OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 13

Boží Morricone a Clint na dlouhou dobu naposledy uvedený až jako druhý.

JOE KIDD (1972)

Mírné zklamání. Western s Clintem Eastwoodem režírovaný Johnem Sturgesem by mohl slibovat hodně, ale bohužel. Clint sám za to nemůže, ve scénách, kdy hraje prim, je naprosto boží, stejně tak Robert Duvall jako hlavní záporák je hodně fajn. ''Ošklivý'' John Saxon mi naopak přišel dost špatnej, nevím jestli se moc snažil dělat španělskej přízvuk, až zapomněl normálně intonovat, ale prostě... vypadá dobře, mluví hrozně. Stejně tak scénář se moc nepovedl, příběh je sice zajímavý a občas má dokonce i příjemně rychlé tempo, ale občas pár informací chybí, a nebyl důvod dávat je až později, a občas je to naopak zase roztahané. Z toho už jednou Sturgese dostala Bernsteinova rytmická hudba, ale bohužel Lalovi Schifrinovi se tohle moc nepovedlo a jeho hudba jakousi unavenost snímku podtrhuje. Stejně tak závěr, i když s citací Hrstí dolarů (nebo ne?) vyšumí do prázdna, úplný závěr mi přišel jak z televizního seriálu. Ale celkově to zase tak špatný nebylo, i když největší zásluhu na tom má právě Clint. 6,5/10

Režie: John Sturges
Hrají: Clint Eastwood, Robert Duvall, John Saxon, Don Stroud, Stella Garcia, Gregory Walcott, Paul Koslo
Hudba: Lalo Schifrin
Produkce: Universal
USA 1972

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - I PUT A SPELL ON YOU

V Dejvicích jsem narazil na takovou pěknou hospůdku plnou fotek ze starých filmů (Clint, Hitchcock, Monty Python...), rockových hudebníků (Zeppelini, Hendrix...) a celkem často tam hrajou z rádia tuhle desku. Teda byl jsem tam zatím dvakrát a hráli to pokaždý.

ADIOS GRINGO (1965)

Čtvrtý do party těch nejstarších westernů s Gemmou. Připomíná spíše americké westerny, což mi v tomhle případě ale moc nevadilo. Jako jeden z mála špageťáků totiž zpracovává původní americkou předlohu, což možná způsobuje, že místo bandy zločinců a muže, který je dostane, tu máme nespravedlivě obviněného muže na útěku před zákonem, lynčování a bohatého papínka, který chrání svého nezvedeného synka lupiče. Tahle poslední zápletka mi dost připomněla Poslední vlak z Gun Hillu (včetně potom obrácení města proti hrdinovi), zajímalo by mě, kdy ta původní předloha vyšla. Jinak dost mi to připomínalo Jeden stříbrný dolar, a to nejen tou ''americkostí'', tím, že je to typická Gemmovka z tohohle období, čili spousta pěstních soubojů, přestřelek a Nello Pazzafini jako záporák, ale hlavně obsazením - opět tu kromě Gemmy máme Idu Galli, opět jako spíše pasivní hrdinku, která je ale tentokrát klíčem ke všemu, neboť může identifikovat lupiče dostavníku, kteří ji unesli, znásilnili a nechali nahou a svázanou v poušti. To zní zajímavě, ale dokázal bych si představit silnější zpracování téhle scény (tj. Gemma najde nahou Galliovou v poušti, to předtím tam není, to leda kdyby to točil Corbucci). A hlavního záporáka hraje znovu Pierre Cressoy, tentokrát působil lepším dojmem, než v Jednom stříbrném dolaru, tahle role mu sedla víc. Gemma sám hraje znovu svojí vážnou roli, takže tady dobrý. Z dalších jeho obvyklých spoluhráčů je tu ještě Robert Camardiel, tentokrát jako sympatický doktor. Jak jsem psal, příběh je tentokrát trochu zajímavější, přesto některé věci jsou nedotažené, například neustálá změna postoje šerifa ke Gemmovi. Hudba se mi moc nelíbila, i když ústřední téma (ne ta zpívaná písnička, ta harmoniková melodie) má něco do sebe.
Koukám, že mi nestačí půlkový hodnocení, protože se mi tohle líbilo víc, než Jeden stříbrný dolar, ale míň, než Per pochi dollari ancora. Takže tentokrát podivný hodnocení 6,75/10 ;)

a.k.a. Sbohem, Gringo
Režie: Giorgio Stegani
Hrají: Giuliano Gemma, Ida Galli, Pierre Cressoy, Massimo Righi, Nello Pazzafini, Roberto Camardiel
Hudba: Benedetto Ghiglia
Produkce: Euro International Film
Itálie / Španělsko / Francie 1965

PRAŽSKÝ VÝBĚR - S.O.S.

Nemůžu si odpustit - největší překvapení večera. (Bohužel ten zvuk je dost blbej.)