SUPERARGO CONTRO DIABOLIKUS (1966)

Bod 1. Superargo není Argoman. Původně jsem si myslel, že jde o pokračování, kde Rogera Brownea vystřídal z finančních důvodů Giovanni Cianfriglia (uveden jako Ken Wood). Není to tak. Zatímco Argoman pokračování nemá (docela škoda), Superargo ano.
Co znamená Argo? Kromě lodi, na které se plavil Iásón, a se kterou Argoman ani Superargo nemají co dělat?

Superargo narozdíl od Argomana nevypadá v kostýmu tak směšně, vůbec ho nesundá a jeho pravá totožnost je utajená i nám. Celý film nosí svůj wrestlerský červený trikot a my nemáme tušení, co je pod ním. Ehm. Jasně, že máme, i když nám to tvůrci tají. Superargo vypadá takhle:

Superargo, narozdíl od Argomana, není sebevědomý lamač ženských srdcí, ale vlastně rodinně založený chlapík, který miluje svoji nepříliš hezkou přítelkyni (snědým Španělkám blond paruky nesluší), ctí svého přítele z tajné služby a má nízké sebevědomí! Vydělává jako wrestler, ale má superschopnosti. Přežije mráz, oheň, nosí neprůstřelný oblek, když ho bodnou, krev se mu srazí, má neskutečnou sílu.

Bod 2. Diabolikus není Diabolik. Diabolikus je obstarožní superpadouch jako z Bonda. Má superskrýš pod pustým ostrovem (vždycky mě zajímalo, za co to padouši vybudovali, zvláště když to, co jim přináší moc, ukradnou až po tom, kdy to mají kam schovat). Má sexy asistentku v podání Loredany Nusciak z Djanga. A má řadu stejně oblečených poskoků. A plán na ovládnutí světa pomocí silně znehodnocených peněz, protože umí předělat uran na zlato. Nebo tak něco.

Film je ještě přímočařejší než Argoman, což nevadí, občas je ale docela natahovaný. Po začátku se zápasem v ringu jsem doufal, že tentokrát se dočkáme více bitek, ale byť jich pár je, taky se tu dost nakecá, a taky se dlouhé minuty plave pod hladinou a podobně. Film jde po klasické lince, tj. hrdina pátrá po padouších - hrdina najde padouchy - je zajat a mučen - uteče - připraví se na závěrečné zúčtování - boj a konec. Neškodila by tomu trochua humoru. Kvůli svým psychickým problémům na začátku Cianfriglia, ač hora svalů, psůobí překvapivě křehce, takže sice víte, že všechno zachrání, ale pak se z toho třeba může zhroutit (což se nestane, samozřejmě). Poměrně koukatelná jednohubka s maskovaným hrdinou, ale nic víc. K tomuhle pokračování vzniklo, o dva roky později. Papírovou předlohu to nemá, zato bych viděl spojnici s mexickým superzápasníkem El Santem. 6,5/10
PS: Už 39. film, v kterém jsem viděl Cianfrigliu! Není se čemu divit, když se později v minirolích mihnul opravdu leckde, včetně mnoha spencerovek.

a.k.a. Superargo vs. Diabolicus
Režie: Nick Nostro
Hrají: Giovanni Cianfriglia, Gérard Tichy, Loredana Nusciak, Mónica Randall, Josep Castillo Escalona, Emilio Messina, Fortunato Arena, Geoffrey Copleston, Massimo Righi
Hudba: Franco Pisano
Itálie / Španělsko 1966