"Že králi nasadí parohy můj sluha, to bude má pomsta!" Don Salluste, Blas, don César, všechno postavy, které známe z
Funesovy Pošetilosti mocných. Ovšem ta je jen komickým zpracováním dramatu
Victora Huga, které bylo filmově zpracováno hned několikrát. Vážně. A nejproslulejší je asi toto zpracování s
Jeanem Maraisem. Příběhově jde tedy o totéž. Don Salluste je vypuzen od dvora, a aby se pomstil, nasadí na dvůr svého bratrance Césara. Ve skutečnosti jde ovšem o chudáka jménem Blas, pravý César je totiž loupežníkem (pod jménem Zafary) a byl Sallustem poslán na galeje. Blas/César má především královnu svést a tím ji zkompromitovat.
Námětově to nezní tak špatně. Navíc tady je vše ozvláštněno tím, že Blase i Césara hraje
Jean Marais, oba jsou tedy identičtí dvojníci, dvůr tedy Blase coby Césara poznává, zatímco Blas má strach, že by ho královna mohla poznat, protože se znají z dětství z kraje, odkud královna pochází. Jenže ani jediná z těchto záležitostí, tedy zvláště záměna Césara a Blase, není prakticky vůbec využita. V jediné scéně je César/Zafary považován za Césara/Blase, ale tato scéna se prakticky nijak nedotýká samého příběhu a kdyby tu nebyla, ději by to v žádném případě neublížilo. Stejně tak sledujeme intriky španělské šlechty vůči Blasovi/Césarovi, ale nikdy žádné nedojdou k ohrožení Blase, jen se žvaní. To, že film bude postaven na románku královny
Danielle Darrieux a
Jeana Maraise, s tím jsem počítal. Ovšem že ne nevyužije, přímo zahodí možnost víc promíchat děj a zapojit záměnu dvojníků, a zapojit (narozdíl od
Ouryho filmu) Césara/Zafaryho i do závěru, s tím rozhodně ne.
Nevím, jak dalece se tento film drží
Hugovy hry. V tom, co mi vadí, ale asi docela věrně.
Ouryho verze je nejen vtipná, ale dramaticky je tak i lepší, i když tam pro změnu nedojde k naplnění románku mezi Blasem a královnou.
Louis de Funes by byl navíc lepším Sallustem i v jeho vážné podobě, ten zdejší je poměrně nezajímavý.
Marais sám je pak lepší coby Zafary než coby Blas, a je i vidět, že role rošťáckého lupiče ho baví víc než role plachého milovníka.
Díval jsem se na to hlavně proto, že jsem chtěl vidět to, co zesměšňuje
Ouryho a
Funesova verze. Nečekal jsem ale takové zklamání a takovou nudu. Škoda.
5/10
Režie: Pierre Billon
Hrají: Danielle Darrieux, Jean Marais, Gabrielle Dorziat, Marcel Herrand, Yves Massard, Alexandre Rignault, Jone Salinas
Hudba: Georges Auric
Podle divadelní hry Victora Huga
Francie / Itálie 1948
Žádné komentáře:
Okomentovat