Dneska první várka filmů s Craigem Hillem.
pátek 13. listopadu 2015
čtvrtek 12. listopadu 2015
středa 11. listopadu 2015
LA VIA DELLA DROGA (1977)
Následující Castellariho poliziottesco má všechny neduhy, které jsem popsal u Il Grande Racket, a přidává další. Opět absentuje nějaký promyšlenější děj, opět jsou postavy jen tak zběžně načrtnuté, nicméně tady ubylo i akce, protože v první polovině jde v zásadě o naučný film o škodlivosti drog. Pořád sledujeme drogové dealery, narkomany, kteří zvrací v deliriu (nebo jak se tomu u drog říká), a co jsou pro drogy všechno ochotni dělat (krádeže, vraždy, prostituce). Do toho sledujeme Fabia Testiho coby totálního váguse, kterého chytnou s taškou plnou heroinu na letišti, ale jaksi pořád moc není ve středu - a až do půlky pořád nevíme, co je vlastně zač...
Naštěstí ve druhé polovině se film konečně rozjede, karty se rozdají a už to šlape, jak má. Byť akce, která vše odstartuje, je dost pitomá (obstaráme si drogy tím, že vykrademe zásoby zboží, co zabavila policie), od té chvíle se Fabio (ani film) doslova nezastaví. pořád před někým utíká, přeskakuje zdi i ploty, krade auta i motorky a gangsteři se ho snaží dostat. Až tehdy Testi film opravdu ovládne, až tehdy jsem skutečně zbystřil, po zmateném začátku, který bez vysvětlení střídá lokace, ve kterých není nic řečeno, jen sledujeme obrazy lidí na různých místech světa, a ospalé první půlce, kterou už jsem popsal. Testi, kromě toho, že podal ohromující fyzický výkon, se mi tu líbil mnohem víc než v Il Grande Racket, kde si prostě víc pozornosti ukradli Gardenia, Guerrini a Cianfrigliova partička. Tady se sice objevuje další hvězda, anglický herec David Hemmings, ale ten hraje v podstatě nezajímavou roli policisty, který vede velký zátah na drogové organizace.
Jinak se tu opět objevuje řada známých tváří, šéfem Johnem Lofreddem počínaje a přes Massima Vanniho a Roberta Dell'Acquu konče Romanem Puppem. Tentokrát ovšem nikdo z nich nemá tak zajímavé a výrazné role jako v již zmiňovaném Il Grande Racket, vlastně tvoří jen jednolitou bandu, která jde po Testim. A na začátku se mihne i sám režisér. Hudbu pro změnu složila v té době populární skupina Goblin, a je docela povedená. Na jednu stranu se mi to celkově líbilo méně než Il Grande Racket, na druhou stranu závěrečná honička mi nedovoluje dát méně než stejné hodnocení, čili 6,5/10.
a.k.a. The Heroin Busters, Cesta rajské smrti
Režie: Enzo G. Castellari
Hrají: Fabio Testi, David Hemmings, John Loffreddo, Massimo Vanni, Wolfango Soldati, Giovanni Cianfriglia, Roberto dell'Acqua, Benito Pacifico, Romano Puppo, Ottaviano dell'Acqua, Stefania Girolami, Patrizia Webley, Emilio Messina, Sherry Buchanan, Lina Franchi, Rocco Lerro, Claudio Ruffini, Franco Fantasia
Hudba: Goblin
Produkce: Titanus
Itálie 1977
Naštěstí ve druhé polovině se film konečně rozjede, karty se rozdají a už to šlape, jak má. Byť akce, která vše odstartuje, je dost pitomá (obstaráme si drogy tím, že vykrademe zásoby zboží, co zabavila policie), od té chvíle se Fabio (ani film) doslova nezastaví. pořád před někým utíká, přeskakuje zdi i ploty, krade auta i motorky a gangsteři se ho snaží dostat. Až tehdy Testi film opravdu ovládne, až tehdy jsem skutečně zbystřil, po zmateném začátku, který bez vysvětlení střídá lokace, ve kterých není nic řečeno, jen sledujeme obrazy lidí na různých místech světa, a ospalé první půlce, kterou už jsem popsal. Testi, kromě toho, že podal ohromující fyzický výkon, se mi tu líbil mnohem víc než v Il Grande Racket, kde si prostě víc pozornosti ukradli Gardenia, Guerrini a Cianfrigliova partička. Tady se sice objevuje další hvězda, anglický herec David Hemmings, ale ten hraje v podstatě nezajímavou roli policisty, který vede velký zátah na drogové organizace.
Jinak se tu opět objevuje řada známých tváří, šéfem Johnem Lofreddem počínaje a přes Massima Vanniho a Roberta Dell'Acquu konče Romanem Puppem. Tentokrát ovšem nikdo z nich nemá tak zajímavé a výrazné role jako v již zmiňovaném Il Grande Racket, vlastně tvoří jen jednolitou bandu, která jde po Testim. A na začátku se mihne i sám režisér. Hudbu pro změnu složila v té době populární skupina Goblin, a je docela povedená. Na jednu stranu se mi to celkově líbilo méně než Il Grande Racket, na druhou stranu závěrečná honička mi nedovoluje dát méně než stejné hodnocení, čili 6,5/10.
a.k.a. The Heroin Busters, Cesta rajské smrti
Režie: Enzo G. Castellari
Hrají: Fabio Testi, David Hemmings, John Loffreddo, Massimo Vanni, Wolfango Soldati, Giovanni Cianfriglia, Roberto dell'Acqua, Benito Pacifico, Romano Puppo, Ottaviano dell'Acqua, Stefania Girolami, Patrizia Webley, Emilio Messina, Sherry Buchanan, Lina Franchi, Rocco Lerro, Claudio Ruffini, Franco Fantasia
Hudba: Goblin
Produkce: Titanus
Itálie 1977
Štítky:
1970's,
ENZO G. CASTELLARI,
FABIO TESTI,
FILM RECENZE,
ITÁLIE,
POLIZIOTTESCHI,
TITANUS
úterý 10. listopadu 2015
IL GRANDE RACKET (1976)
Castellariho poliziottesca mi sedí víc než ta Lenziho. Jejich hrdinové mi nejsou tolik proti srsti, nesnaží se nijak moc tepat do společenských nešvarů, což Lenzi dělá dost naivním způsobem, Castellariho zajímá především akce a i ta je u něj vymazlenější než u Lenziho. Tady to ovšem má jeden háček, a to je příběh, který se dá napsat do dvou vět. Pro samou akci však člověk celý film nemá pocit, že by se nic nedělo, to rozhodně ne.
Děj se točí kolem bandy vyděračů (zejména Giovanni Cianfriglia, Roberto Dell'Acqua, Marcella Michelangeli a Massimo Vanni), kteří terorizují malé obchodníky v Římě a vyžadují od nich peníze, aby jim nevypálili obchod či restauraci. Policisté Fabio Testi a Sal Borgese se snaží nejen chuligány dostat za mříže, což jim vždy překazí všehoschopní advokáti, ale také zjistit, kdo celou bandu řídí a organizuje akce. Po několika nezdařených akcích je pak Fabio nucen dát dohromady partu mstitelů, jimž banda nějakým způsobem ublížila, a jednou provždy zúčtovat.
Člověk by si tedy představoval, když si to tu tak přečte, že Cianfrigliovi a spol. se věnuje úvod a většina filmu se zaměří na nesourodou partu mstitelů, kteří mají každý své důvody k pomstě - drobnému obchodníku znásilnili a zavraždili nezletilou dceru, šampionu ve střelbě znásilnili a upálili manželku, jednoho zločince dostali do vězení a podobně. Bohužel, je to přesně naopak. Většinu filmu sledujeme nezdařené akce policie pod Testiho vedením, a zdařené akce vyděračů, a týmovka se nám uskuteční až v závěrečné půlhodině.
I přesto se podařilo aspoň zhruba načrtnout jednotlivé rozdílné charaktery. Z nich vyniká zejména Orso Maria Guerrini coby onen střelecký šampion, a pak ukecaný zlodějíček v podání Vincenta Gardenii. Jeho obsazení je poněkud překvapující, ale jeho postavu šarmantního zloděje jsem si oblíbil asi nejvíc. Mám tedy trochu pocit, jestli do této role původně nebyl zamýšlen Eli Wallach, možná ji také měl raději hrát nějaký italský herec, ale takhle se aspoň jasně odkazuje k Death Wish, přičemž určitou, poněkud subtilnější spojnici vidím i v ději. V roli dalšího ze mstitelů se pak objevuje osobně italský dvorní dabér Buda Spencera, Glauco Onorato. Moc se mi naopak nelíbil Renzo Palmer coby onen obchodník, který se po smrti své dcery zblázní, a jeho role upřímně ani nebyla moc dobře napsaná. Už jsem se ale zmínil, že scénář k přednostem tohohle filmu nepatří.
Ještě, než napíšu, co k nim patří, což by mělo následovat logicky, se ještě trochu budu věnovat obsazení. Castellari totiž obsadil snad každého, koho v jeho filmech z této doby můžeme běžně vidět. Hrají nám tu všichni tři Keomovi bratři, dva ze zločinců ze Street Law (Romano Puppo je dokonce jedním ze mstitelů, divím se, že Nazzareno Zamperla tu tentokrát chybí), a na každém rohu číhá nějaký známý kaskadér, kterého lze vidět leckde jinde. Franco Nero byl však protentokrát vystřídán Fabiem Testim, a ačkoli proti němu nemůžu nic říct, Nera mám prostě radši.
Akce je zvládnutá perfektně, byť některé pády si říkaly o trochu kečupu (jindy se ho ale dočkáme v dobré míře) a jiné, třeba po zásahu brokovnicí, vypadají spíš jako uklouznutí na banánové slupce (ale jasně, na střeše vlaku se padá asi blbě). Zpomalovaček se dočkáme, ale v mnohem omezenější míře než v Keomovi. Nejzajímavější scéna je ale hned na začátku, když se auto kutálí ze srázu, přičemž kamera je vevnitř! Zajímalo by mě, jak to natočili - vsázel bych na zadní projekci, ale na to mi pozadí se střídající se hlínou a oblohou přišlo poměrně ostré. Perfektní. I hudba bratrů De Angelisů se povedla, tentokrát je to hard rock. Že se ti dva záhy dali na disko, ach jo...
I přes mnohé chvály, které jsem tu vypsal, mi ve filmu něco chybělo (příběh, prohloubenější postavy) a tak nakonec nemůžu dát víc, než 6,5/10. Ale nevylučuju, že se na to někdy podívám znova.
a.k.a. The Big Racket, Velké vydírání
Režie: Enzo G. Castellari
Hrají: Fabio Testi, VIncent Gardenia, Renzo Palmer, Orso Maria Guerrini, Glauco Onorato, Romano Puppo, Roberto Dell'Acqua, Marcella Michelangeli, Giovanni Cianfriglia, John Lofreddo, Antonio Marsina, Sal Borgese, Massimo Vanni
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Titanus
Itálie 1976
Děj se točí kolem bandy vyděračů (zejména Giovanni Cianfriglia, Roberto Dell'Acqua, Marcella Michelangeli a Massimo Vanni), kteří terorizují malé obchodníky v Římě a vyžadují od nich peníze, aby jim nevypálili obchod či restauraci. Policisté Fabio Testi a Sal Borgese se snaží nejen chuligány dostat za mříže, což jim vždy překazí všehoschopní advokáti, ale také zjistit, kdo celou bandu řídí a organizuje akce. Po několika nezdařených akcích je pak Fabio nucen dát dohromady partu mstitelů, jimž banda nějakým způsobem ublížila, a jednou provždy zúčtovat.
Člověk by si tedy představoval, když si to tu tak přečte, že Cianfrigliovi a spol. se věnuje úvod a většina filmu se zaměří na nesourodou partu mstitelů, kteří mají každý své důvody k pomstě - drobnému obchodníku znásilnili a zavraždili nezletilou dceru, šampionu ve střelbě znásilnili a upálili manželku, jednoho zločince dostali do vězení a podobně. Bohužel, je to přesně naopak. Většinu filmu sledujeme nezdařené akce policie pod Testiho vedením, a zdařené akce vyděračů, a týmovka se nám uskuteční až v závěrečné půlhodině.
I přesto se podařilo aspoň zhruba načrtnout jednotlivé rozdílné charaktery. Z nich vyniká zejména Orso Maria Guerrini coby onen střelecký šampion, a pak ukecaný zlodějíček v podání Vincenta Gardenii. Jeho obsazení je poněkud překvapující, ale jeho postavu šarmantního zloděje jsem si oblíbil asi nejvíc. Mám tedy trochu pocit, jestli do této role původně nebyl zamýšlen Eli Wallach, možná ji také měl raději hrát nějaký italský herec, ale takhle se aspoň jasně odkazuje k Death Wish, přičemž určitou, poněkud subtilnější spojnici vidím i v ději. V roli dalšího ze mstitelů se pak objevuje osobně italský dvorní dabér Buda Spencera, Glauco Onorato. Moc se mi naopak nelíbil Renzo Palmer coby onen obchodník, který se po smrti své dcery zblázní, a jeho role upřímně ani nebyla moc dobře napsaná. Už jsem se ale zmínil, že scénář k přednostem tohohle filmu nepatří.
Ještě, než napíšu, co k nim patří, což by mělo následovat logicky, se ještě trochu budu věnovat obsazení. Castellari totiž obsadil snad každého, koho v jeho filmech z této doby můžeme běžně vidět. Hrají nám tu všichni tři Keomovi bratři, dva ze zločinců ze Street Law (Romano Puppo je dokonce jedním ze mstitelů, divím se, že Nazzareno Zamperla tu tentokrát chybí), a na každém rohu číhá nějaký známý kaskadér, kterého lze vidět leckde jinde. Franco Nero byl však protentokrát vystřídán Fabiem Testim, a ačkoli proti němu nemůžu nic říct, Nera mám prostě radši.
Akce je zvládnutá perfektně, byť některé pády si říkaly o trochu kečupu (jindy se ho ale dočkáme v dobré míře) a jiné, třeba po zásahu brokovnicí, vypadají spíš jako uklouznutí na banánové slupce (ale jasně, na střeše vlaku se padá asi blbě). Zpomalovaček se dočkáme, ale v mnohem omezenější míře než v Keomovi. Nejzajímavější scéna je ale hned na začátku, když se auto kutálí ze srázu, přičemž kamera je vevnitř! Zajímalo by mě, jak to natočili - vsázel bych na zadní projekci, ale na to mi pozadí se střídající se hlínou a oblohou přišlo poměrně ostré. Perfektní. I hudba bratrů De Angelisů se povedla, tentokrát je to hard rock. Že se ti dva záhy dali na disko, ach jo...
I přes mnohé chvály, které jsem tu vypsal, mi ve filmu něco chybělo (příběh, prohloubenější postavy) a tak nakonec nemůžu dát víc, než 6,5/10. Ale nevylučuju, že se na to někdy podívám znova.
a.k.a. The Big Racket, Velké vydírání
Režie: Enzo G. Castellari
Hrají: Fabio Testi, VIncent Gardenia, Renzo Palmer, Orso Maria Guerrini, Glauco Onorato, Romano Puppo, Roberto Dell'Acqua, Marcella Michelangeli, Giovanni Cianfriglia, John Lofreddo, Antonio Marsina, Sal Borgese, Massimo Vanni
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Titanus
Itálie 1976
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

































