Cannon, McLaglen a Morricone. Člověk by nečekal, že tahle tři jména uvidí v titulcích jednoho filmu. Ale je to tak...
Sahara je fantazií páně Golana na téma "vezmeme několik úspěšných hitů a splácáme z nich dohromady ten největší." Takže tu máme pouštní téma a kmenovou válku jako v Lawrenci z Arábie, romanci mezi americkou slečinkou a arabským machem jak z nejpitomější telenovely a do toho závody v autech napříč pouští jako třeba ve Velkých závodech. A protože hlavní roli hraje Brooke Shields, musí tu být i pasáže s vodopádem jako z Modré laguny. A taky tu máme pár herců z prvního Indyho. Výsledek silně připomíná dort pejska a kočičky.
Brooke Shieldsové bylo při natáčení necelých osmnáct let, což mě docela rušilo. Jednou z producentek byla i její matka, která vyjádřila přání, aby film byl hravý a aby se na její dceru ve filmu nikdo nedíval jako na dospělou ženu, že je na to ještě mladá. Většinu filmu se nějací beduíni snaží Brooke Shieldsovou znásilnit, má zde koupací scénu pod vodopádem, milostnou scénu a ještě na ní domorodé ženy trhají šaty. Tolik k tomu, jaké slovo v produkci měla paní Shieldsová starší a jaké Menahem Golan. Jeho výrok o filmu taky stojí za zmínku: "Brooke je nejkrásnější stvoření na světě. Je duchem pouště a Lambert je divoch, ale vzdělaný. Chce ji znásilnit, ale ovládne se."
Golan mimochodem věřil, že nezralá a neškolená Shieldsová dostane za film Oscara. Místo toho dostala Zlatou malinu - jako nejhorší herec - za scény, kde předstírá, že je muž. Za herečku ji totiž předběhla Bo Derek za film rovněž v produkci firmy Cannon. O nějakém herectví u Shieldsové vážně nemůže být řeč, její kariéra stála minimálně v osmdesátkách na dlouhých vlnitých vlasech a půvabné tváři.
Hlavní mužská postava, Lambert Wilson, namaskovaný jako Arab, taky hrát neumí, takže pár dobrých herců je odsouzeno do nesmyslných vedlejších rolí - John Rhys Davies opět v turbanu, tentokrát jako nesympatická postava, Ronald Lacey jako arabský zloduch, který mi svým věčným úšklebkem připomínal Michaela Parkse z nedávno viděného Přání smrti 5. Nejhůř ale dopadl Horst Buchholz, na začátku vypadající na slizkého padoucha, aby se z něj stala trapná nevtipná rádoby komická postava.
V závodu mimochodem závodí různé národnosti, ale ze všech, zejména z Italů, jsou dělaní naprostí tupci v mizerných autech, Němci pak nejen podvádí v závodu, ale ještě podporují kmenovou válku a zásobují Laceyho zbraněmi... To vše aby vyniklo super dokonalé americké auto řízené dokonalou Američankou. To jsou samozřejmě ideje Izraelce Golana, který i části v Americe nechal točit v Británii a místo na Sahaře se točilo v Izraeli. Izraelské lokace jsou ale vedle Morriconeho hudby jedním z mála pozitiv filmu.
Původně měl film točit Guy Hamilton, následně byl vystřídán Johnem Guillerminem, ale ten po začátku natáčení odešel a vystřídán byl Andrewem McLaglenem. McLaglena jako režiséra rád nemám a tohle bylo kvůli své blbosti snad jen trochu záživnější než jeho westerny. Akci ale točit rozhodně neuměl, ta vypadá směšně. Děj je předvídatelný, dostaneme všechna klišé, na která si vzpomeneme, co z nich se mi líbilo asi jako jediné, je, když je hrdinka vhozena na sloup v jámě, kde jsou panteři a levharti, kteří na ni skáčou! Film skončil jako katastrofa a MGM na jeho základě ukončilo spolupráci s Cannon Films. 5/10
Režie: Andrew V. McLaglen
Hrají: Brooke Shields, Lambert Wilson, Horst Buchholz, John Rhys-Davies, Ronald Lacey, John Mills
Hudba: Ennio Morricone
Velká Británie / USA 1983
Žádné komentáře:
Okomentovat