Tohle mě zajímalo asi hlavně proto, že je to jediný western, v němž si zahrála moje oblíbená
Edwige Fenech. Ovšem té si tu, jak jsem tušil, moc neužijeme. Po
Vengeance jde i o druhý western, v němž si zahrála
Špela Rozin, zde ještě půvabnější než ve zmiňovaném filmu. Krásným herečkám se hned v prvním odstavci nevěnuju jen tak náhodou, tady mají ženy oproti jiným spaghetti westernům o dost výraznější roli. A vůbec se jedná o docela netradiční western, byť šílenost, jakou je třeba
Matalo!, od toho nečekejme.
Film mi připomínal svým syžetem spíše americkou klasiku, ovšem o hodně temnější, erotičtější a vůbec zvrácenější, než je obvyklé. Vlastně je to takový spaghetti westernový film noir s detektivní zápletkou, pomstou, tragickým hrdinou i femme fatale, jež tahá za nitky. Když je v malém arizonském městě v místním bordelu už příliš násilí a obscénností, k tomu dva mrtví, dojde místnímu mravnostnímu ženskému spolku trpělivost. Majitel místní banky, nejvýznamnější občan města, je navíc záhy nalezen zastřelen nahý v posteli místní zpěvačky Shandy Lee, která jej zřejmě zastřelila. Šerif se snaží ovládnout situaci a Shandu před davem naštvaných zfanatizovaných starých panen, které žádají lynč, odešle v doprovodu svých zástupců pryč. Nezabrání už ale tomu, aby ostatní prostitutky byly zbičovány, vyváleny v dehtu a peří a vyhnány. Nezabrání ale ani tomu, aby zástupci ve spojení s lovcem, kterého potkají cestou, Shandu znásilnili a nechali ji nahou uprostřed pouště zemřít. Shandu však zachrání nebezpečný lupič Black Talisman, který jí slibuje pomoc při odplatě za veškerou křivdu.
Máme tu tak noir mixlý dávkou erotického napětí v podání především Shandy (
Rozin), ale hlavně vdovy po bankéři, kterou vzrušuje násilí. Ovšem máme tu i pár prvků, které se mi nelíbily a které to kazí. Jsou to hlavně takové prvky, které připomínají ty nejlacinější rodokapsy (třeba hrdinovo jméno), nebo nejapná komická hudba při scéně dobývání bordelu (a to je jinak
Savinova hudba k tomuhle filmu docela povedená), či postava německého majitele hospody. Hrdinu zde hraje
John Ericson, který zprvu vypadá docela nezvykle, ale to asi dělá hlavně ten knír a vůbec usedlejší zjev. Není nijak extra sympatický a nemá být, naopak jde o docela krutého parchanta, který se neštítí vraždit a mučit svoje oponenty. Zamrzí, že padouši nejsou nijak výrazní, takže zajímavé obsazení už dělají jenom dámy -
Špela je fajn,
Daniela Surina coby femme fatale se sadomasochistickými sklony taky není špatná, objevuje se tu i špagetová stálice
Silvana Bacci, no a
Edwige se objeví ve dvou scénách, z toho v jedné ji jen zbičují, přičemž ukáže svoje krásná ňadra. Ve druhé hraje na kytaru a zpívá. Ani jednou ale nedostane příležitost se nějak více projevit.
Film takhle zní docela zajímavě, bohužel ho sráží dál i další faktory. Režisér nebyl zjevně dost zkušený a schopný, aby ten film nějak zajímavě podal. Už jsme zase u toho stylu - tady prostě žádný není. Většinu násilí máme mimo obraz, což tu nevadí, a do toho nezapadající scéna zbičování nahé
Edwige. Film byl pořízen dost lacině a vypadá lacině. Navíc je chvílemi docela zdlouhavý, a konec byl zbytečně explicitní. Ta závěrečná scéna tam nemusela být vůbec, a film by vyústil snad ještě silněji, protože už víme, jak to skončí a musí skončit. Buď režisér chtěl dát divákům ještě naději, nebo, to spíš, přestřelku na závěr. Zbytečně.
6/10
a.k.a. Heads or Tails, Tails you lose
Režie: Piero Pierotti
Hrají: John Ericson, Spela Rosin, Franco Lantieri, Daniela Surina, Edwige Fenech
Hudba: Carlo Savina
Itálie 1969
Žádné komentáře:
Okomentovat