Máme tady Dušičky, svátek Všech svatých, a ještě k tomu v Americe slaví Halloween, vystavují si dýně a koledují a straší se a tak podobně. Taky se nám posunuly hodiny. To skoro láká podívat se na nějaké horory. Já mám gotické horory docela rád, i když jsem jich zase tak moc neviděl. Ale líbí se mi ta jejich atmosféra, tajemné hrady, úzké podzemní chodby, pověry a tak podobně. Takže jsem vybíral z tohohle ranku. A kdo jiný je králem tohoto žánru než
Vincent Price? Ovšem tentokrát mě oba filmy, které jsem s ním viděl, zklamaly. On sám ne.
Viděl jsem toho víc - a myslím, že by bylo fajn udělat si tu takový speciál, takže tento týden vyjde více článků. První tedy už dnes.
Dnešním filmem je tedy:
TALES OF TERROR (1962)
Roger Corman na počátku šedesátých let po úspěchu
Pádu rodu Usherů začal vyrábět jeden film podle
Edgara Allana Poea za druhým, všechny s
Vincentem Pricem. Tady se pokusil udělat povídkový film podle hned několika povídek - jsou tu tři, ale prostřední je smíchaná hned ze dvou. První povídka
Morella je bohužel šíleně nudná. Mladá žena se vrací po letech do rodného domu, kde žije její šílený otec, který ji kdysi zavrhl, a v posteli má dodnes nepohřbenou mrtvolu své ženy. Dlouho sledujeme zlomeného
Price jak vysvětluje svůj příběh své dceři, která ho zase obviňuje a tak podobně. Což nemá pranic společného s
Poeovou povídkou.
Po přečkání
Morelly jsem se těšil na adaptaci
Černého kocoura, bohužel tuto povídku se
Corman rozhodl pojmout humorně a spojil ji s povídkou
Sud vína amontilladského. V hlavní roli se tu představuje
Peter Lorre jako ožrala a pobuda, který marně mámí ze své krásné ženy peníze na pití. Aby se napil, vyzve na souboj
Vincenta Price coby znalce vína a při souboji, spočívajícím v degustaci různých vín, se pěkně opije.
Price ho pak dovede domů, seznámí se s jeho ženou a žena pak
Lorremu začne s
Pricem zahýbat. Což
Lorre nemůže nechat jen tak. Motivy ze samotného
Černého kocoura se pak objeví až na samém konci. Tahle povídka byla občas zábavná, většinou ale opět docela nudná a
Lorre snad byl ožralej doopravdy. Navíc ani jeden z
Poeových vrahů z obou povídek nevraždí ze žárlivosti, ale z pýchy.
Třetí povídka,
Případ pana Valdemara, mě bavila asi nejvíc.
Price tu tentokrát hraje umírajícího muže, který uvěří šarlatánovi, jenž ho hypnózou zbavuje bolestí. Hypnóza přímo v okamžiku smrti však není úplně nejlepší nápad. Kromě
Price tuto povídku táhne démonický
Basil Rathbone, a jako jediná je docela napínavá. Vyústění má však nejlépe podané
Černý kocour. V podstatě by se na celém filmu daly pochválit jen různé role pro
Vincenta Price, který tu hraje, a hodně dobře, zlomeného samotáře, nafoukaného snoba a vyrovnaného důstojného pána, a pak snad kulisy a prostředí, které budují docela dobrou atmosféru. Ale jinak se mi to skoro vůbec nelíbilo.
5/10
a.k.a. Historky hrůzy
Režie: Roger Corman
Hrají: Vincent Price, Peter Lorre, Lennie Weinrib, Basil Rathbone, Debra Paget, David Frankham, Kenner G. Kemp, Maggie Pierce, Jack Tornek, Paul Bradley, Cosmo Sardo, Joyce Jameson
Hudba: Les Baxter
Na motivy povídek Edgara Allana Poea
USA 1962
Žádné komentáře:
Okomentovat