Tohle ze začátku nevypadalo zase tak špatně, ale prostě se během filmu ukázalo, že to špatný prostě je. Scénář mi tu přišel celkem ucházející, příběh jakž takž dával smysl, i když byl hodně hodně prostý, ovšem kromě mizivého rozpočtu film pohřbívá naprosté diletantství takřka všeho ostatního.
Je to první film režiséra
Pasquale Squitieriho, který později točil údajně povedená dramata, především se svou ženou
Claudií Cardinale. Jenže tady evidentně ještě vůbec nic neuměl. Všechno je natočené naprosto mizerně, často celá scéna na jeden záběr. A střih sám o sobě je naprosto příšerný. Kolikrát záběry ani nenavazují. Často to i vypadá, že části filmu se prostě nenatočily a je nutné to nějak slepit.
Rozpočet kromě mizerných kulis a lokací nedovolil obsadit ani nějaké zajímavější tváře, mnozí herci vypadají vyloženě odpudivě (to se týče především Djangova bratra), hrdiny pak obsadili
Tony Kendall, známý hlavně jako Rey z
Policajt nebo rošťák - Nero to zdaleka není, ale dá se; Sartanu hraje
Giorgio Ardisson, který... no, taky se dá přežít. Ale asi nejznámějšími tvářemi ve filmu jsou
José Torres, tentokrát coby němý mexický poskok, a pak
Rick Boyd v miniroli bouchače v hospodě. Jinak je to šmíra.
Hudba... no,
Umiliani tu použil archiv, takže hlavní téma zaznělo už v
Il figlio di Django, docela mě pobavila nějaká soudobá psychedelická skladba :) Akce je taky mizerná. Mimochodem, k titulnímu souboji dojde po podivném střihu, vypadá chvíli jako rytířský turnaj a pak se Django a Sartana pět minut mlátí, načež zase střih a už jsou kamarádi. Poslední půlhodina to pošle úplně do kytek. Atmosféra nula, napětí nula.
4,5/10
PS. Tohle tu šlo na VHS s bizarním dabingem, kde Djanga namluvil Zahajský a Sartanu Přeučil :)
a.k.a. Django Defies Sartana, Django Against Sartana, Souboj: Django vs. Sartana
Režie: Pasquale Squitieri
Hrají: Tony Kendall, George Ardisson, José Torres, Rick Boyd, Tania Alvarado, Fortunato Arena
Hudba: Piero Umiliani
Itálie 1970
Žádné komentáře:
Okomentovat