- Kolik těch Číňanů vlastně je? - Miliony!
A pokračujeme v našem repete spencer-hillovek. Buddy míří na východ, narozdíl od klasičtějších pozdějších dvou dílů jeho policajtské série však dostaneme napřed předehru v Neapoli, kde se objeví spousta starých známých z předchozího dílu (kromě Caputa i zlodějíček Gennarino nebo skrytá prodavačka pašovaných cigaret). Všechny policejní akce, které mají zničit obchod s drogami, jsou však mařeny, mafie je informována. To znepokojuje i šéfa Americké protidrogové komise, světlo do ničeho nevnese ani obávaný gangster Barella, kterého vyhostili z Ameriky do Itálie. Inspektor Rizzo pátrá po informátorovi v řadách policie a je jasné, že pro informace bude muset až daleko do Asie...
Z policajtské série, jak už jsem tu psal, se mi zamlouvají první tři díly a čtvrtý ne. Každý je trochu jiný, první je víc klasické poliziesco i se sociálním přesahem (byť se Spencerem žádné extra drama nejde čekat) a hraje spíš na vážnou strunu, tento film se vydává víc ve šlépějích akce a ten třetí film naopak víc cestou komedie, pořád je ale dost vyvážený a nesklouzává k prvoplánovosti čtvrtého. Osobně si představuju, že prvotním impulsem k vytvoření tohoto filmu byla myšlenka "co kdyby Bud Spencer bojoval s Brucem Lee", nicméně kolem jádra, tedy bitek s asijskými akrobaty, se podařilo vystavět poměrně dobrý scénář. Akce střídá akci, lokace střídá lokaci, takže si člověk ani nevšimne, že od příjezdu do Asie se děj prakticky nehne z místa, byť se celou tu hodinu v jednom kuse něco dělo. Spencer se tam snaží vždy vypátrat někoho, kdo by mu mohl prozradit jméno informátora, potýká se s Barellou, který má svoje nejasné zájmy a vlastně celou dobu nic moc nevypátrá. Což ale vlastně nevadí, to vyšetřování je spíše podružné.
Bud Spencer, ještě poměrně štíhlý, film táhne celou dobu sám a parťáka nepotřebuje. Přesto si dost pozornosti urve Al Lettieri coby Barella. Škoda, že téhož roku zemřel, v každém filmu, co jsem s ním viděl, byl skvělej. Zajímavá je i účast dalšího Američana, Roberta Webbera. Škoda, že všichni ti Thajci, Číňani a Japonci jsou poměrně anonymní, na druhou stranu, Roberto Dell'Acqua tu našel svůj čínský protějšek v kaskadéru podobné výšky i komického typu. Byť návrat námořníků z prvního filmu je poměrně zbytečný, naopak poměrně malý prostor pro Caputa filmu prospívá, stejně jako minimální výskyt dítěte. Obojí se s dalším dílem změní, byť v Africe se to ještě povedlo vyvážit. Hudba je výborná, film má spád, byť ty národopisné vložky, pro svou dobu typické, jsou poněkud zbytečné (Spencer sleduje folklorní vystoupení, zápas sumo apod.). Vlastně mám nakonec tenhle díl i radši než předchozího Policajta drábem. 7,5/10
a.k.a. Flatfoot in Hong Kong, Flatfoot Goes East, Policajt v Hongkongu
Režie: Steno
Hrají: Bud Spencer, Al Lettieri, Renato Scarpa, Robert Webber, Enzo Cannavale
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Titanus
Itálie 1975
čtvrtek 22. října 2015
středa 21. října 2015
úterý 20. října 2015
pondělí 19. října 2015
D'ARTAGNAN CONTRO I TRE MOSCHETTIERI (1963)
Sním, či bdím, je to sen? Stejní herci, stejná hudba, stejné prostředí... jako ve filmu Zorro a tři mušketýři! Příběh se liší, ale ve výsledku působí stejně, každá změna lokace je je jen záminkou pro další bitku. Nicméně zatímco Zorro a tři mušketýři si na nic nehráli, D'Artagnan a tři mušketýři se evidentně snažili být víc než jen nenáročnou blbinkou na nedělní odpoledne. Což je vidět na scénáři, který je naprosto zmatený, hlavně že co chvíli přijde zvrat. A scenáristé evidentně psali podle toho, co si ze školy pamatovali, aniž by si to ověřili.
Na začátku je nám oznámeno, že je rok 1647, na trůnu sedí Anna Rakouská a rádcem je jí kardinál Mazarin (Piero Lulli). Anglický král Karel I. byl popraven a princ Karel II. se skrývá před lordem protektorem Cromwellem v Paříži... Co? Ok, být to 1655, vezmu to všechno, ale 1647 měl Karel I. ještě svoji hlavu na krku a Cromwell se teprve snažil ho o ni připravit. Princ Karel se dvoří Mazarinově neteři, ta, když zjistí, že si ji ve skutečnosti nechce vzít (tedy nebude královnou), se rozhodne s pomocí strýce Karla Cromwellovi vydat. D'Artagnan (poměrně nesympatický Fernando Lamas, otec pozdějšího psance který loví psance, lovce lidí - Odpadlíka) dostane úkol, aby Karla, který utekl na zámek do Arrasu, přivedl za každou cenu zpět. Snaží se ke spolupráci získat Athose (Franco Fantasia, tedy tentokrát přímo hrdinou), Porthose (Walter Barnes ještě než hrál tatíky ve Vinnetouovi) a Aramise (Roberto Risso si od Zorra jenom změnil jméno z Athose), jenže ti mají vlastní plány...
Děj je na první pohled dost zajímavý, jenže vlastně sestává jen ze dvou polovin, kdy si Karla II. navzájem unášejí mušketýři a D'Artagnan, a ve druhé polovině se sice hrdinové spojí, ale prince jim unáší pro změnu proradná Mazarinova neteř, a navíc se do toho zapojí banda loupežníků. Navíc je to dost blbě natočené, scény moc nenavazují, zdejší mušketýři mají do sympatičnosti jak těch Capuanových, tak samozřejmě i Borderiových a určitě i Lesterových dost daleko. Naopak všichni působí jako parta blbců - kupodivu Planchet, u kterého bych takto čekal maxiblbost, zůstává poměrně v klidu.
Savinova hudba je stejná, stejní jsou, jak jsem psal, i někteří herci, takže velitele španělských únosců, se kterým si D'Artagnan zašermuje v hospodě hraje Benito Stefanelli, Fantasiu a Rissa už jsem zmínil. Ostatně i ta hospoda a vůbec většina lokací je stejná jako v tom Zorrovi. Netočilo se to najednou? Celé je to ztráta času. Snad jenom opakování stejných dialogů ve scénách, kdy Karel svádí různé ctižádostivé šlechtičny mě pobavilo. 4/10










a.k.a.. D'Artagnan a Tři mušketýři
Režie: Fulvio Tului
Hrají: Fernando Lamas, Walter Barnes, Gloria Milland, Roberto Risso, Folco Lulli, Renzo Palmer, Piero Lulli, Enzo Maggio, Franco Ressel, Benito Stefanelli, Franco Fantasia
Hudba: Carlo Savina
Produkce: Indipendenti Regionali
Itálie 1963
Na začátku je nám oznámeno, že je rok 1647, na trůnu sedí Anna Rakouská a rádcem je jí kardinál Mazarin (Piero Lulli). Anglický král Karel I. byl popraven a princ Karel II. se skrývá před lordem protektorem Cromwellem v Paříži... Co? Ok, být to 1655, vezmu to všechno, ale 1647 měl Karel I. ještě svoji hlavu na krku a Cromwell se teprve snažil ho o ni připravit. Princ Karel se dvoří Mazarinově neteři, ta, když zjistí, že si ji ve skutečnosti nechce vzít (tedy nebude královnou), se rozhodne s pomocí strýce Karla Cromwellovi vydat. D'Artagnan (poměrně nesympatický Fernando Lamas, otec pozdějšího psance který loví psance, lovce lidí - Odpadlíka) dostane úkol, aby Karla, který utekl na zámek do Arrasu, přivedl za každou cenu zpět. Snaží se ke spolupráci získat Athose (Franco Fantasia, tedy tentokrát přímo hrdinou), Porthose (Walter Barnes ještě než hrál tatíky ve Vinnetouovi) a Aramise (Roberto Risso si od Zorra jenom změnil jméno z Athose), jenže ti mají vlastní plány...
Děj je na první pohled dost zajímavý, jenže vlastně sestává jen ze dvou polovin, kdy si Karla II. navzájem unášejí mušketýři a D'Artagnan, a ve druhé polovině se sice hrdinové spojí, ale prince jim unáší pro změnu proradná Mazarinova neteř, a navíc se do toho zapojí banda loupežníků. Navíc je to dost blbě natočené, scény moc nenavazují, zdejší mušketýři mají do sympatičnosti jak těch Capuanových, tak samozřejmě i Borderiových a určitě i Lesterových dost daleko. Naopak všichni působí jako parta blbců - kupodivu Planchet, u kterého bych takto čekal maxiblbost, zůstává poměrně v klidu.
Savinova hudba je stejná, stejní jsou, jak jsem psal, i někteří herci, takže velitele španělských únosců, se kterým si D'Artagnan zašermuje v hospodě hraje Benito Stefanelli, Fantasiu a Rissa už jsem zmínil. Ostatně i ta hospoda a vůbec většina lokací je stejná jako v tom Zorrovi. Netočilo se to najednou? Celé je to ztráta času. Snad jenom opakování stejných dialogů ve scénách, kdy Karel svádí různé ctižádostivé šlechtičny mě pobavilo. 4/10










Režie: Fulvio Tului
Hrají: Fernando Lamas, Walter Barnes, Gloria Milland, Roberto Risso, Folco Lulli, Renzo Palmer, Piero Lulli, Enzo Maggio, Franco Ressel, Benito Stefanelli, Franco Fantasia
Hudba: Carlo Savina
Produkce: Indipendenti Regionali
Itálie 1963
pátek 16. října 2015
SPAGHETTI WESTERN - PLAKÁTY 27
Jo já bych málem zapomněl, že je pátek, plakátů svátek. Tak dneska Tony Anthony a následující tři týdny nás bude provázet rekordman Fernando Sancho.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



















