Giallo založil
Mario Bava svými dvěma filmy z let 63 a 64. Giallo proslavil
Dario Argento Ptákem s kříšťálovým peřím roku 1970.
Debořino sladké tělo je takovým mezičlánkem - filmem, který ignoruje
Bavu, ale předznamenává celou spoustu dalších giall, která během dalších let vznikla. Ostatně už po tomto filmu začaly vznikat podobné, často právě s
Carroll Bakerovou v hlavní roli.
Bohužel,
Tělo je i z těchto čtyř startovních snímků jednoznačně nejslabší. Ani by nevadilo, že tu tentokrát nemáme žádného maníka v černém a spoustu vražd, problém je, že v celém filmu se neděje zhola nic, a zápletka nedává příliš mnoho smyslu. Nechci spoilovat, takže to neupřesním, ale námět je hodně podobný dalším několika giallům, na kterých se rovněž podílel scenárista
Ernesto Gastaldi. Všechna pak vycházejí ze skutečného případu, který otřásl Itálií na přelomu 50. a 60. let. Tahle vědomost mě přivedla k tomu, že (protože v giallu nikdy nic není tak, jak se zpočátku zdá) jsem zatraceně rychle uhodl pointu, a pak jsem jen čekal, až se potvrdí naprosto všechna moje podezření.
Děj se točí kolem mladého novomanželského páru, Švýcara Marcela (
Jean Sorel) a Američanky Deborah (
Carroll Baker). Ti přijedou na líbánky do jeho rodné Ženevy, záhy se však setkávají s jeho bývalým přítelem Philippem (
Luigi Pistilli), který jim oznámí, že Marcelova bývalá přítelkyně Suzanne (
Ida Galli) spáchala sebevraždu, z čehož viní Marcela. Otřesený Marcel pak vypráví Deboře, jak se se Suzanne hrozně milovali, ale on rozhodl odjet a osamostatnit se, aby jí mohl splatit dluh. Snaží se zjistit, co se vlastně stalo, avšak brzy začne Deboře kdosi vyhrožovat po telefonu a navíc to v Suzannině bývalém opuštěném domě vypadá, jako by tam strašilo. Novomanželé odjedou na Riviéru, ale kam se hnou, tam jakoby se přízrak minulosti táhl za nimi...
Jak už sami vidíte, nepůsobí to nijak chytře. Většinu filmu pak sledujeme
Sorela a
Bakerovou, jak se milují, jak tančí, jak se válí v posteli, jak se sprchují, jak se opět, znovu a zase milují... A v jejich případě tak nějak není na co koukat, protože ač oba jsou pohlední, tak zároveň jsou tak mělcí, že na nich není špetka čehokoli zajímavého.
Pistilli nemá moc příležitosti vyniknout a zaujmout svým děsivým ksichtem, a krásná
Ida Galli je promarněna v roli mrtvé milenky. Zajímavostí je role
George Hiltona, který vypadá, jako by se sem vloupal z nějakého westernu a ve společných scénách ústřední pár zcela přehrává.
SPOILERY Ok. Takže pokud vám už došlo, v čem tkví pointa, ač jsem se snažil nic nenaznačovat, nedivím se. Je to vážně průhledné. Nenapíšu to sem, kdyby náhodou, ale srovnám to s dalšími dvěma filmy, které to připomíná - Forbidden Photos of a Lady Above Suspicion a The Strange Vice of Mrs. Wardh. Pokud jste oba filmy viděli, a asi i tenhle, pokud tento odstavec čtete, víte, že pointa je ve všech stejná. V obou je plán příliš složitý, stejně jako zde, ve všech třech je až moc náhod. Mrs. Wardh je z nich nejlepší, neboť i když na scéně není vrah, pořád se něco děje, a Edwige Fenech umí zaujmout tak, jak se to Carroll Baker vůbec nepodařilo. Stejně tak Hilton je lepší než Sorel, přestože zrcadlovým Sorelem je ve Wardh spíše Mendoza. Vlastně jsem si říkal, že Dolce Corpo je Wardh optikou Mendozovy postavy. KONEC SPOILERŮ
Deborah je krásně natočené, ohudebněné (
Nora Orlandi) a zabalené nic. Pokud chcete podobný film v lepším a zábavnějším podání, a s lepším obsazením, volte
The Strange Vice of Mrs. Wardh. Tam je vlastně totéž, co tady, s mnoha zábavnými a napínavými scénami, máte tam vraždy, máte tam kozy (tady se sice objeví taky, ale jak u
Carroll, tak u
Idy to vypadá spíš jako nehoda), máte tam
Edwige Fenechovou,
Ivana Rassimova. A pokud chcete
Pistilliho a
Galliovou, jsou o film vedle, v
The Case of the Scorpion's Tail. (Byť tam to
Idě nesluší zdaleka tolik. Ale vlastně má víc prostoru.) Se
Sorelem vám neporadím,
Bakerová nejlíp v úplně jiném žánru a zemi, ve
Velké zemi. Tomuhle se snad radši vyhněte - jen pro kompletisty.
5/10
 |
| Klub s komiksovou výzdobou |
a.k.a. The Sweet Body of Deborah
Režie: Romolo Guerrieri
Hrají: Carroll Baker, Jean Sorel, George Hilton, Luigi Pistilli, Ida Galli
Hudba: Nora Orlandi
Scénář: Ernesto Gastaldi, Luciano Martino
Itálie / Francie 1968
Žádné komentáře:
Okomentovat