovány, vyváleny v dehtu a peří a vyhnány. Nezabrání ale ani tomu, aby zástupci ve spojení s lovcem, kterého potkají cestou, Shandu znásilnili a nechali ji nahou uprostřed pouště zemřít. Shandu však zachrání nebezpečný lupič Black Talisman, který jí slibuje pomoc při odplatě za veškerou křivdu.

Máme tu tak noir mixlý dávkou erotického napětí v podání především Shandy (Rozin), ale hlavně vdovy po bankéři, kterou vzrušuje násilí. Ovšem máme tu i pár prvků, které se mi nelíbily a které to kazí. Jsou to hlavně takové prvky, které připomínají ty nejlacinější rodokapsy (třeba hrdinovo jméno), nebo nejapná komická hudba při scéně dobývání bordelu (a to je jinak Savinova hudba k tomuhle filmu docela povedená), či postava německého majitele hospody. Hrdinu zde hraje John Ericson, který zprvu vypadá docela nezvykle, ale to asi dělá hlavně ten knír a vůbec usedlejší zjev. Není nijak extra sympatický a nemá být, naopak jde o docela krutého parchanta, který se neštítí vraždit a mučit svoje oponenty. Zamrzí, že padouši nejsou nijak výrazní, takže zajímavé obsazení už dělají jenom dámy - Špela je fajn, Daniela Surina coby femme fatale se sadomasochistickými sklony taky není špatná, objevuje se tu i špagetová stálice Silvana Bacci, no a Edwige se objeví ve dvou scénách, z toho v jedné ji jen zbičují, přičemž ukáže svoje krásná ňadra. Ve druhé hraje na kytaru a zpívá. Ani jednou ale nedostane příležitost se nějak více projevit.

Film takhle zní docela zajímavě, bohužel ho sráží dál i další faktory. Režisér nebyl zjevně dost zkušený a schopný, aby ten film nějak zajímavě podal. Už jsme zase u toho stylu - tady prostě žádný není. Většinu násilí máme mimo obraz, což tu nevadí, a do toho nezapadající scéna zbičování nahé Edwige. Film byl pořízen dost lacině a vypadá lacině. Navíc je chvílemi docela zdlouhavý, a konec byl zbytečně explicitní. Ta závěrečná scéna tam nemusela být vůbec, a film by vyústil snad ještě silněji, protože už víme, jak to skončí a musí skončit. Buď režisér chtěl dát divákům ještě naději, nebo, to spíš, přestřelku na závěr. Zbytečně. 6/10

a.k.a. Heads or Tails, Tails you lose
Režie: Piero Pierotti
Hrají: John Ericson, Spela Rosin, Franco Lantieri, Daniela Surina, Edwige Fenech
Hudba: Carlo Savina
Produkce: Italian International Film
Itálie 1969