Poslední osmdesátková bondovka, poslední režírovaná Johnem Glenem, druhá a poslední s Timothym Daltonem. Což je docela škoda, protože tady už si spolu s tvůrci našel svou cestičku a Moorea bych si tady už moc představit nedokázal. Bohužel, jinak to lepší není.
S kým se Bond potýkal doposud? S megalomany, zločineckými korporacemi, superpadouchy toužícími ovládnout svět, tajnými službami. A tady má jako nepřítele drogového dealera. Přestože se jedná o opravdu hnusného a brutálního padoucha, je to padouch z úplně jiného světa a máte pocit, že snad ani nesledujete bondovku. Bonda navíc pohání osobní msta za zmrzačeného Leitera, kterého dealer Sanchez nechal napůl sežrat žralokem. Leitera tu hraje David Hedison, který si ho už jednou zahrál - ale ne v předchozím Dechu života, ale už v Žít a nechat zemřít! Tahle nekontinuita opravdu nedává moc smysl, navíc, podobně jako v Goldfingerovi tu Leiter vypadá spíš jako Bondův tatík než generační souputník, kterým byli všichni předešlí.
Příběh se také odvíjí dost nepravděpodobným způsobem a obsahuje až moc proměnných, které nikam nevedou. V jednu chvíli například M odebere Bondovi povolení zabíjet, Bond se vzbouří a uteče. A nic z toho není! Celá MI6 je navíc na jeho straně, takže za zády M mu pomáhá jak Moneypenny, tak Q, který tu má asi největší roli, jakou kdy měl.
Bondgirls jsou tentokrát dvě, ale je pravda, že u Daltona mám pocit, že na ženské moc nemá čas a milostné scény má jen tak z povinnosti. Tyhle dvě stránky Bondovy osobnosti asi nejlépe ze všech vyvážil Connery, Moore byl zase viditelně víc doma v posteli než v akci - to byl svůdce, který se často dostal do nebezpečí, zatímco Dalton je spíš zabiják, který si sem tam bokem nabalí ženskou. Závěrečná scéna, kdy Bonda nejdřív líbá sexy hispánka, aby se vzápětí vrhl do bazénu pro sexy krátkovlasou Američanku, v Daltonově podání vyznívá nepatřičně, kdežto s Moorem ani s Connerym by to tak mimo nevyznělo.
Z dalšího obsazení jsem v podstatě poznával lidi spíš podle obličeje, ale neznal moc jména. Jednoho z vedlejších padouchů si ale zahrál začínající Benicio del Toro, Sanchezovu pravou ruku hraje Don Stroud, a sám Sanchez je sice dobře zahraný, ale herec mi připomínal Henryho Silvu a tak si říkám, že kdyby to hrál on, to by bylo něco. Mihne se Peckinpahův stálý herec Jorge Russek, malou roli sehrál i Bobby Sixkiller z Odpadlíka. Hudbu bohužel už nikdy víc nedělal John Barry, ale tady ho více než zručně nahradil Michael Kamen - vtipné je, že včetně falešné spaghetti westernové skladby, která zní z televize.
Povolení zabíjet diváci v roce 1989 nechtěli a série se dostala do krize. Po ní už se do role dostal Pierce Brosnan. Otázka je, zda byli tak navyklí na Mooreův styl (a pár přiblblých vtípků z jeho filmů se dostalo i sem), nebo jim nesedělo tvrdší pojetí Daltonových filmů. Osobně mi tahle změna nevadí, ale i tak mi tahle bondovka k srdci moc nepřirostla. 6,5/10
a.k.a. Povolení zabíjet
Režie: John Glen
Hrají: Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, Anthony Zerbe, Don Stroud, Benicio del Toro, Pedro Armendáriz jr., Desmond Llewellyn, Robert Brown, Caroline Bliss, David Hedison, Priscilla Barnes, Christopher Neame, Claudio Brook, Jorge Russek, Jeff Moldovan, Branscombe Richmond
Hudba: Michael Kamen
Velká Británie / USA 1989
Žádné komentáře:
Okomentovat