OIK'S REDEMPTION TOUR část 3

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?

 

LE PROFESSIONNEL (1981)

Poprvé viděno: 2009

Hodnocení tehdy: 76% (tehdejší divná matika, dnešním hodnocením bych býval dal 7/10)

Hodnocení ČSFD: 84%

Hodnocení IMDB: 7,4/10

Tehdy jsem už v článku psal, že jsem nepochopil, proč je ten film tak oslavovaný. Inu proto, že tu běžel v době, kdy se máloco lepšího dostalo do kin, v televizi hned krátce po revoluci a ve spoustě lidí dokonce vrostlo přesvědčení, že existoval ještě dabing z kina, dokonce si vycucali z prstu obsazení... Pokud film viděli jako malí, určitě se jim vryl do paměti a dívají se na něj růžovějšími brýlemi než já tehdy.

Po letech ale musím uznat, že se mi to líbilo víc než tehdy. Mouchy to samozřejmě má, ale nejdřív by se mělo chválit, takže tím začnu. Naprosto největším plusem je samozřejmě sám Belmondo v hlavní roli. Jen málo herců působilo tak magneticky, že z nich divák nebyl schopen spustit oči. Belmondo tu střídá hned několik poloh, od drsné a tvrdé přes vážnou až po šaška, který vodí směle svoje protivníky za nos. Chytře napsaný scénář, kdy agent tajné služby rozjíždí šílenou honičku, aby se pomstil svým nadřízeným, kteří ho předhodili protivníkovi. Dovedete si představit, že by v americkém filmu na vině stála samotná vláda a tajná služba USA? Ne, vinu by nesl konkrétní padouch, od kterého by se vláda distancovala, případně by nic nevěděla, kdežto tady je Belmondo obětován v zájmu obchodu mezi Francií a banánovou republikou v Africe.

Plusem je určitě i Hosseinův Rosen, který je možná trochu jednorozměrný, ale Hossein ho hraje tak civilně a úsporně, jak jen může, Beaunova postava bývalého přítele, který je příliš zbabělý, aby udělal správnou věc, a samozřejmě by plusem byla i Morriconeho hudba. Jenže s ní mám trochu problém. Ennio totiž pro film novou hudbu nesložil, Georges Lautner si vybral jen dvě starší, nedoceněné skladby, které byly dodatečně opatřeny automatickými bicími. Ale ok, proč ne. Jenže protože ty skladby jsou jen dvě, zvláště legendární Chi Mai je tak nadužívaná, až to bolí. Jsou scény, kde sedí perfektně. A pak jsou takové, kde je jako pěst na oko.

Druhým větším negativem je pak Lautnerova režie. Nejsem si jist, zda Belmondo natočil více filmů s Lautnerem nebo s Verneuilem, ale Verneuil z nich byl rozhodně ten lepší. Zvláště honička zhruba v polovině filmu je dost špatná a skoro jsem u ní zíval nudou. Nejen, že na Kořist se nechytá, ale i honička v o dva roky starším Policajtovi nebo rošťákovi dopadla mnohem lépe. A nemusela končit tak divně komicky. S humorem je tu taky trochu problém, protože v některých místech, zvláště ve scénách s prostitutkou, film najednou chytne náladu, jako by to byla komedie typu Veselé Velikonoce. Drsný a vážný Belmondo se najednou změní v lva salónů a žena, která by logicky měla být vyděšená, že v pokoji našla cizího chlapa, který toho, kterého čekala, zmlátil a nacpal do skříně, se do něj ihned zamiluje. Ne, tohle sem vůbec nesedí.

Ale ani jedno mi ve výsledku nevadilo tolik. Nejvíc asi ta honička. Jinak určitě mezi belmondovkami jeden z těch nejlepších filmů, a příště se na to určitě znovu podívám dřív než po patnácti letech ;) 

Nové hodnocení: 8/10

Verdikt: Zlepšení dojmu oproti předchozímu zhlédnutí.

a.k.a. Profesionál

Režie: Georges Lautner
Hrají: Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Robert Hossein, Michel Beaune, Jean-Louis Richard, Marie-Christine Descouard, Bernard-Pierre Donnadieu, Elisabeth Margoni, Pierre Vernier
Hudba: Ennio Morricone
Francie 1981