Claudio Cassinelli se po dvou filmech stal mým oblíbeným poldou z italských poliziotteschi. Je lepší jako herec i charismatičtější než
Merli nebo
Merenda. Zrovna tuhle roli by ani jeden z nich nesehrál.
Cassinelli tu totiž hraje něco jako
Belmondo v
Policajt nebo rošťák - aby vypátral vraha neznámé dívky, neváhá se namočit do řady krádeží, prostituce a vyhrožování smrtí podezřelým. Naprosto s ničím se nepáře a jediné, co ho rozruší, je, když mu někdo rozbije brýle.
Film trochu připomíná předchozí
La polizia chiede aiuto v tom, že od jedné vraždy, provedené naprosto v duchu gialla, se rozjede řetěz událostí vedoucí do míst vyšších, než by si kdo dokázal představit.
Sergio Martino ovšem kromě míchaniny poliziesca a gialla, přičemž z gialla je tu skutečně minimum, jen pár vražd, přidal i na humoru. Pokud ho tvoří ironické poznámky a vůbec aktivity
Cassinelliho, který tu připomíná
Johna Lennona, je to fajn. Problém je, že k smíchu je ještě jeden policista a s ním dojde ke dlouhé honičce plné bláznivých gagů. Navíc do toho celou dobu hraje muzika jako z Neváhej a toč. Naštěstí čím více se nitky dostávají do vyšších pater, tím humoru ubývá. Ale humorná a vážná stránka jsou i tak dost nevyvážené.
Na nedostatek akce si ale nemůžeme stěžovat. Až do zhruba dvou třetin je film neskutečně zábavný a uhání jako blesk se spoustou honiček, přestřelek a bitek. Zvláště přestřelka na horské dráze zůstane v paměti, stejně jako akce v kině. Mimochodem, na co hrdinové jdou? Ano,
Il tuo vizio e una stanza chiusa e solo io ne ho la chiave, tedy jeden z předchozích
Martinových filmů. Závěrem se ale film zadrhne. Jde tu už jen o past na tu největší rybu a všechny ostatní nitky byly už předtím uzavřeny. V téhle době jsem pořád čekal, že už teda bude konec a skončí to jako jiná poliziottesca, kde se na hlavu zločinu hrdinové prostě nemohou reálně dostat.
Paralelně s uragánem
Cassinellim pátrání rozjíždí komický policista sázející na fotbal a odměřený prokurátor, řízení policejním náčelníkem. To je nudná vedlejší role a zarazí, že právě tu hraje
Mel Ferrer, psaný jako druhá hlavní role. Mnohem zajímavější roli významného boháče hraje italský veterán
Massimo Girotti - tady bych právě očekával spíše
Ferrera. Což neznamená, že by
Girotti byl špatný. Mimochodem, pokud vím, s
Terencem Hillem spřízněni nebyli. O hudbu se postaral
Luciano Michelini, a ač nebyla úplně špatná, občas byla nepřiměřeně komická a hrála v nesprávných momentech.
Stelvio Cipriani by asi odvedl lepší práci. Jinak z poliziesek od
Sergia Martina jsem zatím viděl jen tohle, ale určitě se mrknu i na ty další. Do roku 1977 je jeho tvorba, s výjimkou komedií, určitě zajímavá.
7/10
a.k.a. Suspicious Death of a Minor
Režie: Sergio Martino
Hrají: Claudio Cassinelli, Mel Ferrer, Massimo Girotti, Lia Tanzi, Jenny Tamburi, Roberto Posse, Gino Pernice, Gianfranco Barra, Carlo Alighiero
Hudba: Luciano Michelini
Itálie 1975
Žádné komentáře:
Okomentovat