LITOMĚŘICKÝ KOŘEN

Již jedenadvacátý ročník hudebního festivalu Litoměřický kořen se konal tento víkend na Střeleckém ostrově v Litoměřicích, jak název napovídá, a já byl u toho, poprvé. Drtivou většinu účinkujících jsem neznal, a pokud ano, tak jen jménem, nebo jednu dvě písničky. Sestra s jejím přítelem, kteří jeli taky, ale naopak spoustu kapel znají (člověk by až věřil, že si s nimi i tykají) a po nalákání jsem byl poměrně zvědavý.
Neslyšel jsem všechno. Nejen hudbou živ je člověk, a tak jsme občas museli zvednout kosti a jít si nakoupit, protože jindy nebyla příležitost. Jiné kapely se nám zase třeba moc nelíbily. V pátek se jelo od tři čtvrtě na pět až někdy do dvou do rána, v sobotu od jedenácti do stejné hodiny.
Tak a teď k jednotlivým účinkujícím.

Václav Koubek a Martin Rychta
Písničkář s tahací harmonikou a bubeník. Hudebně odrhovačky, ovšem se zajímavými texty. Ještě zajímavější byly úvody jednotlivých písní a vůbec Koubkova osobnost. Jako písničky bych si to asi nepustil, texty bych si možná přečetl, ale vystoupení to bylo dobré. +

Tvrdý / Havelka band
Elektronické verze starých písní Garáže, Psích vojáků a podobných kapel. Originály popravdě (na rozdíl od sestry) neznám (některé teď už jo), ale hudebně se mi to moc nelíbilo (z originálů vlastně nechali jen texty - z tohohle třeba udělali tohle), nudilo mě to a zpěvák mě neskutečně vytáčel. Hlasem a především podivnou rádobysexy choreografií. -

Vladimír Mišík a ETC... se nekonalo :( Místo toho ATD
Na tohle jsem se těšil, protože Mišíka samozřejmě znám dobře. Bohužel cestou na festival Mišík zkolaboval a museli ho odvézt do nemocnice. Přítomní muzikanti jako náhradu utvořili seskupení vtipně nazvané ATD a už ne tak vtipně sehráli několik největších Mišíkových hitů. Nijak dobře. Většinu skupiny tvořil Traband, který ihned následoval... a ze kterého jsme po dvou písničkách odešli, tohle nás neoslovilo.

Longital
Všem okolo se to líbilo. Mně napřed ne, pak to začalo být zajímavější, nakonec převážily pozitivní dojmy, ale zase nějakej extra hit to nebyl. Ale spíš +

Muchu a Ještě jsme se nedohodli jsem neslyšel, protože jsem už na Longitalu málem usnul. Zvlášť u Ještě jsme se nedohodli mě to mrzí.

A jdeme na sobotu. Ta začala netradičně divadlem.
Činoherák Ústí - Dva páni z Verony (Shakespeare)
Komorní představení málo známé Shakespearovy komedie, v němž sedm herců ztvárnilo asi patnáct rolí, z toho většinu ženských muži, jen jednu hrála žena. Celé představení si však pro sebe ukradl herec Jiří Maryško v několika vedlejších rolích, zejména coby sluha skinhead (ty aktualizace jsem sice nepochopil, proč zrovna skinhead, ale aspoň byla sranda). Taky mě zaujalo vykradení jednoho gagu ze Šimona a Matouše. +

Zuzana/Faker/Antonín jsme neslyšeli, šli jsme pro oběd.

Kadé Chim
Folk/country směs s harmonikou, dudami a banjem, která zaujala snad jen osobou banjisty, jímž není nikdo jiný, než Josef Janíček z Plastiků. To bych netušil, že ho kdy uvidím hrát na banjo a zpívat americké lidovky. Z vystoupení pak asi nejvíc pobavil opilý divák, který jako jeden z mála trsal v kotli pod pódiem, a jehož taneční kreace bych popsal asi jako "pták se snaží vzlétnout a nejde mu to". Spíš asi -

Už jsme doma
Nářez, u kterého mi přišlo, že hráli strašně krátce. Jednoznačně +

DG 307
Narozdíl od sestry a spol., kteří znají tvorbu Dégéček odshora dolů, já znám dvě tři věci, takže jsem nevěděl, co čekat. Hudebně se mi to líbilo. Dramaturgicky už tolik ne. Věci s takovou atmosférou dát odpoledne do amfiteátru, to je vražda. Ale asi to jinak nešlo. Pavlu Zajíčkovi bohužel po mrtvici už není moc rozumět (a když se kamarádce podepisoval, ani nevěděl, kde je :( ) a taky je fakt, že věci jako Degenerace už dneska působí dost anachronicky. Ale určitě +

Deshane vypadalo zajímavě (hráli na didgeridoo a podobné nástroje), ale byl to čas večeře. Šli bychom později, ale dál už bylo jen to, co jsme opravdu vidět chtěli.

Krásné nové stroje
Novovlnný nářez s prima texty (typu "Spousta lidí! Ha! Spousta lidí! Metro!") a zpěvákem a zároveň dirigentem. Tohle se mi moc líbilo. +

Pak sice ještě měla hrát skupina Dva, která ovšem nedorazila (rovněž zdravotní indispozice), takže hned následovaly dva největší taháky.

Dunajská vlna (+ Iva Bittová)
Někdejší Dunaj se rozpadla po smrti Jiřího Kolšovského, dva bývalí členové Vladimír Václavek a Josef Ostřanský se však loni, také díky Kořenu, dali po letech znovu dohromady a oprášili Dunajský repertoár. Moc se mi to líbilo, Dunaj si určitě pustím.

Plynule, přes hostování někdejší zpěvačky Dunaje Ivy Bittové, navázala její skupina Čikori. Taky úžasný, i když dost složitý, musel jsem si hodně zvykat, ale rozhodně to stálo za to. Sice jsem na konci vystoupení byl rád, že už je konec, ale jenom proto, že jsem měl otlačenej zadek od sezení na zídce :D Jinak bych to klidně poslouchal dál. Za oboje hodně +

Program však ještě pokračoval a nastoupili hosti z ciziny, Peppe Voltarelli a Piaceri Proletari. Po meditativní a složité Bittové přišly jednoduché veselé písničky. Takže to docela nudilo. Prohodit se tohle s Dégéčkama, bylo by to super, bohužel takhle nás to nudilo a radši jsme se šli projít. Ale Taliáni potěšili pokusy o češtinu a citací Morriconeho v jedné písni ;) Bez hodnocení.

A celé to zakončila skupina Byl pes, která se nám taky moc nelíbila, tak už jsme šli spát. A oproti ostatním mi přišlo, jak jsem to slyšel ze stanu, že přidávali víc než jednu písničku. Holt poslední mají výhodu.

Celkově většina věcí se mi dost líbila. Když se k tomu připočte, že čepovali Bakaláře (asi aby se nám nestejskalo po našem rodném městě), stánek se zajímavými knížkami, CD a vinyly a tričky a plackami apod., kde jsem si koupil jednu knížku od Vonneguta, a odečte chvílemi nesnesitelné horko, to byl moc prima víkend :)