Sním, či bdím, je to sen? Stejní herci, stejná hudba, stejné prostředí... jako ve filmu
Zorro a tři mušketýři! Příběh se liší, ale ve výsledku působí stejně, každá změna lokace je je jen záminkou pro další bitku. Nicméně zatímco
Zorro a tři mušketýři si na nic nehráli,
D'Artagnan a tři mušketýři se evidentně snažili být víc než jen nenáročnou blbinkou na nedělní odpoledne. Což je vidět na scénáři, který je naprosto zmatený, hlavně že co chvíli přijde zvrat. A scenáristé evidentně psali podle toho, co si ze školy pamatovali, aniž by si to ověřili.
Na začátku je nám oznámeno, že je rok 1647, na trůnu sedí Anna Rakouská a rádcem je jí kardinál Mazarin (
Piero Lulli). Anglický král Karel I. byl popraven a princ Karel II. se skrývá před lordem protektorem Cromwellem v Paříži... Co? Ok, být to 1655, vezmu to všechno, ale 1647 měl Karel I. ještě svoji hlavu na krku a Cromwell se teprve snažil ho o ni připravit. Princ Karel se dvoří Mazarinově neteři, ta, když zjistí, že si ji ve skutečnosti nechce vzít (tedy nebude královnou), se rozhodne s pomocí strýce Karla Cromwellovi vydat. D'Artagnan (poměrně nesympatický
Fernando Lamas, otec pozdějšího psance který loví psance, lovce lidí - Odpadlíka) dostane úkol, aby Karla, který utekl na zámek do Arrasu, přivedl za každou cenu zpět. Snaží se ke spolupráci získat Athose (
Franco Fantasia, tedy tentokrát přímo hrdinou), Porthose (
Walter Barnes ještě než hrál tatíky ve
Vinnetouovi) a Aramise (
Roberto Risso si od
Zorra jenom změnil jméno z Athose), jenže ti mají vlastní plány...
Děj je na první pohled dost zajímavý, jenže vlastně sestává jen ze dvou polovin, kdy si Karla II. navzájem unášejí mušketýři a D'Artagnan, a ve druhé polovině se sice hrdinové spojí, ale prince jim unáší pro změnu proradná Mazarinova neteř, a navíc se do toho zapojí banda loupežníků. Navíc je to dost blbě natočené, scény moc nenavazují, zdejší mušketýři mají do sympatičnosti jak těch
Capuanových, tak samozřejmě i
Borderiových a určitě i
Lesterových dost daleko. Naopak všichni působí jako parta blbců - kupodivu Planchet, u kterého bych takto čekal maxiblbost, zůstává poměrně v klidu.
Savinova hudba je stejná, stejní jsou, jak jsem psal, i někteří herci, takže velitele španělských únosců, se kterým si D'Artagnan zašermuje v hospodě hraje
Benito Stefanelli,
Fantasiu a
Rissa už jsem zmínil. Ostatně i ta hospoda a vůbec většina lokací je stejná jako v tom
Zorrovi. Netočilo se to najednou? Celé je to ztráta času. Snad jenom opakování stejných dialogů ve scénách, kdy Karel svádí různé ctižádostivé šlechtičny mě pobavilo.
4/10
a.k.a.. D'Artagnan a Tři mušketýři
Režie: Fulvio Tului
Hrají: Fernando Lamas, Walter Barnes, Gloria Milland, Roberto Risso, Folco Lulli, Renzo Palmer, Piero Lulli, Enzo Maggio, Franco Ressel, Benito Stefanelli, Franco Fantasia
Hudba: Carlo Savina
Itálie 1963
Žádné komentáře:
Okomentovat