QUEEN - JAZZ

Na Queenech jsem, jako mnozí, vyrůstal. Paradoxně jsem celé desky slyšel až někdy v patnácti, do té doby jsme se sestrou měli prostě výběr - nic oficiálního, táta nám prostě zkopíroval to, co se sestře líbilo. Osmileté. Takže Queen I a II pro mě až do těch patnácti byly neznámé desky (otázka je, jestli nám tehdy byly zapůjčeny), dost možná to nejstarší, co jsme tam měli, byly We Will Rock You a We Are the Champions z News of the World. Každopádně, jak jsem zjistil, když jsem pak slyšel celá alba, z Jazzu tam toho bylo asi nejvíc. Tím myslím, že zatímco z některých desek jsme měli třeba jen dvě tři věci, z Jazzu naopak asi dvě nebo tři chyběly.

Co chybělo? Hned úvodní Mustapha. Toho buď milujete, nebo nenávidíte. Na koncertech ho Queeni používali jen jako intro, tedy nikdy nezaznělo víc než Freddieho "IIIIIIbrahiiiiim". (NEPRAVDA - nalezeny důkazy, že občas ho hráli celého.) Ringo Čech svého času udělal cover s názvem Pavlata Antonín. Pokud Mustaphu nesnášíte, Pavlata je ještě horší. Fat Bottomed Girls - tu jsme měli, vždycky to byla moje oblíbená. Mám ji radši než áčko ze singlu, Bicycle Race, která je na desce samozřejmě taky. Mezi ně se ještě vklínila pomalá sitárová Jealousy. Po kolech je nepříliš výrazná If You Can't Beat Them - ale tu jsme měli taky. První stranu zavírá trochu tvrdší Let Me Entertain You.

Dead on Time jsme tenkrát neměli, a ani teď si ji moc nevybavím. Ještě méně In Only Seven Days od Deacona - teď jak jsem si ji pustil, znám ji, ale je to zívačka. Dreamer's Ball jakoby propůjčuje desce název, protože ze všeho, co na ní je, má k jazzu nejblíž. Fajn věc. Fun It zase jakoby předznamenává pozdější disco věci, ale je pořád lepší než cokoli na Hot Space. Zpívá Roger Taylor. Leaving Home Ain't Easy si nepamatuju a nebaví mě. Don't Stop Me Now je samozřejmě hitovka. No a na závěr nepříliš poslouchatelná Taylorova More of that Jazz.

Alba Queen celkem jasně popisují jejich vývoj od rockové skupiny přes snahu vymanit se z rockové škatulky, experimenty s mainstreamovými žánry až po přeměnu v popovou skupinu s rockovými základy. Jazz jakoby zavírá druhou éru, než rock skoro úplně zmizel a byl nahrazen v lepším případš melodickými baladami a popovými hymnami, v horším diskem. Nejlepší deskou skupiny rozhodně není, ale osobně k němu mám asi nejbližší vztah.